Transcript Záchvatovitá onemocnění

SOMATOPEDIE
KPG/6046
Kazuistiky osob se
záchvatovitými onemocněními
Lucie Kašparová
1.roč. učitelství cizích jazyků – německý jazyk
pro 2.st. ZŠ
Co to jsou záchvatovitá onemocnění?
• souborné označení pro nervová onemocnění
jedince různé etiologie
• termín používaný k popsání jakéhokoliv stavu,
u kterého dochází k záchvatům
• projevují se záchvaty abnormálních pohybů
nebo chování způsobené abnormální
elektrickou aktivitou mozku
• asi 5 % dětí předškolního věku prodělá
alespoň jeden záchvat
Existují záchvaty bez přímého
nervového onemocnění
Neepileptické záchvaty (tzv. pseudozáchvaty)
• většinou nejsou způsobeny abnormální
aktivitou mozku, ale častěji spíše
emocionálním stresem nebo jinými
psychickými faktory
• tento typ záchvatů lze úspěšně léčit
psychoterapií
Provokované záchvaty
• jednoduché záchvaty, které mohou být
způsobeny traumatem, nízkou hladinou
krevního cukru (hypoglykémií), nízkou
hladinou sodíku, vysokou tělesnou teplotou (u
malých dětí a kojenců, tzv. febrilní křeče),
alkoholem nebo drogami
Jaká záchvatovitá onemocnění existují?
a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
Epilepsie
Narkolepsie
Menierův syndrom
Tetanie
Febrilní záchvaty
Synkopa (mdloba)
Hemikranie (migréna)
EPILEPSIE
DEN EPILEPSIE
3. ŘÍJEN
Dělení epilepsie:
•
jednoduché parciální záchvaty
•
komplexní parciální záchvaty
•
generalizovaný záchvat bez křečí (absence)
•
generalizovaný záchvat s křečemi
•
existují také pseudo-epileptické záchvaty, které mohou vzniknout např. nedostatkem
hořčíku
– záchvat postihuje jen určité ložisko mozku
– projeví se dočasnou poruchou postižené oblasti (hmat, sluch, zrak, myšlení…)
– vědomí není narušeno
– záchvat postihuje širší oblasti mozku
– často se projevuje automatickými pohyby od jednoduchých (mrkání, mlaskání…) až po složité
(chůze…)
– vědomí bývá narušené a bývá porucha paměti
– záchvat postihující celý mozek, projevuje se náhlou a krátkou poruchou vědomí
– projeví se strnulým pohledem a přerušením práce, nebo jiné činnosti
– po odeznění se vědomí téměř okamžitě vrací do normálu
– klasický obraz toho, co si lidé představí pod pojmem epilepsie
– křeče a výpadek vědomí
– trvá několik minut a pak ještě několik minut (až hodin) trvá, než se člověk dostane zpět do
normálu
Příznaky:
• Subjektivní:
– záchvatu může předcházet AURA (předzvěst):
•
•
•
•
senzitivní (svědění, mrtvění)
zraková, sluchová, chuťová
psychická (nespavost, podrážděnost)
viscerální (bušení srdce, tlak v útrobách, stahování v
břiše)
• Objektivní:
•
•
•
•
•
•
náhlá ztráta vědomí
pád na zem
nejdříve křeče tonické
oční bulby stočeny ke straně
bledost střídá cyanóza
asi po 30 vteřinách křeče klonické – prudké záškuby
celého těla
• pěna u úst – zvýšená tvorba slin, pokousání jazyka
• může dojít k pomočení, pokálení
Diagnostika:
•
•
•
•
•
•
•
•
anamnéza
EEG po spánkové deprivaci
odběr krve
RTG lebky
neurologické a interní vyš.
CT nebo MR
odběr biologického materiálu
psychologické vyš.
Léčba a první pomoc
• Metody léčby:
– nefarmakologické – režimová opatření
– farmakologické – podávání antiepileptik, jak
preventivně, tak i přímo při záchvatu
– u těžkých a sekundárních epilepsií nastupuje léčba
chirurgická
• První pomoc:
– volat 155
– chránit nemocného před poraněním
– odstranit z okolí nebezpečné předměty
• podložit hlavu např. svetrem, polštářem
– uvolnit těsný oděv (např. kravatu), rozepnout košili
– nesnažit se mechanicky zabránit křečím, nevkládat nic do úst,
neotvírat ústa
– sledovat čas záchvatu, nenechat nemocného bez dozoru
– sledovat vitální funkce
– jakmile křeče povolí – kontrola vitálních funkcí, kontrola dutiny
ústní a uložit nemocného do stabilizované polohy
– protišoková opatření – ticho, teplo
– nemocný po nabytí vědomí usíná, může být také zmatený,
neklidný, agresivní, mít amnézii
Epileptik nesmí:
•vlastnit zbrojní průkaz
•řídit motorová vozidla (řidičský průkaz zabavuje
praktický lékař)
Nebezpečí pro epileptiky:
•autohavárie
•epileptický záchvat může vyvolat i let letadlem
•utonutí
•nebezpečí při práci u rotačních strojů a při
vysoké teplotě, na místech s neizolovanou
elektroinstalací
Zajímavosti o epilepsii:
• relativně běžné onemocnění, které postihuje 0,5% až
1% populace
• je jedním z nejčastějších záchvatovitých onemocnění
• tři čtvrtiny epilepsií začínají před 29 rokem věku a
největší incidence je v předškolním věku
• výskyt epileptických syndromů u dětí je ve srovnání s
dospělou populací více než dvojnásobně vyšší, tj. okolo
3-5%
• občanská sdružení a společnosti (např. Společnost „E“,
dále Nadace Dětský mozek, Liga proti epilepsii atd.)
Další záchvatovitá onemocnění
podobná epilepsii
• Narkolepsie
• záchvaty náhlého nepřekonatelného spánku, který trvá
několik minut
• může být vyvolána smíchem nebo rozčilením
Jak vypadá narkolepsie?
– kataplexie (pád na zem)
– spánkové obrny (pacient není schopný pohybu, je při vědomí a
stačí dotek, aby obrna vymizela)
– příčinou je poškození - retikulární formace mozkového kmene
– diagnostika narkolepsie je stanovena pomocí EEG vyšetření,
léčba probíhá na základě psychostimulancie
• Menierův syndrom
– záchvat náhlých závratí s pádem na zem, hučení v uších, snížení
sluchu, nauza zvracení
• Příčina?
–
–
–
–
iritace labyrintu vnitřního ucha
porucha cévního zásobení
nádorek na nervu
zánět mozkových obalů
• Tetanie
– onemocnění způsobené nedostatkem ionizovaného kalcia v
plazmě a charakterizované
zvýšenou dráždivostí nervosvalového systému
• Jak se tetanie projevuje?
–
–
–
–
–
–
–
–
křeče končetin
pocit ztuhlosti končetin
křeč se stočením konce ruky a prstů - tzv. porodnická ruka
laryngální stridor - chrapot
Chvostkův příznak - zvýšená dráždivost sedmého hlavového nervu (lícní nerv)
vegetativní projevy - střevní, žaludeční a renální koliky
poruchy nehtů, vlasů, zubní kazy
epileptické záchvaty
FEBRILNÍ ZÁCHVATY
Charakteristika:
• Febrilní křeče – křeče vyskytující se asi u 3 % dětí mezi
šestým měsícem a třemi roky věku
• u malých dětí při vysokých horečkách kolem 39 stupňů
Celsia a víc (proto se nazývají febrilní)
• jsou způsobeny menší stabilitou dětského nervového
systému
• po šestém roce záchvaty se výrazně snižují
• příčinou bývá prudký vzestup horečky až 39 – 40
stupňů při infekčním onemocnění
• preventivně se doporučuje snižování teploty dítěte
prostřednictvím léků a studených zábalů
SYNKOPA (mdloba)
Co je to synkopa?
• je definována jako náhlá, krátkodobá ztráta vědomí a posturálního
tonu, s následnou spontánní úpravou
• neúplně vyjádřená synkopa (závratě, pocity nejistoty) se popisuje
jako presynkopa
• je způsobena nedostatečným zásobením mozku kyslíkem
• důsledkem je pokles krevního tlaku až hypotenze
• stav trvá několik vteřin až minut
• vyskytuje se i u zdravých lidí např. při strachu, úleku, dlouhém stání
• postiženi jsou především děti v období dospívání
Synkopu mohou vyvolat i mnohem závažnější onemocnění, jako jsou
poruchy srdečního rytmu nebo chlopenní vady.
Příčiny a příznaky:
•
Příčiny:
–
–
–
–
–
–
–
–
•
vyčerpání
horko
dlouhodobé stání
dusné prostředí –nedostatek kyslíku
náhlá změna polohy – prudké vstávání (ortostatický kolaps)
úlek, strach, špatná zpráva
bolest
nízký krevní tlak
Příznaky:
–
–
–
–
–
–
–
–
bledost
studený pot
nevolnost
závratě
hypotenze
tachykardie
výpadek sluchu a zraku, hučení v uších
ztráta vědomí a pád
První pomoc:
• postiženého uložit do AUTOTRANSFUZNÍ nebo PROTIŠOKOVÉ
polohy
• uklidnit ho a uvolnit těsné oblečení
• orientačně celkově vyšetřit postiženého kvůli vyloučení poranění při
pádu na zem
• přiložit studený obklad na čelo, zajistit čerstvý vzduch
• kontrolovat vitální funkce
• pomalu vertikalizovat
• nenechávat postiženého bez dozoru
• zajistit transport k lékařskému vyšetření
• volat 155 v případech, kdy výše vedená opatření nevedou k ústupu
obtíží, když dojde ke ztrátě vědomí delší než 5 minut
MIGRÉNA (hemikranie)
Co je to migréna?
• je nejznámější primární bolestí hlavy
• výskyt je v Evropě asi 18% u žen a 5% u mužů a přichází většinou v
období puberty, ale i v dětském věku
• migréna může vyvolat epileptický záchvat a může být doprovázena
zvracením
• opakující se záchvatovité onemocnění
– záchvat je předcházen varovnými příznaky (prodromy) jako
je podrážděnost či přecitlivělost
– po prodromech může následovat tzv. aura
• podle její přítomnosti se rozlišuje migréna s aurou a migréna bez aury
– Aurou se nazývá soubor doprovodných příznaků, způsobených změněnou mozkovou
aktivitou, které většinou vymizí do hodiny od jejich počátku
Při vlastním migrenózním záchvatu se objevují pulsující, většinou jednostranné bolesti
(hemikranie). Strany se při jednotlivých záchvatech mohou měnit a při maximu záchvatu
se mohou rozšiřovat na celou hlavu. Trvání záchvatu je od několika hodin po několik dní.
Pokud záchvat trvá déle než tři dny, označuje se tento stav jako status migrenosus.
Příčiny a znaky migrény:
• mohou mít souvislost se stresem,
alergiemi nebo s menstruačním cyklem
• z příznaků nemoci jsou nejdůležitější
jednostranné chronické (opakující se) bolesti,
doprovázeny nutkáním ke zvracení až
zvracením, přecitlivělostí na hluk (fonofobie) a
světlo (fotofobie)
Léčba:
• anamnéza, neurologické vyšetření a poté indikace
• léčbu migrény dělíme na léčbu akutního
záchvatu a preventivní medikaci
– při léčbě záchvatu se užívají léky z kategorie
analgetika, antiemetika, nesteroidní antiflogistika.
Kauzální (příčinou) léčbou migrenózního záchvatu jsou
léky z kategorie Triptany
– preventivní medikace a při zvládání záchvatů pomáhá
stlačení spánkových tepen (šátek okolo hlavy), studený
obklad, pobyt v temnu a tichu a především spánek
Použitá literatura:
• Renotiérová, Marie: Somatopedické minimum.
Olomouc: VUP, 2003.
• Servít, Zdeněk: Nervové záchvaty a epilepsie.
Praha : Avicenum, 1985.
• Šlapal, Radomír: Dětská neurologie pro speciální
pedagogy. Brno : Paido, 1996.
• http://vnl.xf.cz/neu/neu-zachvat_onem.php
• http://www.medicina.cz/verejne/rubrika.dss?s_r
ub=310&s_sv=1