Transcript Média a jejich postavení ve společnosti

MÉDIA A JEJICH POSTAVENÍ VE
SPOLEČNOSTI
Kdyby zmizela, nic by nezůstalo stejné. Náš způsob
zábavy by se změnil. Nemohli bychom sledovat
sportovní tým v novinách, dívat se na televizi ani si
jít užít do kina. Nemohli bychom na večírcích ani
pro uvolnění poslouchat hudební nahrávky. Naše
chápání politiky i celého světa, který nás obklopuje,
by se změnilo. Bez televize, nahrané hudby, filmů,
rozhlasu a internetu bychom měli velký díl času ve
vlastních rukou…(Croteau a Hoynes, 2000, s. 6).
„MÉDIUM“ – Z LATINSKÉHO PROSTŘEDEK, PROSTŘEDNÍK, ZPROSTŘEDKUJÍCÍ
ČINITEL – TEDY TO, CO NĚCO ZPROSTŘEDKOVÁVÁ, ZAJIŠŤUJE. V RÁMCI
SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE SE POJMEM MÉDIUM/MÉDIA OZNAČUJE TO, CO
ZPROSTŘEDKOVÁVÁ NĚKOMU NĚJAKÉ SDĚLENÍ, TEDY SE JEDNÁ O
MÉDIUM KOMUNIKAČNÍ (JIRÁK A KÖPPLOVÁ, 2007. S. 16).
TYPOLOGIE MEZILIDSKÉ KOMUNIKACE:






Intrapersonální – komunikace se
sebou samým.
Interpersonální – komunikace
mezi dvěma až třemi lidmi, tedy
komunikace dyadická a triadická).
Skupinová – uvnitř určité skupiny,
např. v rodině.
Meziskupinová – mezi ustavenými
skupinami, např. třídami ve škole.
Institucionální/ organizační –
komunikační procesy v rámci
politického systému, uvnitř
podnikatelského subjektu.
Celospolečenská - komunikační
procesy, jež jsou potenciálně
dostupné všem příslušníkům určité
společnosti – sem spadá i
komunikace podmíněná existencí
masových médií, tedy mediální
komunikace.
Pro každou z těchto rovin existuje nějaká typická
podoba – např. interpersonální komunikace je
dialogická, zatímco u těch dalších stoupá
monologičnost (Jirák a Köpplová, 2007. S. 16).
 McQuail (1999, s. 27): tzn. pyramida
komunikace – intrapersonální komunikace
tvoří základnu a celospolečenská tvoří vrchol.
 Další významy výrazu médium/ média –
technologie zajišťující produkci, distribuci a
příjem sdělení.

NĚKDY SE ZA MÉDIUM POKLÁDAJÍ KÓDY, KTERÉ SE
PŘI KOMUNIKACI UŽÍVAJÍ:


Primární komunikační média – kódy - jako
soustava znaků a pravidel pro jejich používání, tzv.
jazyk jako přirozené médium – slouží za
zprostředkovatele sdělení mezi účastníky
komunikace.
Sekundární komunikační média – prostředky
snažící se o záznam a přenos sdělení (jsou např.
nástěnné kresby pravěkých lidí v jeskyních, písmo,
později tisk, nejrůznější prostředky mechanického,
analogového a digitálního nahrávání, stejně jako
prostředky snažící se o doručení sdělen ke
vzdálenému adresátovi – pošta, posel, patří sem i
nejrůznější typy signalizace, přenosové a vysílací
techniky – od telefonu po telemost, počítačové
komunikační sítě) (Jirák a Köpplová, 2007. s. 17).
LIDSKÉ DĚJINY A DĚJINY KOMUNIKACE LZE ČLENIT PODLE
PŘEVLÁDAJÍCÍHO MÉDIA.
MC LUHAN ROZDĚLIL LIDSKÉ DĚJINY VE SVÉ PRÁCI THE GUTHENBERG
GALAXY Z ROKU 1962 NA VÝVOJ DO 4 OBDOBÍ:


První z nich označuje za
období analfabetické
tribální období – „svět
ucha“, doba akustického
prostoru.
Typografické – doba
spané kultury –
rukopisů, kdy fonetické
písmo nahrazuje
akustické vnímání
vnímáním vizuálním –
podle N. Postmana
z intelektových
schopností užívám
paměť.
Mechanicko-individuální „Guthenbergovo
období“ – s tištěnou knihou, která se stala
prvním masovým výrobkem, ale také prvním
uniformním, opakovatelným „konzumním“
zbožím – z intelektových schopností dominuje
vysvětlování.
 Guthenbergova galaxie končí podle McLuhana
nástupem elektřiny – elektronické období –
dominuje showbyznys.

Dělení masmédií:
 Typy podle toho, jakou roli plní média jako
společenská instituce:
 Interpersonální média – dopisy, poselství, emailové vzkazy, telefon.
 Masová média – nepodporují vysílání sdělení na
obou stranách, ale stavějí jednoho účastníka do
role vysílatele a druhého do role příjemce.

JAKÁ JE POVAHA PŘÍJEMCE?
Jedná se o početnou skupinu lidí, kteří mají
navzájem slabé nebo žádné sociální vazby (i když
od života jiných lidí nejsou nijak odděleni,
většinou se neznají, tvoří tedy „masu“ – svádí
k představě o anonymním souboru příjemců.
 Tato média vytvářejí nové sociální vazby ve
společnosti, utvrzují skupinovou identitu a
pomáhají jedinci najít jeho (ať už skutečné,
anebo domnělé) místo ve společnosti. (Jirák a
Köpplová, 2007. s. 21-22).

TYPY PODLE LIDSKÉHO VNÍMÁNÍ:
Auditivní – obracejí se na lidský sluch.
 Média – obracející se na zrak (knihy, noviny,
časopisy), na hmat (Braillovo písmo), na sluch a
zrak současně (televizní program, video).
 Dle kanálu, který se používá ke komunikaci:
 Elektronická, tištěná, popř. chemická při výrobě
filmů.

VĚDY, KTERÉ ZKOUMAJÍ TYPY MÉDIÍ A
KOMUNIKACI:



Teorie masové
komunikace – vychází
z tradic sociologického
studia médií, jako věda
ustanovena ve 30. a 40.
letech 20. stol., založena
sociologem Paulem
Felixem Lazarsfeld –
zahájil sérii svých
komunikačních výzkumů.¨
Mediální studia disciplína se základy teorie
masové komunikace a
kulturácích studií jako
tematicky vymezený
multidisciplinární obor.
Mediologie – studium
médií.

Moderní společnost vnáší do života člověka
nový kulturní rozměr, který zásadně
pozměňuje představu o našem světe- na
jedné straně stojí bezprostřední, situovaný
kontext, kde jsme omezeni našimi fyzickými
možnostmi, a na straně druhé je tu
společenská instituce, která nám dodává
nejrůznější zprostředkovaná sdělení od
zpráv po zábavu.

Od 19. století se noviny původně určený
prostředek ke skupinové komunikaci (např. mezi
obchodníky, stoupenci jedné strany, apod.) se
staly pro stále větší počet lidí zdrojem sdělení o
událostech, zážitcích a zkušenostech.
Proč k tomu došlo?
 Technologické inovace (užití páry, později
elektrické energie, rychlolis, rotačka, telegraf,
vynález telefonu).
 Rozvoj distribučních možností – železniční
doprava.
 Nárůst potencionální čtenářské obce (vzrůstající
gramotnost vyvolaná zaváděním povinné školní
docházky a rozšířením volného času).

Prvním skutečným masovým médiem byl TISK.
Vedle sebe se rozvíjely dva typy tisku: „seriózní“
a „masový“ tisk.
 Charakteristika masového tisku:
 Rozvíjí se od 30. let 19. století.
 Publikum – gramotná, ale málo vzdělaná skupina
lidí.
 Pouliční prodej, minimálně formou předplatného.

Jaká byla grafická
úprava?
 Jaký byl obsah?
 Jaká byla stylizace
textů?
 Co cena?
 U nás došlo k rozvoji
masového, bulvárního
tisku v druhé polovině
dvacátých let 20. stol.
– listy Expres, Polední
list.

Senzace a skandály:
 Senzační noviny podle Koudelky (1932, s. 154) je
dovozeno od skutečnosti, že tento typ novin
věnoval pozornost vyhledávání a zpracování
„senzací“, tedy událostí působících rozruch,
překvapení, silný podiv veřejnosti.
 Benjamin Day a list New York Sun – mystifikace
z roku 1835 o astronomu Johnu Hershelovi, který
odjel do Kapského Města zařizovat hvězdárnu.

„NORTHCLIFFOVSKÁ REVOLUCE“
Lord Northcliff
(vlastním jménem
Alfred Harmsworth
– britský vydavatel
působící na přelomu
19. a 20. století.
 Jeho list Daily Mailzaložen roku 1896
dosáhl nákladu 989
tisíc výtisků.

„Northcliffovská revoluce“:
 Hlavním zdrojem příjmu novin – inzerce a
reklama (účtoval inzerentům platby podle
počtu čtenářů).
 Přeměna vydávání novin v odvětví
průmyslového a obchodního podnikání,
v němž se zisk stává jedním z hlavním, ne-li
nejdůležitějším důvodem vydávání novin.
 Změna proporce významu funkcí novin
vedoucí k posílení funkce novin jako zábavy.
(Köpplová a Vojtek, 1978, s. 10).

CHARAKTERISTIKA MASOVÉ KOMUNIKACE DLE
KUNCZIKA, 1995, S. 17:  Jde o proces, v jehož rámci se



Nabízejí obsahy (sdělení)
určené prvotně ke krátkodobému
užití (jako je zpravodajství a
zábava), které mají aktuální
charakter a jsou
Produkovány formálními
organizacemi s vnitřní
hierarchií, pravomocí a
odpovědností, užívajícími vyspělé
technologie sloužící
k multiplikaci vyrobeného
sdělení s pomocí rozmanitých
zprostředkujících technik
K masovému, disperznímu a
anonymnímu publiku (k
velkému, rozptýlenému a
neuzavřenému počtu lidí), a to:





Veřejně, bez omezení
přístupu,
Jednosměrně, tedy bez
možnosti výměny role
podavatele a příjemce, a
Nepřímo, tedy
s odloženou a
institucionalizovanou
zpětnou vazbou, a to vše
S určitou periodicitou
produkce, která je
Nabízena průběžně.
Pro média a mediální komunikaci jsou
rozhodující tři aspekty:
 Každé médium v sobě zahrnuje užití určitých
technologií a současně je jejich užitím vytvářeno.
 Současně mají postavení společenské instituce –
mají vliv na iniciování, posilování a formování
sociálních vztahů.
 Podílejí se na utváření kulturního prostředí.

Literatura:
 JIRÁK, J., KÖPPLOVÁ, B. Média a společnost.
Stručný úvod do studia médií a mediální
komunikace. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007.
 McQUAIL, D. Úvod do teorie masové komunikace.
Praha: Portál, 2007.

DĚKUJI ZA POZORNOST A PŘEJI PĚKNOU
PŘESTÁVKU
M. H.