Transcript Funkce masmédií, žurnalistika


Komunikační aktivity,
jež iniciují nebo na
nichž se podílejí
masová média, mají
svébytnou podobu
danou povahou těchto
médií a představují
svérázný typ
komunikace – mediální
komunikaci.
Každé médium v sobě zahrnuje užití určitých
technologií a současně je jejich užitím
utvářeno (tedy výrobní technologie,
prostředky, s jejichž pomocí komunikace
probíhá).
 Média mají současně postavení společenské
instituce – ovlivňují formování sociální
vztahů.
 Média se podílejí na utváření kulturního
prostředí.
(Jirák, Köpplová, 2007, s. 41)


Podstatou jednání
média je zkrátka
zprostředkování –
jako v jakémkoli
jiném typu
mezilidské
komunikace, jiným
pojmem se jedná o
proces mediace.

Dle funkcionalistického přístupu k chování
médií ve společnosti se existence a „poslání“
médií jako společenských institucí vykládá
jako z hlediska „potřeb“, které má společnost
i jednotlivec.






Médiím se z funkcionalistických hlediska
přisuzují při potřebě kontinuity a řádu tyto
společenské funkce:
Informování.
Socializace.
Kontinuita.
Zábava.
Získávání.


Posláním komunikace a médií z hlediska
funkcionalismu se začal ve 40. letech 20.
stol. zabývat Harold Lasswell, na jeho práci
navázal např. C. R. Wright – ten formuloval
jako podstatu fungování médií zábavu, neboť
nejenom zajišťuje kontinuitu uspořádání
společnosti přenášením kultury, ale také
přináší uvolnění.
(Jirák, Köpplová, 2007, s. 44)

Mediační procesy se neustále vyvíjejí, díky
mediální komunikaci máme kdekoliv na světě
a prakticky bez časové prodlevy dnes přístup
k obrovskému množství informací – některé
prostředky jsou u všech typů médií společné
– např. snaha potlačovat anonymitu a
jednosměrnost mediální komunikace.
Mediace je současně
zvýznamňování, který dokáže
vytvářet sociální skutečnosti nového
druhu, odlišné společenským
postavením od skutečností, jež se
staly inspirací či materiálem pro
mediaci (např. celebrity).



Z neustávajícího toku informací vybírat
zprávy.
Rozeznat, co je důležité a co ne.
Důležité zprávy vřadit do kontextu, z čeho
lze vysoudit, jaký má informace dosah a jaké
má důsledky pro život jedince ve
společnosti.


Vyložit informaci a její kontext jasně, zřetelně
a pochopitelně.
Odolat vnějším tlakům a považovat předešlé
body za imperativ svého jednání.





Etapa – prežurnalistická – do roku 1500.
Etapa – dopisovatelská žurnalistika – 16.
století až 18. století.
Etapa – spisovatelská žurnalistika – polovina
18. století až polovina 19. století.
Autoři Heinz Pürer a Johannes Raabe
rozšiřují jeho interpretaci o další etapu:
Redakčně-technickou žurnalistiku – období
elektronického zpracování textů nastupuje
zhruba v 70. letech 20. století.

Dle autorů
Kunczika a Zipfela
lze v dnešní době
hovořit již o další
etapě související
s nástupem
internetu - on-line
žurnalistika. (Jirák,
Köpplová, 2007, s.
33-34).



S rozvojem masových médií a mediální
komunikace vzrostl i význam těch, kteří pro
média pracují.
Profese spojené s mediální komunikací mají
v dnešní společnosti klíčové postavení.
Postoje lidí pracujících v těchto profesích mají
vliv na podobě mediálního produktu.


Velké množství variant jednoho povolání
(např. řada podkategorií novinářů dle média,
tematického zaměření apod.).
Vysoká míra fragmentizace (např. novináři
jsou přesvědčeni, že nemají mnoho
společného s lidmi z reklamy, natož
s nějakým „dýdžejem“ z hudební stanice.


Velké sociální napětí
(na jedné straně úzká
elita „hvězd“, na
druhé straně velké
množství těch, kteří
se mezi ně nikdy
nedostanou).
Slabá standardizace
(mizivá shoda na
tom, co je a co není
kvalitní výstup dané
profese či její
podkategorie).

Mediální produkce - kdo všechno má
podíl na konečné verzi mediálního
produktu, kdo má na výrobní proces
vliv a jak výroba probíhá:




Lidé, kteří se na mediální produkci podílejí,
tzn. novinář podepsaný pod článkem je
chápán jako autor, režisér je chápán jako
autor filmu.
Organizace, pro které tito lidé pracují.
Zaměstnavatel či vlastník (vydavatel, majitel
licence na vysílání).
Tyto skupiny musejí zároveň brát v potaz role
dalších institucí, ale také celkové společenské
a kulturní klima společnosti.

Rozdíly mezi médii v jednotlivých
společnostech a kulturách jsou patrné.
Obsah, způsob zpracování obsahu, dokonce i
předpokládaný vztah mezi médiem a
publikem se liší – i když současný trend
směřuje k ustejňování mediálních produktů
(homogenizaci) – a to na nadnárodní úrovni.

Vzniká představa,
že tentýž produkt byť mírně
modifikovaný
(domestikovaný), se
bude nabízet na
různých trzích –
např. jde o
produkty na klíč.

Vznikají nadnárodní
tiskové agentury, tím
se do jisté míry
unifikuje také
zpravodajství, a to
zdrojově. Právě
v souvislosti
s užíváním
nadnárodních zdrojů
se hovoří o globální
žurnalistice.

Média se podílejí na vytváření masové kultury,
a to tím, že dokážou nabízet totéž sdělení
(velmi podobná sdělení) velkému počtu
příjemců – a tím jim zajišťovat sdílené
zprostředkované zážitky, a podle všeho také
tímto způsobem dokážou ovlivňovat
intelektuální, estetické, zábavné a
volnočasové projevy příjemců.

Podle jedné z představ
žurnalistika zajišťuje, aby
se členové dané společnosti
dovídali poznatky o světě,
který leží mimo jejich
bezprostřední zkušenost.
Zprostředkované poznatky
jsou považovány za
„pravdivé“ – podporuje
demokratické uspořádání
společnosti. Do této
představy spadá také pojetí
médií coby „hlídacího psa
demokracie“.



Nastolování agendy – agenda setting.
Žurnalistika slouží především sociální
reprodukci stávajících mocenských poměrů –
zpravodajství spíše směřuje k tomu, že si
příjemce osvojí názor většiny, než alternativní
názor.
Podporuje stávající rozložení sil – prezentuje
rozložení sil jako přirozené, tím vede své
příjemce k tomu, aby ho považovali za dané.


(vycházející z teorie sociální konstrukce
reality) – žurnalistika pro příjemce svět
„konstruuje“ a naznačuje mu, co je „normální“
a co je „úchylka“, co je „extrémní“ a co
„přijatelné“ –Stuart Hall konstatoval, že
zpravodajství nereferuje o událostech, nýbrž
je aktivním činitelem v konstruování
sociopolitického prostředí.
(srov. Jirák, Köpplová, 2007, s. 58-59).

A jestli se teď cítíte
takto:
Chce to …..

Tak abyste se cítili
opět aktivní:
pouze jedinou věc .
Dejte si výbornou kávu…
a budete se cítit HAPPY
JIRÁK, J., KÖPPLOVÁ, B. Média a společnost.
Stručný úvod do studia médií a mediální
komunikace. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007.