Transcript Onkologická onemocnění.

Onkologická onemocnění a
moderní metody léčby
Veronika Babinčáková
PVK – Somatopedie – KPG/6046
Obsah
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Klasifikace nádorů
Karcinomy a nádory
Chirurgická léčba
Radioterapie
Chemoterapie
Hormonální léčba
Imunoterapie a biologická terapie
Transplantace kmenových buněk krvetvorby
Literatura
Klasifikace nádorů
• Nádor – tumor, neoplazma, blastom
• Je charakterizován místně neregulovaným
růstem tkáně.
• Jde o početnou skupinu jednotek, z nichž
každá se vyznačuje typickým chováním.
• V prvé řadě rozlišujeme nádory maligní
(většinou se schopností zakládat metastázy) a
benigní (které mohou ohrožovat jedince pouze
svým místním růstem).
Klasifikace nádorů
• Zadruhé z hlediska histogeneze:
• 1.) mezenchymové: mezenchym je embryonální tkáň
vyplňující prostory mezi zárodečnými listy; např. fibrom,
chondrom, liposarkom, hemoblastózy (různé typy
leukémií), lymfomy (Hodgkinova typu i nehodgkinské).
• 2.)Epitelové: (výstelková tkáň) – maligní epitelové nádory
se nazývají karcinomy, kterých je velké množství a na
výskytu nádorů u dospělých se podílí 85%.
• 3.)Neuroektodermové: vznikají z různých buněk nervové
soustavy, patří sem např. melanom nebo kostní nádor, tzv.
Ewingův sarkom.
Klasifikace nádorů
• 4.) Smíšené: složené ze dvou nebo více druhů tkání.
• 5.) Germinální: vyskytují se jak v pohlavních orgánech
(vajíčko, varle), tak i mimo ně (od mozku až po oblast
kostrče); např. seminom, dysgerminom, teratomy.
• 6.) Choriokarcinom: je samostatným nádorem tkáně
placenty, lokalizován v děloze.
• 7.) Mezoteliom: může mít jak epitelovou, tak
mezenchymovou diferenciaci; je to zejména nádor blan
vystýlající tělesné dutiny – pohrudnice, osrdečníku,
pobřišnice, bývá zhoubný.
Karcinom plic
• Nejčastěji vyskytující se u mužů, ale přibývá i u žen (ty dříve moc
nekouřily)
• Souvislost s kouřením byla prokázána (200 000 cigaret = 30 denně
po dobu 19 let) – riziko vzniku nádoru se zvýší až 50x.
• Tzv. pasivní kuřáci – nekuřáci pobývají dlouhou dobu v zakouřených
místnostech a přicházejí tak do trvalého styku se zplodinami kouře –
stávají se asi 30%mi kuřáky)
• K jeho vzniku přispívá také práce v dolech, v prašném prostředí,
zejména v uranových dolech
• Příznaky – zhoršení kašle, dušnost, bolesti na hrudníku,
nechutenství, úbytek hmotnosti, slabost, unavitelnost, zvýšené
pocení, ale také se na karcinom může přijít náhodou při rentgenu
• Dva typy – 1.) nemalobuněčný – léčí se operací, dále radiací, popř.
chemoterapií
• 2.) malobuněčný – uplatňuje se cytostatická léčba.
Karcinom prsu
•
•
•
•
•
•
•
•
Nejčastějším nádorem u žen, mírně narůstá úmrtnost, přesto je při časném zjištění
léčebná úspěšnost vysoká.
Patří mezi tzv. chronická onemocnění, ačkoliv je možné trvalé vyléčení, není
aktivita nemoci ani po 10 letech výjimkou.
Sama žena při léčebném efektu sehrává podstatnou roli – samovyšetření by se
mělo stát pravidelnou součástí osobní hygieny asi tak od 25. roku
Lékař by měl vyšetřit prsa ženy ve věku mezi 20 – 40 lety preventivně alespoň
jednou za 3 roky, v pozdějším věku jednou za rok.
Mamografický screening je diagnostický postup, který v podstatě jako jediný
dokáže zachytit tak malý nádor, že ho nemůžeme nahmatat – předpokládá se, že
by měl být zahájen u žen v 50 letech a měl by se pravidelně provádět jednou za 2
roky, u mladších žen by se mělo preferovat vyšetření ultrazvukem.
Léčba – 1.) chirurgická – je metodou základní, ne vždy je možné však prs zachovat
2.) chemoterapie – zajišťovací chemoterapie má preventivní charakter a je
namířena proti možné skryté nádorové nemoci
3.) hormonální léčba – jelikož je karcinom prsu hormonálně závislý nádor, je
pravděpodobné, že tato léčba bude úspěšná.
Karcinom prsu
Gynekologické nádory
• 1.) karcinom děložního čípku – postihuje většinou starší ženy po
fyziologickém ukončení menstruace (tj. mezi 50 – 60 lety), bývá
spojen s nadváhou, dále např. s cukrovkou nebo vysokým krevním
tlakem, léčba spočívá hlavně v operaci, radiace je dvojího druhu
(brachyterapie – zavedení zářiče do pochvy; teleterapie – ozáření ze
zevního zdroje)
• 2.) karcinom děložního hrdla – jsou nejlépe dostupné fyzikálnímu
vyšetření (pohledem, hmatem), proto se také zlepšil záchyt nádorů
v časnějších stádiích, postihují většinou ženy mezi 45. – 55. rokem,
více jsou ohroženy ženy, které brzy zahájily sexuální život a často
měnily své sexuální partnery, léčí se operací nebo zářením.
• 3.) karcinom vaječníku – není tak častým onemocněním, nejčastěji
se vyskytuje v 55 letech, ale věková hranice se posouvá k mladším
ročníkům, tento nádor nedává možnost zachytit ho v časnějším
stádiu, proto jsou léčebné výsledky horší, základem léčby je
operace, nádor vykazuje značnou citlivost k chemoterapii.
Nádory ledvin
• Vyskytuje se dvakrát častěji u mužů než u žen.
• Vyšší pravděpodobnost mají kuřáci a konzumenti analgetik
obsahující fenacetin.
• Příznaky nebývají typické – patří k nim např. krev v moči,
bolesti v bederní krajině, hmatný nádor v břiše.
• Konečná diagnóza se stanovuje až po histologickém rozboru
vzorku tkáně
• Léčba – 1.) operace – odstranění celé ledviny, popř. jen její
části
• 2.) chemoterapie a radioterapie mají jen omezený význam
• 3.) imunoterapie – (využití imunologických mechanismů
organismu) zde je nadějná.
Nádory močového měchýře
• Postihují mnohem častěji muže než ženy, zpravidla po
50. roce života.
• Zřejmou spojitost mají s kouřením, opakovanými
záněty, nebo kontaminací některými průmyslovými
škodlivinami.
• Příznaky – častější močení, přítomnost krve v moči
• Základem je endoskopické vyšetření močového
měchýře (cystoskopie) s odběrem vzorku tkáně pro
histologický rozbor.
• Hlavní léčbou je operace, povrchově rostoucí nádory
sliznice lze dobře ovlivnit podáním cytostatika do
močového měchýře.
Nádory prostaty a varlat
• 1.) nádor prostaty - tento nádor postihuje muže ve věku 70 – 80 let,
ovšem během života se nemusí vůbec projevit
• Potíže mají charakter obecných prostatických obtíží – časté nucení
na močení, pocit neúplného vyprázdnění.
• Karcinom prostaty obvykle roste dlouho , než zakládá metastázy
(nejčastěji v kostech)
• Léčba – chirurgická, radiace, citlivý na hormonální léčbu
• 2.) nádor varlat – nepatří mezi častá onemocnění, postihuje mladé
muže (20. – 35. rok)
• Jediným prokázaným rizikem je kryptorchismus.
• Léčba – jednostranné odstranění varlete, dále pak chemoterapie,
popř. radioterapie, v počátečních stádiích je vyléčitelnost až 100%
• Tento nádor se uvádí jako příklad výrazného pokroku, kterého
onkologie dosáhla.
Nádory dutiny ústní
• Postihují především muže
• hlavními příčinami jsou kouření a konzumace alkoholu,
zejména tvrdého, dále pak špatná ústní hygiena, špatné,
sliznici dráždící zubní náhrady.
• Často se objevuje u lidí nižšího socioekonomického
standardu a negativním vztahem k vlastnímu zdraví
• Lokalizován na rtu, jazyku, ústní spodině, tvrdém i měkkém
patře, ve slinných žlázách, šíří se i do lymfatických uzlin.
• Léčba – především operativní, někdy se musí odebrat i část
zdravé tkáně i za cenu kosmetických defektů, také se
ozařuje buď po operaci, před operací, nebo také při
případném vzniku recidivy.
Rakovina rtu
Nádory žaludku a slinivky břišní
• 1.) nádor žaludku – patří celosvětově k nejčastějším nádorovým
chorobám, i přesto byl však zaznamenán pokles v jejich výskytu
• Vznik – nesprávná skladba potravy a zvyklosti výživy.
• Potíže – bolesti v nadbřišku, nechutenství, únava, hubnutí, i úbytek
červených krvinek
• Léčba – operace, doplněná radiační nebo chemickou terapií
• Výsledky léčby závisí na rozsahu nemoci.
• 2.) nádory slinivky břišní – výskyt tohoto nádoru roste.
• Byl prokázán vztah ke kouření
• Projevují se bolesti v břiše, nadýmání, nechutenství, hubnutí,
žloutenka, atd.
• Na prvním místě stojí operace, někdy s chemoterapií a radiací,
léčebné výsledky jsou však neuspokojivé.
Adenokarcinom žaludku
Nádory tlustého střeva a konečníku
• Jsou to nejčastější nádory vyskytující se u nás, ve světě si
udržujeme prvenství.
• Jednou z hlavních příčin jsou špatné dietní zvyky, u
některých typů musíme brát v úvahu vliv dědičnosti.
• Příznaky – průjem nebo naopak zácpa, střídaní těchto
stavů, krev ve stolici, nechutenství, hubnutí, únava, slabost.
• Nejdůležitější je operace, po nádoru uložených v konečníku
se musí po odstranění části střeva s nádorem většinou
provést kolostomie (vývod střeva do břišní stěny), jestliže je
nádor ve vyšších úsecích tračníku, je možné nemocnou část
střeva odstranit a zdravé konce znovu spojit.
• Léčebné výsledky jsou u nepokročilého karcinomu dobré.
Nádory hrtanu a štítné žlázy
• 1.) nádor hrtanu – není častým onemocněním, ale více se vyskytuje
u mužů po 60. roce života.
• Na vzniku se podílí kouření, alkohol a špatné dietní návyky.
• Projevem bývá dlouhodobý chrapot, pálení v krku, obtížné polykání
nebo potíže s dechem.
• 2.) nádory štítné žlázy – nepatří k častým nádorům, ale postihují
více ženy a u jedinců, kteří měli krk z různých důvodů ozářen.
• Příznaky – zduření štítné žlázy, úbytek, ale i přibývání hmotnosti,
únavnost, nesnášenlivost chladu, zhrubělost kůže, vystouplé oči.
• Léčba spočívá zásadně v operaci, ale uplatňují se i další postupy,
např. ozáření radiojódem, ozáření žlázy zvnějšku nebo
chemoterapie.
Nádory kůže
• Kožní nádory jsou vůbec nejčastější, jelikož jsou
viditelné, je snadné zahájit léčbu včas.
• Příčiny – zejména sluneční záření (negativní vliv
má především na bílou, méně pigmentovanou
kůži, není dobré tomuto záření vystavovat také
mateřská znaménka nebo pihy), dále i jiné druhy
záření (např. rentgenové), nebo delší působení
určitých chemikálií (např. obsažené v hnojivech)
• Nádory dělíme na a) bazaliomy
•
b) spinaliomy
•
c) melanoblastomy
Nádor kůže
Bazaliomy - spinaliomy
• 1.) bazaliomy - tvoří téměř 80% kožních nádorů,
vznikají příliš častému vystavování kůže slunečnímu
záření.
• Prakticky však nezakládá metastázy, operace obvykle
přinese vyléčení, nádor může být i ozářen.
• 2.) spinaliomy – hlavní příčinou vzniku je ultrafialové
záření, vzhledem se od bazaliomů příliš neliší
• Mohou metastazovat především do spádových
lymfatických uzlin, do vzdálenějších oblastí metastazují
zřídka
• Léčba spočívá v chirurgickém odstranění nebo
kryodestrukci (operaci chladem), event. ozářením.
Melanoblastom
• Je z kožních nádorů nejzávažnější.
• Může se objevit kdekoliv na hlavě, končetinách i trupu,
vzácněji vzniká i na jiných místech než na kůži (na sliznici, v
oku).
• Nejzávažnější příčinou vzniku je sluneční záření, hlavně
nárazové vysoké dávky u jedinců s bílou pletí a světlými
vlasy.
• Velmi riziková je pro přítomnost melanomu výskyt
mateřských znamének a pih.
• Nejdůležitější diagnostikou je pohled – jakákoliv změna
pihy, její růst, změna barvy, krvácení, je podezřelá.
• Zásadním léčebných způsobem je chirurgický výkon, někdy
se používá imunoterapie.
Maligní lymfomy
• Postihují muže i ženy, často mladší jedince ve věku 20 – 30 let
• Mohou se projevit jednak místním nálezem, jednak netypickými
potížemi.
• Místní nález – obvykle je zvětšená jedna nebo více mízních uzlin
kdekoliv na těle, která nemusí bolet a většinou po léčbě antibiotiky
se nic nezmění.
• Celkové potíže – nechutenství, úbytek hmotnosti, vysoké teploty,
pocení, únava, dušnost a další.
• Nemoc je citlivá na chemickou i radiační terapii.
• Tyto metody mohou ve velmi krátké době navodit stav zcela
normální, přesto nesmí být terapie předčasně přerušena
• Trvalé vyléčení je možné a reálné ve vysokém procentu
Léčba - chirurgická
• Uplatňuje se v onkologii zásadně, u řady onkologických
diagnóz je dominující, u časných stádií nádorů je na
prvním místě.
• U pokročilých onemocnění následuje zpravidla za
chemoterapií či radioterapií.
• její úloha v komplexní onkologické péči je
nezastupitelná.
• Realizuje se v různých fázích nádorového onemocnění.
• Dle časové naléhavosti se výkony rozdělují na urgentní
(neplánované a naprosto neodkladné), akutní
(neplánované, ale lze je odložit od několika hodin do
dvou dnů) a elektivní (plánované).
Chirurgické výkony
• 1.) diagnostické – většinou jde o excize tkání postižené
nádorem
• 2.) kurativní – řeší benigní nádorová onemocnění beze
zbytku, odstranění celého postiženého orgánu nebo jeho
části, s odstraněním lymfatické oblasti.
• 3.) paliativní – výkony nevedou k vyléčení pacienta, ale
významně ovlivňují jeho kvalitu života i vlastní přežití,
využívá se tehdy, když nádor prorůstá do okolí a nelze jej
beze zbytku odstranit.
• 4.) profylaktické – sledují zamezení vzniku nádorového
onemocnění určitého orgánu nebo tkáně
• 5.)plasticko-chirurgické a rekonstruktivní – např.
rekonstrukce amputovaného orgánu (např. prs)
Nové operační postupy
• A) laparoskopický staging – precizně stanové operabilitu
žaludku či žlučových cest
• B) endoskopie – u žaludku, tenkého a tlustého střeva
• C) laparoskopická operativa – u karcinomu kolon a rekta
• D) transanální mikrochirurgická excize – u časných nádorů a
nízce lokalizovaných karcinomů rekta
• E) stanovení sentinelové uzliny – u maligního melanomu a
karcinomu prsu
• F) laserová rekanalizace lumina GIT
• G) kryochirurgické metody – u lokálně pokročilých nádorů
• H) založení kanyly
Laparoskopie
Radioterapie
• Záření si klade za cíl buď nádor úplně zničit,
nebo alespoň zpomalit jeho růst a šíření do
bezprostředního okolí.
• Základním předpokladem je dobrá nebo
alespoň částečná citlivost nádoru na záření
(existují totiž nádory zcela necitlivé)
• Ozařování nedoprovází bolest
• Vzniklé potíže nebývají intenzivní ( např.
nevolnost či únava).
Radioterapie
• A) kurativní – cílem je vyléčit nádor
• B) předoperační – úkolem je zmenšení nádoru
a dosažení jeho operability
• C)pooperační – ničí zbytkovou mikroskopickou
chorobu, používané dávky jsou nižší než u
kurativní.
• D)paliativní – účelem je dosáhnout odstranění
symptomů způsobených nádorem.
Při radioterapii
Chemoterapie
• Jde o základní metodu protinádorové léčby.
• Nádor bývá často rozšířen i na jiná místa, proto se nelze
spokojit jen s léčbou, která je cílena pouze na zjištěné
ložisko, ale musí být ordinována léčba celého organismu
• Postihuje tedy nejen primární nádor, ale i dceřiná ložiska.
• Nejvýznamnější účinek má na tzv. mikrometastázy
• Kdy se chemoterapie doporučuje: k posílení účinku operace
či radiace, operace nemohla být dostatečně radikální nebo
nemohla proběhnout vůbec, protože se nádor nachází v
místech, kde ho operovat nelze, celkový stav pacienta je
špatný, operace je zbytečná pro velkou citlivost nádoru,
nebo není vhodná pro velký rozsah onemocnění.
Chemoterapie
• K dispozici existuje velké množství preparátů (cytostatika),
každý s jiným účinkem, proto se jako nejvhodnější jeví jejich
kombinace.
• Podávají se ve formě tablet, mastí, injekcí do svalů nebo
přímo do krevního oběhu.
• Vedlejší nežádoucí jevy – jelikož neexistují cytostatika
postihující výhradně buňky nádorové, musí se počítat s tím,
že se dočasně poškodí i buňky „normální“, proto pacient
např. zvrací, nemá chuť k jídlu, je zesláblý.
• Někteří pacienti tuto formu léčby podstupovat nechtějí,
protože se bojí padání vlasů až plešatosti – tento jev je však
dočasný, cca do půl roka po ukončení léčby vlasy znovu
narostou.
Hormonální léčba
• Existují nádory, u kterých byla prokázána
souvislost jejich růstu s hladinou hormonů v
těle – tzv. hormonálně dependentní nádory
• Patří sem především léčba karcinomu prsu a
prostaty.
• Léčba je dlouhodobá, okamžité docílení
hladiny hormonů lze operací.
Hormonální léčba
• 1.) ablativní – nejstarší metoda, u žen pouze před
menopauzou, lze ji provést chirurgicky, u žen je
možné ozáření vaječníků.
• 2.) kompetitivní – spočívá v podání léků, u
karcinomu prsu s antiestrogenní aktivitou, u
karcinomu prostaty s antiandrogenní.
• 3.) inhibiční – podání léků, které inhibují syntézu
endogenního hormonu.
• 4.)aditivní – využívá protinádorový účinek
některých hormonů.
Imunoterapie a biologická terapie
• Nejmladší ze základních terapeutických
přístupů k léčbě zhoubných nádorů, uplatňuje
se od 80. let 20. století, i když se ojediněle
používala již od konce 19. století.
• Nachází stále širší uplatnění v léčbě maligních
onemocnění.
• Rozvoj této terapie je spojen s rozvojem
biotechnologií a nárůstem poznatků o
nádorovém bujení.
Imunoterapie a biologická terapie
• 1.) aktivní:
• A) nespecifická – tj. použití cytokinů, které nespecificky, tedy
nezávisle na přítomnosti určitých nádorových antigenů,
stimulují široké spektrum populací leukocytů, u tohoto typu si
však lékaři nejsou jisti, zda je léčebný efekt zprostředkován
imunitním systémem nebo jinými účinky cytokinů.
• B) specifická – využití nádorových vakcín, zde je účinek vakcín
zprostředkován specificky, tedy T- a B-lymfocyty, dosud však
vakcíny představují experimentální metodu léčby nádorů.
• 2.)pasivní – využití protilátek proti nádorovým antigenům.
• 3.)adoptivní – jsou zde využívány různé populace autologních
leukocytů
Transplantace kmenových buněk
krvetvorby
• První snahy použít kostní dřeň k léčbě perorálně sahá
až do roku 1891, převod buněk intravenózně uskutečnil
v roce 1939 Osgood.
• Zlom nastal v 60. letech, kdy byl objeven HLA-systém
(hlavní komplex histokompatibliních antigenů), první
transplantace kostní dřeně s HLA-identickou
sourozeneckou dření byla provedena v roce 1968 v
Seatlu pod vedení E. D. Thomase, který v roce 1990
získal Nobelovu cenu.
• U nás byla tato transplantace poprvé provedena v roce
1976.
Transplantace kmenových buněk
krvetvorby
• 1.)autologní transplantace kostní dřeně (ABMT) a periferních
kmenových buněk krvetvorby (PBPC) – provádí se převod
vlastní kostní dřeně a PBPC, které jsou pacientovi odebrány
před zahájením léčebného procesu – např. při karcinomu prsu.
• 2.)Syngenní transplantace kostní dřeně – je převod dřeně
jednovaječného dvojčete.
• 3.) alogenní transplantace kostní dřeně a PBPC – je to převod
HLA identické kostní dřeně nebo PBPC od sourozenců, dalších
rodinných příslušníků či nepříbuzenských dárců.
• 4.)xenogenní transplantace kostní dřeně – je to převod kostní
dřeně mezi jedinci různých živočišných druhů, dnes se v klinice
nepoužívá.
Transplantace kostní dřeně
Literatura
• Klener, P., Vorlíček, J.: Podpůrná léčba v
onkologii. 1. vydání. Praha: Galén 1998. 231 s.
80-901502-2-2
• Koutecký, J., Konopásek, B.: Nevhodné slovo
rakovina. 1. vydání. Praha: Makropulos 1999.
143 s. 80-86003-29-9
• Petera, J. a kol.: Obecná onkologie – učebnice
pro lékařské fakulty. 1. vydání. Praha:
Karolinum 2005. 205 s. 80-246-0968-1