Transcript Riziko a specifika onemocnění klostridiemi v masných chovech

Riziko a specifika onemocnění
klostridiemi v masných chovech
(část 2)
MVDr. Břetislav Pojar
Toto riziko určuje samotná
technologická organizace chovu
masného skotu
1.
Na kvalitu se nehledí tak jako u mléčného skotu,
důležitá je hmota
2.
Z ekonomických důvodů se nepoužívají
konzervanty
3.
Časté je zkrmování senáží z pozdních sečí ( září i
říjen ) nebo podmíněně poživatelné až
nepoživatelné senáže zejména tam, kde je v
podniku souběžně chován mléčný a masný skot
4.
Skot je někdy chován volně i v období lavinovitého
zimního telení
• Telata se špatně sledují
• Rodí se do silně znečištěného prostředí – snadná perorální
kontaminace
5. Jakékoliv zootechnické a veterinární zákroky jsou
organizačně složitější než u mléčných
6. Vysokobřezí zvířata jsou při vakcinaci vystavena
stresu a nebezpečí mechanického poranění
7.
V zimovišti se zvířata zdržují velmi často na
jednom místě ( u krmiště ). Dochází k vysokému
znečištění zvířat výkaly. Stoupá riziko kontaminace
pro telata i pro dospělý skot
8. Pokud jsou zvířata na plné pastvě, jsou
technologické operace se stádem obtížné. Špatně
se sledují prvotní známky onemocnění.
Největším nebezpečím je zimní a
jarní období v době vysoké
koncentrace zvířat na zimoviště
1. Krmení a pobyt zvířat na jednom místě vede k
silnému znečištění zvířat, problematická bývají
napajedla a jejich okolí
2.
Ani v případě dobré stáje nelze deklarovat
odpovídající zoohygienu
3. K nakažení telat dojde snadno jak ze znečištěné
podestýlky, tak ze znečištěného vemene matky
4.
Pokud dojde k hromadnému onemocnění telat na
zimovišti, je situace špatně řešitelná ( na prevenci
je pozdě )
5.
V jarních měsících do hnoje prorůstá tráva. Zvířata
ji spásají – je vysoké riziko kontaminace u krav. Je
to období jejich zvýšeného úhynu na toto
onemocnění
6.
Podobný efekt bývá v podzimním období při
spásání na drn
Klinické projevy onemocnění
Dospělý skot






Zvířata mívají někdy přeplněná břicha, ne tympanická
Častá ataxie na zadních končetinách, všeobecná malátnost
Zvíře je slabé, uléhá, nemůže vstát, zpočátku při normálně
zachovaném vědomí
Zpravidla do 48 hodin uhyne, někdy za příznaků křečí
V případě perakutního průběhu bývá zpravidla ráno nalezen
mrtvý jedinec, u něhož nebyl deklarován žádný příznak
Někdy úporné, špatně stavitelné průjmy jako u PAB
Telata
 Někdy mírný, spíše lepivý průjem
 Malátnost, je snížené vnímání
 Někdy tonicko-klonické křeče za intenzivního naříkání
 Častý úhyn bez jakýchkoliv příznaků
Možnosti preventivního a léčebného
zásahu, rizika
Preventivní opatření chovatele na zimovišti



Účinné vápnění porodních boxů ( při každém přistýlání i
stlaní )
Provápnění školek pro telata. Existence řady komerčních
přípravků tohoto typu- i pro ekologii
Možnost získání zamraženého mleziva z vakcinovaného
mléčného chovu ( pro telata bez matky či telata velmi slabá )
Preventivní opatření chovatele na pastvině

Při jakémkoliv podezření na toto onemocnění ( malátná
zvířata, náhlé neobjasněné úhyny ) neodkladně přehnat
zvířata na jinou pastvinu
Veterinární preventivní opatření

Jedinou účinnou oblastní vet. prevence je vakcinace
Diskuze k vakcinaci masného skotu
proti klostridiozám
Stádo je třeba udržet v trvalé imunitě ( zabrání
úhynům v pastevním období )
2. Diskutabilní je doba vakcinace v předporodním
období ( stres, mechanické poranění )
3. Vakcinace v předjarním období není příliš vhodná
– krávy jsou dlouho z pastvy ( otázka jejich
imunitní odezvy )
4. Kloním se spíše k vakcinaci na podzim nebo v
raném zimním období
1.
Je potřeba ( z důvodu kvalitní kolostrální odezvy )
dodržet deklarovanou hranici 12 měsíců pro
revakcinaci
6. Čím chovám stádo prostorově ,,volněji“, tím větší
váhu pro mě vakcinace má
7. Pro narozená telata je jedinou ochranou kvalitní
kolostrum matky, případně získané zamražené
mlezivo z vakcinovaného chovu
8. V případě stacionárního výskytu tohoto
onemocnění je potřeba vakcinovat i telata
5.
Veterinárně-léčebná opatření
Tato kapitola má při již vzniklém onemocnění
velmi omezené možnosti, těžištěm je prevence
( vakcinace )
Krávy



Akutně nemocná kráva s popsanými příznaky je terapeuticky
neovlivnitelná
Pouze u krav, kde je příznakem jen průjem, jsou indikována
antibiotika ( používají se amoxiciliny )
Z hlediska diferenciální diagnostiky průjmu je potřeba vzít v
úvahu i např. plísně nebo kyselinu máselnou
Telata






Léčebnou substancí je pro tele mlezivo s obsahem protilátek
Nutnost udržet zažívací trakt bez dyspepsie ( probiotika )
Imunologické preparáty jako doplněk pro zvýšení imunity
obecně indikovány ( Kolostran, Calforte )
Při zvýšeném infekčním tlaku a ztrátách Synulox bolus co
nejdříve po otelení a následující 3 dny
Obecně je nejlepší použít na klostridie amoxycilin ( pokud jde o
klostridie bez tvorby toxinu, má velmi dobré účinky )
Běžná doplňková léčba ( vitaminy, Catosal, Duphatyle, Kofein,
infuze glukozy, elektrolyty) jako léčba šoku a dehydratace