Transcript Seminář 1 - 2014 - Ústav imunologie a alergologie

Imunologie
Imunologie
seminář
seminář 11
J. Ochotná
[email protected]
Podmínky pro udělení zápočtu
• Povinná docházka na semináře
• Složení zápočtového testu (minimálně 90 bodů)
Zkouška z imunologie
• Počítačový test (minimálně 90 bodů)
• Ústní zkouška
http://uia.fnplzen.cz/
Sylabus přednášek imunologie
Sylabus přednášek imunologie 3. ročník všeob. lék. 2014/2015
1.10.2014
Doc. MUDr. Petr Panzner, CSc.
1. Imunitní systém a jeho význam pro homeostázu organismu, složky imunitního systému a jejich
vzájemná spolupráce
2. Bariérové funkce těla a obranné mechanismy
3. Nespecifické buněčné a humorální imunitní mechanismy
4. Specifické buněčné a humorální imunitní mechanismy
5. Fagocytóza a její význam pro imunitu
6. Neutrofilní leukocyty, jejich vývoj a funkce
7. Přirození zabíječi. Interferony. Charakteristika a funkce
8.10.2014
Mgr. Jitka Ochotná
8. Komplement, způsoby aktivace, biologický význam
9. Alternativní cesta aktivace komplementu a její regulace
10. Klasická cesta aktivace komplementu a její regulace
11. Biologický význam komplementu a jeho regulační mechanismy
12. Antigeny, hapteny, epitopy, základní charakteristika. T nezávislé antigeny
sekvestrované antigeny - imunologicky privilegovaná místa
13. Chemická podstata, velikost molekuly antigenů, stupeň nepříbuznosti
superantigeny,
Plán seminářů středa týden A
1.
Seminář: Úvod do imunologie, příprava protilátek (1.10. 2014)
2.
Seminář: Vyšetření parametrů nespecifické imunity (15.10. 2014)
3.
Seminář: Vyšetření parametrů specifické imunity (29.10. 2014)
4.
Seminář: Zápočtový test, exkurse do laboratoře (12.11. 2014)
5.
Seminář: Imunodeficity, autoimunitní onemocnění,
autoprotilátky (26.11. 2014)
6.
Seminář: Alergická onemocnění (10.12. 2014)
7.
Seminář: Oprava zápočtového testu, zápočet (7.1. 2015)
Plán seminářů pondělí týden B
1.
Seminář: Úvod do imunologie, příprava protilátek (6.10. 2014)
2.
Seminář: Vyšetření parametrů nespecifické imunity (20.10. 2014)
3.
Seminář: Vyšetření parametrů specifické imunity (3.11. 2014)
4.
Seminář: Zápočtový test (13.11. 2014; 8:30 děkanát; skupiny 1 a 2)
(14.11. 2014; 11:40 děkanát; skupiny 7 a 8)
5.
Seminář: Imunodeficity, autoimunitní onemocnění,
autoprotilátky (1.12. 2014)
6.
Seminář: Alergická onemocnění (15.12. 2014)
7.
Seminář: Oprava zápočtového testu, zápočet (7.1. 2015)
Plán seminářů pondělí týden A
1.
Seminář: Úvod do imunologie, příprava protilátek (13.10. 2014)
2.
Seminář: Vyšetření parametrů nespecifické imunity (27.10. 2014)
3.
Seminář: Vyšetření parametrů specifické imunity (10.11. 2014)
4.
Seminář: Zápočtový test, exkurse do laboratoře (24.11. 2014)
5.
Seminář: Imunodeficity, autoimunitní onemocnění,
autoprotilátky (8.12. 2014)
6.
Seminář: Alergická onemocnění (5.1. 2015)
7.
Seminář: Oprava zápočtového testu, zápočet (7.1. 2015)
Doporučená literatura
• Hořejší V., Bartůňková J.: Základy imunologie. Praha,
Triton, 4. vydání, 2009.
• Bartůňková J., Paulík M. a kol.: Vyšetřovací metody v
imunologii. Praha Grada Publishing 2005.
Doporučená literatura
• Liška, M.; Ochotná, J.; Panzner, P. Základy alergologie a
klinické imunologie pro studenty lékařských fakult –I. - IV.
část [elektronická skripta]. [cit. 2013-10-01]. Po registraci
a přihlášení je plný text dostupný z:
http://mefanet.lfp.cuni.cz
Náhled do elektronických skript
Doporučená literatura
• Špičák V., Panzner P. a kol.: Alergologie. Praha, Galén,
2004.
• Krejsek J., Kopecký O.: Klinická imunologie. Hradec
Králové, Nukleus HK, 2004.
• Bartůňková J., Šedivá A., Janda A.: Imunodeficience. 2.
vydání, Praha Grada Publishing 2007.
Ostatní zdroje
• http://www.e-imunologie.cz
• https://cs.wikipedia.org
Imunitní systém
Hlavní funkce imunitního
systému
Hlavní funkce imunitního systému
obranyschopnost
autotolerance
imunitní dohled
Komponenty imunitního
systému
Komponenty imunitního systému
lymfatické tkáně a orgány
buňky imunitního systému
molekuly imunitního systému
Lymfatické tkáně a orgány
Lymfatické tkáně a orgány
Primární lymfatické tkáně a orgány
* kostní dřěň, thymus
* místo vzniku, zrání a diferenciace
imunokompetentních buněk
* nezralé lymfocyty zde získávají svou antigenní
specifitu
Kostní dřeň
Thymus
Sekundární lymfatické tkáně a orgány
* místo setkání imunokompetentních bb. s Ag
* slezina
* lymfatické uzliny a jejich organizované shluky
(tonsily, apendix, Peyerovy plaky ve střevě)
* MALT (mucous associated lymphoid tissue)
Sekundární lymfatické tkáně a orgány
Lymfatická
uzlina
Slezina
MALT
Buňky imunitního systému (imunocyty)
Vývoj červených a bílých krvinek začíná ve žloutkovém vaku,
pak se hematopoéza přemisťuje do fetálních jater a sleziny
(3.-7. měsíc gestace).
Hlavní krvetvornou funkci má kostní dřeň.
Všechny krevní buňky vznikají z jedné pluripotentní kmenové
buňky (CD 34).
Povrchové molekuly leukocytů
• CD antigeny – povrchové molekuly leukocytů
CD antigeny
Povrchové molekuly leukocytů
• Antigenně specifické receptory (TCR, BCR)
• Adhezivní molekuly integriny, selektiny, adhezivní
molekuly imunoglobulinové rodiny)
• Fc receptory
• Komplementové receptory
• Cytokinové a chemokinové receptory
• HLA
• Receptory PRR
Imunitní mechanismy
Imunitní mechanismy
Nespecifické a specifické imunitní mechanismy spolu
vzájemně spolupracují.
Nespecifické imunitní mechanismy
*
složka
buněčná – neutrofilní, eosinofilní a bazofilní granulocyty,
mastocyty, NK buňky, monocyty
humorální – komplement, interferony, lektiny
a další sérové proteiny
* rozeznávají
konzervované struktury (PAMPs)
Specifické imunitní mechanismy
*
složka
buněčná - T lymfocyty (TCR)
humorální – protilátky
* rozeznávají
*
specifické části antigenu (epitopy)
mají imunologickou paměť
Imunitní mechanismy
Antigen (imunogen)
= látka, kterou imunitní systém specificky rozpoznává
a reaguje na ni tvorbou protilátek či pomožením
specifických T lymfocytů
Proteiny
nebo polysacharidy
> 5 kDa (optimální velikost je cca 40 kDa)
autoantigen
exoantigen
alergen
Rozdělení antigenů podle jejich příbuznosti
Antigeny:
a) autologní
b) syngenní
c) allogenní
d) xenogenní
Epitop
= část antigenu, která je rozpoznávána
imunitním systémem (lymfocyty- BCR, TCR; Ig)
Zkříženě reagující antigeny – sdílí jeden a více stejných
nebo podobných epitopů
Interakce antigen – protilátka
Vazebná místa protilátek (paratop)
tvoří nekovalentní komplexy
s odpovídajícími místy
na molekulách antigenů (epitop)
Komplex antigen-protilátka je reverzibilní
T-independent pathway
Protilátka (imunoglobulin)
• je glykoprotein, který je
syntetizován plazmatickými
buňkami
• tvorba protilátek je vyvolána
přítomností antigenu
Využití protilátek v diagnostice
Reakce protilátek s antigenem je základem všech
sérologických metod využívaných v medicíně.
Jednotlivé metody se liší způsobem jejich
vizualizace. Existuje velké množství detekčních
systémů umožňujících zviditelnit reakci antigenu s
protilátkou. Takto lze diagnostikovat široké
spektrum infekčních či autoimunitních chorob
člověka a zvířat.
Protilátky využívané v diagnostice
Monoklonální protilátka – je produkována klonem buněk
pocházejících z jedné plazmatické buňky; váže se velmi
specificky k určitému epitopu antigenu
Polyklonální protilátka – je produkt mnoha klonů
plazmatických buněk; jde o směs protilátek namířených
proti různým epitopům antigenu
Příprava monoklonálních protilátek
César Milstein
Georges J.F. Kőhler
1984 – Nobelova cena
Využití monoklonálních protilátek
v terapii
• inhibice rejekce transplantátu
• léčba některých nádorových onemocnění
(imunotoxiny, radioimunotoxiny, bispecifické protilátky…)
• léčba autoimunitních chorob
• léčba některých virových onemocnění
Humanizované protilátky
Děkuji za Vaši pozornost