Obecné vlastnosti

Download Report

Transcript Obecné vlastnosti

Způsoby mezibuněčné
komunikace
Mezibuněčné interakce
• Přímý kontakt – adhezivní molekuly,
interakce receptor – liganda
na dálku, ovlivňují
• Cytokiny
také expresi a funkci
• Hormony
adhezivních molekul
Adhezivní molekuly
• Transmebránové proteiny, které ukotvují bílkoviny cytoskeletu na
cytoplazmatické straně buněčné membrány; na opačném povrchu
zachycují celulární nebo extracelulární struktury
• Často fungují pro transdukci (přenos) signálů do buňky – jako
receptory/ligandy (CD28-CD80, CD40-CD40L, TCR-MHC+peptid)
• Exprese – konstitučně nebo po aktivaci
• Mají význam pro buněčnou a tkáňovou diferenciaci, migraci
leukocytů při zánětu, kancerogenezi, metastazování nádorů atd.
Klasifikace
• Integriny
• Selektiny
• Imunoglobulinová skupina
• Cadhedriny a další molekuly – proteoglykany,
lektinové receptory atd.
Integriny
• Důležité ve fázi pronikání bílých krvinek přes cévní stěnu
• Uplatňují se při fagocytóze a cytotoxicitě
• Dvouřetězová struktura
• Důležitá skupina i mimo imunitní systém – váží
komponenty mezibuněčné hmoty nebo jiné membránové
ligandy
Integriny
• Transmembránové molekuly
– 16 α & 8 β řetězců
• Heterodimery - α & β řetězec
– Subjednotky jsou transmembránové
– Nekovalentní vazba
– Identifikováno bylo 22 heterodimerů
• Adheze
– Vazebné místo: na β subjednotce
– Modifikováno vazbou iontem kovu na α
subjednotce nebo po vazbě selektinů
– Extracelulární ligandy: vazba je nízkoafinitní –
na IgCAM, fibronektin, lamininy atd.
Integriny (pokračování)
– Intracelulární receptory integrinů:
• Stavební buněčné proteiny a proteiny cytoskeletu
(vinkulin, aktinové mikrofilamenty)
• Signální proteiny
– Vazba extracelulárních receptorů integrinů vyvolává:
• „Clustering“ receptorů a aktivaci buněk
– Chybějící možnost vazby integrinů na další molekuly
může způsobit apoptózu buňky
Integriny (pokračování)
• Skupina β1 (VLA), váží složky mezibuněčné
hmoty – fibronektin, kolageny atd.
• β2 (leukocytární integriny) – LFA-1 (hlavní
adhezivní molekula leukocytů, váže ICAM-1, -2,3)
• β3 – receptory trombocytů pro složky
mezibuněčné hmoty
Selektiny
• Na všech leukocytech, váží se na
karbohydrátové struktury zejména na
endotéliích (výstelky cév)
• Účastní se fáze přilnutí leukocytů na cévní
stěnu
Selektiny
Podle typu buněk: L- leukocytární, Eendoteliální, P- platelet (trombocytární)
Ligandy – uhlohydráty (sacharidy)
Exprese: Jen u obratlovců; cirkulující buňky
(endoteliální & krevní buňky)
Transmembránové polypeptidy
Struktura:
Homológní struktura s Ca++ dependentními lektiny
a komplementovými proteiny
Transmembránová část
Cytoplazmatická část
Selektiny (pokračování)
•
Adheze
–
–
–
–
–
–
–
–
Přechodná
Mechanizmus - Ca++
dependentní
Ligandy: glykany
Funkce:
Zpomalují intravaskulární
leukocyty před migrací přes
endotel
E-selectin: zprostředkovává
počáteční adheze PMN k
endoteliálním buňkám
Buňka se „kutálí“, adheze
není pevná
Pevná adheze přes
LFA/ICAM-1 & VLA4/VCAM-1
Selektiny (pokračování)
Molekula
L-selektin
(CD62L)
Ligandy
GlyCAM-1 ;
CD34 ; MAdCAM-1
Distribuce
Leukocyty
E-selektin
(CD62e)
Sacharidy
Endoteliální
buňky
P-selektin
(CD62P)
Sacharidy
Endoteliální
buňky
Trombocyty
Imunoglobulinová skupina
• Obecné vlastnosti:
- Evolučně staré molekuly; exprese na
různých buňkách
- Domény podobné imunoglobulinovým
doménám
- Ligandy leukocytárních integrinů – ICAM1, -2,-3; VCAM-1, TCR, BCR, HLA
antigeny
Imunoglobulinová skupina
• Struktura
– 1 nebo více imunoglobulinových domén (60
až 100 aminokyselin): formují adhezní místa
– Ig domena - 2 β řetězce, hydrofobní interakce
– Exprese – většinou konstitutivní
– Zakotvení: transmembranový segment &
cytoplasmatická část
Imunoglobulinová skupina
(pokračování)
• Funkce
– CNS - myelinizace neuronů
– Pevná adheze leukocytů - pomocí LFA/ICAM1 & VLA-4/VCAM-1
Detekce adhezivních molekul
• Imunohistochemicky
• ELISA – stanovení
solubilních adhezivních
molekul v séru
CD názvosloví
• CD (cluster of differentiation), každý CD protein
byl původně definován jako diferenciační
antigen krevních buněk pomocí monoklonálních
protilátek. Jejich identifikace byla možná na
základě velkých mezinárodních studií (stovky
monoklonálních protilátek)
• Několik skupin ("clusters"), identifikováno více
než 250 CD proteinů.