Transcript PPTX
Zákl. fce
Vyloučení potencionálně škodlivých látek z
organismu CO2, H2O + dusíkaté sloučeniny(při
odbourání aminokyselin *při trávení proteinů)
Osmoregulace (svázáno s dusíkem)- konstantní
množství vody a iontů v těle <- stabilní prostředí pro
metabolické reakce (homeostáza)
Souvisí s typem prostředí
Odpadní látky
DĚLENÍ podle formy vyluč. dusíku:
1. Amonotelní –velké množství vody + amoniak
--vodní bezobratlí (larvy obojživel., vodní želvy
2. Urikotelní –malé množství vody + kys. močová
--hmyz, plazi, ptáci
3. Ureotelní –močovina (naředěná, dobře rozpustná)
--savci, obojživelníci, měkkýši, paryby, někteří korýši
Tonicita
Prostředí:
BEZOBRATLÍ
Živočichové bez vylučovacích
orgánů
každá buňka vylučuje amoniakamonotelní buňka
A. Houby
B. Žahavci
MOŘŠTÍ
Obě prostředí isotonická (složení těl. tekutin a moř. vody se
moc neliší)-samovolná osmoregulace
není potřeba žádný speciální orgán
amoniak rozpouštěn v tělní dutině, v této podobě-
vylučován z těla (povrchový epitel, výstelka střeva)
ztráta tekutin nahrazena z vnějšku
Mořští: Porifera (houbovci), Cnidaria (žahavci),
Echinodermata (ostnokožci) vylučovací orgány!
SLADKOVODNÍ
TĚLNÍ TEKUTINY- VÍCE SOLÍ (vyšší osmotický tlak
hypertonické prostředí)
pokryv těla vyrovnává tlaky
co se děje? voda do těla(ředění tělní tekutiny) a difuze
solí z tělních tekutin do okolního (hypotonického)
prostředí (ztráta iontů )=kompenzace orgánem co
zadrží nezbytné procento solí a konstant. množství
vody
-i chopnoat měnit koncentraci tělních tekutin podle
okolního prostředí (mořští mlži u ústí řek)
SLADKOVODNÍ
JEDNOBUNĚČNÍ
Pulzující (=kontraktilní) vakuola
-osmoregulační fce × selektivní permeabilita
SLADKOVODNÍ
JEDNOBUNĚČNÍ
Pulzující (=kontraktilní) vakuola
-osmoregulační fce × selektivní permeabilita
kontraktilní vakuola
Trepka velká
Vakuoly většinou jen
dočasně × Nálevníci –
trvalé kanálky kvůli
kortexu (brání
splynutí vakuoly a cyt.
membrány)
(Paramecium caudatum)
«Měňavka velká (Amoeba proteus)
«Brousilka (Trichodina sp.)
když vakuola nefunguje
SUCHOZEMŠTÍ
Problém udržení dostatečného množství v těle živočicha hrozí
ztráta solí, dehydratace – zpětná resorpce!!
Členovci -kutikula
Účel: * chemicky složitějších sloučenin, méně toxickýchnáročné, ale výhoda- mohou se v těle bezpečně hromadit ve
vysokých koncentracích
+menší výdej vody než u vodních živočichů:
močovina (stále potřoba množství kapaliny- ztráta vody)
kys. močová (špatné rozpouštění ve vodě, málo
toxická..kašovitá i pevná forma(min. výdej vody) ->přechod na
souš
mnoho živoč. kombinace močoviny a kys. moč.
MNOHOBUNĚČNÍTRIBLASTICA
Vyvinuty vyluč. Orgány – NEPHRIDIA (sg.
nephridium)
Ústí na povrch těla
Z ektodermu (vchlípením obrveného krycího epitelu)
Dělení:
o Protonefridie
o Metanephridie
o ...
PROTONEPHRIDIE
Z ektodermu (vchlípením obrveného krycího
epitelu)
Nejjednodušší evolučně nejpůvodnější typ
Vnitřní čast tvořena:
A) jedinou terminální buňkou
B) vývodný kanálek (nephridioduct)
kanálek se na povrch otevírá otvory
(nephridioporus)
PROTONEPHRIDIE
TYPY: • plaménkovité buňky
(v dutině kanálku kmitá chomáč brv)
• solenocyty
(uvnitř pouze 1 nebo 2 bičíky)
(plaménkovité buňky partně vývin ze solenocytů)
VÝVIN: 1. u ploštěnců- vývoj MESODERMU
Sladkovodní, suchozemští živočichové (výjimečně mořští)
u pásnic protonephridie obalují stěny cév (primitivní CS)-1.
úzká souvislost mezi VS a CS
PROTONEPHRIDIE
TYPY: • plaménkovité buňky
(v dutině kanálku kmitá chomáč brv)
• solenocyty
(uvnitř pouze 1 nebo 2 bičíky)
(plaménkovité buňky partně vývin ze solenocytů)
VÝVIN: 1. u ploštěnců- vývoj MESODERMU
Sladkovodní, suchozemští živočichové (výjimečně mořští)
u pásnic protonephridie obalují stěny cév (primitivní CS)-1.
úzká souvislost mezi VS a CS
Plaménkovité
buňky- fce
•plaménkovité:
pásnice
plošťěnci
•solenocyty:
mnohoštětinatci
METANEPHRIDIE
Kanálek se otevírá širokým obrveným
nálevkovitým ústím (nephrostom) do
coelomového prostoru a ústí mimo tělo
Velké množství buněk
Oddíly pro zahušťování tekutiny pod
povrchem těla (ektoderm. původ)
Kanálek prodloužený- zpětná resorpce
Pravděpodobně vývin z protonefridií
někdy i vývod pohl. žláz
METANEFRIDIE
kroužkovci
METANEFRIDIE- modifikace
členovci-redukce MNF až na 1 pár, ale složitější stavba
A: Koxální žlázy -klepítkatci
-nefrostom-podoba váčku
- moč. kanálky vyusťují na kráčivých končetinách
METANEFRIDIE- modifikace
B: Antenální=zelené žlázy-vyšší korýši
nefrostom-váček
vývod -labyrint s mnoha chodbiček »klikatá úzká
trubice » konec- rozšířeno v močový měchýřek.
Vyúsťují u tykadel, vylučují amoniak.
METANEFRIDIE- modifikace
C:Maxilární žlázy- vzdušnicovci
stejné jako antenální žlázy
D:Bojanovy žlázy – Měkkýši- mlži
zdvojené váčky
NEPHROMIXIUM
PNF a MNF-možnost navázání na další trubice
(*z coelom. výstelka)
=coelomodukty (CLD)–pohl. buněk z těla
evoluce- sbližování coelomoduktu a nefridií »
NEPHROMIXIUM (základ urogenitálního sys.)
Napojení a spol. vývod:
CLD+ PNF=protonephromixium
CLD+MNF=metanephromixium
VYLUČOVACÍ ORGÁNY VZNIKLÉ
NEZÁVISLE NA NEFRIDIÍCH
MALPIGIHO TRUBICE
suchozem. členovci
slepé výběžky trávicí trubice
–vychytávají zplodiny
metabolismu
z endodermu
stěny střeva reabsorbují
živiny
odpad- kys. močová
RENETTOVÉ ŽLÁZY
u hlístic
tvoří 1 vakovitá buňka protažený ve
vyluč. trub.
ústí vylučovacím pórem na povrch
těla
parazitické druhy hlístic- vakovitá
část zanikla- zachována pouze
trubicovitá část (tvar H nebo převrácené Y)
CYRTOPODOCYTY
bezlebeční
segmentálně uspořádané, podoba
solenocytům
slepě ukončené do coelomové
dutiny
k povrchu kanálků kolmo
špendlíkovité buňky (tenká část
spojena s dutinou kanálku)-dovnitř
filtrace tekutiny z coelomu » do
coelomového kánálku » mimo tělo
zdroje:
BIOMACH.cz
http://www.ta3k.sk
www.radekf.net
uloz.to
www.zoologie.upol.cz
http://rocek.gli.cas.cz/
paramecium- pulsující vakuola
když vakuola nefunfuje