Transcript Kvalitativní výzkum – základní rámec

Kvalitativní výzkum –
designy/strategie výzkumu- 2. část
terénní výzkum (etnografie), biografický design,
analýza dokumentů, akční výzkum
Terénní výzkum/etnografie
 cílem je zkoumat problém/jev v co nejpřirozenějším
prostředí a podmínkách, popsat způsob života určité skupiny
lidí, včetně jejich přesvědčení, postojů, hodnot, názorů a
dynamiky vzájemných interakcí
 úroveň strukturovanosti a tedy i obecné výzkumné otázky je nutně nižší
 rovnoprávná nedirektivní komunikace
Terénní výzkum/etnografie
důležité je
 vidět a formulovat problém
 vstoupit do terénu a projít ho (doporučovaný postup odspodu
nahoru; gatekeepers)
 zaznamenávat co se děje a být se vědom toho, jak moje aktivita
ovlivňuje to, co probíhá
 (lidé ve zkoumaném prostředí výzkumníka obvykle registrují,
nesnadno ho berou za svého, mnohdy registrují co a jak zaznamenává s
snaží se porozumět proč to dělá, a co to pro ně může znamenat)
 sepsat výzkumnou zprávu – přepisování, upřesňování
Terénní výzkum/etnografie
Pražská skupina školní etnografie
Biografický design
 zachytit složitý děj v jeho vývoji – lze přes životní příběh
jedince, který se děje´účastní
 nejde o rozhovor k jednotlivým tématům, jakoby na sebe
navrstveným (horizontálně), ale v průřezu životního času
(vertikálně) vývoj oblastí, které by se našeho tématu mohly
týkat
 (např. nevedeme rozhovor o šikaně a sociálních vztazích ve skupině, ale o vývoji v
oblasti sociálních vazeb daného účastníka výzkumu (anamnesticky), o vývoji jeho
morálního hodnocení, o vývoji školní „kariéry“ atd.)
Biografický design
 kumulativní rozhovory – každé další vyprávění účastníka
přidává do skládačky tvořící popis vývoje další kousek
 cílem je rekonstrukce minulého i plánů na budoucí život
očima účastníka, tak jak obojí aktuálně vidí
Biografický design
dvě hlavní varianty:
 realistická biografie (kódování podobné zakotvené teorii,
předpokládá se, že pomocí pohledu účastníka se vynoří život jedince odráží pohled společnosti; někdy může předcházet
koncept (např. jak Romové zvládají adaptaci na školu) a pak se na příkladu
účastníka hledají data, která by ho potvrdila nebo vyvrátila
 narativistická – konstrukce pohledu na životní příběh, která
vzniká ve společné činnosti vypravěče/účastníka a
výzkumníka – pohled účastníka je dočasný, daný společně s
výzkumníkem vytvořeným náhledem na život
Biografický design
životní příběh – badatel je pouze průvodcem,
vypravěč/účastník výzkumu popisuje to nejdůležitější, co se
mu přihodilo – děje, pocity, zkušenosti – způsobem, který si
přeje zveřejnit
životní historie – badatel se pokouší popsat více i kontext a
nahodilé faktory v životě účastníka výzkumu
autobiografická životní historie – předmětem bádání je osobní
historie badatele
Biografický design
sběr dat
 zachycení narativní struktury příběhu jedince
 přemýšlejte o svém životě jako knize,rozdělte jej do kapitol - kolik kapitol chcete
(aspoň 2-3 a nejvíce tak 7-8) , každé dejte ji název a nějak souhrnně ji popište
 návodné otázky
Biografický
design
sběr dat
 identifikace a doplnění bílých míst
 kritické fáze – postupné proměny v myšlení nebo jednání, mohou
vyvrcholit nějakou epizodou (kritická událost), či jí být
nastartovány
 emočně nabité
 analýza příběhu
 abstrakt (krátké shrnutí)
 směr příběhu (zasazení do míst, času; kdo jsou aktéři)
 časová a kauzální posloupnost událostí
 hodnocení událostí vypravěčem
 vyvrcholení příběhu
 ukončení vyprávění
Analýza dokumentů
 analýza již existujícího materiálu (např. ŠVP)
 písemné dokumenty, výtvory
 Fáze:
 formulace problému, cílů, výzkumných otázek
 jaké dokumenty; jak je získat
 shromáždění a revize dokumentů (není třeba ještě něco dalšího?)
 kritika dokumentů – posouzení, co mohou dokumenty vypovídat a zda nám
to pomůže zodpovědět výzk. otázky
 analýza a interpretace dokumentů
 reflexe výsledků a kontrola (pravdivost, platnost, konzistence)
 závěrečná zpráva
Akční výzkum
systematická reflexe profesních situací, kterou praktikové provádějí s
cílem tyto situace zlepšit (inovovat)
Whithead (1993) akční výzkum jako cyklus zahrnující pět kroků:
 problém, který se objevil v praxi;
 představa o řešení problému;
 aktivita k zvolenému řešení;
 vyhodnocení výsledků aktivit, vedoucích k řešení problému;
 modifikace problému.
Akční výzkum
Podstatou akčního výzkumu není metoda, ale
aktivita, činnost.
Cyklus akčního výzkumu je doprovázen sérií otázek v jeho průběhu: Co
dělám? Co to znamená? Jak to dělám? Jak to mohu dělat jinak? Co žáci
skutečně dělají? Co se učí? Jak je to důležité? Co se učím? Co teď zamýšlím
dělat?
 Cílem akčního výzkumu je aktuální změna
důsledkem je rozvoj učitelského sboru, zlepšování profesionality učitelů
a zkvalitnění praxe. Přispívá také k rozvoji pedagogické teorie. Akční
výzkum je orientován na studenty se zaměřením na jejich učení
a vzdělávání.
Akční výzkum
Druhy akčního výzkumu:
 pro-aktivní - akce předchází sběru a analýze dat. Učitelé nejprve
vyvíjejí aktivity a posléze studují efekty, které jsou výsledky těchto aktivit.
 reaktivní (diagnostický) - akčním výzkumu učitelé sbírají data
předtím, než se pokouší inovovat praxi
 kooperativní – ve spolupráci více zainteresovaných (vedení
školy či samospráva, učitelé, žáci, rodiče)