Transcript Úvod: Klasické teoretické koncepty jako východiska empirického

Historická sociologie, FHS UK
Stratifikační výzkum
1. Úvod:
Klasické teoretické koncepty jako
východiska empirického výzkumu
sociální stratifikace
Jiří Šafr
FHS UK
jiri.safrATseznam.cz
poslední aktualizace 25/2/2014
Obsah
Stratifikační systém, základní pojmy
Co jsou sociální nerovnosti?
Třídní analýza – východiska
Dvě základní pojetí sociálních tříd
Marxova koncepce tříd
Weberova koncepce: třída vs. status
Srovnaní marxistického a weberiánského
pojetí třídy
8. (Veblenovo pojetí sociálních tříd)
9. Východiska pro empirické přístupy ke
studiu sociální stratifikace (úvod)
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Stratifikační výzkum
2
Základní pojmy
• Sociální stratifikace = společenské rozvrstvení
• Sociální struktura = souhrn statusů a s nimi
spojených rolí (ale viz dále alternativní koncepce)
• Status = pozice v sociální struktuře
• Role = vymezuje vztah této pozice k ostatním
pozicím (práva povinnosti, očekávání chování vázané k určitému
statusu)
→ mezi lidmi existuje řada nenáhodných vztahů
= systém → ten ovšem není složen z jedinců ale
statusových pozic
„Lidé se mění, struktura ale zůstává stejná“.
Stratifikační výzkum
3
Stratifikační systém
Východiska, koncepty, pojmy
[podle Grusky 1994: kap. 1]
V moderních industriálních
společnostech
• Ačkoliv podmínky lidské existence jsou daleko
tomu být fundamentálně nerovné, přesto platí,
že …
• všechny společnosti lze charakterizovat určitými
nerovnostmi (nejprivilegovanější jedinci/ rodiny mají k dispozici
nepřiměřený podíl na bohatství , moci a prestiži)
• Cílem soudobého stratifikačního výzkumu je
popsat obrysy a distribuci těchto nerovností a
vysvětlit jejich přetrvávání v podmínkách
moderních egalitárních hodnot a forem welfare
státu.
Stratifikační výzkum
5
Stratifikační systém
• Stratifikační systém je komplex sociálních
institucí, které generují nerovnosti.
• Klíčovou složkou tvoří:
1. institucionální procesy, které definují určité druhy
statků jako cenné a žádoucí
2. pravidla alokace, které určují distribuci těchto statků
vzhledem k různým pozicím nebo profesím na
pracovním trhu
3. mechanismus mobility, který spojuje jedince s
profesemi a tím generuje nerovnou dostupnost
zdrojů.
Stratifikační výzkum
6
Stratifikační systém
• Nerovnost je produkována dvěma typy
procesů přiřazování (matching processes):
1. Pracovní pozice, povolání a sociální role jsou
nejprve přiřazeny k „souboru odměn“, které
mají nestejnou hodnotu.
2. A jedinci jsou poté alokováni do takto
definovaných a oceňovaných pozic.*
*V některých společnostech (např. kmenových) mohou jedinci
dostávat odměny přímo, nikoliv skrze pozici, kterou obsadili.
Stratifikační výzkum
7
Stratifikační systém
• Ve všech společnostech probíhá neustálá
výměna držitelů profesních pozic: s tím jak noví
mladí lidé přichází na trh práce a obsazují
opuštěné pracovní pozice (důchod, úmrtí,
emigrace), u nichž většinou soubor odměn
zůstává víceméně stejný.
• Profesní strukturu lze považovat za „hotel …,
který je vždy obsazen, ale pokaždé jinými lidmi“.
[Schumpeter 1953: 171]
Stratifikační výzkum
8
Stratifikační systém
• Obsah souborů odměn se v moderních
společnostech sice může lišit, ale v zásadě je
podobný. Zde jsou ty, co mají investiční funkci:
Stratifikační výzkum
Zdroj: [Grusky 1994: 4]
9
Třídní analýza
Sociální nerovnosti
1. v životních podmínkách
– Lidé se liší dle zdrojů (ekonomické, kulturní,
symbolické)
→ výzkum: třídní nerovnosti: trh práce → skupiny →
odlišnosti (jak a proč)
třídní analýza
2. v životních šancích
– Lide se liší příležitostmi, aby získali zdroje a privilegia
a změnili své postavení (dostupnost vzdělání, práci,
prestiž,…)
→ výzkum: sociální mobilita/ reprodukce:
propustnost/ otevřenost systému, velikost bariér mezi
třídami → kdo a jak tyto bariéry (ne)překonává
analýza sociální mobility
Tyto dva typy nerovností jsou v praxi provázány.
Stratifikační výzkum
11
Třídní analýza - východiska
• Rozdíly mezi lidmi na trhu práce
• Hranice sociálních skupin
• Mezigenerační přetrvávání třídní struktury
• Životní podmínky: „třídní výsledky“ (ideové
postoje, identita, třídní vědomí, oplitické
jednání, životní způsob,…)
Stratifikační výzkum
12
Dvě základní pojetí sociálních
tříd
1. „Silné“ → komunita usilující o změnu
společenského uspořádání (Marx)
2. „Slabé“ → mapování sociální rozdílů
(Weber)
Stratifikační výzkum
13
Marxistická třídní analýza
Vybrané pojmy marxistické analýzy (1)
• Produkce/výroba
• Produkční (výrobní) prostředky:
– Pracovní předměty (půda, suroviny)
– Pracovní prostředky – všechny matriální podmínky potřebné k
zajištění produkčního procesu Ekonomické systémy se liší podle toho, jakými
pracovními prostředky se produkuje, nikoliv co se produkuje.
• Ideologie: dominantní myšlenkový a normativní systém
vyjadřující způsob materiální reprodukce společnosti. Je
spjat s vládnoucí třídou v daném systému. Hlavní funkcí
je legitimovat produkční způsob, tak aby utlačované
skupiny považovaly systém za přirozený.
• Společenská třída
Zdroj: [Hauser 2007]
Stratifikační výzkum
15
Vybrané pojmy marxistické analýzy (2)
• Hodnota = množství společensky nutné práce k vytvoření určitého
zboží. Osciluje kolem ní cena zboží. Má ji jak zboží tak i produkční
prostředky i pracovní síla.
• Nadhodnota: rozdíl mezi mzdou zaměstnance a skutečnou hodnotou
práce, kterou odvedl. Buržoazie si tak přisvojuje hodnotu, která jí
nepatří → vykořisťování.
• Vykořisťování: nezaplacená nadpráce → nad směnnou hodnotou
pracovní síly a užitnou hodnotou je směnná hodnota (za kolik se
prodává), rozdíl mezi tím je nadpráce. Konstitutivní prvek
kapitalistického výrobního způsobu.
• Kapitál = pracovní síla + produkční(výrobní) prostředky + peníze
• = vlastnictví produkčních prostředků a pracovní síly. Jejich spojením
vzniká nadhodnota.
• Akumulace kapitálu: přeměna nadhodnoty v peníze, které budou z
většiny použity na nákup nového zboží určeného k produkci.
• Kapitál předpokládá a současně generuje třídní vztahy
Stratifikační výzkum
16
Společenská třída
• Společný vztah k produkčním (výrobním)
prostředkům
• Zahrnuje jedince se stejným vztahem k
produkčním prostředkům
• Jedinci si existenci třídy nemusí
uvědomovat. ALE
• Jakmile mají problém s reprodukcí života /
snaží se prosadit produkční způsob na
úkor jiných – společně bojují proti jiné třídě
Stratifikační výzkum
17
Třídy o „sobě“/ „pro sebe“
a třídní vědomí
• „Třídy o sobě“: Pouze suma individuí ve
stejném objektivním vztahu k produkčním
prostředkům.
• Třídní vědomí → Izolovaní jedinci si začnou být
vědomi, že mají společný zájem →
• „Třídy pro sebe“ uvědomují si, že mají
společně zápasit za určitou věc.
• V předkapitalistických formách společenského uspořádání, kdy
výrobní prostředky nebyl zcela odděleny od samotné práce, třídy
nemohly dostatečně vykrystalizovat.
Stratifikační výzkum
18
Marxova koncepce tříd (1)
• Předpoklad Marxovy analýzy: ekonomické
podmínky života formují způsob jednaní a
uvažování člověka.
• Velikost materielních zdrojů a z nich odvozené
šance determinuji způsob života, myšlení a
přistup k okolnímu světu.
způsob obživy → způsob života a myšlení.
• Výrobní vztahy (výroba statků a zajištění
služeb) = ekonomická základna společnosti
→ determinuje společenské vztahy
Stratifikační výzkum
19
Marxova koncepce tříd (2)
• Vztah k výrobním prostředkům determinuje třídní
postavení - vytváří třídní nerovnosti.
• (změna třídních nerovností → změna vztahu lidí k
výrobním prostředkům.)
• Podstatou výrobních vztahů je vykořisťování: vlastníci
výrobních prostředků si přivlastňují nadhodnotu (=
rozdíl mezi cenou práce dělníků a prodejní cenou)
→ dvě hlavní třídy: buržoazie a proletariát → protikladné
zájmy (konflikt)
• Vykořisťování není jen ekonomické, jde o princip
který diferencuje jednání a chování „co příslušníci tříd
dělají, a jak nakládají s tím co vlastní“
→ vztah ovládaných a ovládajících
→ ideologická nadvláda: v každé době převažuje
mínění vládnoucí třídy, ta má zájem na zachování
stávajícího stavu produkující ideologii, která
ospravedlňuje jejich postavení ve společnosti
(prostředky duchovní Stratifikační
produkce).
výzkum
20
Marxova koncepce tříd (3)
Dvě koncepce třídy u Marxe:
1. Analytický: strukturální základy třídních vztahů →
strukturalistické vymezení třídních nerovností (třídy
jsou zde prázdné prostory vymezené hranicemi relačně: vzájemně k sobě odkazují)
[Manifest komunistické strany, 1848]
→ dvě protilehlé (antagonistické) třídy: otrokáři vs.
otroci, feudálové vs. nevolníci, buržoazie vs. proletariát
2. Deskriptivní: slouží k mapování třídních nerovností v
různých společnostech a historických epochách
organizování do kolektivit → třídní boj
→ více tříd: frakce a konkrétní sociální skupiny
(kapitalisté, statkáři, zemědělci, rolníci, střední třída,
lumpenproletariát,…) Marx zde nezdůvodňuje kritéria
hranic. [18. brumaire Ludvíka Bonaparta, 1852; Kapitál III. díl, 1894]
Tyto dvě pojetí ovšem nikdy vzájemně nepropojil.
Stratifikační výzkum
21
Marxova koncepce tříd (4)
Analytický přístup
V dějinách lidstva vždy proti sobě stály dvě třídy –
historický vývoj společnosti.
Každá (komplexní) třídní struktura se vždy polarizuje na
dvě třídy a konflikt mezi nimi vede ke společenské
změně (nové vazby, řád). – dějiny lidstva jsou dějinami
třídních bojů
Třídní konflikt je motorem lidských dějin.
Třídy existují samy o sobě, ale mohou se transformovat do
tříd pro sebe – kdy je vymezují sami aktéři (masa se
stmeluje) → kolektivní jednání k prosazení vlastních
třídních zájmů.
→ historický materialismus (zákon lidských dějin), →
vývoj směřuje k beztřídní společnosti (neexistenci
vlastnictví výrobních prostředků)
Stratifikační výzkum
22
Marxova koncepce tříd (5)
Deskriptivní přístup (in Kapitál)
Tři velké třídy moderní společnosti:
1. Dělníci → mzda, zhodnocování pracovní síly
2. Kapitalisté → zhodnocování kapitálu - zisk
3. Vlastníci pozemků → pozemková renta
• V kapitalismu zanikly rozmanité statusové
skupiny, vrstvy a třídy.
• Ale i sám Marx říká (3.díl Kapitálu), že
neexistuje třídní rozčlenění v čisté podobě.
Stratifikační výzkum
23
Marxova koncepce tříd (6)
• Třída se může rozpadnout na mezitřídy,
např. maloburžoazie
• Primární třída: vztah k dominantním
produkčním prostředkům
• Sekundární třídy (residuální): vznikly v
předchozí formaci a přetrvávají, např.
drobní rolníci, aristokracie.
• Marginální třídy: vznikají vedle tříd
primárních, např. maloburžoazie.
Stratifikační výzkum
24
Marxova třídní analýza
• 1. povaha dominantního způsobu produkce –
objektivní situace tříd → třídy o sobě
• 2. formování třídního vědomí – reflexe objektivní
situace → utváření třídy pro sebe (krystalizace
společného zájmu),
• Kapitál vymezuje pozice na trhu a směnné
vztahy. Konkrétní lidé ale sž po vstupu do nich
poznávají a hodnotí své postavení. To může být
io kontradiktorní (komplikovaný, diferencovaný),
např. manažer jako zaměstnanec/vlastník.
→ E. O . Wright
Stratifikační výzkum
25
Weberova koncepce stratifikace
1. Sociální třída a třídní postavení (situace)
2. Status (statusové skupiny)
3. Politické strany
Stratifikační výzkum
26
Weberův multidimenzionální model stratifikace
Zdroj: [Bottero 2005: 40]
Stratifikační výzkum
27
Max Weber: status vs. třída
Sociální třídy
vymezeny ekonomicky na základě
zdroje příjmu a vysokou mírou
sociální uzavřenosti. → majetek, moc
a prestiž
• Určeny jsou buď majetkem, původem a
nebo povoláním.
• O třídách lze hovořit, je-li „určité
skupině lidí společná příčinná
komponenta jejich životních šancí“
Stratifikační výzkum
28
Třídní postavení = materiální nerovnosti
• stav, kdy zdroje podmiňující životní šance jsou pro určitý počet lidí ve
společnosti podobné.
• materiální nerovnosti podmiňující životní šance na trhu práce a
zboží
• Podobné třídní postavení: lidé se stejným majetkem → mají stejné
příležitosti získat ekonomický příjem
• Velikost majetku určuje, co si mohou na trhu zboží: a) dovolit, b) co
mohou na trhu práce získat. → základní kategorie třídního postavení je
majetek a nemajetnost.
• K zisku vede majetek nebo činnost - typ pracovních služeb, které
mohou nabídnout na trhu práce → determinují sociální osud
• Stejné třídní postavení → pouze pravděpodobné, nikoliv nezbytně(!)
podobné ekonomické (tržní) zájmy (třída vlastníků-kapitalistů a
střední třída odborníků, nekvalifikovaná dělnická třída)
• Záleží na míře koheze, artikulovanosti zájmu (odbory, zaměstnanecké
svazy)
• Pravděpodobnost ekonomického zájmu spjatého s třídním postavením
je cílem analýzy
Stratifikační výzkum
29
Sociální třídy = sociální skupiny
• Skupiny v podobném třídním postavení
• Identifikujeme je skrze podobné jednání
Třída je když:
1. U určitého počtu lidí společné kauzální
komponenty podmiňují jejich životní šance
2. Jejich ekonomické zájmy ohledně materiálních
statků a příležitosti pro výdělek jsou odrazem
těchto komponent
3. Když k tomu dochází na trhu práce a zboží v
třídním postavení
Stratifikační výzkum
30
Weber: Sociální třídy (2)
• Člověk může kalkulovat v tržním prostředí zisky (dle
svých zdrojů, možností jejich využití)
• Podoba této kalkulace vymezuje hranice jednotlivých
tříd.
• Nejde komunity, pospolitost, jen základy pro soc. jednání
• Weberovi jde o obsah – normativní řád spjatý s
kognitivními praktikami a racionální reakci na dostupnost
zdrojů.
• Třída je popisem způsobu , jak lidé přistupují k
materiálním podmínkám v situaci kdy jsou jejich ekonom.
interakce regulovány pravidly racionalizace užitku.
• Podobné jednání není dáno příslušností ke stejné
třídě, nýbrž z reakcí na stejné postavení na trhu
práce. Jednání určuje trh ne třída.
Stratifikační výzkum
31
Statusy (Stände), statusové skupiny
• oproti třídám reálné sociální skupiny vymezené
interakcí
• pozice vymezené ne objektivně na základě
ekonomického postavení na pracovním trhu (=
sociální třída) ale
subjektivně v hodnocení druhých na základě prestiže.
• produkt interakce svázaný s různými životními styly.
hodnocení dle: životního způsobu, vzdělání, prestiž
daná původem nebo povoláním.“
• Weberův koncept statusové kultury klade důraz na roli
interakce mezi členy a vlastnictví kulturních zdrojů
při utváření vnitřní solidarity určité statusové skupiny a
její schopnosti udržovat si odstup od ostatních skupin.
Stratifikační výzkum
32
Srovnaní marxistického a weberiánského pojetí třídy
Shoda:
•
Základ třídní analýzy: co lidé dělají na trhu práce ovlivňuje jejich životní
šance
•
Třídní pozici nejsou zdrojem sociálních nerovností (odlišné životní
výsledky, jednání postoje)
•
Třídní pozice nejsou výsledkem nerovné distirbude příjmu ani nejde o
konzumní kategorie (ale u Webera viz Status). Třídní rozdíly předchází
rozdílům v příjmech i spotřebě (mohou ale třídní rozdíly odrážet)
Rozdíly:
1.
Pro Marxe jsou třídy zdrojem sociálního konfliktu a antagonistických
zájmů, pro Webera nikoliv
2.
U Webera nevyplývá nutně z třídní pozice jednotné kolektivní jednání, u
Marxe ano
3.
U Webera jsou třídy výsledkem postavení na trhu práce, u Marxe jsou
třídní nerovnosti jsou důsledkem nerovného přístupu k výrobním
prostředkům
4.
Pro Marxe je klíčový koncept vykořisťování (hra s nulovým součtem) u
Webera nikoliv – výhody jedněch neexistují pouze na úkor druhých (na
trhu práce: hra s nenulovým součtem)
5.
Marxistická třídní analýza je normativně zatížená (vykořisťování a třídní
dominance) → politický program změny, weberovská je založena na
principu hodnotové neutrality (mapování třídních pozic)
Stratifikační výzkum
[Katrňák 2005: kap 1.5]
33
Empirické přístupy ke
studiu sociální stratifikace
Přístupy ke studiu sociální stratifikace
1. Konvenční vs. 2. kulturalistický (sociálně distanční)
přístup k třídní analýze
Definice sociální třídy (vymezení stejnorodosti třídních kategorií):
• 1. pomocí tržní situace (v neo/marxistické perspektivě
na základě vykořisťování)
pozice na trhu práce/ postavení v zaměstnání
přístupy založené na ekonomickém zájmu
→ „kdo dostává kolik a jak ?“
• 2. třída jako o „životních podmínky“
přístupy odvozené ze společné/ sdílené žité zkušenosti.
→ „kdo dělá co a proč ?“
• Konvenční stratifikační paradigma sleduje pozice
v profesní struktuře (mobilita, riziko nezaměstnanosti,
třídní vědomí, …)
Stratifikační výzkum
35
Literatura
• Bottero W. 2005. Stratification: social division and inequality.
London/New York: Routledge.
• Grusky D. B. 1994. „The Contours of Social Stratification.“ Pp. 3-35
in Grusky D. B. (ed.). Social Stratification: Class, Race, and Gender
in Sociological Perspective. Boulder, Colo: Westview Press.
• Katrňák, T. 2005. Třídní analýza a sociální mobilita. Brno: Centrum
pro studium demokracie a kultury.
• Šanderová, J. 2000. Sociální stratifikace: problém, vybrané teorie,
výzkum. Praha: Karolinum.
• Marx, K. (1963/1967/1969/1970). „Alienation and Social Classes;
Classes in Capitalism and Pre-Capitalism; Ideology and Class;
Value and Surplus Value.“ in Grusky D. B. (ed.). 1994.
• Weber, M. (1946/1947/1967). „Class, Status, Party; Status Groups
and Classes; Open and Closed Relationships; The Rationalization
of Education and Training.“ in Grusky D. B. (ed.). 1994.
Stratifikační výzkum
36