Transcript PPTX

Zákl. fce
 Vyloučení potencionálně škodlivých látek z
organismu CO2, H2O + dusíkaté sloučeniny(při
odbourání aminokyselin *při trávení proteinů)
 Osmoregulace (svázáno s dusíkem)- konstantní
množství vody a iontů v těle <- stabilní prostředí pro
metabolické reakce (homeostáza)
 Souvisí s typem prostředí
Odpadní látky
DĚLENÍ podle formy vyluč. dusíku:
1. Amonotelní –velké množství vody + amoniak
--vodní bezobratlí (larvy obojživel., vodní želvy
2. Urikotelní –malé množství vody + kys. močová
--hmyz, plazi, ptáci
3. Ureotelní –močovina (naředěná, dobře rozpustná)
--savci, obojživelníci, měkkýši, paryby, někteří korýši
Tonicita
Prostředí:
BEZOBRATLÍ
Živočichové bez vylučovacích
orgánů
každá buňka vylučuje amoniakamonotelní buňka
A. Houby
B. Žahavci
MOŘŠTÍ
 Obě prostředí isotonická (složení těl. tekutin a moř. vody se
moc neliší)-samovolná osmoregulace
 není potřeba žádný speciální orgán
 amoniak rozpouštěn v tělní dutině, v této podobě-
vylučován z těla (povrchový epitel, výstelka střeva)
 ztráta tekutin nahrazena z vnějšku
 Mořští: Porifera (houbovci), Cnidaria (žahavci),
Echinodermata (ostnokožci) vylučovací orgány!
SLADKOVODNÍ
 TĚLNÍ TEKUTINY- VÍCE SOLÍ (vyšší osmotický tlak
hypertonické prostředí)
 pokryv těla vyrovnává tlaky
 co se děje? voda do těla(ředění tělní tekutiny) a difuze
solí z tělních tekutin do okolního (hypotonického)
prostředí (ztráta iontů )=kompenzace orgánem co
zadrží nezbytné procento solí a konstant. množství
vody
 -i chopnoat měnit koncentraci tělních tekutin podle
okolního prostředí (mořští mlži u ústí řek)
SLADKOVODNÍ
JEDNOBUNĚČNÍ
 Pulzující (=kontraktilní) vakuola
-osmoregulační fce × selektivní permeabilita
SLADKOVODNÍ
JEDNOBUNĚČNÍ
 Pulzující (=kontraktilní) vakuola
-osmoregulační fce × selektivní permeabilita
kontraktilní vakuola
Trepka velká
 Vakuoly většinou jen
dočasně × Nálevníci –
trvalé kanálky kvůli
kortexu (brání
splynutí vakuoly a cyt.
membrány)
(Paramecium caudatum)
«Měňavka velká (Amoeba proteus)
«Brousilka (Trichodina sp.)
když vakuola nefunguje
SUCHOZEMŠTÍ
 Problém udržení dostatečného množství v těle živočicha hrozí






ztráta solí, dehydratace – zpětná resorpce!!
Členovci -kutikula
Účel: * chemicky složitějších sloučenin, méně toxickýchnáročné, ale výhoda- mohou se v těle bezpečně hromadit ve
vysokých koncentracích
+menší výdej vody než u vodních živočichů:
močovina (stále potřoba množství kapaliny- ztráta vody)
kys. močová (špatné rozpouštění ve vodě, málo
toxická..kašovitá i pevná forma(min. výdej vody) ->přechod na
souš
mnoho živoč. kombinace močoviny a kys. moč.
MNOHOBUNĚČNÍTRIBLASTICA
Vyvinuty vyluč. Orgány – NEPHRIDIA (sg.
nephridium)
 Ústí na povrch těla
 Z ektodermu (vchlípením obrveného krycího epitelu)
Dělení:
o Protonefridie
o Metanephridie
o ...
PROTONEPHRIDIE
 Z ektodermu (vchlípením obrveného krycího
epitelu)
 Nejjednodušší evolučně nejpůvodnější typ
 Vnitřní čast tvořena:
A) jedinou terminální buňkou
B) vývodný kanálek (nephridioduct)
kanálek se na povrch otevírá otvory
(nephridioporus)
PROTONEPHRIDIE
 TYPY: • plaménkovité buňky
(v dutině kanálku kmitá chomáč brv)
• solenocyty
(uvnitř pouze 1 nebo 2 bičíky)
(plaménkovité buňky partně vývin ze solenocytů)
 VÝVIN: 1. u ploštěnců- vývoj MESODERMU
 Sladkovodní, suchozemští živočichové (výjimečně mořští)
 u pásnic protonephridie obalují stěny cév (primitivní CS)-1.
úzká souvislost mezi VS a CS
PROTONEPHRIDIE
 TYPY: • plaménkovité buňky
(v dutině kanálku kmitá chomáč brv)
• solenocyty
(uvnitř pouze 1 nebo 2 bičíky)
(plaménkovité buňky partně vývin ze solenocytů)
 VÝVIN: 1. u ploštěnců- vývoj MESODERMU
 Sladkovodní, suchozemští živočichové (výjimečně mořští)
 u pásnic protonephridie obalují stěny cév (primitivní CS)-1.
úzká souvislost mezi VS a CS
Plaménkovité
buňky- fce
•plaménkovité:
pásnice
plošťěnci
•solenocyty:
mnohoštětinatci
METANEPHRIDIE
 Kanálek se otevírá širokým obrveným





nálevkovitým ústím (nephrostom) do
coelomového prostoru a ústí mimo tělo
Velké množství buněk
Oddíly pro zahušťování tekutiny pod
povrchem těla (ektoderm. původ)
Kanálek prodloužený- zpětná resorpce
Pravděpodobně vývin z protonefridií
někdy i vývod pohl. žláz
METANEFRIDIE
 kroužkovci
METANEFRIDIE- modifikace
 členovci-redukce MNF až na 1 pár, ale složitější stavba
 A: Koxální žlázy -klepítkatci
-nefrostom-podoba váčku
- moč. kanálky vyusťují na kráčivých končetinách
METANEFRIDIE- modifikace
 B: Antenální=zelené žlázy-vyšší korýši
 nefrostom-váček
 vývod -labyrint s mnoha chodbiček »klikatá úzká
trubice » konec- rozšířeno v močový měchýřek.
Vyúsťují u tykadel, vylučují amoniak.
METANEFRIDIE- modifikace
 C:Maxilární žlázy- vzdušnicovci
 stejné jako antenální žlázy
 D:Bojanovy žlázy – Měkkýši- mlži
 zdvojené váčky
NEPHROMIXIUM
 PNF a MNF-možnost navázání na další trubice
(*z coelom. výstelka)
 =coelomodukty (CLD)–pohl. buněk z těla
 evoluce- sbližování coelomoduktu a nefridií »
NEPHROMIXIUM (základ urogenitálního sys.)
 Napojení a spol. vývod:
CLD+ PNF=protonephromixium
CLD+MNF=metanephromixium
VYLUČOVACÍ ORGÁNY VZNIKLÉ
NEZÁVISLE NA NEFRIDIÍCH
MALPIGIHO TRUBICE
 suchozem. členovci
 slepé výběžky trávicí trubice
–vychytávají zplodiny
metabolismu
 z endodermu
 stěny střeva reabsorbují
živiny
 odpad- kys. močová
RENETTOVÉ ŽLÁZY
 u hlístic
 tvoří 1 vakovitá buňka protažený ve
vyluč. trub.
 ústí vylučovacím pórem na povrch
těla
 parazitické druhy hlístic- vakovitá
část zanikla- zachována pouze
trubicovitá část (tvar H nebo převrácené Y)
CYRTOPODOCYTY
 bezlebeční
 segmentálně uspořádané, podoba
solenocytům
 slepě ukončené do coelomové
dutiny
 k povrchu kanálků kolmo
špendlíkovité buňky (tenká část
spojena s dutinou kanálku)-dovnitř
filtrace tekutiny z coelomu » do
coelomového kánálku » mimo tělo
zdroje:
 BIOMACH.cz
 http://www.ta3k.sk
 www.radekf.net
 uloz.to
 www.zoologie.upol.cz
 http://rocek.gli.cas.cz/
 paramecium- pulsující vakuola
 když vakuola nefunfuje