Veřejná kontrola moci pomocí médií
Download
Report
Transcript Veřejná kontrola moci pomocí médií
Politologie a mezinárodní vztahy
Ozbrojené konflikty a média
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326
Obsah přednášky
Definice médií
Role, charakter a funkce médií
Sekuritizace a média
Média a ozbrojený konflikt
Role a vliv novináře
Shrnutí
Definice médií
Média (masová média, masmedia, hromadné sdělovací prostředky)
jsou komunikační kanály, jejichž prostřednictvím jsou šířeny
zpravodajství, zábava, vzdělanost i propagační informace
Nejvýznamnějšími médii současnosti je televize, internet, tištěná
periodika, rozhlas a další komunikační a sdělovací prostředky
Média jsou charakterizovatelná produkcí, reprodukcí a distribucí
znalostí široce chápaných souborů symbolů, majících důležitý
význam pro zkušenost v sociálním světě – zprostředkovávají
a vytvářejí obraz světa (doplňují anebo nahrazují vlastní
nezprostředkovanou zkušenost příjemce informace)
Role a charakter současných médií
Média jsou druhem podnikání, jehož smyslem je prodej informací
Posláním médií není zprostředkovávání „objektivní informace“,
ale „zajímavé informace“
Většina médií je vlastněna soukromými subjekty, jejichž prvořadým
zájmem je generování zisku
Kritérium sledovanosti / nákladovosti je významné
i pro veřejnoprávní média
Uživatelé současných médií upřednostňují zábavu
před informacemi – zábavné pořady v TV mají vyšší sledovanost
než zpravodajství
Klesá míra informovanosti uživatelů médií a zároveň jejich zájem
o informace - veřejné mínění je ovlivňováno zkratkovitým
a povrchním zpravodajstvím
Role a charakter současných médií
Klasická tištěná média (noviny) a rozhlas ztrácí na významu a klesá
jejich náklad / sledovanost
Čtenáři tištěných periodik se rekrutují z řad starší generace –
mladší lidé preferují televizi a tzv. nová média (internetové
zpravodajství, sociální sítě aj.)
Historickým problémem masmédií byla vždy otázka odpovědnosti
za šířenou/vytvářenou informaci
S příchodem internetu se charakter této otázky výrazně změnil zatímco zhruba do konce 20. století získával jedinec možnost
prezentovat své myšlenky v masmédiích na základě výběrových
kritérií, resp. vytvoření ekonomicky významné osobní pozice, je
dnes přístup do masmédií umožněn širokým vrstvám obyvatel
To na jedné straně rozšiřuje rozsah svobody slova, na druhé straně
usnadňuje šíření nepravdivých, zavádějících nebo lživých informací
Funkce masmédií
Orientační a informační funkce → jsou zdrojem informací ×
dezinformací; určují priority, o kterých se mluví
Interpretační funkce → vykládají souvztažnosti a formují veřejné
mínění × manipulují s veřejným míněním; nutí lidem, jak mají
informace chápat
Veřejná kontrola moci pomocí médií → významný nástroj
formování společenských a politických postojů lidí
Socializační funkce → předávají informace dalším kulturám
a pokolením × výběrem toho, co reprodukují, ovlivňují kulturu
někdy negativně
Zábavná a oddechová → nabízejí běžnému člověku zábavu × snižují
úroveň zábavy, kultura se v nich stává předmětem komerce
Sekuritizace a média
Sekuritizace je dynamickým procesem sociálního konstruování
hrozby, kdy se určitý jev stává tématem bezpečnostním problémem
na základě skutečně existujícího nebezpečí (objektivistický přístup),
ale protože je jako hrozba prezentován a tato prezentace je přijata
(subjektivistický přístup)
Bezpečnostní hrozbou se daný jev stává tehdy, když lze přesvědčivě
(nikoliv nutně pravdivě a objektivně) argumentovat, že je
významnější než jiné jevy a měla by mu být přiznána priorita
Takto prezentovaný jev je pak často prezentován jako existenční
nebo mimořádně aktuální hrozba. Aktéři, kteří prohlašují
referenční objekty za existenčně ohrožené a jsou tak hybateli
procesu sekuritizace, jsou označováni jako aktéři sekuritizace
(Waisová) nebo činitelé bezpečnostní politiky (Eichler)
Významnými aktéry sekuritizace jsou, kromě politických elit nebo
expertní komunity, rovněž média
Sekuritizace a média
Média hrají mimořádnou roli při interpretaci bezpečnostních
problémů, neboť vhodně prezentované otázky bezpečnosti
přitahují větší pozornost než informace z jiných oblastí
každodenního dění, zejména lze-li vytvořit v příjemci informace
představu či přesvědčení, že takový bezpečnostní problém má
nebo může mít dopad i na jeho vlastní bezpečnost
Atraktivita témat souvisejících s kriminalitou, násilím a konflikty je
médii vnímána a zohledňována (speciálně zaměřené krimi zprávy,
klíčové zprávy v hlavním zpravodajství, titulky a grafická úprava
bulvárního tisku apod.)
Sekuritizace a média
„Redukce složitého problému bezpečnosti na otázku osobní
bezpečnosti má ještě jiné politické výhody. To, co lze dělat ohledně
bezpečnosti, je nesrovnatelně efektnější, senzačnější a vhodnější
pro televizní zpracování než jakýkoliv krok mířící k hlubším, ale
proto i méně hmatatelným a zdánlivě abstraktnějším zdrojům
zneklidnění…. Kdybychom měli na stav společnosti soudit z toho,
jak se dramaticky zobrazuje (což většina z nás dělá, ať už jsme nebo
nejsme ochotni to sobě či jiným přiznat), zdálo by se, že poměr
zločinců k „obyčejným lidem“ dalece přesahuje podíl lidí, kteří jsou
skutečně ve vězení, a že svět jako celek se dělí na zločince a strážce
pořádku. A nejen to. Celý lidský život pak vypadá jako proplouvání
úžinou mezi hrozbou fyzického napadení a bojem proti
potenciálním útočníkům.“
BAUMAN, Zygmunt. Globalizace : Důsledky pro člověka. Allan
Plzák; Jana Ogrocká. 1. vyd. Havlíčkův Brod : Mladá fronta, 1999.
Souvislosti; sv. 17. ISBN 80-204-0817-7. s. 138 – 139.
Média a ozbrojený konflikt
Ozbrojený konflikt je pro média atraktivním zdrojem informací,
avšak pouze tehdy, pokud je rovněž možné jej interpretovat jako
konflikt mající vazbu na osobní bezpečnost nebo ekonomický statut
příjemce informace – běžného občana
Ve světě paralelně probíhají desítky ozbrojených konfliktů, jejich
mediální pokrytí je však nevyvážené (Sýrie, Afghánistán, Irák…???)
Dramaticky stoupá zájem médií o konflikt v okamžiku, kdy je
do konfliktu zainteresován stát, na jehož území média podnikají –
v případě dlouhodobého konfliktu však tento zájem stejně
dramaticky opadá
Při informování o konfliktu se zvýrazňují orientační, informační
a interpretační funkce médií
Veřejná kontrola moci pomocí médií může v emocionálně
vypjatých okamžicích souvisejících s konfliktem selhávat
Média a ozbrojený konflikt
Při informování o konfliktu média tendují k zaujatému
zpravodajství, které může být důsledkem
přímého nebo nepřímého vlivu státu nebo politických elit, které
konflikt podporují,
masové hysterie a emocionálních nálad, které dopadají i na novináře
cílené manipulace a PR některé ze stran konfliktu
Média určují priority, o kterých se v souvislosti s konfliktem mluví
Vykládají souvztažnosti a formují veřejné mínění × manipulují
s veřejným míněním - nutí lidem, jak mají informace chápat
Mobilizují a sjednocují veřejné mínění za účelem získání podpory
a legitimity (ne nutně legality) vojenské akce („národ si to žádá…“)
Kdo nepodporuje válku, není vlastenec…
Média a ozbrojený konflikt
Mediální válka – představuje formu manipulace s médii se
záměrem ovlivnit nebo zmanipulovat domácí nebo mezinárodní
veřejné mínění za účelem získání podpory pro vlastní politické cíle
a/nebo narušení morálky populace, vůči níž jsou tyto cíle
prosazovány (= propaganda)
Úspěšné vedení současného ozbrojeného konfliktu dnes není
možné bez úspěšné mediální kampaně
Účastníci konfliktu aktivně ovlivňují jak vlastní, tak zahraniční
média – nabízejí pro média atraktivní informace (vzbuzující emoce
- uprchlíci, masové hroby aj.), které je vykreslují jako oběti
zasluhující podporu nebo jako vítězící a zároveň jedinou
spravedlivou stranu konfliktu
Média a ozbrojený konflikt
Význam médií ve válečném úsilí neustále roste úměrně s jejich
technologickým rozvojem a možnostmi aktivního a rozšiřujícího se
ovlivňování veřejného mínění
Díky schopnosti a moci interpretovat ozbrojený konflikt a zároveň
vytvářet obraz jeho viníků a obětí se média stávají jeho významným
účastníkem
Napoleon: noviny Rheinisher Merkur označil za pátou velmoc, proti
níž bojuje (kromě Ruska, Pruska, Velké Británie a Rakouska) –
odtud k dnešnímu pojmu „sedmá“ velmoc
„Více strachu mi nahání troje noviny nežli sto tisíc bajonetů.“
Zásadní roli však média v konfliktu začínají hrát až ve 20. století,
s nástupem rozhlasu, filmu, televize a dnes i internetu – tj.
prostředků masového a rychlého (okamžitého) šíření informace
Média a ozbrojený konflikt
Informace o konfliktu a jeho průběhu může mít zásadní dopad
na jeho výsledek, a proto válečnému zpravodajství věnují
zainteresované strany mimořádnou pozornost
David Lloyd George (premiér VB v době I. světové války): „Kdyby
lidé znali skutečnou pravdu o tom, co se děje (na frontě), válka by
musel skončit zítra. Ale oni to samozřejmě nevědí a nemohou
vědět.“
V souvislosti se zapojením USA do I. světové války lze datovat první
aktivní, masové a komplexní využívání masmédií ze strany
oficiálních míst za účelem získání podpory veřejnosti pro vstup USA
do války (Edward Bernays – Committee on Public Information,
1917)
Jak otevřené propagandistické využívání médií ze strany státu, tak
i jejich skrytá manipulace, se stávají součástí válečného úsilí všech
stran konfliktu
Média a ozbrojený konflikt
V meziválečném období, s nástupem prvního masově rozšířeného
elektronického média – rozhlasu (a později i zvukového filmu),
roste i jeho úloha v propagandistickém působení na obyvatelstvo
Německo po roce 1933: rozhlas a ostatní média se dostávají pod
kontrolu státu a jejich úlohou je:
ideologické a mobilizační působení,
získávání podpory pro vládnoucí režim,
zdůvodňování jeho politiky a agresívních způsobů prosazování
zahraničněpolitických cílů
vykreslování obrazu nepřítele a zdrojů ohrožení,
obecná psychologická příprava na válečný konflikt a jeho následné
vedení
Média a ozbrojený konflikt
„Rozhlas se prvním a nejvlivnějším prostředníkem mezi duchovním
hnutím a lidem, mezi ideou a člověkem.“
„Je naším přáním od srdce, aby technika, průmysl a duchovní
vedení německého rozhlasu od nynějška vykročily odhodlaně novou
cestou, na jejímž konci stojí nám všem společný velký cíl: jeden
národ, jedna říše, jedna vůle, krásnější německá budoucnost.“
Joseph Goebbels, 1933
Gliwice/Gleiwitz 1939, Praha 1945
Média a ozbrojený konflikt
V průběhu II. světové války sehrávají média, která jsou pod vlivem
a kontrolou vlád obou válčících stran, výraznou a zásadní roli
při mobilizaci veškerého úsilí a zdrojů pro vedení války
Jak Osa, tak Spojenci, využívají obdobných technických a
psychologických postupů jak k mobilizaci vlastního obyvatelstva,
tak získání mezinárodní podpory a sympatií
Zásadní roli při informování a ovlivňování veřejnosti přebírá
zvukový film (týdeníky, propagandistické filmy)
Why We Fight (USA 1942-1945)
Média a ozbrojený konflikt
Mechanismus mediální interpretace II. světové války stanovil
dodnes fungující a využívané možnosti využití/zneužití médií
S technologickým pokrokem sice dochází ve II. polovině XX. století
i v současnosti ke kvantitativnímu nárůstu médii sdělovaných
informací, k jejich rychlé a permanentní obměně, avšak formy
a účel mediálního působení zůstávají v zásadě stejné, tj.
získávání zajímavých (a prodejných) informací
získávání podpory pro vedení konfliktu nebo pro některou
ze zúčastněných stran
Média a ozbrojený konflikt
Technologicky nový přístup ke zprostředkování informací
o válečném konfliktu představila CNN – 24 hodinové televizní
zpravodajství o válce v Iráku (operace Pouštní štít/Pouštní bouře,
1990/1991)
Poprvé dochází k masivnímu a přímému novinářskému pokrytí
probíhajícího konfliktu – informace jsou permanentně předávány
v přímém přenosu z první linie
Model CNN je dále využíván při medializaci i dalších konfliktů
(invaze do Iráku 2003), je však v praxi oproti minulosti omezován
potřebami ozbrojených sil i politického vedení (USA, VB), které si
osobují právo kontrolovat šířené informace
Nezávislé nebo cizí zpravodajství je omezováno či se stává terčem
vojenského zásahu (2001 – vybombardování redakce Al-Džazíra
v Kábulu)
Média a ozbrojený konflikt
Klíčová média přistupují na omezující podmínky ozbrojených sil,
které vedou válečný konflikt, z důvodu zachování přístupu
k atraktivním informacím
Embedded journalism x Independent journalism
Embedded (začleněný, zapojený) – model, v němž se novinář stává
součástí bojové jednotky v první linii – média získávají exklusivní
audiovizuální materiál a novináři základní fyzickou ochranu
výměnou za svoji novinářskou nezávislost – ozbrojené síly kontrolují,
kdy a kde se novinář pohybuje, co může zaznamenat atd.
Např. z doby irácké kampaně i afghánské mise vznikla řada
populárních „nezávislých“ dokumentů (Restrepo, 2010), jejichž
objektivita je však nutně sporná (Evan Wright – Generation Kill)
Skutečně nezávislé zpravodajství nedisponuje tak atraktivními
informacemi a má ztížený přístup na mediální trh
Média a ozbrojený konflikt
V honbě za atraktivními a senzačními informacemi, stejně jako
z důvodu zachování přístupu k jejich exklusivním zdrojům, jsou
média ochotna rezignovat na svoji tradiční roli v demokracii –
přestávají být „hlídacím psem demokracie“
Informace poskytované mediálními společnostmi (Fox, CNN, ITW
News atd.) v průběhu zahájení invaze do Iráku byly nevyvážené
a často „officially inspired“, tj. oficiálně získávané informace od
vlády USA a Velké Británie nebyly kriticky vyhodnocovány z obavy
ze ztráty přístupu k jejich zdroji (The War You Don´t See – John
Pilger)
Kritické zpravodajství = žádné zpravodajství
Kritické zpravodajství = nevlastenecké zpravodajství
Média a ozbrojený konflikt
Zkušenost establishmentu s „pružností“ mainstreamových médií
z doby irácké války, jejich částečnou rezignací na kritické
vyhodnocování informací i relativní nezájem většiny veřejnosti
toužící především po zábavě hrozí nastolením situace, kdy ve jménu
bezpečnosti státu a jeho občanů mohou být ohrožovány jeho
demokratické základy
Kritický postoj k oficiálním zprávám a autoritám je spojován se
zpochybňováním vlastenectví a hodnotové integrity osob, které
poukazují na dříve neakceptovatelné nebo utajované aktivity
ozbrojených sil, zpravodajských a bezpečnostních složek státu
(Wikileaks - Manning, Snowden)
„Kdo se vzdá svobody, aby získal bezpečí, ztratí nakonec obojí!“
Benjamin Franklin
Média a ozbrojený konflikt
Nutnost získávat a dodávat na mediální trh stále zajímavé, snadno
vysvětlitelné a jednoznačné informace nutí média vytvářet velmi
zkratkovitý až zavádějící obraz světa – např. zpravodajství
o ozbrojeném konfliktu se redukuje na obraz zápasu dobra se zlem
(nás, hodných s těmi druhými, zlými)
Zpravodajství, má-li si udržet atraktivitu a srozumitelnost (a tedy i
sledovanost a komerční úspěch), musí nutně složité problémy
redukovat do podoby symbolů, které nadlouho utvářejí stereotypy
přetrvávající v myšlení občanů
V důsledku oslabení kontrolní funkce médií, výše uvedené potřeby
a v porovnání s minulostí odlišných priorit příjemců informací je pak
možná snadnější manipulace s veřejným míněním
Lze vytvářet mediální konstrukce zaměňované za realitu, na jejichž
základě je možné prosazovat takové cíle, které by při podrobnějším
a objektivním posouzení neměly šanci získat veřejnou podporu
Role a vliv novináře
Podobu, obsah, načasování, emocionální podání informace apod.
ovlivňuje rovněž osobnost reportéra – novináře
Subjektivní postoj, zkušenosti, vzdělání, zážitky, momentální fyzická
a psychická kondice, fyzický zjev aj., to vše ovlivňuje podobu
informace a její dopad
Profesionální váleční reportéři jsou výsadou velkých mediálních
a globálně působících společností – jimi získané informace jsou
distribuovány / prodávány do dalších zemí
Malý mediální trh = malý počet specializovaných novinářů =
neúměrný mediální vliv odborníků nebo osob za odborníky
považované
Menší konkrétní osobní odpovědnost původce produkované
informace si vyžaduje více kritický přístup jejího konzumenta
Shrnutí
Média jsou komunikačním prostředkem, který zásadním způsobem
vytváří a ovlivňuje naše vnímání světa
Hrají zásadní roli v procesu sekuritizace, tj. vytváření přesvědčení
o ohrožení bezpečnosti státu, společnosti, jednotlivce
Zkušenost s uplatněním médií v průběhu ozbrojených konfliktů
ve XX. století je v současnosti stále více prohlubována – přes
technologický pokrok je důvod a smysl využívání médií stále stejný,
tj. mobilizace společnosti a získání podpory pro zapojení
do konfliktu
Primárním posláním většiny médií je zaujmout, nikoliv pravdivě
informovat…
Politologie a mezinárodní vztahy
Ozbrojené konflikty a média
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326