Transcript Migrace
Problémy menšinových skupin I
MIGRACE
Migrace
Přemísťování osob v prostoru je přirozený jev,
který provází lidskou populaci od nepaměti.
Z různých důvodů (ekonomických, politických,
ekologických, náboženských aj.) opouštějí lidé
zemi svého původu a hledají dočasně či trvale
nová místa, kde naplňují své životní plány.
Migrace vintřní X mezinárodní
Podle toho, zda se proces stěhování odehrává v
rámci jednoho politicko-územního celku nebo
dochází k překročení jeho hranic, hovoříme dnes
buď o migraci vnitřní, nebo o migraci
mezinárodní.
emigrace X imigrace
Z perspektivy státu pak rozeznáváme emigraci
(vystěhování) a imigraci (přistěhování).
Podle definice OSN je pak migrantem každý
člověk, který změní své místo pobytu
překročením mezinárodně uznávaných hranic a
stráví zde déle než jeden rok.
emigrace X imigrace
Emigrace nemusí být vždy výsledkem
svobodného rozhodnutí. Tisíce lidí opouští svá
bydliště z důvodu přímého ohrožení svého zdraví
či životů.
Tyto faktory jsou zohledněny v dělení migrace na
dobrovolnou a nedobrovolnou (vynucenou).
V závažných případech (zejména z důvodů
perzekuce z politických či náboženských důvodů)
pak mohou emigranti mimo svou zemi původu
získat status uprchlíka, který může vést až k
udělení azylu.
Migrace
Mnohem častěji je však migrace výsledkem
snahy zlepšit svou ekonomickou situaci, popř.
zabezpečit lepší budoucnost pro svou rodinu.
V takových případech se hovoří o tzv.
ekonomické, popř. pracovní migraci. Ze všech
typů migrace lze tento typ považovat za
nejrozšířenější.
Fenomén světové migrace
Migrace obyvatelstva měla v minulosti
nejrůznější příčiny. Lidé se stěhovali do oblastí s
lepší půdou, v důsledku přírodních katastrof, z
náboženských a politických důvodů.
Migrační vlny
Nejvýznamnější migrační vlny ve středověké
Evropě známe jako stěhování národů (3. až 6.
století n. l.), vpád Arabů (7.a 8. století) a také
západní výboje Čingischánovy Zlaté hordy ve 13.
století. Do této fáze se řadí i průnik osmanských
Turků do střední Evropy v průběhu 14. až 16.
století
17. století
Období migrace jednotlivců a rodin
se datuje od 17. století. Důvody
pohybu byly ekonomické, města a
hospodářsky se rozvíjející oblasti
nabízely lepší možnosti obživy.
17. Století – 2.světová válka
V době od 17. století do 2. světové
války se v rámci největší
mezinárodní migrační vlny v
dějinách přesunulo kolem 65
milionů lidí z Evropy do Severní a
Jižní Ameriky a dalších 17 milionů
odešlo do Afriky a Austrálie.
2. světová válka
Během druhé světové války bylo vysídleno nebo
zlikvidováno přes třicet milionů lidí, v
poválečném období následovala vlna vysídlení
asi deseti milionů Němců a jejich potomků z
východní Evropy. Masová nucená migrace
pokračovala rozdělením Indie a Pákistánu, které
si vynutilo přesuny téměř 18 milionů lidí.
80. a 90. léta minulého století
Pokračovaly vlny migrace v mnoha částech
světa.
V Somálsku a Etiopii se k občanské válce
přidala sucha, takže se miliony lidí
přesouvaly z vesnic do měst a zároveň do
sousedních států.
Stovky tisíc Kurdů emigrovaly z Iráku do
Turecka a Iránu.
Totalitní politické režimy přinesly nový typ
masové nucené migrace ve dvacátém století v
Evropě.
Migrace
Dnes jsou příčiny migrace způsobeny
zejména ekonomickými rozdíly mezi
jednotlivými světadíly a rozdílnými
úrovněmi ekonomického rozvoje
jednotlivých zemí, způsobují různou
životní úroveň jejich obyvatel.
Migrace
Migrace je problémem globálním,
který bude v příštích letech
narůstat.
Nelze předpokládat, že by ubylo
situací, které migraci způsobují,
jako jsou občanské války, etnické
konflikty, čistky apod.
údaje Vysokého komisariátu OSN
Podle údajů Vysokého
komisariátu OSN pro
uprchlíky (www.unhcr.org.)
je v současné době na světě
kolem 23 miliónů uprchlíků.
země s největším počtem migrující
populace v současné době
Afghánistán (1 908 100 osob)
Sudán (693 300)
Burundi (438 700)
Konžská demokratická republika (430 600),
Somálsko (394 800)
Vietnam (358 200)
Palestina (349 700 osob)
Cílově země v Evropě
V zemích EU žádá každoročně o
azyl téměř 400 tisíc cizinců. Mezi
cílové země patří nejčastěji Velká
Británie, Francie, Německo a
Nizozemsko.
Pocity imigranta
Teprve, když opustíme svou rodnou zem a
dostaneme se do cizího prostředí, začneme
vnímat rozdíly mezi rodným a novým prostředím.
Co člověku přišlo kdysi přirozené, v novém
prostředí nemusí platit, také zde člověk naráží na
mnoho nových skutečností - stejně jako v tzv. „v
novém bytě“.
Migrace jako potřeba
Lidé opouštějí své původní prostředí
(vesnici, město, zemi) z různých
důvodů - od ekonomických, přes
politické a existenční až po záchranu
holého života.
Migrace jako potřeba
• V každém případně lidé mění své prostředí až
tehdy, pokud to původní nenaplňuje jejich
životní potřeby.
• Migrace vede k naplnění potřeb, mezi které
patří potřeba zajištění potravy a života, ale
také potřeba jistoty či seberealizace.
Cizinec jako dítě
• Migrace může funkčnost naučených
stereotypů týkajících se všech oblastí života
zcela popřít. Migrací překonávají lidé více než
vzdálenost geografickou, ale také kulturní a
socializační, jako by museli být znovu od
počátku vychováváni podle návyků nové
hostitelské společnosti.
Cizinec jako dítě
• Proto se nám cizinci někdy mohou jevit jako
děti (neumí správně jazyk, nevědí, kde a jak si
zařídit základní věci atd).