Transcript Sociální událost

Sociální událost
Mgr. Terezie Pemová
Životní situace

Přirozené (fyziogenní)



Biologické (narození, dospívání, těhotenství, stáří)
Sociální (životní start, založení rodiny, výdělečná
činnost)
Nepřirozené (patogenní)


Biologických (nemoc, invalidita)
Sociálních (dezintegrace, samota, chudoba)
Důsledky některých životních situací



Ztráta výdělku
Mimořádně velké výdaje
Mimořádná zdravotní nebo sociální omezení
Životní situace mohou vyvolávat další důsledky
psychické, sociální a etické,nejsou-li však
spojkeney s ekonomickými důelsky většinou
nebývají předmětem veřejného zájmu, nebo
nejsou považovány za sociální událost
Sociální událost





Životní událost, které má sociální – zejména
ekonomické dopady, nebo ztěžuje společenské
uplatněné jedince
Je zákonem definovaná
Sociální ochrana se poskytuje v rámci zákonných
podmínek:
ze zákona (povinné pojištění pracovních úrazů)
úředním výkonem (rozhodnutí o přiznání dávky státní
sociální po dpory
smluvně (např. pracovní nebo pojistná smlouva)
Právní důsledky sociálních událostí


Bezprostředně – právo vzniká tím, že událost
nastala – např. narození dítěte
Zprostředkovaně – aby právo vzniklo, musí
ještě nastat další událost – např. narození dítěte
a zanechání výdělečné činnosti pro nárok na
rodičovských příspěvek
Základní skupiny sociálních událostí






Související se zdravotním stavem (nemoc,
invalidita, smrt)
Související s nezaměstnaností
Související s mateřstvím, zakládáním rodiny a
výchovou dětí
Související se stářím
Související s nouzí
Související se sociální dezintegrací
Zdraví, nemoc a invalidita jako
sociální událost

Definice zdraví



nepřítomnost fyzické a duševní nemoci
rovnováha mezi fyzickými, psychickými a sociálními
faktory (rovnováha se týká funkcí organismu ve vztahu k
prostředí, ve kterém člověk žije)
WHO

Vychází z předpokladu, že každý člověk by měl mít
příležitost plně využít svého genetického potenciálu a
prožít svůj život bez zbytečných utrpení a ve stavu co
neúplnějšího fyzického, psychického a sociálního blaha
Hlavní typy zdravotních rizik
(dle WHO)




Infekční onemocnění
Pracovní úrazy a nemoci z povolání
Společenské prostředí (nehody, úrazy, škodlivé
návyky)
Globální životní prostředí
Péče o zdraví zahrnuje




Prevenci (tj. ochranu před nemocí a úrazem) –
není pouze zdravotním pojmem, ale zahrnuje i
otázky sociální, trestně právní, technickou
Terapii (tj. léčbu onemocnění nebo úrazu)
Rehabilitaci (tj. obnovení nezávislého a
plnohodnotného života)
Reintegraci, (tj. kompenzaci ztrát na zdraví a
umožnit plné nebo částeční uplatnění člověka
v jeho obvyklých rolích)
Péče o zdraví

Geografická dostupnost





Prostorovou (vzdálenost ke zdravotnímu zařízení
Časovou (v okamžiku potřeby)
Institucionální dostupnost (míra rozvoje
lékařské péče)
Ekonomická dostupnost (míra sociální
solidarity)
Kulturně
civilizační
dostupnost
(míra
schopnost zdravotní péči vyžadovat a přijímat
Nemoc

Narušení fyzické, psychické a sociální rovnováhy
Nemoc jako sociální událost
 jestliže člověk nemůže zabránit poruše zdraví, nebo
nemá dost vlastních sil a zdrojů, aby tuto poruchu
odstranit, léčil nebo se rehabilitoval
 Sociální událostí se tedy nemoc stává, potřebuje-li
člověk pomoc jiné osoby nebo ekonomickou pomoc
nebo institucionální pomoc (služba)
Ekonomické důsledky nemoci



Nálady na prevenci, léčení, rehabilitaci a
reintegraci
Pracovní neschopností a ztráta příjmů z
ekonomické činnosti
Vyčíslitelné škody (na majetku – zejména u
pracovních úrazů)
Pracovní schopnost

Pracovní schopnost



Počáteční (primární vstup do ekonomické činnosti)
Průběžnou (udržení pracovní schopnosti)
Podmínky pracovní schopnosti




Věk
Zdraví
Vzdělání soubor etických a kulturních návyků
Příležitost
Pracovní neschopnost


Nemožnost ekonomické činnosti pro nemoc
nebo úraz. Liší od možnosti pracovat
(nezaměstnanosti) tím, že pčíčina je na straně
práce neschopného člověka
Druhy pracovní neschopnosti:



Úplná
Částečná
Speciální