Transcript Etapy výzkumu

Metodologie
pedagogického výzkumu
ZS 2011/2012
Vyučující: Mgr. Anna Parzelka –
email: [email protected],
konzultační hodiny: čtvrtek 14:3015:30, m.TL 204
Cíle předmětu:


Náplní kurzu je uvést studenty do
problematiky pedagogického výzkumu
(hypotézy, výzkumný soubor, validita,
reliabilita, metody sběru dat).
Semináře jsou orientovány na praktickou
aplikaci témat řešených v rámci přednášek.
Cílem je procvičení jednotlivých aspektů
empirického výzkumu pedagogických jevů na
modelových příkladech.
V kurzu se zaměříme na
následující otázky:





Co je to věda?
Co je to výzkum?
Etapy výzkumu
Informační příprava výzkumu (studium
literatury, typy zdrojů, validita zdrojů)
Kvantitativní vs. kvalitativní výzkum/ výzkum
smíšený






Výzkumné otázky a hypotézy
Jak správně formulovat výzkumný problém a
hypotézu a jak vybrat přiměřenou metodu k
jejímu ověřování
Jak pořídit reprezentativní výběr?
Etická stránka výzkumu
Didaktické testy
Zpracování a interpretace kvantitativních dat
Kvantitativní metody výzkumu:




Pozorování a jeho metody (např. Flandersův
deskriptivně-analytický systém aplikovaný
na pedagogickou situaci)
Škálování
Dotazník
Interview
Doporučená literatura:






FERJENČÍK, J.: Úvod do psychologického výzkumu.
Jak zkoumat lidskou duši. Praha: Portál, 2000.
GAVORA, P. Výzkumné metody v pedagogice. Brno:
Paido, 1996.
CHRÁSKA, M. Didaktické testy. Brno: Paido, 1999.
HENDL, J. Přehled statistických metod. Praha:
Portál, 2004.
MIOVSKÝ, M. Kvalitativní přístup a metody v
psychologickém výzkumu. Praha: Grada Publishing,
2006.
ŠVAŘÍČEK, R., ŠEĎOVÁ, K. Kvalitativní výzkum
v pedagogických vědách. Praha: Portál, 2007.
Čím se liší každodenní
poznání od vědeckého?
Rozdíly každodenního a vědeckého poznání
(Hendl, 2005)





Znalosti uspořádané
podle subjektivní
důležitosti
Nesystematizované
znalosti
Neorganizované
poznávání
Jazyk blízký
skutečnosti
Vyhýbání se
alternativám





Znalosti uspořádané
podle paradigmaticky
daných kriterií
Systematizované
vědění
Organizované
poznávání
Abstraktní jazyk
Odkrývání a hledání
alternativ
Věda a výzkum (Hendl, 2005)


Věda je soubor systematicky setříděných
poznatků o určité tematické oblasti a
zároveň je to proces generování těchto
poznatků pomocí určitých pravidel
Výzkum znamená proces vytváření
nových poznatků (je to systematická a
pečlivě naplánovaná činnost)
Co je to metodologie?
Metodologie (Hendl, 2005):


Zabývá se systematizací, posuzováním a
navrhováním strategií a metod výzkumu
Je to věda o principech, strategiích,
procedurách, nástrojích a normách
fungování rozvoje objektivního poznávání a
praktického přetváření (Švec, 1998)
K čemu nám bude sloužit znalost
metodologie pedagogického
výzkumu?


umožňuje nám orientovat se ve
výzkumné práci
rozumět interpretaci výsledků vědeckého
výzkumu
Výzkum vyžaduje
promyšlenou organizaci
a plánování, a proto má
několik etap, které
následují po sobě.
?
Etapy výzkumu:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Stanovení výzkumného problému
Informační příprava výzkumu
Příprava výzkumných metod
Sběr a zpracování údajů
Interpretace údajů
Psaní výzkumné zprávy
Význam informační
přípravy výzkumu
-
Typy informačních zdrojů
- Vyhledávání literatury
(databáze, pedagogické
časopisy)
Jaký je rozdíl mezi
kvantitativním a kvalitativním
výzkumem?
Číslo versus slovo (podle
Gavory, 2010)




Kvantitativní výzkum
pracuje s číselnými údaji
Zjišťuje množství, rozsah
nebo frekvenci výskytu jevů
Číselné údaje se dají
matematicky zpracovat
(poskytuje přesná,
numerická data/zkoumání
velkých skupin)



Kvalitativní výzkum uvádí
zjištění ve slovní podobě
Výstižný, plastický a
podrobný popis
„za čísly se ztrácí člověk“
Postoj výzkumníka
Nestrannost versus vcítění se


Výzkumník se snaží držet
odstup od zkoumaných jevů
– tím zabezpečuje
nestrannost pohledu
Výsledky jsou relativně
nezávislé na výzkumníkovi



Výzkumník se snaží o
sblížení se se zkoumanými
osobami, o proniknutí do
situací, ve kterých vystupují,
protože jen tak jim může
rozumět a může je popsat
Kontakt tváří v tvář
Analýza dat i jejich sběr
jsou často časově náročné
etapy
Vysvětlení příčin jevů versus
pochopení významů jevů


Cílem výzkumníka je
třídění údajů a
vysvětlení příčin
existence nebo změn
jevů
Přesné data umožňují
zevšeobecňování a
vyslovování předpovědí
o jevech

Hlavním cílem
výzkumníka je
porozumět člověku,
tedy především chápat
jeho vlastní hlediska –
jak on vidí věci a
posuzuje jednání
Výběr osob versus volba
případů


Kvantitativní výzkum se
snaží vybírat osoby tak, aby
co nejlépe reprezentovaly
jistou populaci
Nejlepší výběr je náhodný
(losováním), protože
odpovídá požadavkům mat.
teorie pravděpodobnosti.


Zájem o konkrétní případ –
konkrétní žák nebo skupina
žáků, skupina učitelů,
konkrétní škola, rodina atd.
Kvalitativní výzkum je
podrobným popisem tohoto
případu (proniknutí do
konkrétního případu a
objevení nových souvislostí,
které se hromadným
výzkumem nedají odhalit)
Ověřování existující teorie
versus vytváření nové teorie




Kvantitativní výzkum ve
většině případů prověřují
existující pedagogickou
teorii
Ve výzkumu se
pedagogické teorie
potvrzuje nebo vyvrací
Je verifikační
Výzkumník může
opomenout fenomény,
protože se soustřeďuje
pouze na určitou teorii a
její testování, a ne na
rozvoj teorie


Kvalitativní výzkum odhaluje
nové skutečnosti a z nich
vytváří nové hypotézy
Je konstrukční
Kvantitativní výzkum – modelový příklad (Hendl, 2005)



Výzkumná otázka: „Jaké faktory ovlivňují vzorce pohybových
aktivit mladého člověka?“
Výzkumník navrhne strukturovaný dotazník, který by měl
napomoci rozlišovat mezi mladými lidmi, kteří se intenzivně věnují
pohybovým aktivitám, a těmi, kdo se jim věnují méně. Současně
se snaží do dotazníku zapracovat faktory a proměnné, jež
pravděpodobně ovlivňují intenzitu sportování. Dotazník se
předloží v jednotné podobě velkému počtu respondentů
(ideálně všem členům populace). Kvůli velkému počtu vyplněných
dotazníků je žádoucí, aby formulář dotazníků byl navržen tak, že
odpovědi bude možné snadno kvantifikovat a přenést do
statistického systému v počítači. V průběhu analýzy dat se
vypočítávají různé popisné statistické charakteristiky a
sestrojují se grafy, které vizuálně přibližují kvantitativní informace.
Všechny tyto operace mají vést k získání statistického popisu dat
a k verifikaci předem formulovaných hypotéz.Testuje určité vztahy,
jež modeluje např. pomocí regresních rovnic nebo zkoumá
pomocí analýzy rozptylu.
Výzkumník pomocí analýzy zjistí, které jeho představy se
potvrdily, a které ne.
Kvalitativní výzkum – modelový příklad (Hendl, 2005)

Výzkumná otázka: „Co znamená pohybová aktivita pro mladého
člověka a jak mladý člověk dospívá ke svému názoru na sport,
případně jak tento názor modifikuje v konkrétních podmínkách?“

Výzkumná otázka se zaměřuje na zájmy a záměry mladých lidí a
intencionalitu jednání. Výzkumník se snaží popsat svět z jejich
hlediska a přitom se chce pokusit porozumět tomu, jak si vytvářejí a
mění své představy o stylu života v závislosti na svých zájmech. Aby to
dokázal bude muset jít do terénu a strávit delší čas v prostředí, kde
žijí mladí lidé. Bude např. pozorovat malou skupinu mladých lidí v
jejich přirozeném prostředí, které zahrnuje školu, sportovní centrum,
kluby, bary, domov, atd. Bude si všímat všech míst, kde mladí lidé se
shromažďují a tráví volný čas. Někdy se stane přímo členem skupiny
a bude se podílet na všech jejich běžných aktivitách.Zajímavé
informace získá tak, že s celou skupinou uspořádá diskusi na téma
sport. Po celou dobu si vše zaznamenává a zpracovává. Vytváří si na
počítači databázi textů. Ta může obsahovat i fotografie nebo
videozáznamy ze života skupiny. Do terénu se vrací, aby si ověřil
získané poznatky a závěry a pokračoval v pozorování.
Dlouhodobé pozorování a poznatky z interakcí se členy skupiny mu
umožní vidět život skupiny očima jejích členů, z hlediska jejich
perspektiv a popsat ho pomocí jejich pojmů a výrazů.

Kvantitativní výzkum
Výzkumné otázky




Jsou tyto výzkumné otázky stanoveny
správně?
Kteří učitelé mohou úspěšně zapojit do
výuky žáky se speciálními vzdělávacími
potřebami?
Modernizace vyučování dějepisu
Pomáhá domácí čtení rozvoji žáka?
Výzkumný problém měl by být formulován
konkrétně, jednoznačně a pokud možno v tázací
formě



Kteří učitelé mohou úspěšně zapojit do výuky
žáky se speciálními vzdělávacími potřebami? –
Jak učitelé mohou zapojit…?
Modernizace vyučování dějepisu – problém je
vymezen příliš široce/příliš velká část určité
problematiky – co vlastně bude zkoumat?
Pomáhá domácí čtení rozvoji žáka? – ano,
samozřejmě! Podmínky, za kterých se čtení
uskutečňuje, jaké stránky osobností rozvijí? O
jakou literaturu jde?
Určete, zda jde o výzkumný
problém deskriptivní, relační, nebo
kauzální:



Je nedirektivní výchovný styl efektivnější pro
vytvoření pozitivních postojů žáků k učiteli
než direktivní?
Jaký je vztah mezi sebepojetím žáka a
prospěchem z klíčových předmětů na střední
škole?
Jaké druhy pochval používají učitelé?
Zlatá pravidla hypotézy
(Gavora, 2010):





1. Hypotéza je tvrzení. Vyjadřuje se oznamovací
větou (výzkumný problém se naopak výhodně
formuluje v tázací formě) Na konci výzkumu musíme
toto tvrzení přijmout (je to pravda), nebo vyvrátit
(není to pravda).
2. Hypotéza vyjadřuje vztah mezi dvěma
proměnnými.
3. Hypotéza musí být testovatelná (empiricky
zkoumat). Její proměnné se musí dát měřit nebo
kategorizovat.
Příklad špatně formulované hypotézy:
Předpokládáme, že se ne vždy používají adekvátní
formy spolupráce školy s rodinou
Výzkumný soubor
Základní soubor
Výběrový soubor
Druhy výběru (Doulík, Škoda, Bílek, 2004):


Náhodný výběr vychází z matematické pravděpodobnosti.
Jednoduše lze říci, že každý člověk v rámci zvoleného
základního souboru má mít stejnou šanci být vybrán jako jiný
člověk. Náhodný výběr je z hlediska teorie pravděpodobnosti
nejlepší výběr. Jeho osoby dobře reprezentují základní soubor,
a proto se označuje též jako reprezentativní soubor. Náhodný
výběr se provádí losováním nebo pomocí tabulky náhodných
čísel.
Stratifikovaný výběr je určitým typem náhodného výběru.
Používá se tehdy, když není vhodné nebo možné sestavit
náhodný výběr ze základního souboru, a proto se základní
soubor rozloží podle nějakého podstatného znaku (např. věk
žáků, velikost sídla, typ školy). Základní soubor si tedy
výzkumník rozloží na podskupiny a následně v každé z nich
provede náhodný výběr. Co se týká početnosti podskupin,
tento výběr může být proporční (dodržuje se zastoupení znaku
v základním souboru) nebo rovnoměrný (podskupiny jsou
stejně početné).



Záměrný výběr se uskutečňuje na základě určení
relevantních znaků, tedy těch znaků základního souboru,
které jsou důležité pro dané zkoumání (např. relevantním
znakem může být to, že učitel působí na venkovské škole).
Do výběrového souboru pak výzkumník volí ty subjekty,
které odpovídají danému relevantnímu znaku.
Nucený výběr (nebo též dostupný) výběr provádí
výzkumník v situaci, kdy nemá jinou možnost – volí ty
subjekty, které jsou pro něj dostupné (např. volí školu v
nejbližším sousedství nebo provádí výzkum na škole, která
mu to umožní). Nevýhodou tohoto výběru je silné zkreslení
a závěry z tohoto výzkumu platí jen pro daný soubor a nelze
ho zevšeobecňovat na ostatní subjekty daného základního
souboru. V praxi se však objevuje velmi často.
Mechanický výběr - při mechanickém výběru výzkumník
vybírá do výběrového souboru každou n-tou osobu ze
základního souboru. Např. vybere každého pátého žáka
nebo každou třetí školu. Při mechanickém výběru se
vychází z přesně určeného základního souboru (např.
seznam).
Výzkumné metody
Výzkumné metody - Pozorování
Flandersův pozorovací systém (Doulík,
Škoda, Bílek, 2004):

Je zaměřen na „dění“ ve třídě a určuje jednotlivé kategorie tohoto
dění:
1. učitel akceptuje city a postoje žáků
2. učitel využívá úmysly a iniciativu žáků
3. učitel odměňuje žáky
4. učitel se ptá
5. učitel vysvětluje, vykládá látku
6. učitel napomíná, dává příkazy, instruuje
7. učitel kritizuje žáka
8. žák reaguje na otázky učitele
9. žák se sám, iniciativně obrací na učitele
10. ticho ve třídě


Pozorovaný úsek vyučovací hodiny se
zaznamenává v jednotlivých kategoriích,
přičemž se zjišťuje frekvence výskytu daného
jevu. Záznam se realizuje čárkou k příslušné
kategorii, přičemž četnost závisí na zvoleném
časovém úseku (obvykle se čárkuje v
intervalu od 3 do 20 sekund, ideální jsou
zhruba intervaly o délce trvání 10 s).
Flanders doporučuje při svém systému 6–10
nácviku!
ŠKÁLOVÁNÍ









POŘADOVÉ ŠKÁLY:
Umožňují určit pořadí významnosti, oblíbenosti,
výskytu apod.
Uveď pořadí oblíbenosti vyučovacích předmětů.
Předměty, které ve tvém ročníku nejsou, neoznačuj:
Čeština
……………
Matematika ……………
Cizí jazyk
……………
Fyzika
…………...
Chemie
……………
Zeměpis
……………
INTERVALOVÉ ŠKÁLY:

Označují frekvenci dané činnosti, ale také intenzitu, těsnost vztahu nebo
jiné vlastnosti.
Rád si hraji sám (sama)
stále
nikdy
5
4
3
2
1
V této třídě se cítím
Užitečný(á)
7
6
5
4
3
2
1
Zbytečný(á)
BIPOLÁRNÍ ŠKÁLY:
Škála na hodnocení vlastností žáka
Apatický
Zakřiknutý
Pasívní
1 2 3 4 5 6 7 N
1 2 3 4 5 6 7 N
1 2 3 4 5 6 7 N
Čilý
Sebejistý
Iniciativní
LIKERTOVY ŠKÁLY:


Měření postojů a názorů lidí / Při volbě výroků by se měl
výzkumník vyhnout negativním formulacím
Poměrně lehce se konstruují a lehce se vyhodnocují
Učitel by měl chápat rodiče jako zákazníka
Naprosto
souhlasím
souhlasím
nemám
vyhraněný názor
nesouhlasím
naprosto
nesouhlasím
Výzkumné metody: Dotazník
Základní pravidla pro tvorbu otázek
(Gavora, 2005):









Formulujte jasné otázky (všichni respondenti budou jim rozumět
stejným způsobem)
Příliš široké znění otázek obyčejně vede ke značně volným
odpovědím
Výrazy jako „několik“, „obyčejně“ a „někdy“ interpretují respondenti
různě, a proto je třeba se jim pokud možno vyhýbat
Vyhněte se dvojitým otázkám. Otázka se má týkat jediné věci.
Pokud se otázka týká dvou věcí, respondent může odpovídat jen
na jednu z nich.
Klaďte jen takové otázky, na které respondenti dokážou odpovědět
Otázky musí být pro respondenty smysluplné
Tvořte jednoduché otázky
Vyhýbejte se záporným výrazům (často se přehlédnou)
Vyhýbejte se otázkám, které vzbuzují předpojatost
úloha


Zkonstruujte 5 položek dotazníku, kterými
zjišťujete názory rodičů na pomoc dětí v
domácnosti.
Dejte jim formu Likertovy škály.
Naprosto
souhlasím
souhlasím
nemám
vyhraněný názor
nesouhlasím
naprosto
nesouhlasím
Návratnost dotazníku





Návratnost dotazníku je podíl navrácených vyplněných
dotazníků a celkového počtu zadaných dotazníků.
Míra „akceptovatelné“ výše návratnosti se v literatuře
dosti liší. Podle podmínek zadání dotazníků bývá
návratnost 50–60%.
V některých výzkumech je požadována návratnost
vyšší – až 70%.
Výrazně vyšší návratnosti se dosahuje prezenčním
vyplňováním dotazníků – tedy je-li dotazník vyplňován
přímo v přítomnosti zadavatele či jiné osoby se
zadavatelem spolupracující.
Nejmenší návratnost mají obvykle dotazníky
distribuované korespondenčně nebo prostřednictvím emailové pošty, či tzv. on-line dotazníky přístupné na
webových stránkách.
Výzkumné metody: Interview
(Doulík, Škoda, Bílek, 2004)




K dispozici máte audiozáznam rozhovoru mezi
výzkumníkem a respondentem, kterým je
středoškolský učitel s pětiletou praxí. Rozhovor je
zaměřen na vlastní zkušenost s fází adaptace na
praktické problémy učitelského povolání, které se týkají
konkrétního respondenta. Na základě poslechu
rozhovoru řešte následující úkoly:
1) určete, zda se jedná o rozhovor nestrukturovaný,
polostrukturovaný či strukturovaný a svoji volbu
zdůvodněte
2) analyzujte rozhovor z hlediska použitých
komunikačních prostředků, které výzkumník použil pro
udržení kontaktu s respondentem
3) určete, zda se dají z rozhovoru zachytit určité
emoce a proveďte jeho celkové hodnocení
Řešení:







1. rozhovor polostrukturovaný (má jasně vymezené téma a cíl,
jehož má být v rozhovoru dosaženo, nemá však daný sled
předem připravených otázek. Výzkumník reaguje flexibilně na
výroky respondenta a podle toho určuje směřování rozhovoru.
Přesto však naplňuje vytčené téma a cíl)
2. Komunikační prostředky:
Přitakání respondentovi („Máte pravdu, i tak by to bylo možné
formulovat“, „Ale ovšem, bude vítáno!“, „Zcela s vámi
souhlasím“)
Pauza v komunikaci s respondentem (k čemu, podle Vás, může
sloužit?)
Žádost o upřesnění či o doplňující informace („Mohl byste to
trochu vysvětlit? Není mi zcela jasné, co tím myslíte.“ „Co tomu
zintenzivnění brání?“, „V jakém smyslu?“)
Echo („Za určitých podmínek?“)
Navrácení k původní otázce („To je velice zajímavé, co říkáte
a za chvilku se k tomu vrátíme. Zatavme se na chvíli u odborné
přípravy“)
Didaktický test
Testové položky:
Příklady jednotlivých úloh (Skutil a kol.,
2011):
1a. Otevřené úlohy se širokou odpovědí



(např. „Jaké jsou hlavní zásady zdravé
životosprávy?“)
- se strukturou (např. Jak se vyrábí sklo?
Uveďte potřebné suroviny a stručně popište
postup výroby.)
Vhodné pro zkoušení komplexních vědomostí
nebo dovedností/vyšších úrovní osvojení
učiva
1b. Otevřené úlohy se stručnou
odpovědí






- produkční
(např. Co je palivem spalovacích motorů?
………………. nebo ……………… )
- doplňovací
(např. Hlavním městem Polska je …………
Doplňte: Ptáci zpíval…, včely bzučel… a medvíďata
se batolil… po lese)
Snadno se navrhují, vytvoření odp. je náročnější než
pouhé rozpoznání správné odp. mezi nabídnutými
alternativami
Dichotomické úlohy (angl. True-false
items)




např. Největší planeta sluneční soustavy je
Jupiter.
ano – ne
Jaký zdroj energie je vítr?
obnovitelný – neobnovitelný
velmi snadno se navrhují
velká pravděpodobnost uhodnutí správné
odpovědí i bez příslušných vědomostí!
Úlohy s výběrem odpovědí (angl. multiplechoice)
Úlohy typu „jedná správná odpověď“:
 Večer jsme šli s kamarády do kina.
Podtržený větný člen je:
A podmět
B příslovečné určení
C přívlastek
D přísudek
 úlohy typu „jedna nejpřesnější odpověď“
 úlohy typu „jedna nesprávná odpověď“
- je nutné zápor v kmenu úlohy patřičně zdůraznit,
protože jinak může snadno dojít k přehlédnutí!
 úlohy s vícenásobnou odpovědí

Úlohy přiřazovací:
K názvům veličin v levém sloupci přiřaďte názvy
jednotek z pravého sloupce:
čas
A kg
hmotnost
B m
síla
C N
délka
D s
 Omezují možnost náhodného uhodnutí
správné odpovědi na minimální míru!

Úspořádací úlohy:

Prvky se seřazují podle určitého hlediska, např. chronologicky, podle
velikosti, podle stupně obecnosti.

Omezená oblast použití, ale také obtížné skórování.

Seřaďte planety sluneční soustavy podle jejich vzdáleností od
Slunce. Seřazení proveďte pomocí čísel 1 až 4 tak, aby planeta,
která je nejblíže ke Slunci měla číslo 1.
Země …..
Mars …..
Merkur …..
Venuše …..
Konstrukce didaktického testu
(Skutil a kol., 2011):

1. Rozhodnutí, k jakému účelu má didaktický test
sloužit (např. jestli má zjišťovat výsledky výuky nebo
jak žáci přijímají a chápou probírané učivo)

2. Stanovení obsahu, který má test zkoušet
(rozčlenění učiva na určité prvky (fakta, pojmy,
vztahy, definice), každému prvku učiva se potom
přidělí určitý počet testových úloh: zapamatování či
porozumění poznatkům)

3. Návrh testových úloh
Přehled otázek, na které by si měl každý
autor testu odpovědět (Doulík, Škoda,
Bílek, 2004):






Zjišťuje opravdu test to, co je důležité?
Nezjišťuje pouze okrajové a nepodstatné
věci?
Není něco důležitého opomenuto?
Neobsahuje test záporně formulované
otázky?
Jsou všechny otázky jasné a srozumitelné?
Nevyskytují se složitá a dlouhá souvětí?





Je dostatečný počet testových položek? Tedy min.
10?
Nevyskytují se v testu příliš mnoho dichotomických
úloh? (Max. 1-2 při 10 položkách)
Je u otázek s výběrem odpovědí dostatečné
množství nabízených variant odpovědi? (Min. 4.) Byl
vytvořený test zkonzultován s odborníkem? Můžeme
tento test označit za standardizovaný?
Je vytvořený test validní (měří skutečně to, co měřit
má)?
Jaká je časová náročnost testu (autor by měl test
vypracovat a svůj čas vynásobit pro žáky základní
školy třemi)?