Transcript 2_nervova_s_fylogeneze

diferenciace nerv.buněk
růst počtu nerv. buněk
centralizace a hierarchizace
zvyšování rychlosti přenosu informace
specializace receptorů na různé podněty
vzrušivé mechanismy PRVOKŮ (Protozoa)
Přesto, že u jednobuněčných organismů NS ještě není vyvinuta, jsou některé
již schopny reagovat např. koordinovaným pohybem brv na světelné či jiné
podněty a ke zdroji se přibližovat nebo se od něj oddalovat.
Amoeba sp.
 nejprimitivnější prvoci
 cytoplazma může být drážděna na
kterémkoliv místě a vést vzruchy na
místa vzdálenější
Paramecium caudatum
 nejdokonalejší prvoci
 vytvořeny již „dráhy“ vedoucí
podráždění z určitých míst buňky
 tzv. „neuromotorický aparát“
rozptýlená (difúzní) n. soustava
HOUBY (Porifera)
 přítomnost prvních
„nervových buněk“

reakce na vnější podněty:
 otevření / uzavření oskula
 otevření / uzavření ostií
 imobilizace choanocytů
 rychlost přenosu vzruchu v
těle houby je 20-30 cm/s 
zpochybnění hypotézy o
chemickém šíření vzruchu
Verongia aerophoba
předchůdce pravé
nervové soustavy
Pravá nervová soustava, která se skládá ze sítě nervových buněk se
vyvinula až u mnohobuněčných živočichů (Metazoa) s výjimkou Porifera.
rozptýlená (difúzní) n. soustava
ŽAHAVCI (Cnidaria)
 síť spojených buněk bez
zřetelné koncentrace ve větší
shluky
 vytvořeny již SYNAPSE
 polypovci – neurony se
stejnocennými výběžky 
vzruchy se šíří všemi směry
 medůzovci, korálnatci – vznik
neuronů s axony, nervová
soustava se diferencuje
Hydra viridissima
rozptýlená (difúzní) n. soustava
ŽAHAVCI (Cnidaria)
Aurelia aurita
MEDŮZY: pohyblivý způsob života  složitější NS, smyslové orgány
kromě difúzní NS vytvořeny 2 kruhové systémy na okraji
zvonu (dochází k 1. koncentraci nervových buněk)
paprsčitá (radiální) n. soustava
OSTNOKOŽCI (Echinodermata)
 larvy bilaterálně souměrné
 dospělci radiálně souměrní
 pětipaprsčitá NS:
 objícnový nervový prstenec
 5 radiálních nervů z něho vycházejících
radiální
symetrie
neumožňuje
další rozvoj
NS
Echinus acutus
gangliová n. soustava
PLOŠTĚNCI (Plathelminthes)
bilaterální symetrie
těla, pohyb těla
směrem dopředu
 rozvoj předního
konce NS
Dugesia sp.
 primitivní gangliová soustava
 z párové hlavové zauzliny vybíhá
několik podélných nervových
pruhů
 mezi pruhy příčné spojky
  síťovitá struktura
Postupná přeměna difúzní
soustavy v soustavu
centralizovanou. Dokumentace
na různých typech ploštěnců.
gangliová n. soustava
MĚKKÝŠI (Mollusca)
 velká rozmanitost v rámci kmene
 specializace NS v souvislosti s rozdělením jejich těla
na hlavu, nohu a plášť
 PLŽI
 párová ganglia vzájemně propojená
 g. cerebrální, pedální, pleurální,
parietální, viscerální
 MLŽI
Murex poppei
 splývání ganglií
 g. cerebropleurální, visceroparietální, pedální
 HLAVONOŽCI
 nejsložitější, nejvyšší stupeň koncentrace neuronů
u bezobratlých
 „mozek“, složité reflexy, vyspělé učení
Jenneria pustulata
gangliová n. soustava
MĚKKÝŠI (Mollusca)
Zárodek míchy lze najít
u hlavonožců v podobě
dutého nervového
provazce běžícího po
jejich hřbetní straně těla.
(živočichové s míchou = spinální ž.)
Octopus vulgaris
gangliová n. soustava
KROUŽKOVCI (Anellida)
 homonomní segmentace těla
 homonomní uspořádání ganglií
 „žebříčovitá NS“
 nadhltanová + podhltanová uzlina
 nervové pruhy na břišní straně
spojující párová ganglia tělních
článků + příčné spojky
Lumbricus terrestris
gangliová n. soustava
KROUŽKOVCI (Anellida)
Postupné splývání
ventrálních
nervových pruhů do
nepárové břišní
pásky.
gangliová n. soustava
ČLENOVCI (Arthropoda)
 NS odvozena od žebříčkovité NS kroužkovců
TRENDY:
1. Homonomní segmentace  heteronomní segmentace.
2. Larvy mají méně koncentrovaný nervový systém než dospělci.
3. Splývání ganglií téhož segmentu i sousedních segmentů.
4. Ganglia břišní nervové pásky dospělců se během fylogeneze
posouvají k hlavovému konci těla.
gangliová n. soustava
ČLENOVCI (Arthropoda)
 nadjícnové („mozkové) ganglion = senzorické a řídící centrum
 podjícnové ganglion – inervuje ústní ústroje
 nižší oddíly břišní nervové pásky
 progresivní změny u hmyzu omezuje malé tělo s malým počtem
neuronů
NS ČLENOVCŮ NA PŘÍKLADU HMYZU
mozkové
ganglion
podjícnové
ganglion
hrudní
ganglia
zadečková
ganglia
gangliová n. soustava
ČLENOVCI (Arthropoda)
Postupná centralizace
centrální nervové
soustavy u hmyzu.
n. soustava POLOSTRUNATCŮ (Hemichordata)
 přítomnost tzv. NOTOCHORDU
 zpevňující vychlípenina hltanu
 stavba podobná struně hřbetní
 nervová soustava v podobě duté nervové
uzliny, z ní vystupují dva podélné nervové
pruhy
 silný nerv na dorzální straně: základ
budoucí trubicovité nervové soustavy
strunatců
Glossobalanus minutus
trubicovitá n. soustava
 přítomnost tzv.
STRUNATCI (Chordata)
CHORDY (struny hřbetní)
 primitivní vnitřní kostra
 dobře zachována u nižších strunatců
 u ostatních redukována do podoby
meziobratlových destiček
stavba chordy na
příčném řezu
spojující tkáň
kolagenní
pouzdro
vakuola v
buňce chordy
trubicovitá n. soustava
STRUNATCI (Chordata)
 NERVOVÁ TRUBICE (na příkladu kopinatce)
 leží těsně nad chordou
 vzniká vchlípením dorzální strany ektodermu
 v přední části nevýrazná rozšířenina = „MOZEK“
 zbytek pokračující do zadní části těla = „MÍCHA“
• pláštěnci a
kopinatci – nedochází
k vyslovenému
oddělení na mozek a
míchu
• obratlovci – tyto 2
části již zřetelně
odděleny
 obvodové míšní nervy
nervová trubice
chorda
tělo kopinatce na
příčném řezu
Branchiostoma lanceolatum
Příčný průřez tělem bezobratlého živočicha a strunatce
trávicí trubice
BEZOBRATLÝ ŽIVOČICH
nervová trubice
trávicí
trubice nervová
trubice
nervová trubice
chorda
trávicí trubice
STRUNATEC
 strunatci = „bezobratlí vzhůru nohama“
Pro CNS strunatců platí, že je opatřena třemi plenami. Centrální dutina je vyplněná
mozkomíšním mokem, v míše má podobu centrálního kanálku, v mozku se rozšiřuje
v systém mozkových komor. Nervová tkáň je tvořena šedou a bílou hmotou.
Schéma míšních nervů a jejich
periferních zakončení u strunatců.
kůže
volné nervové zakončení
spinální
ganglion
dorzální svaly trupu
A
A
A
dorzální kořen
mícha
E
E
ventrální kořen
míšní nerv
chorda
A =aferentní dostředivá vlákna
E =eferentní (odstředivá) vlákna
vegetativní ganglia
arterie
motorické
zakončení
kůže
volné nervové
zakončení
střevo
ventrální
svaly trupu
S nejsložitějším nervovým
systémem se setkáváme u
obratlovců. Je to do značné
míry dáno tím, že obratlovci
mají větší tělo s větším počtem
nervových buněk, než
bezobratlí.
Nervové regulace se u
obratlovců uskutečňují
prostřednictvím nervové
soustavy centrální (CNS) a
periferní (PNS).
Vývojová
zvláštnost u
vymřelých plazů.
Brontosaurus sp.