Transcript Sociální politika I. Ročník – zimní semestr

Sociální politika
I. Ročník – zimní semestr
Mgr. Jan Mochťák
Povinosti studenta pro úspěšné
ukončení zimního semestru:
1. Povinná četba – Krebs, V. a kol., Sociální
politika, 4. Vyd. Praha: ASPI, a. s., 2007. – I.
Oddíl (u vydání č.4 tj.do strany 157)
2. Minimálně 80% účast na přednáškách
3. Úspěšné zvládnutí zápočtového testuzkoušky tj. na více než 60% - možnost
jednoho opravného testu v dalším termínu.
Co je to sociální politika – úvod
• Sociální politika – součást všech politik vyspělých zemí,
tak jak ji vnímáme nyní zhruba od konce 19. Století
• Obsahové naplnění pojmu sociální politika je výsledkem
rozdílných přístupů formovaných:
• Historickým vývojem daného regionu,
• Střetem politologických východisek
• Filozofických teorií,
• Náboženství,
• Ekonomických teorií,
• Kultury té které společnosti obecně a vůbec tradic
společnosti jako takové.
• Sociální politika je součástí každé politiky vlády, otázkou
pouze je, jak svou ideologickou orientaci daná vláda
promítá do praxe („pravicová vs. levicová strana“).
Pojetí sociální politiky
• Sociální politiku nelze jednoznačně vymezit
• Sociální politiku je nutné vždy vnímat v daném kontextu doby,
společenského systému ke kterému se vztahuje, přitom si vždy
nese znaky, které jsou společné po dobu celé její existence.
• SOCIÁLNÍ POLITIKA - Nutné je vnímat oba pojmy jak
dohromady, tak i jednotlivě:
– Politika - původem z řeckého „politiké“ - uměni řídit stát. Běžný
význam tohoto slova je dvojí: buď je politika definována jako určitá
činnost, zaměřená na řízení věcí veřejných, nebo jako teorie,
pojednávající o otázkách, spojených s touto činností.
– Sociální sféra/realita – nelze expilictně vymezit tzn. je značně
neurčitá, bez jasných hranic a z toho důvodu nelze ani jasně určit
jednu pevnou definici SP
• Např. Wilensky (in Krebs, str. 23) říká, že sociální politika je tak
široká, že někdy zabírá ¾ veškeré vládní činnosti, někdy ale
zase tak úzká, že se omezuje na důchodové zajištění sociálně
slabých občanů
Několik pojetí I.:
• Ottův slovník - Sociální politika je především praktická snaha,
aby společenský celek byl uspořádán co nejideálněji. Jako
nauka jeví se nám pak sociální politika jako souhrn zásad, jak
odstraniti či alespoň zmírniti vady společenského života,
zejména pak ty, které nazýváme sociální otázkou.
• Sociální politika (péče) má poskytovati přiměřenou pomoc a
ochranu jedincům hospodářsky slabým, když se octnou v
poměrech, které jim znemožňují, aby si sami opatřili, čeho
potřebují nezbytně k uhájení svého zdraví a života, a usiluje
mimo to zameziti vhodnou úpravou společenských poměrů,
aby podobná sociální zla vůbec nevznikala.
• Karel Engliš (Sociální politika, 1916) – „…Praktické snažení,
aby společenský celek byl vypěsten a přetvořen co
nejideálněji. Hybným perem sociální politiky není
milosrdenství, nýbrž spravedlnost a společenská účelnost.“
Sociální otázka:
Pojem TGM – stav jednotlivých sociál. tříd je velmi nestejný, neodpovídající namnoze požadavku sociál.
spravedlnosti a že si vrstvy sociál. nejslabší v průběhu min. stol. uvědomily tyto nerovnosti
Několik pojetí II
• Thoenes: „Sociální stát je typem společnosti,
v níž vláda přebírá zodpovědnost za
politickou, ekonomickou a sociální prosperitu
svých občanů.“
• Martin Potůček: „Sociální stát je stát, v němž
se v zákonech, ve vědomí a postojích lidí, v
aktivitách institucí a v praktické politice
prosazuje myšlenka, že sociální podmínky,
v nichž lidé žijí, nejsou jen věcí jedinců či
rodin, nýbrž i věcí veřejnou.“
• Peacock: „Skutečným účelem welfare state
je naučit lidi, jak si počínat bez něho.“
Sociální bezpečí a suverenita
• Sociální politika – soubor cílených aktivit,
zajišťujících sociální bezpečí a suverenitu
jedince a skupin obyvatelstva (rodiny) a
současně zamezujících sociální závislosti a
ohrožení
• Opakem sociální závislost a ohrožení
• Pokud je člověk sociálně bezpečný může
může být i suverénní a výkonný a naopak
(např. dobré zázemí v rodině – dobré
pracovní výkony – zlepšení finančního
zázemí v rodině atd… vzájemný kruh)
Široké a úzké pojetí SP
• Široké pojetí – SP jako soubor nástrojů,
metod, opatření směřujících k dosažení
stanoveného cíle/ů. Obecnými cílem je
dosažení sociální soudržností – maximální
stability sociálních systémů, struktur a rolí.
Cíle jsou výsledkem sociálního konsensu
mezi jednotlivými společenskými vrstvami,
sociálními partnery, pol. stranami.
• Užší pojetí SP (resortní) – SP je chápána
jako sociální ochrana občanů, sociální
zabezpečení. Cílem takovéto politiky je
reagovat na sociální rizika – resp. jejich
důsledky (stáří, invalidita, nemoc), a
eliminovat sociální tvrdosti které doprovází
tržní mechanismus (chudoba, nezam.).
Aktivní a pasivní SP
• Aktivní SP (perspektivní) – prevence vzniku
sociálních problémů – systémovými změnami (v
sociálním systému – oddálení odchodu do důchodu),
nebo vytváření předpokladů pro účinné řešení
možných následků vzniklých problémů (posilování
soc. služeb atd.)
• Pasivní SP (retrospektivní) – řešení již vzniklých
problémů
Kvalitativní a kvantitativní stránky
SP
• Kvalitativní – úroveň jednotlivých opatření
např. kvalita dostatečnosti dávek, kvalita
poskytovaných služeb atd.
• Kvantitativní – zahrnuje okruh osob,
kterých se opatření SP týká a počet
sociálních situací, ve kterých společnost
zasahuje (lidé důchodového věku, rodiče s
malými dětmi atd.)
Sociální politika vychází ze čtyř
základních principů:
•
•
•
•
Tradice,
Reality,
Očekávání občanů,
Možností.
Sociální politika by měla být:
• Transparentní – musí být zřejmé o co
usiluje, od koho komu přerozděluje
prostředky a proč…
• Pravdivá – její deklarace musí odpovídat
činům
• Motivující – musí vést občany k aktivitě a
nekonzervovat chudobu
• Preventivní – nejlepší sociální pomoc je ta,
kterou nebylo potřeba poskytnout…
Sociální reformy ČR I.
•
•
•
•
Snižování vládního deficitu a zpomalení nárůstu vládního dluhu –
trend zadlužování ohrožuje nejen budoucí, ale i dnešní generace. Již
dnes jen za obsluhu státního dluhu (zejména úroky) platíme téměř
40 mld. Kč ročně.
Plošné snížení daňového zatížení, omezení administrativní zátěže –
menší daňové břemeno, spravedlivější a jednodušší systém sníží
motivaci k daňovým únikům a sníží administrativní náklady státu
i poplatníků. Lidem zůstane více peněz díky vyšším čistým příjmům a
nebude nutné je v dosavadní míře vracet zpět následným
přerozdělováním formou sociálních dávek.
Podpora hospodářského růstu a podnikání – snížením daňového
zatížení podniků se zvýší jejich konkurenceschopnost., reforma
zahrnuje opatření na podporu drobných živnostníků (zrušení zavedení
registračních pokladen, zrušení minimálního základu daně). Snížení
progrese nebude tolik trestat pracovitost a píli při dodatečném výdělku.
Zvýší se ochota podnikat. ČR se stane atraktivnější pro zahraniční
investory.
Podpora rodin s dětmi – moderní flexibilní rodinná politika výrazněji
umožní rodičům svobodu volby a snadnější spojení péče o dítě a
profesního rozvoje. U rodičovského příspěvku bude možnost zvolit si ze
tří „rychlostí“ čerpání příspěvku podle potřeb dané rodiny. Dále se
výrazně zvýší slevy na dani z příjmu fyzických osob za dítě a za
druhého manžela bez příjmů.
Sociální reformy ČR II.
•
•
•
•
•
Posílení adresnosti sociálního systému a spravedlnosti –
reforma podpoří aktivitu a motivaci lidí, postará se o potřebné, a
naopak bude trestat zneužívání sociálního systému. Reforma
zvýhodní ty, kdo se snaží zvýšit si příjem vlastní poctivou prací.
Sociálně citlivý přístup k ekonomicky neaktivní populaci (mj.
důchodci) – dopad zvýšení snížené sazby DPH bude mít jen malý
vliv na zvyšování cen. Avšak i ten bude vykompenzován nejen
všem daňovým poplatníkům, ale i důchodcům valorizací důchodů.
Pracujícím důchodcům se navíc přiznávají slevy na dani.
Zachování principu solidarity – vysoko příjmové skupiny
obyvatelstva nadále budou přispívat do státního rozpočtu vyššími
daněmi, je zachována daňová progrese.
Dodržování závazků vůči Evropské unii – z toho vyplývá
maximální možné využití prostředků z fondů EU.
Přijetí eura – cílem je v roce 2008 snížit vládní deficit na úroveň
(maastrichtského kritéria) 3 % HDP a i dalším snižováním (2,6 %
v roce 2009 a 2,3 % v roce 2010) zpomalit nárůst vládního dluhu.