Psychologie práce

Download Report

Transcript Psychologie práce

Úvod do psychologie práce
PhDr. Pavel Beňo
Tel. 222711362, 602349848
E-mail: [email protected]
Psychologie práce … o co jde?
PSYCHOLOGIE - týká se člověka
PRÁCE (činnost, výroba, výrobek,hodnota…)
- člověk zde hraje roli … (jakou?)
ČLOVĚK: zdraví, spokojenost, angažovanost, vedení, tým …
a
PRACOVNÍ VÝKON: produktivita, kvalita…
PRÁCE: „ná-stroje“, technologie, pracovní prostředí …
Psychologie práce (PP)
…je soustava psychologických poznatků,
získaných zkoumáním pracovní činnosti a
výrobního prostředí, kterého smyslem –
cílem je:
a) optimalizace pracovního výkonu
b) adaptace člověka na „svět práce“
c) tělesné i duševní zdraví pracovníků
Práce a její „psychologie“…
Psychologie je věda, která studuje lidské
chování, duševní procesy a tělesné
prožívání, včetně jejich vzájemných vztahů
a interakcí.
Psychologie práce je vědecká psychologická
disciplína, zaměřená na řešení praktických
otázek hospodářské společenské praxe. Její rozvoj
je podmíněn konkrétními potřebami průmyslu,
dopravy, zemědělství aj.
Psychologové vs. laikové
• Předmět PP se kryje s každodenní zkušeností
prakticky jednajícího člověka (osobní praxe
• laici psychologii podceňují – („vlastní teorie,
které jsou často založeny na předsudcích, tradici
a pod. - ke zvládnutí běžných pracovních
problémů to často stačí.
• U složitějších a komplexnějších problémů však
mívají laické zásahy často neblahé následky.
Osobní zkušenost
• vždy je získána za určité vnější situace a
vnitřního stavu jednotlivce. Individuální
poznání je tímto faktem ovlivněno. Laik si
tuto skutečnost většinou neuvědomuje a
ani uvědomit nemůže. „Zdravý“ (selský)
rozum nestačí na vědecké řešení
psychologických problémů, může zavést
na scestí.
Psychologie práce – proč vlastně?
• Podobnost mezi vědeckou psychologií a
každodenní zkušeností se týká předmětu
poznávání, nikoliv metody!
• Hlavní cíl vědy – porozumět podstatným
jevům objektivního světa.
• Přesnost, s jakou jsou předvídány budoucí
skutečnosti, pak ukazuje na míru
porozumění.
Úkoly psychologie práce
Psychologie práce studuje různé druhy
pracovní činnosti (profese), hledá, za
jakých podmínek je pracovní prostředí pro
duševní pohodu člověka nejpříznivější,
tzn. jaké uspořádání objektivních, ale také
subjektivních(!) pracov. podmínek nejlépe
odpovídá psychofyziologickým vlastnostem
pracovníka.
Psychologie práce sleduje:
• hledisko ergonomické = soulad mezi
•
pracovními požadavky a osobními možnostmi
pracovníka (jak splnit požadovaný úkol
kvalitně, ale s vynaložením co nejmenší
námahy a v pohodě)
hledisko epidemiologické = míra rizika
ohrožení duševního zdraví v práci
(pravděpodobnost, že se při vystavení
pracovním stresorům vyvine či nevyvine
porucha či onemocnění).
Úkoly psychologa práce
Optimalizace pracovního prostředí
– posouzení nároků činnosti na psychiku
pracovníka
– výběr a rozmísťování pracovníků
– poradenství v sociálně-psychologické
problematice
Optimalizace pracovního prostředí
• Osvětlení
• Barevné řešení pracoviště
• Hluk – rizikový, nespecifický (STOP HLUKU)
• Uspořádání pracovního místa
• Osobní prostor
• Mikroklima, tepelná pohoda pracovníka
• VZTAHY na pracovišti!
Předmět psychologie práce
Zákonitosti psychické regulace
pracovní činnosti
(vztahy mezi psychikou a pracovní
činností)
a využití těchto znalostí
(praktická aplikace)
ve společenské praxi.
Work-Life-Balance
• PRÁCE
• VLASTNÍ JÁ
• PŘÁTELÉ & SPOLEČNOST
• RODINA příp.
PRÁCE-ZDRAVÍ-RODINA-“KARIÉRA“
(Kariera = osobní a společenský rozvoj a
růst, prestige + seberealizace)
Definice sociální práce
Český překlad definice sociální práce schválené
Mezinárodní federací sociálních pracovníků.
Sociální práce podporuje sociální změnu, řešení
problémů v mezilidských vztazích a posílení a
osvobození lidí za účelem naplnění jejich
osobního blaha. Užívaje teorií lidského chování a
sociálních systémů, sociální práce zasahuje tam,
kde se lidé dostávají do kontaktu se svým
prostředím. Pro sociální práci jsou klíčové
principy lidských práv a společenské
spravedlnosti.
Psychologie práce – nástin historie
Hugo Muensterberg (Leipzig)
• Psychology and Industrial Efficiency, 1911
• Grundzuege der Psychotechnik (1914)
• pojem „psychotechnika“ …
… je praktická věda o poznávání lidských
vlastností a způsobu jednání z hlediska
jejich nejvhodnějšího použití v
hospodářském, pracovním a
zaměstnaneckém životě. (W. Stern)
Psychotechnika…
• … 1. etapa vývoje psychologie práce
• maxim. rozmach ve 20. letech 20. století
• „racionalizace“ a „zefektivnění“ průmyslu
• posuzování způsobilosti pro výkon profese
• výběr lidí – „testy“ (řidiči, piloti, atp.)
• reakce na potřeby podniků- úrazy, nehody
• studium pracovní činnosti
Psychotechnika v ČSR
• 1920 – Mezinárodní asociace psychotech.
• 1921 – Ústřední psychotechnický ústav
• 1940 – Ústav lidské práce
• 1945 – Československý ústav práce
• 1951 – ústav zrušen (kapitalistická pavěda)
Podrobněji: Hoskovec, J & Štikar, J.:Ohlédnutí za vývojem
České psychologie práce a organizace. In: Psychologie v
ekonomické praxi č. 3-4/2000, ročník XXXV,str. 103-112.
Taylorismus …
• Frederic Winslow Taylor („Speedy“, 1865-1915)
(inženýr, Midwale Iron Works, Bethlehem Steel Company)
• rezervy v technologii a rezervy lidské
„3 principy:“
1. Vyber nejlepšího jednotlivce pro daný typ práce
2. Zajisti, aby si osvojili nejefektivnější metody a
nejekonomičtější pohyby (pohybové studie)
3. Motivuj ostatní ve formě vysokých platů pro
nejlepší pracovníky
„Vědecké“ řízení (dle Taylora)
1. Využívání metod měření a pozorování, popis
způsobů vedoucích k dosažení optimálního výkonu
2. Vědecký výběr dělníků – fyzické předpoklady +
schopnost a ochota osvojit si požadovanou činnost
+ ekonomická motivace (T. zavedl úkolovou mzdu)
3. Vědecký výcvik dělníků řídícími pracovníky
4. Upředňostňování spolupráce mezi vedoucími a
dělníky, příznivá atmosféra, konflikty jsou
nežádoucí
Jak lze zvýšit efektivitu? – dle Taylora
Zastánci a popularizátoři: Henry Ford, Tomáš Baťa
• Uplatněním direktivního stylu řízení
(jasně vymezené vztahy nadřízenosti a podřízenosti)
• Normalizací a optimalizací
•
- pracovních podmínek, dílčích operací, dělba práce,
funkční specializace:„Plánovači naplánují, dělníci udělají!“
Stanovením denního úkolu (Dělník ví, jak a co má
udělat!)
• Správně vytvořenými pracovními místy
• Zavedením úkolové mzdy
• Správným výběrem, výcvikem a kontrolou
dělníků
Elton Mayo a spol.
(Hawthornské studie)
• Zkoumání „objektivních“ vlivů (hluk, osvětlení,
•
•
•
uspořádání prac. místa, délka a čas přestávek…)
na výkonnost (produktivitu) pracovníků
1924-27 v Hawthorne Works – Western Electric
Company v Chicagu (30.000 zaměstnanců)
na pracovní výkon měly vliv nejenom faktory
„objektivní“ (fyzické), ale také faktory
„psychologické“ (zájem a kontakt s výzkumníky)
společenský charakter práce! (VZTAHY)
2 základní funkce „podniku“
Podle E. Mayo plní každý podnik (společnost,
firma či organizace) 2 funkce:
• Funkce ekonomická, tj. produkce
(výrobků nebo služeb)
• Funkce sociální, tj. přináší uspokojení
potřeb svým zaměstnancům
Taylorismus věnuje pozornost pouze první funkci.
Skutečné rezervy však přináší využití potenciálu sociální f.)
ORGANIZACE - pojem, koncepce,
psychologie …
Motto:
„Narodili jsme se v organizacích, byli jsme
vychováni organizacemi a většina z nás
věnuje mnoho ze svého života práci pro
organizace“ (Etzioni, 1964)
Organizace = struktura + vztahy
Organizace – proč a jak?
Chtějí-li lidé dosáhnout určitého cíle a nezvládnou
to sami, je k tomu nutná pomoc a přispění dalších
lidí! Organizují proto určité sociální celky, které pak
fungují jako prostředky dosahování těchto cílů.
Předpokladem efektivního fungování takových
sociálních celků (organizací) je dělba funkcí mezi
jejich příslušníky, resp. vnitřní strukturování funkcí
či úkolů, které zajišťují dosažení těchto cílů.
Organizace - definice
Organizace je strukturovaná
formální sociální skupina
se zacílenou, plánovanou,
koordinovanou, kontrolovanou
a účelně řízenou společnou,
nicméně funkčně diferencovanou
činností.
(Milan Nakonečný)
Organizace – charakteristické znaky
(Etzioni, A., 1964)
• Dělba práce, moci a komunikační odpovědnosti,
•
•
která je uváženě plánovaná tak, aby se dosáhlo
specifických cílů.
Přítomnost jednoho nebo více center moci, která
kontrolují činnost organizace a zaměřují ji k jejím
cílům, průběžně sledují činnost organizace a v
případě nutnosti reformují její strukturu.
Provádějí rekombinaci personálu jeho
nahrazováním či vylučováním a přidělováním
úkolů (nábor, školení, plány práce, …)
Organizace – typy …příklady
• s donucovací autoritou (věznice) - nedobrovolné čl.
• s utilitární (racionálně-právní) autoritou – členství
založeno na principech ekonomické odměny (firmy)
• s normativní autoritou (církve, politické strany)
morální charakter členství
• smíšené organizace – většina reálných organizací
Jiný způsob členění organizací: (Rosenstiel,1980)
- s odcizeným angažováním (věznice)
- s morálním angažováním (církve)
- s kalkulativním uvažováním (produkční provozy,podniky)
Obecně lze říci, že …
… organizace jsou více či méně početné formálně
uspořádané skupiny lidí s diferencovanými
funkcemi, vztahujícími se k plnění dílčích a
hlavních úkolů.
Formální sociální strukturu tvoří pozorovatelné
interakce mezi členy a skupinami.
Za základní sociálně-psychologické hlediska
organizačního dění lze považovat:
• interakce mezi jedinci a skupinami
• činnost pracovních skupin
• komunikační procesy a řízení
Systémové pojetí organizace
Chester I. Barnard (1886 – 1961)
Autor knihy Funkce vedoucího z r.- 1938, kde analyzuje
mechanizmus fungování a cíle organizace, zejména
udržení rovnováhy v průběžně se měnícím prostředí!
Role manažerů:
• Zajišťovat systém komunikace
• Ovlivňovat (motivovat a vést) lidi k podávání
•
vysokých výkonů
Formulovat záměry organizace (vize a strategie)
Systémové pojetí organizace – pokrač.
Podněty, zdroje, inspirace
• Ludwig von Bertalanfy (1901 – 1972) – autor
•
obecné teorie systémů
Talcot Parsons (1902 – 1979) – strukturální
funkcionalizmus
Systémový přístup
snaží se vystihnout komplexnost a dynamiku chování
organizace a hledání principů, které určují vztahy v
organizaci, ale také vztahy organizace s vnějším
prostředím. (Velký rozmach zejména v 60. letech 20. stol.)
Robert L. Kahn & Daniel Katz
Obecné charakteristiky organizací (1966):
• organizace jsou otevřené systémy
• systém obsahuje: VSTUP (informace, suroviny,
materiál) + PROCES transformace (technologie
přetváření) + VÝSTUP (produkty, služby)
• organizace (systém) se člení na subsystémy
•
a ty jsou ve vzájemné interakci
organizace sama je v interakci s vnějším
prostředím
(Příklad tzv. subsystémů: výroba, údržba, logistika,
nákup, HR-útvary, atd. …)
Kontingenční přístupy
(2. pol. 20. stol.)
Lawrence & Lorsch:
• neexistuje univerzální způsob fungování
organizací, ani jediný (optimální) styl jejich řízení
• efektivita metod a technik závisí na konkrétní
situaci, ve které se organizace nachází a která jí
a ovlivňuje také její způsob řízení; tato je vždy
jedinečná!
• „éra bestselerů“…
Aktuální trendy…
… zvyšování konkurenceschopnosti!
• přechod procesů dělby práce a specializace k
•
•
procesům integrativním (procesní řízení, „projekty“)
změny v utváření formálních organizačních
struktur a ve způsobech vedení lidí (týmová práce)
změny v samotné „podstatě managementu“
(společnost znalostí)
• společné téma: člověk jako integrující článek
organizace
Co je organizace a jak může fungovat?
8 možných způsobů - metafor
(dle G. Morgana):
• „jako stroj“- jednoduchá struktura, rutinní práce,
limitovaný rozvoj lidského potenciálu;
• „jako organizmus“- složitější vztahy, reagovat na
vnitřní i vnější prostředí;
• „jako inteligence“ – variabilita chování, schopnost
rychle a efektivně se učit
• „jako kultura“ – komplexní systém hodnot, postojů,
norem a názorů
Co je organizace a jak může fungovat?
8 „metafor“ – 2. část (dle G. Morgana):
• „jako politický systém“ – obsahuje aspekty jako je
„pozice, moc, odpovědnost, prosazování zájmů a ty se
promítají do stylu řízení;
• „jako psychické vězení“ – omezení nevědomými
potřebami manažerů, mylnými představami, iracionálními
stanovisky;
• „jako změna a transformace“ – prochází postupnou
proměnou, která má vnitřní logiku
• „jako prostředek nadvlády“ – jako nástroj mocenské
převahy nad ostatními;
K vysvětlení chování organizací lze metafory kombinovat!