Transcript Kvalitativní výzkum * základní rámec

Kvalitativní výzkum – základní rámec
pozice výzkumníka, výzkumná otázka a výběr
výzkumného souboru, kriteria kvality, proces
kvalitativního výzkumu
Kvalitativní výzkum - vymezení
 Proces zkoumání jevů a problémů v autentickém prostředí s
cílem získat komplexní obraz těchto jevů založený na
hlubokých datech a specifickém vztahu mezi badatelem a
účastníkem výzkumu.
Pozice výzkumníka
 Záměrem výzkumníka je za pomocí celé řady postupů a
metod
rozkrýt a reprezentovat to, jak lidé chápou,
prožívají a vytvářejí sociální realitu
Současné chápání kvalitativního
přístupu
Novější metodologie současného pedagogického výzkumu, jejíž
moderní principy byly původně vyvinuty v rámci
antropologie a sociologie
Jedním z impulsů pro její rozšíření byla reakce výzkumníků na
dominanci standardního kvantitativního výzkumu, který se
opírá o přírodovědný a pozitivistický pohled na řešení
výzkumných problémů.
Současné chápání kvalitativního přístupu
 Určen jak cílem zkoumání samotného tak i cílovými kategoriemi
studovaného jevu
(chci porozumět tomu, proč výuka u romských dětí nenaplňuje projektované cíle;
k čemu směřuje proces, který zkoumám? – např. jaká jsou východiska, zvolené
prostředky, jak odpovídají plánovanému cíli výuky)
 Vždy zkoumání v kontextu
(ne vzdělávací výsledky romských dětí osamoceně, ale hledání zákonitostí, příčin
úspěchu a neúspěchu)
Současné chápání kvalitativního přístupu
 Nemůže být hodnotově neutrální, nezávislé na výzkumníkovi
(subjektivita – on je ten, kdo může pochopit, záleží na jeho způsobu a přesnosti
práce, na jeho osobním způsobu interpretace; dialogičnost – potřeba
upřesňovat interpretaci cyklickým ověřováním právě dosaženého porozumění)
 Aktéři jsou ti, kdo sociálně konstruují významy situace
(učitelé
romských dětí mají nějaké porozumění situaci – jejich porozumění, jejich způsob
interpretace se výzkumník snaží
rozkrýt – proč chápou situaci takto, co to
ovlivňuje, na čem to
závisí, čím je to ovlivněno…)
 Účastníci nikoli zkoumané osoby
Kvalitativní výzkum je zejména vhodný,
jestliže je cílem:
 porozumět subjektivním zkušenostem jedinců nebo
skupiny, působení sociálních, kulturních a politických
faktorů a interakcím mezi jedinci a prostředím,
 první seznámení s novou nebo složitou oblastí,
 podpořit kvantitativní výzkum při návrhu měřících
procedur nebo získat hlubší vhled do zvláštností, které
odhalilo dotazníkové šetření.
Kriteria kvality kvalitativního výzkumu
 Posuzování celého procesu kvalitativního zkoumání a jeho
výsledků – nejen metoda a její použití
 Důležitý je stejně tak výsledek jako výchozí pozice
výzkumníka – proto celý proces, nikoli jenom výsledek
výzkumu
Kriteria kvality kvalitativního výzkumu
Pravdivost a platnost
 důvěryhodnost, potvrditelnost a autenticita  vnitřní validita
 Jak můžeme realitu poznat?  Jak můžeme skutečnost interpretovat?
 J sou tyto závěry dostatečně autentické, důvěryhodné, abychom se podle nich mohli řídit?
 Techniky jak zajistit
-
-
členské ověřování,
audit kolegů,
reflexe kolegů,
zdůvodněný výběr účastníků,
deník výzkumníka,
systematická práce s daty (porovnávání a analýza odchylných případů),
přímé citace uvedené s jejich interpretací.
Kriteria kvality kvalitativního výzkumu
 Přenositelnost a aplikovatelnost  vnější validita
 Kdy a za jakých okolností mohou být závěry platné pro jiné skupiny v jiných
prostředích – zodpovědný je autor i čtenář
 Techniky jak zajistit
- reflexe subjektivity (obvykle v příloze popsat přesně svoje východiska, svůj přístup ke zkoumání od
návrhu designu, přes sběr dat až po analýzu dat),
- porovnání s literaturou (tzv. dodatečná validizace)
Kriteria kvality kvalitativního výzkumu
Spolehlivost (konzistence, stabilita)
 Správnost a pečlivost
 Techniky jak zajistit
- konzistence otázek (klademe stejnou? jinou? jak účastníci rozumí?)
- přepis rozhovorů
- konzistence při kódování
- dvojité kódování (inter-rater reliability – kappa)
- opakované kódování
- standardizované procedury
Proces kvalitativního výzkumu
 Etické otázky
 práva účastníků
 důvěrnost
 poučený souhlas
 zpřístupnění práce účastníkům výzkumu (jiný jazyk)
Proces kvalitativního výzkumu
 Cirkularita !!! oproti linearitě kvantitativního výzkumu
Švaříček, Šeďová: Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách
Fáze
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
stanovení cílů výzkumu
vytvoření konceptuálního rámce (výzkumný problém?,
klíčové pojmy?, a vymezení teoretického rámce)
definování výzkumných otázek
rozhodnutí o metodách
zajištění kontroly kvality výzkumu
sběr dat a jejich organizace
analýza a interpretace dat
formulování závěrů do výzkumné zprávy
Výzkumné otázky v kvalitativním výzkumu
 dostatečně široké
 spíše než proměnné používají obecnější koncepty
 neptají se na četnost výskytu jevů ani na sílu vztahů
 detailně zkoumají to jak je nějaký jev vnímán a prožíván
lidmi, kteří se jej účastní
 vyhýbají se a priori přijatým předpokladům
málokdy stačí jedna otázka – často jedna obecná, rozložená do
několika dílčích
Výběr vzorku
 graduální výběr – není vytvořen v jednom okamžiku,
postupně při cirkulárním průběhu je
 upřesňován, doplňován atd., aby byly zahrnuty ty případy, které by
mohly přispět prohloubení porozumění studovaného jevu
 vzorkování (případy typické, extrémní, s maximální
variantností, vhodné- dobře dostupné)
 vztah k účastníkům, - role výzkumníka (cizinec, návštěvník,
zasvěcený, domorodec)
Výběr metod
 výběr metod musí korespondovat s výzkumnou otázkou
 alespoň předběžná představa, jak lze získaná data analyzovat
 v průběhu výzkumu může být doplňováno a upravováno –
cirkularita
Praktická rekapitulace - Co promyslet a rozhodnout při
plánování kvalitativního výzkumu
LINCOLN, Y.S., GUBA, E.G. Naturalistic inquiry. Newbury Park: Sage, 1985.
1. Určíme účel a zaměření studie. Také vymezíme hranice, co nás bude zajímat a kritéria
pro to, které informace budeme zahrnovat nebo vylučovat. Hranice se ale mohou
měnit během výzkumu.
2. Rozhodneme se, zda kvalitativní přístup zvolíme jako hlavní výzkumnou strategii.
3. Určíme, kde a od koho budeme sbírat data.
4. Určíme fáze výzkumu (např. fáze 1 bude explorační sběr dat, fáze 2 bude více
zacílená).
5. Určíme další metody pro sběr dat (hlavní prostředek je samotný výzkumník).
6. Navrhneme sběr dat a jejich organizaci (Jak specificky budeme klást otázky nebo zda
budeme kompletně přepisovat data).
7. Naplánujeme, jak budeme data analyzovat. Určíme programový systém pro ukládání a
zpracování dat
8. Plánujeme logistiku, časový rozpis a financování.
9. Věnujeme se opatřením pro zajištění kvality celého postupu.