Transcript 5. přednáška

5. přednáška
Dotazník
Rozhovor
METODY ZÍSKÁVÁNÍ DAT
V PEDAGOGICE
• Přímé: pozorování a experiment
• Nepřímé: vyšetřování, rozhovor, dotazník,
sociometrie
• Dokumentové:
– Rozbor žákovských prací (písemných,
grafických, manuálních)
– Rozbor školských dokumentů
– Rozbor literárních dokumentů
METODY ZÍSKÁVÁNÍ DAT
V PEDAGOGICE
• Přímé: pozorování a experiment
• Nepřímé: vyšetřování, rozhovor, dotazník,
sociometrie
• Dokumentové:
– Rozbor žákovských prací
(písemných, grafických, manuálních)
– Rozbor školských dokumentů
– Rozbor literárních dokumentů
Porovnání dotazníku a rozhovoru
Rozhovor
Dotazník
pracné a nákladné
efektivní (velký počet jedinců při relativně
malých nákladech)
časově náročné (někdy i nemožné) získat
informace v časovém limitu
velké množství informací v poměrně krátkém
čase a s malými náklady
vyškolení tazatelé; rozdíly v chování tazatelů
mohou vyvolat „interviewer bias“
spolupracovníci v terénu jen někdy;
požadavky na zaškolení nízké; zkreslení
vyloučeno
náklady (prostorově rozptýlený vzorek)
náklady šetření na rozptýleném vzorku
relativně nízké
anonymita výzkumu je málo přesvědčivá
anonymita přesvědčivá
klade menší nároky na iniciativu respondenta,
pro respondenta je obtížnější vynechat
odpovědi na některé otázky
nároky na ochotu dotazovaného, je snadné
vynechat otázky
dotazovaná osoba je ta, která byla vybrána do
vzorku
otázky může odpovědět někdo jiný
proporce úspěšně dokončených rozhovorů je
podstatně vyšší, než návratnost dotazníku
návratnost bývá nízká, reprezentativnost
vzorku nebývá dostatečná
Porovnání dotazníku a rozhovoru
Rozhovor
Dotazník
pracné a nákladné
efektivní (velký počet jedinců při relativně
malých nákladech)
časově náročné (někdy i nemožné) získat
informace v časovém limitu
velké množství informací v poměrně krátkém
čase a s malými náklady
vyškolení tazatelé; rozdíly v chování tazatelů
mohou vyvolat „interviewer bias“
spolupracovníci v terénu jen někdy;
požadavky na zaškolení nízké; zkreslení
vyloučeno
náklady (prostorově rozptýlený vzorek)
náklady šetření na rozptýleném vzorku
relativně nízké
anonymita výzkumu je málo přesvědčivá
anonymita přesvědčivá
klade menší nároky na iniciativu respondenta,
pro respondenta je obtížnější vynechat
odpovědi na některé otázky
nároky na ochotu dotazovaného, je snadné
vynechat otázky
dotazovaná osoba je ta, která byla vybrána do
vzorku
otázky může odpovědět někdo jiný
proporce úspěšně dokončených rozhovorů je
podstatně vyšší, než návratnost dotazníku
návratnost bývá nízká, reprezentativnost
vzorku nebývá dostatečná
Dotazník
Gavora: „způsob písemného kladení otázek a získávání
písemných odpovědí“
• není přímý kontakt s dotazovaným,
• zjišťuje názory, postoje a mínění (sociologie, ale i psychologie
a pedagogika)
• nezjišťuje, jací respondenti skutečně jsou, ale to, jak sami
sebe (pedagogickou realitu) vidí
Termíny: respondent, položky dotazníku (otázky), administrace
dotazníku
Části dotazníku:
• vstupní část (zadávající instituce, autoři, cíle dotazníku ►
motivace respondenta)
• druhá část (řazení otázek nebývá logické ani tématické –
uprostřed otázky těžší a méně zajímavé, ke konci otázky
důvěrnějšího charakteru, na konci faktografické otázky)
• na konci (poděkování respondentovi za spolupráci)
Konstrukce dotazníku
• v úvodu vysvětlit význam dotazníku;
• v předvýzkumu vyzkoušet alespoň na 30 lidech,
nedostatky odstranit a znovu vyzkoušet;
• návratnost 50-60%, podle toho upravit počet
rozesílaných dotazníkových archů;
• dostatečný počet respondentů;
• přesná formulace otázek, ne sugestivní a nesmí
se dotýkat intimní sféry;
• jasné formulace;
• co nejméně otázek;
• získaná data zpracovat odpovídajícími
statistickými metodami.
Otázky v dotazníku
Snadná je formulace faktografických otázek, nesnadné
zjišťování postojů, názorů, motivů.
Jak postupovat při tvoření položek dotazníku:
• jasné formulace, aby všichni rozuměli
• takové otázky, které dovedou respondenti odpovědět –
validita odpovědí
• vyhnout se dvojitým otázkám
Patří k Tvým oblíbeným předmětům matematika a
čeština?
• příliš široké znění otázky obyčejně vede k volným
odpovědím.
Jaký je Váš názor na …?
• NE slova „několik“, „obyčejně“ a „někdy“, protože je
interpretují respondenti různě
Otázky v dotazníku
• otázky smysluplné pro respondenty (zájem respondenta
o odpovídání, validita odpovědí)
• NE záporné výrazy – často se přehlédnou nebo
nesprávně interpretují, takže respondent odpovídá na
kladnou otázku. Zcela vylučte dvojitý zápor.
• předcházet předpojatosti
Souhlasíte nebo nesouhlasíte s návrhem ředitele vaší
školy na …?
• na některé otázky odpovídá respondent tak, jak je to
společensky žádoucí, a ne pravdivě.
Zesměšňuje žáky? Někdy ano, někdy ne. Záleží to na
situaci.
Typy otázek
• uzavřené otázky – nabízí hotové alternativní
odpovědi
Je pro nadané děti potřeba
zřizovat speciální třídy?
• ano
• ne
• neumím se vyjádřit, neumím
se rozhodnout
• jiné, prosím, popište
(netlačit respondenta
k rozhodnutí – zkreslení
výsledků)
Je pro nadané děti potřeba
zřizovat speciální třídy?
• vhodné
• vhodné jen pro jisté druhy
nadání
• vhodné jen tehdy, když to
nebude na úkor výuky a
materiálního vybavení běžných
tříd
• nevhodné
• neumím se vyjádřit
Typy otázek
• Otevřené otázky
(obtížnější odpověď i
zpracování – nutná
kategorizace)
• Polozavřené otázky
• Škálované otázky
poskytuje
odstupňované
hodnocení jevu
Jaký je váš názor na
zřizování speciálních
tříd pro nadané děti?
Vysvětlete, proč
souhlasíte nebo
nesouhlasíte se
zřizováním
speciálních tříd pro
nadané děti ve vaší
škole?
Validita jednotlivých typů otázek
• faktografické otázky – vysoká
• nižší validita - otázky týkající se postojů, motivů, zájmů –
předmět otázky, důvěrnost otázky, osobnost
respondenta
L-otázky (zjišťují pravdivost odpovědí) – zjišťujeme L-skóre
respondenta. L-otázky zaměřené na chování, které
neodpovídá společenské normě, ale lidé se ho přesto
dopouštějí. Když respondent u většiny L-otázek popírá,
že se někdy dopustil takového chování, je možné
předpokládat, že ani u ostatních otázek nelze počítat
s větší hodnověrností jeho odpovědí.
Míváte občas myšlenky nebo nápady, o kterých
byste si nepřáli, aby o nich věděli jiní lidé? Ano/Ne
Reliabilita, návratnost
• vnitřní konzistence dotazníku – více otázek, které se
ptají na podobný okruh informací
• pomocí koeficientů (příklady v Chráska, 2008)
Délka dotazníku – získat všechny potřebné údaje, ne delší;
vyplňování max. do 20 minut.
Návratnost
• výzkumník přijde osobně a počká, než respondenti
vyplní;
• zaslání dotazníku poštou; el. verze dotazníku
• elektronické dotazníky: e-mail, webový dotazník
Požadovaná minimální návratnost 75 % (někdy i méně).
Složení respondentů, kteří vrátili dotazník.
Průvodní dopis
Konstrukce dotazníku:
•
•
•
•
•
•
•
•
Uvědomit si cíl
Stanovit okruhy otázek
Formulovat otázky ke každému tématu
Ověřit, zda respondenti rozumějí (v pilotáži při
vyplňování respondenti „myslí nahlas“)
Po opravách další ověřování srozumitelnosti
Grafická podoba
Ověřit definitivní dotazníku na malém vzorku –
předvýzkum
Spustit výzkum
Realizace výzkumu:
• Výběr vzorku respondentů – řídí se cílem, musí být
reprezentativní (odrážet vzorek populace) – asi 700 –
1200 respondentů.
• Sestavování dotazníku
• Vyzkoušení dotazníku
• Realizace dotazníku ve výzkumu – poštou, nebo ve
skupině, ve třídě. Nižší návratnost než 50% znamená –
dělalo se to zbytečně.
Škálování
Škála –
• nástroj, který umožňuje zjišťovat míru vlastnosti jevu nebo jeho
intenzitu
• vyjadřuje hodnocení (lidí, jevů, sebe sama) určením polohy na
škále
Druhy posuzovacích škál (Kerlinger):
• kategoriální
– posuzovateli se předkládá několik uspořádaných kategorií,
z nichž má vybrat tu, která vystihuje pozorovanou skutečnost
– různí posuzovatelé mohou chápat různě
• numerické
– řada čísel, jež odpovídají různým mírám posuzované
vlastnosti, někdy doplněná popisem
velmi x
x
ne x
velmi ne x
1
2
3
4
Škálování
– Počet stupňů ovlivňuje jemnost/citlivost posouzení, přičemž
závisí na cíli posuzování; 4 – 9 stupňové škály
– Počet stupňů bývá lichý, aby byla od středu škály stejná
vzdálenost na obě strany (ale „alibistický“ střed). Používá se
také „neumím se vyjádřit“.
– S přiřazenými číselnými hodnotami se dá matematicky pracovat,
což slouží pro kvantitativní vyhodnocování škál.
– Každý jev může mít nějaké číslo, přičemž i více jevů může mí
stejné ohodnocení.
– Zvláštním typem škály je škála pořadová, kdy jevy uspořádáme
podle pořadí, přičemž dva jevy nesmí zaujmout stejné místo.
– Je-li přechod mezi sledovanými vlastnostmi kontinuální a je jen
kvantifikován rozdělením na celé stupně, pak škálu nazýváme
intervalovou. /např.: stále-velmi často-často-občas-nikdy)
– Druhem škál jsou také bipolární škály. Jejich krajní body – póly tvoří protikladné vlastnosti.
Při škálování
a) používáme na pólech vždy shodný slovní druh
b) druhý výraz ve škále podle možnosti nemá být záporem
prvního ( ne..)
c) téhož výrazu nelze použít ve více škálách
d) ve škálách pečlivě vybíráme protikladný výraz
Likertovy škály se používají na měření postojů a názorů
lidí. Skládají se z výroků a stupnice. Pomocí stupnice se
vyjádří míra souhlasu nebo nesouhlasu s výrokem.
Plně souhlasím - Souhlasím - Nemám vyhraněný názor Nesouhlasím - Zcela nesouhlasím
Často se střídají pozitivní a negativní formulace, aby
posuzovatel neupadl do stereotypu. Poměrně lehce se
konstruují i vyhodnocují.
Vyhodnocování škál
• Hodnocení téže škály více lidmi se sloučí.
Vypočítá se, kolik procent lidí přisoudilo
místo konkrétním polohám škály.
• Jednotlivým hodnotám škály se přisoudí
koeficienty a jejich vynásobením počtem
osob označivších tuto polohu na škále se
vypočítá průměr, medián nebo jiná střední
hodnota.
Zpracování získaných údajů
• odborník nebo skupina odborníků;
• vyřadit neúplné, nesprávně vyplněné a
pomatené, pak kvantitativní a kvalitativní
zpracování;
• výsledky se kódují a uspořádávají do tabulek,
tím se stávají východiskem pro statistické
zpracování;
• dosažené závěry se konfrontují s cíli a
hypotézami výzkumu, s výsledky jiných výzkumů
(komentovaný výzkum)
• uvádí se do souladu s teoretickými východisky.
Příklad analýzy
Výzkum u 532
studentů
Býváte spokojen se
svými studijními
výsledky?
Jaká je typická
hodnota měřené
proměnné
(modální
kategorie)?
Kategorie C.
Absolutní
četnosti
N = 532
A vždy ano
Relativní
četnosti
47
9%
B většinou ano
105
20%
C někdy ano,
někdy ne
213
40%
D většinou ne
106
20%
61
11%
E nikdy ne
Příklad analýzy
Výzkum u 532
studentů
Býváte spokojen se
svými studijními
výsledky?
Je rozdíl mezi muži
a ženami?
Absolutní
četnosti
N = 532
Muži
Ženy
A vždy ano
47
(9)
17
(3)
30
(6)
B většinou
ano
105
(20)
50
(9)
55
(10)
C někdy
ano, někdy
ne
213
(40)
90
(17)
123
(23)
D většinou
ne
106
(20)
60
(11)
46
(9)
E nikdy ne
61
(11)
51
(10)
10
(2)
Výhody dotazníku:
• obsáhne velký počet respondentů (získá se velký počet
odpovědí, rychle),
• vyžaduje méně času, spolupracovníků, peněz,
• umožňuje promyšlené s přesné odpovědi, zpracování
poměrně snadné a rychlé.
Nevýhody:
•
•
•
•
•
nepružnost k nově vzniklým situacím,
nemožnost jít do hloubky zkoumané problematiky,
potíže při ověřování platnosti údajů,
někdy nízká návratnost dotazníků,
nebezpečí nesprávného pochopení otázek a jejich
interpretace.
Rozhovor
• explorační metoda, která je založena na přímém
kontaktu,
• důležitá schopnost navázat kontakt, komunikovat,
• od běžného rozhovoru se liší cílovou orientací a pečlivou
přípravou.
Použití:
v psychologii, její klinické praxi, v psychiatrii
pedagogice
často nahrazován dotazníkem – protože dotazník má
svou formou blízko ke standardizovanému rozhovoru
doplňková metoda k pozorování a experimentu
Druhy rozhovoru
• Individuální (osobní) - atmosféra, důvěra a přizpůsobování otázek
situaci a vývoji rozhovoru
• Hromadný (skupinový, beseda) zjišťuje postoje, názory, mínění ve
skupině. Používá se také jako východisko pro zjištění informací o
zkoumané problematice a ke zpřesňování hypotéz.
• Standardizovaný rozhovor probíhá podle podrobného dotazovacího
schématu, cílem je získat taková data, která umožní kvantifikaci.
Otázky uzavřené. Nevýhodou šablonovitost a menší hloubka
poznatků.
• Nestandardizovaný rozhovor (hloubkový, otevřený interview) – větší
prostor k odpovědím, pružnost reagování, obtížná zpracovatelnost
odpovědí. Proto se často používá při prvotním seznamováním
s problémem.
• Polostandardizovaný – spojuje výhody obou, eliminuje jejich
nedostatky
Příprava rozhovoru
Pilotáž = příprava na průběh rozhovoru, jde-li o nestandardizovaný
hloubkový rozhovor, hledání vhodných formulací, kategorizace
otázek
Pretest = zkušební dotazování podle návrhu vzniklého v pilotáži, další
úprava otázek
• Vytvoření systému otázek = dotazovací arch, který vytvoří
dramaturgii rozhovoru, začíná vstupními otázkami (kontakt),
pokračuje hlavními, které se týkají merita věci.
• Uspořádání od jednodušších ke složitějším technikou trychtýře (tj.
od obecných ke specifickým) nebo technikou obráceného trychtýře
(naopak).
• Střídat otázky zajímavé a nezajímavé, zařazovat otázky oddychové,
kontrolní, „psychologická lest“ (aby nebyl zřejmý cíl výzkumu,
zamezilo se haló efektu). Vystříhat se otázek typu proč – respondent
často neví (nemůže vědět)
Způsob vedení rozhovoru:
• model měkkého dotazování (kooperativní
interview) – výzkumník se snaží neochotného
respondenta získat
• model tvrdého dotazování (antagonistický
interview) s autoritativním přístupem, až
agresivní, vychází z nedůvěry v respondenta,
provokování k otevřeným odpovědím
• model neutrálního dotazování vychází z důvěry
ve schopnost a ochotu respondenta odpovídat
Prostředky, které výzkumníci
používají v interview:
• vyjádření zájmu a porozumění: „Aha, rozumím.“
• krátké vyčkávací pauzy (2 – 3s.)
• neutrálně laděné žádosti o dodatečné informace: „Jak to
myslíte?“ „Rád bych věděl o vašem názoru na věc více.“
„Ještě něco jiného?“
• Opakování respondentových slov
• Shrnutí nebo reflexe respondentových výrazů: „Takže
máte pocit, že …“ „Myslíte tím, že …“
• Žádosti o dodatečné informace: „Proč si myslíte, že to
tak je?“ „Jak jste si to uvědomil?“
• Žádosti o vysvětlení: „Mohl byste mi vysvětlit, co jste tím
myslel?“
Záznam rozhovoru
• písemně - s využitím zkratek, v průběhu, po
ukončení rozhovoru, kombinovaně, pomocník.
• Technika: magnetofon, diktafon, video (souhlas
respondenta)
Prostředí – tiché, klidné.
Nácvik
U všech rozhovorů nutno předem zpracovat
formulář rozhovoru = podrobný plán struktury
a vedení rozhovoru ve fázích
Vyhodnocování odpovědí
Kategorizace dat,
kódování
v dalších etapách
zjemňování
Je reflektujete vlastní vyučování?
Nijak zvlášť, přemýšlím, co budu dělat příští
hodinu.
Když to nejde, bavíme se s kolegyněmi.
Plánuji, jak budu pokračovat.
Známkuji každou samostatnou práci. Podle
chyb poznám, co nepochopili.
Zeptám se Jany, jak jim to šlo.
Bavím se s dětmi, jak to pochopily.
Když to nejde, vrtá mi hlavou, co s nimi bylo.
Moc to neřeším. Většinou se po vyučování
kouknu, co budeme dělat zítra.
Dost přemýšlím o jednotlivých dětech a
snažím se diferencovat.
Vyhodnocování odpovědí
Kategorizace dat,
kódování
v dalších etapách
zjemňování
Je reflektujete vlastní vyučování?
Nijak zvlášť, přemýšlím, co budu dělat příští
hodinu.
Když to nejde, bavíme se s kolegyněmi.
Plánuji, jak budu pokračovat.
Známkuji každou samostatnou práci. Podle
chyb poznám, co nepochopili.
Zeptám se Jany, jak jim to šlo.
Bavím se s dětmi, jak to pochopily.
Když to nejde, vrtá mi hlavou, co s nimi bylo.
Moc to neřeším. Většinou se po vyučování
kouknu, co budeme dělat zítra.
Dost přemýšlím o jednotlivých dětech a
snažím se diferencovat.
Vyhodnocování odpovědí
Kategorizace dat,
kódování
v dalších etapách
zjemňování
Je reflektujete vlastní vyučování?
Nijak zvlášť, přemýšlím, co budu dělat příští
hodinu.
Když to nejde, bavíme se s kolegyněmi.
Plánuji, jak budu pokračovat.
Známkuji každou samostatnou práci. Podle
chyb poznám, co nepochopili.
Zeptám se Jany, jak jim to šlo.
Bavím se s dětmi, jak to pochopily.
Když to nejde, vrtá mi hlavou, co s nimi bylo.
Moc to neřeším. Většinou se po vyučování
kouknu, co budeme dělat zítra.
Dost přemýšlím o jednotlivých dětech a
snažím se diferencovat.