Transcript Soudobé teorie a výzkum kreativity

Co je to kreativita?
Co je to kreativita?
„schopnost vytvářet nové (originální) a užitečné
(smysluplné) produkty“
VS.
Co je to kreativita?
Big C
Little c
(kreativita geniů,
historická kreativita)
(každodenní
kreativita)
Pro C
Mini c
(kreativita u
profesionálů, např.
umělců, kteří však
nepatří přímo do big-C)
(„nové a subjektivně
smysluplné interpretace
zkušeností, akcí a
události“)
(viz Kaufman, Beghetto 2009)
Je jedna kreativita nebo více kreativit?
0 Všeobecná vs. Doménově specifická kreativita
0 Všeobecná:
0 Některé ústřední komponenty kreativity (divergentní myšlení,
viz dále) korelují se všemi doménami
0 Sebeposuzovací inventáře kreativity mají jeden společný
faktor
0 Doménově specifická:
0 Kreativní úspěch je doménově specifický (např. u studentů:
věda x umění, nebo bez talentu x performačí x vizuální)
0 Teorie zábavního parku (Amusement Park Theory,
Kaufman, 2008): existují vlastnosti podmiňující kreativitu jako
celek a vlastnosti podmiňující domény a mikrodomény atd.
Čtyři až šest „P“ kreativity
0 Proces (Process)
0 Osoba (Person)
0 Produkt (Product)
0 Prostředí/Tlak (Press)
0 Prosazení (Persuasion)
0 Potenciál (Potential)
Tvůrčí proces
0 Théodule-Armand Ribot (1900)
0 Henri Poincaré (1910)
0 Graham Wallas (1926)
0 Fáze tvůrčího procesu:
0 Přípravná fáze
0 Inkubace
0 Iluminace
0 Verifikace
0 Koresponduje s tvořivostí z pohledu Gestalt
psychologie (přestrukturování)
„Jak udělat z šesti zápalek
čtyři stejné trojúhelníky?“
Záhadná iluminace
0 Pokouší se ji vysvětlit několik teorií:
0 Nevědomá práce (Wallas, 1927)
0 Zapomínání (matoucích vodítek)
0 Odpočinek
0 Kreativní neklid (creative worrying) (Olton, 1979)
0 Hypotéza příležitostné asimilace (opportunistic
assimilation hypothesis) (Seifert, Meyer, Davidson, Patalano, & Yaniv, 1995)
0 Nejsilnější oporu ve výzkumech má zejména poslední (respektive
poslední dva) a za specifických okolností i zapomínání
Maier, 1931
14:00?
Tvořivé myšlení
0 Myslí tvořiví jedinci jinak než méně tvořiví?
0 Guilford (1950): ano, zapojují více divergentní myšlení
0 fluence (plynulost) , tj. schopnost produkovat velké množství
relevantních nápadů;
0 flexibilita (pružnost) , tj. počet posunů v myšlení a rozmanitost
reakcí;
0 originalita, tj. schopnost produkovat nové a originální myšlenky,
které jsou projevem tvůrčí intelektuální energie;
0 elaborace, tj. schopnost detailního propracování nových nápadů;
0 Většina "výkonových“ testů kreativity měří právě
divergentní myšlení
Tvořivé myšlení
0 Je divergentní myšlení totéž co kreativita?
0 Předpovídá poměrně dobře kreativní úspěchy
(creative achievements) – korelace pro jejich kvalitu i
kvantitu kolísá pro jednotlivé ukazatele v rozmezí 0,3-0,5
0 Nicméně i samotná inteligence poměrně dobře (až o
něco hůř) toto dokáže předpovědět
0 I v případě, že by divergentní myšlení bylo totéž, co schopnost
tvořit, tak jsou ve hře další faktory, takže by bylo lepší jej
označovat za „tvůrčí potenciál“
Je inteligence totéž, co kreativita?
0 V Guilfordově teorii je divergentní myšlení součástí
„krychle inteligence“
0 V CHC teorii také: pod širokou oblast uchování a vybavení
informací z dlouhodobé paměti
0 Tradičně se ale spíše hovoří o teorii prahu:
0 Inteligence je nezbytnou, nikoli postačující podmínkou kreativity
0 Nejčastěji se udává hodnota IQ 120, které když není dosaženo, tak
jedinec nemůže být tvořivý
0 Hodnota 120 ale nemá valný základ v empirických datech
Teorie prahu
Runco (2007)
Tvořivá osobnost
0 Které vlastnosti podporují kreativitu?
0 Tolerance vůči dvojznačnosti
0 Vytrvalost
0 Otevřenost vůči zkušenosti
0 Odvaha riskovat
0 Sebedůvěra a odvaha hájit své přesvědčení.
Tolerance vůči dvojznačnosti
0 Veškeré situace a problémy lze umístit na stupnici od
jednoznačných a přesně definovaných až po nejasné a
neurčité.
0 Je přirozené preferovat situace, která jsou
jednoznačné, známé, určité.
0 Tvořiví lidé jsou neznámým a neurčitým méně
frustrovaní.
Vytrvalost
„Genius is one percent inspiration,
ninety-nine percent perspiration“
T. A. Edison
Otevřenost vůči zkušenosti
0 Koreluje s šíří zájmů, se zvídavostí, s uměleckými sklony… s
inteligenci. A tedy i s kreativitou (cca 0,5-0,6)
0 Mimochodem z velké pětky s kreativitou koreluje ještě
přívětivost – slabě a záporně.
Odvaha riskovat, sebedůvěra…
0 Nedílnou součástí kreativního procesu jsou i chyby a
omyly.
0 Chyby jsou však tradičně považovány za něco
neakceptovatelného, čemu se musíme vyhnout (vliv
školy)
0 Přijít s něčím novým je vždy riziko: můžeme se mýlit.
A i když ne, ostatní novinku nemusí přijmout.
Úloha motivace
0 Motivace jako rys – „autotelická osobnost“
0 Vysoce tvořiví jedinci jsou motivovaní samotnou činností („baví
je to“)
0 Fenomén flow (M. Csikszentmihalyi) – stav splynutí s činností
0 Jasný cíl
0 Okamžitá zpětná vazba
0 Rovnováha mezi obtížností úkolu a našimi schopnostmi
0 Splývání pozornosti a činů
0 Nepřítomnost rušivých podnětů ve vědomí
0 Nebojíme se selhání
0 Nepřítomnost rozpaků
0 Zkreslené vnímání času
0 Aktivita se stává autotelickou
Úloha motivace
0 Motivace jako situační proměnná
0 „Jak namotivovat člověka, aby byl tvořivý?“
0 Vnitřní (intrinsická) vs. vnější (extrinsická) motivace
0 Vnitřní motivace vede k vysoké kreativitě, vnější spíše k
hledání nejsnazšího řešení
0 Vnitřní motivace (např. odměna, soupeření, deadline)
„přebije“ vnější motivaci (princip overjustification)
0 Deci (1971) – experiment se stavebnicí SOMA
0 Lepper a kol. (1973) – Magic markers study
0 Amabile (1993): vysoká vnitřní motivace se přebít
nenechá („imunizace“)
Role prostředí
14:30?
0 Pokud za kreativního člověka považujeme toho, kdo produkuje
něco nového a užitečného, je zjevné, že nejde o jen o jeho
schopnosti, ale taky o to, jestli „dostal šanci“. (kreativita x
kreativní potenciál)
0 Csikszentmihalyi: o tom, co je „užitečné“ rozhodují druzí. Každá
doména má své „strážce brány“ (gatekeepers) kteří rozhodují, co
je hodnotné a co ne. (např. majitelé galerií, kritici, editoři
vědeckých časopisů)
Úloha rodiny
0 Primární rodiny mnoha tvořivých lidí mají cosi
společného:
0 upřednostňování tvořivého jednice na úkor sourozenců
0
0
0
0
0
0
0
0
(platí pro velké génie)
vyjasněné role a struktura rodiny
rodiče nekladli dětem pravidla, ale vštěpovali jim hodnoty
přiměřené množství kontroly (ani málo ani moc)
silný otec (platí pro dívky… přesto jim vadila matčina
závislost)
kulturně podnětné prostředí
humor
netradiční bydlení
přehnané nároky škodí (příběh Williama Jamese Sidise)
Vliv manželství a rodičovství
0 Vysoce tvořivý jedinci nebývají (navzdory rozšířenému názoru)
promiskuitní (a pokud ano, tak jen krátkou část života). Uvědomují si totiž,
že pro tvorbu je nejpohodlnější stabilní a klidný vztah.
0 Velká část tvůrčích osobností považuje svého druha
nepostradatelného při tvorbě. (Muži však příspěvek partnerky
podhodnocují.)
0 V praxi je jsou ale výhody partnerství spíše nepřímé:
0 žena muži většinou poskytne soukromí a klid od každodenních
problémů (dětí), případně finance
0 podpora muže se obvykle projeví jen jako tolerance vůči partnerčině
zálibě
0 Pro ženy je rodina pochopitelně spíše znevýhodňující, co se týče
tvorby.
Vliv vzdělání
0 klasický vzdělávací systém tvořivost nerozvíjí, ale
omezuje
0 Gardner: 2-7 let je kritické období, kdy může dojít
útlumu tvořivosti (děti jsou od přírody tvořivé)
0 Zvláštní jevy ve škole:
0 do první třídy jdou stejně tvořiví chlapci i dívky… z druhé
třídy už odchází tvořivější chlapci než dívky
0 podivně se mění také rozdělení tvořivosti (viz dále)
0 rozdělení míry tvořivosti:
Počet jedinců
100
80
60
40
20
0
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10111213141516171819202122232425
Míra tvořivosti
0 Proč tvořivost nemá normální rozdělení, které
můžeme pozorovat u předškoláků?
0 škola zřejmě ubije tvořivost všech jedinců kromě těch
mimořádně tvořivých, kteří se zlomit nenechají
0 Proč škola škodí tvořivosti:
0 důraz na bezchybný výkon, tresty za chyby (přitom dělání
nesčetných chyb a nezdařených experimentů je podstata tvořivosti)
0 důraz na vnější motivaci (známky)
0 důraz na hledání jednoho konvenčního řešení (jen menšina úkolů
je postavena na principu „nějak si s tím poraď“… častější je: „najdi řešení, které chci
slyšet“)
0 učitelé jsou velmi autoritářští (Adorno – test autoritářství: 1.
policisté, 2. armádní důstojníci, 3. učitelé)
0 na vině ale nejsou jen učitelé – cca od čtvrté třídy je velký tlak na
konformitu ze strany vrstevníků, kteří vám dají jakoukoli jinakost
„pěkně sežrat“ (Torrance: krize čtvrté třídy)
Celospolečenské faktory
0 Kroeber (1944): společnost zřejmě hraje klíčovou roli; v
Anglii se mezi roky 1450 a 1550 nenarodil jediný génius… mezi roky
1550 a 1650 se „potkávali na ulici“
0 Jsou géniové produktem doby nebo doba produktem
géniů? (James: jiskru zažehne skupina jednotlivců, kteří tvořivostí
nakazí celou společnost a ta i po jejich smrti tvoří)
0 Pozoruhodně mnoho objevů bylo učiněno nezávisle na sobě více
lidmi: Diferenciální počet (Newtonem, 1671,
Leibnizem, 1676), zákon zachování energie (Mayer,
1843, Helmholtze, 1847, Joule,1847), vynález fotografie (Daguerrem, Talbotem), teorie emocí
(James, 1884, Lange, 1885), telefon (A. Bell, E. Gray, oba 14. 2. 1876)
0 Arieti: „kreativogenická“ společnost: získala svobodu po letech útlaku,
je zde vzdělání dostupní všem, mísí se zde více kultur, toleruje nové
myšlenky, není „konzumní“
Tvořivost a duševní zdraví
0 od antiky existuje stereotyp „šíleného génia“
0 Souvisí s přesvědčením, že tvořivost do nás vstupuje „z venku“ skrze
Múzy, božstva, démony, kteří nás posednou
0 stejný stereotyp potvrzuje řada učenců napříč historií
(např. Schopenhauer)
0 moderní výzkum této myšlence převážně dává za pravdu
Tvořivost a duševní zdraví
0 bipolární afektivní porucha a umělecká tvořivost (Jamison, Andreasen)
0 psychoticismus (náchylnost jedince k rozvoji příznaků psychózy; vlastnosti
jako citový chlad, agresivita, sebestřednost, nespolečenskost atp., Eysenck),
společným jmenovatelem je zřejmě over-inclusive thinking.
0 ADHD – pozornost vysoce tvořivých jedinců je stejně „propustná“ jako u
„hyperaktivních“ dětí
0 Závislosti na psychoaktivních látkách – především u umělců. Zřejmě ale
spíš tvorbě škodí a je pouze důsledkem slávy a chybějícího návodu, jak ji zvládat
0 Sebevražednost – opět zejména u umělců, nejčastější pak u žen básnířek
(Ludwig, 1995) „efekt Sylvie Plath“
0 Aspergerův syndrom – matematici, inženýři… dle Barona-Cohena (2002,
2003) se jedná o vystupňovanou systemizace na úkor empatizace; děti s
autismem mají častěji za rodiče inženýry
Tvořivost a duševní zdraví
0 Kritika:
0 proč nejsou psychotici maximálně kreativní?
-> model převráceného U
-> „controlled weirdness“ síla ega jako mediátor
0 naprostý rozpor s humanistickou psychologií – kreativita je
vrchol duševního zdraví; je to projev sebeaktualizace (Csikszentmihalyi,
1996, dělal rozhovory s vysoce tvůrčími jedinci a všichni byli zdraví)
0 Judith Schlesinger: být „divný“ se může umělci hodit
“I may not be producing anything right at the moment,
but I’m still a wacky genius—just watch me!” (Steve Allen)
Poctivost, morálka a kreativita
0 Řada výzkumů ukázala, že tvořivost pozitivně koreluje
se sklony k podvodu a porušování pravidel
0 Gino a Ariely (2012): toto se týká jak osobnostní kreativity
tak primingem indukovaného kreativního mentálního nastavení
0 Mechanismus:
0 Tvořivý člověk vidí více cest, jak podvádět (větší pokušení)
0 (dle behaviorální ekonomie:) Snažíme se maximalizovat zisk a
zároveň minimalizovat škody na našem sebeobrazu -> můžeme
udělat jen to, pro co si dokážeme najít ospravedlnění. Tvořivému
člověku to jde o moc lépe.
0 HEXACO: tvořivost záporně koreluje s dimenzí poctivost-pokora
Měření kreativity
0 Metody můžeme rozdělit do třech kategorií:
0 Výkonnostní testy (Torranceho test)
0 Měří jen divergentní myšlení, ne celou kreativitu
0 Sebepopisné dotazníky
0 Měří spíš „kreativní self-efficacy“
0 Checklisty kreativní úspěšnosti
0 Produkují extrémně zešikmené skóry (to ale odpovídá distribuci
kreativiy), nejsou culture-fair, velkou roli hraje životní zkušenost
…buďte kreativní!