Transcript Document 7283666

Příliš často se při myšlení
díváme zpět …
Edward de Bono
Psychologie
v kostce
Jana Petříková
Literatura
 ATKINSON, Rita L. et al. Psychologie. Praha: Portál,
2003. 751 stran. ISBN 80-7178-640-3
 STERNBERG, Robert J.: Kognitivní psychologie. Praha:
Portál, 2002. 480 stran. ISBN: 80-7178-376-5
 PLHÁKOVÁ, Alena: Učebnice obecné psychologie.
Praha: Academia, 2004. 472 stran. ISBN 80-2001086-6
 GILLERNOVÁ, Ilona a kol.: Slovník základních pojmů z
psychologie. Praha: Fortuna, 1999. 79 stran. ISBN:
80-7168-683-2
 HOSKOVCOVÁ, Simona, GRUBER Jan: Testy na
psychologii. Praha:Tutor, 2004. ISBN: 80-86700-13-5
Literatura
 HUNT, Morton: Dějiny psychologie. Praha: Portál,
2000. 708 stran. ISBN: 80-7178-311-0
 CUMMINSOVÁ, Denise D.: Záhady experimentální
psychologie. Praha: Portál, 1995. 237 stran. ISBN:
80-7178-186-X
 FERJENČÍK, Ján: Úvod do metodologie
psychologického výzkumu. Jak zkoumat lidskou duši.
Praha: Portál, 2000. 256 stran. ISBN: 80-7178-367-6.
SMÉKAL, Vladimír: Pozvání do psychologie osobnosti.
Člověk v zrcadle vědomí a jednání. Brno: Barrister 
Principal, 2002. ISBN 80-85947-80-3
Časopisy
 Československá psychologie.
Časopis pro psychologickou teorii a
praxi Vydává Česká akademie věd.
http://cspsych.psu.cas.cz/index2.html
 Psychologie dnes Časopis pro
psychologii, psychoterapii a životní
styl http://casopisy.portal.cz/pd/
Osnova
 Kam zařadit psychologii? Psychologie v
systému věd
 Psychologie jako věda – předmět, metody,
poslání
 Psychologické vědy – základní, aplikované a
speciální disciplíny
 Základní paradigmata psychologie –
psychologické přístupy v kostce (jména)
 Základní pojmy psychologie – obecná
psychologie v kostce
Jsem psycholog – co to
znamená?
Psycholog je označení pro absolventa
akreditovaného magisterského oboru
psychologie.
Akreditovaný studijní program psychologie
 Karlova Univerzita, Praha, Filosofická
fakulta www.psychologie.ff.cuni.cz
 Masarykova Univerzita, Brno, Filosofická
fakulta www.phil.muni.cz/psych
 Masarykova Univerzita, Brno, Fakulta
sociálních studií www.fss.muni.cz/psych
 Univerzita Palackého, Olomouc, Filosofická
fakulta www.psych.upol.cz
 Ostravská Univerzita, Filosofická fakulta
www.osu.cz/ffi/kps
Akademický titul
 Mgr. - akademický titul „magistr/a"
 PhDr. - titul „doktor filosofie" (státní
rigorózní zkouška a rigorózní práce)
 PhD. - titul „doktor" (tříleté
postgraduální studium, státní
doktorská zkouška, disertační práce)
Psycholog pomáhá druhým





poznat sám sebe
rozvíjet sám sebe
poznávat druhé
působit na druhé
uspořádat podmínky, ve kterých
lidé žijí
Psí jako psychologie
Pojem psychologie
Christian Freiherr Baron von Wolff
1679-1754
 psýché – dech, duše,
motýl
 logos –rozum, nauka
Počátky vědecké psychologie
 Wilhelm
WUNDT
(1839-1920)
 1879
psychologická
laboratoř
Lipsko
Vědy
formální
(logika, matematika, statistika)
empirické
přírodní
(biologie, fyzika, chemie…)
společenské
(sociologie, antropologie, kulturologie…)
normativní
(pedagogika, etika)
Charakter psychologie jako vědy
Disciplína
 pravděpodobnostní
 probabilistická
 stochastická
Předmět psychologie
 duše Ψ = věda o duši
 osoba, osobnost Ψ= věda o člověku
 duševní život Ψ = věda o psychice




Ψ
Ψ
Ψ
Ψ
=
=
=
=
věda
věda
věda
věda
o
o
o
o
vědomí
nevědomí
prožívání
chování
Vědomí …………………… nevědomí
 vědomí je stav mysli, obsahuje to, co prožíváme a co
si uvědomujeme
 předvědomí – mentální obsahy, které mohou být
úsilím uvědoměny, ale nejsou v daném okamžiku ve
vědomí
 (osobní) nevědomí - duševní obsahy, které si
v daném okamžiku neuvědomujeme
 potlačené/vytěsněné obsahy
 zautomatizované činnosti
 komplexy
 kolektivní nevědomí – zděděné obsahy: instinkty a
archetypy
 persona, animus/a, stín, úplné bytostné Já
Resumé
 Psychologie je věda o prožívání a
chování, o jejich produktech a jejich
determinaci.
Vědecké metody
 slovo metoda - cesta k cíli
 metody = nástroje, jejichž pomocí se
získávají a vyhodnocují empirická
data
Metody psychologie
 introspekce - pozorování zaměřené
na sebe, vlastní prožívání
 extraspekce pozorování zaměřené
na druhé




individuální x skupinové
zúčastněné x nezúčastněné
strukturované x nestrukturované
v přirozených x laboratorních
podmínkách
Experiment
 experimentum - pokus,
zkouška
 soubor jednání a
pozorování, jehož účelem
je verifikovat (ověřit)
nebo falzifikovat
(vyvrátit)hypotézu nebo
poznatek



nezávislé proměnné jimi manipulujeme
závislé proměnné –
registrujeme
vztahy odehrávající se v
black box – na ně
usuzujeme
Experiment
 jednoduchý slepý
pokus =
zkoumané osoby
nevědí, která je ve
výzkumném a
která v kontrolním
souboru
Experiment
dvojitý slepý pokus = zkoumané osoby ani
výzkumní nevědí, který ze zkoumaných jedinců
je ovlivněn a který nikoli
Experiment
 placere - líbit se
 placebo – původně nečinná látka, která
je upravena do stejné formy jako lék, je
užíván jako kontrolní vzorek při testování
léků
 placebo efekt
obecně pozitivní dopad
placeba na pacientův stav
Člověk se nevědomky
chová tak, jak myslí!
Dotazování
 rozhovor – tváří v tvář
 dotazník – papír-tužka či klávesniceobrazovka
Rozhovor - interview
 forma setkání a vzájemné komunikace mezi
badatelem a respondentem
 individuální x skupinový x focus group
 volný x řízený
 nestandardizovaný –plán je pouhý skeleton,
následující otázka vyplývá z předchozí odpovědi
 standardizovaný – předem přesný plán otázek –
znění i pořadí
 anamnestický, diagnostický, psychoterapeutický,
pedagogický
Rozhovor
 Otázky otevřené - volný prostor ve
formulaci odpovědi
 Otázky uzavřené - konečný počet variant
odpovědí
 Otázky nevhodné, špatně položené:






Nápovědné otázky
Skrytá sugestivnost
Dvouhlavňové otázky
Nesrozumitelné otázky
Chybně adresované otázky
Obecně formulované otázky
Dotazník
 předem připravené a přesně stylizované
otázky na poznání sledovaného jevu
podané písemnou formou
 otázky zaměřené





na prožívání
na chování
na postoj a názor
na zájem a zálibu
mínění o sobě
Dotazník
 sériový poziční efekt – vliv pořadí na
pozornost a zapamatování
Dotazník
 Škály
 Nominální – chceme-li klasifikovat data, která
nelze jinak třídit, často se jedná o invarianty
 Ordinální neboli pořadová – je-li možné
vytvářet třídy a stanovovat u nich nějaké pořadí
 Intervalová: když lze předpokládat, že hodnoty
proměnné lze seskupit do stejně širokých
intervalů, avšak neexistuje absolutní nula
 Poměrová: má absolutní nulu
Psychologické testy
 test = diagnostická zkouška s cílem
dospět k hlubšímu poznání
psychických vlastností jednotlivců
nebo skupin
 testy členíme:
 výkonové
 osobnostní
 objektivní
 projektivní
Sociometrie
 metoda analýzy
sociálních systémů
 výsledkem
sociogram
Poslání psychologie
aneb k čemu to všechno je?
 popsat (deskribovat) projevy chování
a duševního dění
 vysvětlit (interpretovat, explanovat)
projevy chování a duševního dění
 předvídat (predikovat) projevy
chování a duševního dění
 aplikovat poznatky s cílem zvyšovat
lidskou spokojenost a zdraví
Psychologické disciplíny
Základní teoretické obory
obecná psychologie
dějiny psychologie
psychologická metodologie
sociální psychologie
vývojová (ontogenetická) psychologie
psychologie osobnosti
psychopatologie
biologická psychologie (psychobiologie,
neuropsychologie)
 srovnávací (komparativní) psychologie








Speciální psychologické disciplíny









psycholingvistika
zoopsychologie
psychofyzika
biopsychologie
psychofyziologie
farmakopsychologie
diferenciální psychologie
psychodiagnostika
psychometrie
Aplikované disciplíny















klinická psychologie
psychologie zdraví (dříve duševní hygiena, psychohygiena)
poradenská psychologie
pedagogická psychologie
školní psychologie
psychologie práce (dříve průmyslová psychologie) a organizace
inženýrská psychologie
psychologie řízení (manažerská psychologie)
forenzní (soudní) psychologie
psychologie sportu
vojenská psychologie
psychologie dopravy
psychologie trhu a reklamy
psychologie umění
ekologická psychologie
Základní paradigmata
v psychologii
Paradigma
 παράδειγμα (parádeigma) – příklad, vzor,
model
 obecně paradigma = určitý vzor vztahů či
vzorec myšlení
 ve vědě = souhrn základních domněnek,
předpokladů, představ dané skupiny vědců
o tom
 o tom co zkoumat (fce orientančí)
 jak to zkoumat (fce metodologická)
 jaká jsou pravidla tohoto zkoumání (fce
normativní)
Paradigma – Thomas Kuhn
 1965 Struktura vědeckých revolucí
 životní cyklus vědy
 fáze normální vědy
 fáze skepse a kritiky
 fáze krize
 viz heliocentrické -> geocentrické
paradigma
Paradigmata v psychologii
 počátky vědy, experimentální
psychologie
 strukturalismus a funkcionalismus
 behaviorismus -> kognitivněbehaviorální směry
 gestalt psychologie -> kognitivní
psychologie
 psychoanalýza -> psychodynamické
směry, humanistická psychologie
Experimentální psychologie
 Wilhelm WUNDT
(1832-1920)
 laboratoř
 introspekce
Behaviorismus
 John Broadus WATSON
(9.1.1878-25.9.1958)
 1912 behavioristický
manifest
 „Dejte mi na výchovu
tucet zdravých dětí a
já vám zaručím, že z
každého z nich
vychovám specialistu,
jakého náhodně zvolím
…“
 S-R psychologie
Neobehaviorismus
 Burrhus Frederic
SKINNER (20.3.190418.8.1990)
 S-O-R
 experiment
 operantní podmiňování
Kognitivně-behaviorální směry
 Julian B. ROTTER (22.10.1916univerzita Connecticut)
 Locus of control – místo kontroly
 externalisté-internalisté
Kognitivně-behaviorální směry
 Albert BANDURA
(4.12.1925)
 teorie sociálního učení
 zástupné učení
 self-efficecy sebeúčinnost, vnímaná
vlastní zdatnost
Gestaltistická psychologie
 Gestalt - tvar
 Max WERTHEIMER
(15.4.1880 Praha12.10.1943)
 Kurt KOFFKA
 Wolfgang KÖHLER
Gestalt psychologie
 psychické jevy jsou fenomény samy o
sobě
 tvar je komplexní nadsumativní
kvalita
Třetí prst…
Dejte si prsty asi 30 cm před sebe
a pak zaostřete na protější stěnu.
Vyroste vám třetí prst…
Vnímání a smyslové klamy
identické čáry?!
rovnoběžky?!
Vnímání a smyslové klamy
uprostřed identické kruhy?!
Vnímání a smyslové klamy
rovnoběžky?!
Vnímání a smyslové klamy
čtverec?!
kružnice?!
Vnímání a smyslové klamy
kolik kostek, 3 nebo 5?!
Vnímání a smyslové klamy
spočítejte černé tečky
Vnímání a smyslové klamy
spousta úhlů nebo trojúhelník a krychle?!
Celek je víc
než jen suma částí
Kognitivní psychologie
 předmětem mentální procesy,
především kognitivní
 vliv počítačů
 psychika – systém zpracování
informací
Kognitivní psychologie
 Jean William Fritz PIAGET
(9.8.1896-16.9.1980)
 teorie kognitivního vývoje
 stádium senzomotorické
 stádium sémiotické funkce
(předoperačního myšlení)
 stádium rozvoje konkrétních
operací myšlení
 stadium rozvoje formálních
(matematika, logika)
 adaptace
 akomodace
 asimilace
Kognitivní psychologie
 Herbert Alexander SIMON
(15.6.1916-9.2.2001)
 Allen NEWELL (19.3.192719.6.1992)
 analogie lidská mysl – computer
 řešení problémů
Kognitivní psychologie
 Ulric NEISSER
(8.12.1928)
 schéma
 cyklus vnímání
Kognitivní psychologie
 Noam Avram CHOMSKY
(7.12.1928- )
 vrozené mentální
struktury
 od něj výzkum jazyka a
psycholingvistika
Vnímání a stres
Vnímání a stres
Vnímání a stres
Vnímání a stres
 sakadické oční pohyby
Psychoanalýza
 Sigismund FREUD
(6.5.1856 Freiberg,
dnes Příbor –
23.9.1939)
 vědomí a nevědomí
 pudy Eros a
Thanatos
 id, ego, superego
Psychodynamické směry
 Carl Gustav JUNG
(26.7.1875-6.6.1961)
 analytická psychologie
 kolektivní nevědomí
 archetypy
Psychodynamické směry
 Alfred ADLER (7.2.187028.5.1937)
 individuální psychologie
 komplex méněcennosti
 životní plán, styl
 „Dítě je otcem muže“
Psychodynamické směry
 Karen HORNEYOVÁ,
roz. Danielsenová
(16.9.1885-1952)
 reforma
psychoanalytického
pohledu na ženy
Psychodynamické směry
 Erich FROMM
(23.3.190018.3.1980)
 vlastnění a bytí –
modus mít nebo být
 neproduktivní
orientace
 vykořisťovatelská
orientace
 tržní orientace
 křečkovitá orientace
 produktivní orientace
O čem to celé je…
…základní psychologické kategorie
Základní kategorie
 psychické procesy
 obvykle o nejkratší psychické jevy
 vedou ke vzniku obsahů
 psychické stavy
 obvykle delší psychické jevy
 ovlivňují průběh psychických procesů
 psychické vlastnosti, dispozice
 nejdelší, relativně trvalé psychické jevy
 determinanty reakcí
Základní dimenze psychiky
 oblast kognitivní – poznávací
procesy (zahrnuje procesy vnímání,
myšlení, pozornost, paměť,
rozhodování)
 oblast emocí a motivace –
zahrnuje oblast prožívání (emoce,
city), vůle a chtění (motivace)
 oblast konativní - zahrnuje chování
a jednání
Kognice - vnímání
 vnímání – odraz reality ve vědomí
zprostředkovaný smyslovými orgány
indukujícími fyzikální a chemické podněty
 analyzátor – komplex pro zpracování
informací sestávající ze tří částí: smyslový
orgán, nervové dráhy a nervové centrum
 senzorické procesy, čití – příjem a
zpracování informací ve smyslových
orgánech, jejichž výsledkem je počitek
Kognice - vnímání
 počitek - je odraz jednotlivých vlastností, předmětů a
jevů, které působí na receptory člověka ve vědomí
 vjem – je odraz souhrnu vlastností těch předmětů a
jevů, které momentálně působí na analyzátory, je to
psychický obsah jako výsledek zpracování
senzorických dat.
 Vznik vjemu probíhá ve fázích:
 1.
detekce (odhalení)
 2.
diskriminace (rozlišení)
 3.
analýza (rozložení)
 4.
rozlišení jemných detailů
 5.
syntéza (složení)
Kognice - vnímání
 druhy receptorů – dle modality
 fotoreceptory (světločivé buňky, tyčinky a
čípky),
 audioreceptory
 chemoreceptory (čichový epitel, chuťové
pohárky,)
 mechanoreceptory (hmatová kožní tělíska –
dotyk a tlak)
 termoreceptory (teploty)
 proprioreceptory (svalová vřeténka a šlachová a
kloubní tělíska - pohybu, polohy, rovnováhy).
 nociceptory (bolesti),
Kognice - vnímání
 1. vnější (exteroreceptory)
 dálkové (telereceptory): zrakový, sluchový,
čichový, vibrační
 dotykové (kontaktoreceptory): chuťový, tlakový,
tepelný, bolesti
 2. vnitřní (interoreceptory)
 útrobní, orgánové (visceroreceptory): trávení,
bolesti, krevního oběhu, vyčerpanosti, dýchání,
sexuální, vylučování
 proprioreceptory: pohybu, rovnováhy, polohy
Kognice - vnímání
 reakční čas
 práh čivosti
 absolutní
 nadprahové podněty
 podprahové podněty
 rozdílový
 Weberův – Fechnerův zákon
Kognice - vnímání




smyslová adaptace
adaptační nivó
habituace
senzorická deprivace
Kognice - pozornost
 pozornost - zaměření a soustředění
vědomí
 vlastnosti:
 selektivita – výběrovost podnětů
 koncentrace – soustředění vědomí
Kognice - pozornost
 druhy pozornosti dle zapojení volní
složky
 Neúmyslná (bezděčná, mimovolní)
pozornost
 Úmyslná (záměrná) pozornost
 event. Postvolní pozornost
Kognice - pozornost






Intenzita - síla
Tenacita - stálost, trvání
Kapacita - rozsah
Oscilace - přenášení
Fluktuace - přesouvání
Distribuce pozornosti –rozdělování
Kognice - paměť
 paměť – schopnost organismu přijímat,
uchovávat a vyvolávat přechodné vjemy, a
to i po odeznění vyvolávajících podnětů
 pamětní stopa – engram
 Fáze paměťového procesu



Impregnace – vstup informace
Retence – ukládání informace
Reprodukce – znovuvybavení informace
Kognice - paměť
 fylogenetická
 ontogenetická
 krátkodobá, pracovní – 2-3 sekundy,
3*105 bitů



fonologická smyčka
vizuospaciálního náčrtník
centrální výkonnostní složka
 dlouhodobá – v řádu minut až let,
kapacita 3*109 bitů
Kognice – paměť
 Dlouhodobá paměť
 deklarativní paměť (explicitní)
 sémantická
 epizodická
 nedeklarativní (implicitní, reflexní)




procedurální
priming – percepční, koncepční
klasické (Pavlovovo) podmiňování
neasociativní učení
Kognice - paměť
 Asociativní
 Neasociativní
 habituace
 senzituace
 Logická
 Mechanická (mnemotechnické pomůcky)
Kognice - paměť
 syndrom falešné paměti, iluzorní
vzpomínky
 paměť je rekonstruktivní proces
Kognice - paměť
 Vybavování
 reprodukce - znovuvybavení
 rekognice – znovupoznání
 Zapomínání
 vyhasínání paměťové stopy (-)
 interference = překrývání novými obsahy
Kognice - paměť
 Herman
EBBINGHAUS
(24.1.185026.2.1909)
Kognice - paměť
 křivka
zapomínání
 po 19 minutách
zapomene 41,8 %
naučeného
 po 24 hodinách
66,3%,
 po 1 měsíci 75%
Kognice - paměť
 Co si pamatujeme lépe:
 konkrétní oproti abstraktnímu
 pozitivní proti negativně asociavanému
 silně emočně zabarvené obsahy a zážitky
(někdy se jich nelze zbavit viz
posttraumatická stresová porucha)
Kognice - paměť
 Ovlivněna činností hemisfér
 levá - verbální a logické schopnosti,
využívá se např. při učení jazyků a
matematiky
 pravá - prostorové vnímání, intuici,
tvořivé a syntetické myšlení
Kognice - paměť
 Jak si lépe zapamatovat
 dělejte věci vědomě, přikládejte jim
význam
 mnemotechnika – vytvářejte pojítka
mezi obsahy
 dostatek kyslíku (zhluboka dýchejte,
potápějte se…)
 varujte se cigaret, alkoholu, dehydratace
Kognice - myšlení
 myšlení – oproti bezprostřednímu a
názornému poznávání pomocí
vnímání je myšlení zprostředkovaný
a zobecněný poznávací proces
 zprostředkovaný – překračuje hranice
vnímání
 zobecněný – zachycuje podstatné
vlastnosti a vztahy
Kognice - myšlení
 Myšlenkové operace
 Analýza - myšlenkové rozložení na část
 Syntéza - myšlenkové sloučení jednotlivých
prvků do smysluplného celku
 Abstrakce „Toto charakterizuje to a toto
necharakterizuje to“
 Generalizace (zobecnění) – „Tyto mají společné
toto“
 Komparace (srovnávání) – „To je jako to, nebo
to není jako to“
 Negativita :“To není to“
 Identita : „To je to“
Kognice - myšlení

Myšlenkové operace






Klasifikace (třídění, slučování) –„Tyto lze zkombinovat do
tolika těchto; toto lze doplnit tímto, abychom získali ono“
Eliminace (vyloučení) – „Toto nepatří koněm, protože se
nevyznačuje tímto; nebo se vyznačuje tímto, což ony nemají“
Symetrie (souměrnost) – „To nastane proto, že takto je to v
rovnováze k onomu“
Extrapolace (pokračování, přenos známé funkce metodou
analogie) – „Toto bude pokračovat takto, protože pokračování
je funkcí onoho“
Trojčlenka – „Toto se má k tomu, jako ono se bude mít
k onomu“
Sylogismus – „Jestliže to se má k onomu jako ono se má k
tamtomu, pak to se má stejně k tamtomu.“
Kognice - myšlení
 Produkty myšlení
 pojem shrnuje podstatné
znaky/vlastnosti předmětů,
 soud je postižení vztahu mezi pojmy
(slovní formou soudu je věta)
 úsudek je postihováním vztahů mezi
soudy, dovoluje učinit závěr
Kognice - myšlení
 Typy myšlení
 Konkrétní - zacházení s předměty v určité
konkrétní situaci a nalézání jejich podstatných
vlastností a vztahů
 Abstraktní - operování se znaky a symboly,
které jsou výsledkem abstrakce a zobecnění,
některé z nich nemají hmatatelný předmět,
existují jen jako pojmy (dobro, krása,
spravedlnost...); bylo ověřeno i mezidruhovou
komunikací u primátů, delfínů a existuje zřejmě
na různé úrovni i u mnoha dalších zvířat
Kognice - myšlení
 Typy myšlení:
 Konvergentní – jednosměrné, sbíhavé
myšlení, nalezení jedné správné
odpovědi či jednoho možného řešení
problému
 Divergentní – vícesměrné, rozbíhavé
myšlení, které se nespokojuje s jedním
možným řešením
Kognice - myšlení
 Edward de Bono
 vertikální myšlení (též
diskurzivní, algorytmické)
 přesnost, analýza,
konvergence
 laterální myšlení (fuzzy
logic, nebo strange
revelations, též nondiskurzivní, intuitivní
myšlení)
 bohatost, syntéza,
divergence
„Každý o ní mluví, ale kdo ji
kdy viděl…“
Kognice - inteligence
 inteligence
 obecná rozumová schopnost g –
SPEARMAN
 mentální operace, obsahy a produkty –
GUILFORD
 fluidní (potenciální schopnost učit se a
řešit problémy) a krystalická inteligence
CATTEL
Kognice - inteligence
 Carl Friedrich GAUSS
(1777-1855)
 rozložení inteligence v
populaci viz Gaussova
křivka
Kognice - inteligence
Kognice - inteligence
 THORNDIKE
 abstraktní
 praktická
 sociální
 GOLEMAN – emoční inteligence







uvědomění si sebe
sebemotivace
vytrvalost
kontrola impulzů
regulace nálad
empatie
naděje nebo optimismus
Emoce
„Strach je plodem myšlení“
„Co hýbe světem, nejsou peníze,
ale láska“
Emoce
 emoce (cítění) – se řadí mezi
psychicé procesy - hodnotí
skutečnosti, události, situace a
výsledky činností dle subjektivního
stavu a vztahu k hodnocenému jevu
 emoce (city) - prožitky, obsah
procesu cítění; mají zřetelnou
subjektivní polaritu libosti či nelibosti,
motivují a zaměřují aktivitu subjektu.
Emoce – 1777 Tetens
 Znaky emocí





subjektivita
spontánnost
předmětnost
aktuálnost
polarita
Emoce
 Základní dimenze
 libost x nelibost
 vzrušení x uklidnění
 napětí x uvolnění
 Základní dimenze významu
 evaluace – dobré x zlé
 potence – silné x slabé
 aktivity – aktivní x pasivní
Emoce
 Klasifikace podle síly a časového
průběhu




nálady
afekty
vášně
citové zabarvení aktuálních obsahů mysli
Emoce
 emoce – pocity
 city – vyšší city
 estetické
 intelektuální
 etické
Emoce
 etika – nauka o mravech, o morálce
 morálka – systém regulativů lidského
jednání
 Vývoj morálního myšlení
 PIAGET – heteronomní x autonomní
Emoce - morálka
 Lawrenc KOHLBERG - stadia
morálního vývoje
 prekonvenční
 konvenční
 postkonvenční
 Carol GILLIGANOVÁ
 mužská – důraz na spravedlnost
 ženská – důraz na péči
Motivace
 lat. moveo - hýbám
 přeneseně vyjadřuje hybné síly
chování, činitele chování
 Proč je člověk aktivní?
 Proč je jeho aktivita zaměřena jistým
směrem?
 Jaký má jeho aktivita pro tohoto člověka
smysl?
Motivace
 Funkce motivace
 dynamogenní (aktivizující, energizující),
 direktivní (regulující, směrovou),
 dávání smyslu (dodávají subjektivní,
osobnostní smysl lidské činnosti)
Motivace
 Motiv = hypotetická dispozice k
procesu motivace; motivy jsou
psychologické příčiny chování.
 Motivace = proces realizovaný
funkčním vztahem dispozice a
podnětové situace, proces v němž se
konstituují motivy
Motivace
 klasifikace motivů





primární x sekundární
apetence x averze
vnitřní x vnější
vědomě x neuvědomované
ovladatelné vůlí x vůlí neovladatelné
Motivace
 motivační systém
 relativně stálý soubor motivů, který
je pro něj charakteristický
Motivace
 Hierarchická teorie motivů
 Abraham MASLOW
 základní fyziologické potřeby
 potřeby bezpečí (tzv. kvazifyzické
potřeby)
 sociální potřeby
 potřeby uznání
 potřeby seberealizace, sebenaplnění
Motivace
 Atribuce - připisování příčin dění
kolem
 Fritz HEIDER – zavedl pojem
atribuce: lidé jsou jako amatérští
vědci
 vnitřní atribuce (dispoziční)
 vnější atribuce (enviromentální)