Transcript INFEKČNÍ KERATOKONJUKTIVITIS SKOTU Cunkov 17.10.2013

INFEKČNÍ
KERATOKONJUKTIVITIS
SKOTU
CUNKOV 17.10.2013
MVDr.Břetislav
Pojar
INFEKČNÍ KERATOKONJUKTIVITIS SKOTU
1. Používaná zkratka pro onemocnění - IKKS
2. Hovorově je časté ,,plakání skotu“
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA
1. Je to infekční onemocnění (Původcem je
Moraxella bovis)
2. Postihuje spojivku a rohovku oka
3. Inkubační doba se pohybuje v rozmezí 3-10
dnů
4. Původně je uváděno jako onemocnění telat a
mladého skotu (značně diskutabilní)
5. Původce má vnitrodruhově mnoho kmenů –
možný důvod problémů s účinností vakcinace
6. Za hlavní vektor (tedy způsob) přenosu je
považován hmyz
7. Onemocnění má, co se týče příčin, řadu
bílých míst na mapě
8. Původce je velmi citlivý na okamžitou
přepravu do laboratoře – obtížná detekce
PRO CHOVATELE JSOU Z HLEDISKA VZNIKU
ONEMOCNĚNÍ DŮLEŽITÉ T Y TO INFORMACE :
1. Onemocnění může postihnout jeden či
několik kusů ve stádě
2. Původce může vyvolat onemocnění u
vysokého procenta jedinců (dospělých kusů i
telat) – charakter stádové nákazy
3. Zvířata jsou náchylnější, pokud je vysoká
úroveň UV záření
4. Hovoří se o určité plemenné náchylnosti
(HRF – bílá hlava), ale nejsem si jist, že je to
pro vznik úplně podstatné
5. Důležitá je odolnost stáda (myšleno v
obecném slova smyslu)
6. Stěžejní úlohu hraje druh hmyzu, který usedá
v okolí očí a způsobuje jednak mechanická
poranění, jednak přímý přenos infekce
7. Velkým problémem, ovlivňujícím přímo vznik
onemocnění, je síla větru v dané lokalitě,
výskyt bodavého a žravého hmyzu (hmyz,
který mechanickým způsobem atakuje např.
třetí víčko)
ČEHO SI, S OHLEDEM NA MOŽNÝ VZNIK
ONEMOCNĚNÍ , MÁME VE STÁDĚ VŠÍMAT :
1. Riziko je vždy po velkých deštích, kdy intenzivně
svítí slunce (slunce má intenzivní svit, ve vlhku a
teple se líhne větší množství hmyzu)
2. Zvířata se zdržují ve vlhkých místech (např. u
potoků či rybníčků s výskytem olší)
3. Oči zvířat jsou matné (odborně „ztráta
transparentnosti„)
4. Objeví se různá stádia (i pouze u jednotlivých kusů)
onemocnění IKKS (tečka v oku při vysokém
slzotoku, otok víček, počínající stádia vředů v
rohovce)
MEDICÍNSKÁ KLASIFIKACE PŘÍZNAKŮ :
1. Zánět spojivky a rohovky (keratoconjuctivitis
acuta)
2. Zvýšená produkce slz
3. Negativní reakce na světlo (fotofobie)
4. Masivní otok víček,zúžení oční štěrbiny
5. Změna transparentnosti rohovky a vznik
rohovkového vředu
UPOZORNĚNÍ PRO CHOVATELE Z HLEDISKA
MOŽNOSTI ZAVEDENÍ HROMADNÝCH OPATŘENÍ PROTI
ONEMOCNĚNÍ IKKS
1. Ojedinělý případ ve stádě (1 , 2 ks i více - podle velikosti
stáda) není důvodem pro hromadnou vakcinaci, ale je
důvodem pro léčbu postižených jedinců
2. Nespoléhejte na konstatování, že si zvířata poranila oči
3. V případě, že se rozhodujeme k hromadným zásahům, je
třeba brát v úvahu faktory počasí (dlouhá období slunečního
svitu, či naopak dlouhodobý déšť při znatelném ochlazení)
4. Alarmující je vždy hromadný počet slzících jedinců s otoky
víček při vícečetném výskytu různých typů defektů rohovky
5. Dobrou pomůckou při bdělosti proti tomuto onemocnění je
zpozorování ztráty očního lesku spolu s příznaky v bodě 4
PRŮBĚH ONEMOCNĚNÍ :
1. Od lehkého zánětu spojivky a rohovky po perforaci rohovky
do dutiny očního bulbu s odtokem sklivce ( oko vyteče).
Možná je oboustranná slepota
2. Různá stadia vředů rohovky s postižením jednoho či obou
očí
3. Postižení jen několika kusů ve stádě či vyloženě epizootický
charakter
4. Možné je i samovolné vyléčení onemocnění, ale správně
odhadnout tento způsob průběhu je, jak z hlediska
ekonomického, tak zdravotního, velmi riskantní. Podle
tohoto teoretického předpokladu nelze vést strategii léčby
5. Problémem onemocnění je následná komplikace hnisavými
zárodky (naprosto běžnými)
MOŽNOSTI LÉČBY A PREVENCE :
1. Ochranné očkování (komerční vakcína versus autogenní
vakcína z původce vykultivovaného z nemocných očí ve
vlastním stádě). Otázka vhodného termínu vakcinace.
Teoreticky by měla být imunita navozená v době objevení
se hromadného výskytu dospělého hmyzu Nelze doporučit
vakcinaci při intenzivním slunečním svitu, pokud nejde o
tzv. léčebnou aplikaci vakciny při již vzniklé nákaze.
2. 2. Opakovaná lokální aplikace mastí do spojivkového vaku
(chybný mýtus “jednou to namažeme“). Opakovaná
aplikace antibiotika a kortikosteroidů ( 3 – 4 dny).
Technicky náročné na opakované prohánění stáda.
3. Injekční aplikace antibiotik spolu s kortikosteroidy
do víček. U původce není problém s citlivostí na
antibiotika. Aplikace vyvolá léčivý postaplikační
otok víček se zakrytím oční štěrbiny – brání průniku
světla, které dráždí, aplikované preparáty léčí.
4. Nejlepší se jeví celková aplikace antibiotik
společně s lokální intraparpebrální injekcí
antibiotika plus kortikosteroidu do obou víček(
horního i dolního ). Jako antibiotikum se nejčastěji
používá tetracyklinová řada, ale lze i ostatní.