Transcript Document
Genetika reverzní a přímá
mapování a klasické přístupy ke studiu
funkce rostlinných genů
Cíle genetického snažení:
• pochopení funkce genů
Pochopit, jak je prostřednictvím koordinované
aktivity genů tvořen komplexní organismus
• šlechtění
Získat rostliny (organismy) s vylepšenými
vlastnostmi či novými kombinacemi vlastností
Pojmy
Gen (vloha)
• vztah genotyp-fenotyp (další vlivy)
• vztahy mezi geny – genové interakce
(epistáze – metabolické a signální dráhy)
– jde o funkční vztahy mezi produkty genů!
Alela (forma genu)
• vztahy mezi alelami – (ko)dominance
• vznik alel – mutace
Lokus (místo na chromozómu)
• genová vazba (vzdálenost genů)
• genetické mapy x fyzické mapy
Genetické mapy
- kompletní sekvence, geny …
- markery
- vzdálenosti na genetické a fyzické mapě si neodpovídají
(různá pravděpodobnost rekombinace - cM)
Jaké sekvence lze čekat ve zvýrazněných oblastech?
Genetika
klasická (přímá) a reverzní
Přímá – od znaku (fenotypového projevu
mutace) k identifikaci příslušného genu
Reverzní – od genu k fenotypovému
projevu (studium funkce vybraného genu
jeho mutagenezí, modulací exprese, atp.)
Pro obě cesty je společná příprava a studium mutantů!
Mutageneze
- mutanti jsou nástrojem přímé i reverzní genetiky
přímá: hledáme projev v populaci mutantů
reverzní: cílená mutace studovaného genu
• Klasicky:
M. chemická – EMS (ethyl metansulfonát;
bodové mutace: 6-O- ethylguanosin páruje s T)
M. fyzikální – RTG, gama ... (zpravidla krátké delece)
– široké spektrum ovlivnění genové funkce (regulace,
interakce, …)
– někdy projev i v heterozygotním stavu (dominantní alela)
– více odpovídá přirozeným mutacím
– ALE obtížná a časově náročná identifikace mutovaného genu
Mutageneze
Moderně:
M. inserční – začlenění úseků DNA
(T-DNA agrobaktéria, transpozónu - náhodné inzerce!)
- umožňují relativně přímé a rychlé určení místa začlenění
(místo mutace označeno začleněnou DNA = tag)
- různé variace pro cílenější izolace genů
Izolace genů na základě fenotypového projevu
původní gen (wild type, nativní)
inzerční mutageneze (výběr na základě změny fenotypu)
- inaktivace genu v důsledku začlenění úseku DNA
- T-DNA tagging
- transposon tagging
- recesivní
aktivační mutageneze (výběr na základě změny fenotypu)
transformace promotorem (enhancerem), který může v místě
začlenění aktivovat expresi jinak neaktivního genu
promotor a enhancer-trap linie (výběr dle exprese
reportéru) - transformace T-DNA s reportérovým genem bez
promotoru či s minimálním promotorem
Identifikace mutovaného genu
Jak identifikovat mutovaný gen
mezi desetitisíci nemutovaných?
(či mutovanými bez fenotypového projevu)
Bodové mutace a delece:
1) - na základě segregační analýzy
(genetické mapy) – viz dále
- chromosom walking, sekvenování
(zdlouhavé, náročné a nákladné!)
viz dále
2) s využitím NGS (rychlejší, nákladné)
- bez nutnosti znát výchozí genom!!!
- směsné vzorky (zpětné křížení)
- porovnávání frekvencí podobných
oligomerů
Nordström et al. Nature Biotech.2013
Identifikace mutovaného genu
u T-DNA nebo transpozónem taggovaných linií
sekvenací úseků sousedících s inzercí
(málo templátu pro přímé sekvenování!)
•
•
•
•
TAIL PCR (Thermal Asymmetric InterLaced PCR)
adaptorová PCR
plasmid rescue
iPCR
TAIL PCR:
SP1
SP2 SP3
AP
SP1
AP
SP2
AP
AP
AP
SP3
AP
1. tři následné PCR (optimalizovaná Ta) s SP1-3 a vždy stejným AP
2. sekvenace produktu
SP1-3: specifické primery na vloženou DNA
AP: arbitrary (degenerovaný) primer
- několik typů, vysoká P nasednutí poblíž vložené DNA
Adaptorová PCR:
E
E
E
E
SP1
SP2 SP3
SAP
1. štěpení (E)
2. ligace adaptorů
3. 2-3 PCR (spec. adapt. primer
+ spec. primery k vložené DNA)
4. sekvenace produktu
Plasmid rescue:
ori
bla/nptIII
E
E
ori
bla/nptIII
E
plasmid
štěpení (E)
cirkularizace (ligace)
transformace E.coli (ori, R)
pomnožení, sekvenace
1.
2.
3.
4.
Inverzní PCR:
E
E
E
štěpení (E)
cirkularizace (ligace)
PCR
sekvenace
1.
2.
3.
4.
E
Kolekce inserčních mutantů
Arabidopsis - obří kolekce charakterizovaných inserčních
mutantů
- snadná transformovatelnost
- snadná identifikace a zamapování mutace
(malý a známý genom)
Reverzní genetika
1) analýzy mutantů s inzercí v určitém genu
(mutace často knock-out, knock-down, ale i aktivační)
veřejně dostupné kolekce mutantů na různých místech genomu
(mnohočetné inserce ve většině genů Arabidopsis thaliana)
– výběr in silico, objednání semen rostlin s inzercí v určitém genu
Gen1
1
Gen2
23
4
?
Gen3
56
7
8 číslo linie
= místa inzerce T-DNA v jednotlivých mutantních liniích
(pro inaktivaci vhodné inzerce do počátečních exonů, 5’UTR, minimálního promotoru
- nutné ověřit expresi!)
T-DNA
GENY
Hledání inzerčního mutanta Arabidopsis
ve zvoleném genu (př. webového rozhraní)
http://signal.salk.edu/cgi-bin/tdnaexpress
Reverzní genetika
2) TILLING: získání rostlin s náhodnými
bodovými mutacemi ve vybraném genu
(Targeting induced local lesions in genomes)
• Bodové mutace! (potenciálně změny regulace, interakce, …)
• Princip:
- náhodná indukce bodových mutací (EMS)
- izolace DNA z velkého počtu linií
- hledání linií s mutacemi v cílovém genu pomocí PCR a
heteroduplexní analýzy
TILLING – detekce mutací
1.
amplifikace cílového
fragmentu z DNA
mutovaných linií
(koncově značené primery)
2.
denaturace a
reasociace s wt DNA
(nekomplementarita v místě
mutace)
3.
štěpení ss
heteroduplexu +
elektroforéza +
visualizace koncově
značených fragmentů
TILLING – strategie screeningu
Reverzní genetika
3) Cílená bodová modifikace genů
(mimo genom)
Inaktivace genu a vnesení další upravené kopie
• izolace genu (optimálně s nativním promotorem)
• cílená mutageneze pomocí primerů (ex vivo)
• izolace homozygotního knock-out mutanta v daném genu
(je-li mutace letální, pak heterozygotního mutanta)
• transformace mutanta upraveným genem
Reverzní genetika
4) Cílené modifikace genů v genomu
• Oligonucleotide directed mutagenesis
• Indukce DSB (dvouvláknového zlomu DNA) – lokální mutace
ZFN, TALEN
• zlom v konkrétním místě genomu
štěpení chimerickými (fúzními)
proteiny s nukleázovou doménou
restriktázy Fok I
• designovatelné DNA vazebné
domény: Zn-finger, DNA vazebná
doména transcription activator-like
effektorů Xanthomonas
CRISPR/CAS9
– místo štěpení (CAS9) rozpoznáno
pomocí guide RNA
Reverzní genetika
5) Řízená modulace exprese
• zvýšení množství proteinu
= vnesení genu pod silným (konstitutivním) promotorem
(ektopická exprese, overexprese, gain-of-function mutation)
• snížení množství proteinu
• pomocí RNAi
• cílenou mutagenezí (in situ)
(umlčení, silencing, knock-down, knock-out, loss-of-function)
Snížení množství proteinu
navozením RNA interference:
1) exprese genu v antisense orientaci (za promotor vložen opačně)
2) exprese vlásenkového konstruktu - IR (např. sense-intron-antisense)
proti transkribované (PTGS) či promotorové (TGS) sekvenci
3) exprese genu bez terminátoru (dsRNA díky aktivitě RdRP)
4) exprese amiRNA (artificial miRNA)
intermolekulární párování
1)
+
2)
intramolekulární
párování
RdRP
3)
X
syntéza komplement.
vlákna k transkriptu
- tvorba sRNA, štěpení DCL = tvorba siRNA,
- specifická degradace mRNA či cílené metylace DNA promotoru
Reverzní genetika
5) Analýzy aktivity promotoru
fúze promotoru analyzovaného genu (zpravidla 2 kbp před TSS)
s reportérovým genem („transkripční fúze“):
reportérový gen
P
gen
T
Nelze měnit v genomu, vkládá se další (upravená) kopie genu
(výměna za reportérový gen či přidání reportérového genu)
Slouží k určení
- tkáňové specifity (popř. síla promotoru)
- vývojové specifity
- změn exprese v závislosti na faktorech vnějšího (vnitřního)
prostředí
Potřeba ověřit i jinými postupy - riziko artefaktů!
Reportérové geny
• kódují enzymy, jejichž aktivitu je možné vizualizovat, či jsou
vizualizovatelné přímo samy (fluorescence)
• stanovení kvantitativní a/nebo kvalitativní
• použití pro analýzy aktivity promotorů a fúzních proteinů,
promotor-trap mutagenezi, …
Problémy:
- pozadí (autofluorescence, enzymová aktivita v pletivu)
- stabilita proteinu (maskuje rychlé změny v aktivitě promotoru)
gen
produkt
substrát
stanovení
gusA
b-glukuronidáza (E. coli)
luc
gfp
luciferáza (světluška)
green fluorescent protein
(medůza)
MUG
X-gluc
luciferin
xxx
fluorescence
histochemicky
luminiscence
fluorescence
Fluorescenční proteiny GFP, DsRed,
mCherry, …
- unikátní nástroje pro vitální barvení
buněk a buněčných struktur,
- fluorescenční značky kódované genem
Aequoria victoria
- původ z mořských láčkovců
- původní geny modifikovány:
- fluorescenční vlastnosti, pH,
- kódování, sestřih, stabilita, ….
Barevné
varianty GFP
a DsRed
GUS
stanovení kvalitativní (X-gluc5-bromo-4-chloro-3-indolyl glucuronide)
• po inkubaci substrát štěpen na bezbarvý
intermediát, jehož oxidací vzniká modrý
nerozpustný precipitát in situ
• pozadí ve většině pletiv malé
• produkt málo difunduje - akumuluje se
v buňce, kde k expresi genu dochází
• většina technik pro buňky letální
(fixovaný materiál)
stanovení kvantitativní (MUG: 4-methylumbelliferyl-beta-D-glucuronide)
• extrakce GUS enzymu, fluorimetrické stanovení
• velmi citlivá metoda, malé pozadí
Fúze promotoru s reportérovým genem
pro GFP a GUS
Arabidopsis
thaliana
Reverzní genetika
6) Tvorba fúzního proteinu s GFP
- zrušení stop kodónu studovaného genu a připojení GFP genu
ve čtecí fázi (translační fúze) – signální sekvence, folding (!)
Tvorba fúzního proteinu s GFP
- studium lokalizace proteinů, proteinových interakcí,
- sledování různých pochodů v živé buňce – značení
buněčných struktur …
Golgiho komplex
chromozómy
mikrotubuly
Přímá genetika: Výběr mutantů na základě
fenotypového projevu – vlastností (jejich změn)
• Biochemické
• Barevné
– fotosynt. barviva –
albino, chlorina,
variegated
– pigmenty
• Vývojové
– ontogeneze
vegetativních či
generativních org.
– regulace
shootmeristemless
agamous
Mutantní screeny - podmínky
- ošetření
Přímá a reverzní genetika u Arabidopsis
reverzní
přímá
určení místa mutace
+ Tilling – „prohlížení“ necharakterizované
kolekce linií pomocí PCR a reasociace
Přímá genetika – identifikace mutovaného genu:
stejné fenotypové projevy mohou mít různé příčiny!
„existuje mnoho způsobů, jak špatně postavit dům“
- před dalšími analýzami je vhodné testovat, zda mutace
nejsou ve stejném genu (cistronu)
Cis-trans (komplementační) test
– křížení homozygotních mutantů:
Co lze očekávat v F1 generaci?
F1 mutantní fenotyp = stejný lokus (alelické mutace)
F1 wild type fenotyp = 2 geny (v obou mutovaných lokusech
jsou rostliny heterozygotní a mutace se neprojeví)
Identifikace mutovaného genu
(u bodových mutantů vybraných na základě fenotypového projevu)
či neznámého genu (s fenotypovým projevem)
Celogenomovým sekvenováním (mutace - viz dříve)
Na základě genetické mapy
1. mapování - (ko)segregační analýza
- nalezení přibližné pozice genu v genetické mapě
- na základě genové vazby s genetickými markery
(znaky, které vykazují polymorfismus = jsou rozdílné
mezi rodičovskými genotypy)
2. nalezení konkrétní sekvence (mutace/ genu)
- chromosom walking
- sekvenace, srovnání s WT sekvencí
Vazba genů x rekombinace při meiose - crossing-over
1. Cytologic event
2. Genetic result
Parental
chromosomes
Parental
Genotype
(heterozygous
Aa and Bb )
Locus A
Locus B
Meiosis
Without
Crossing-over
Meiosis
Crossing-over
Gametes
Gametes
1
3
2
4
Not recombinant
Recombinant
Not recombinant
( same as
parental genotype )
Recombinant
( new )
Síla vazby ~ vzdálenosti, stavu chromatinu
= frekvence crossing overu (poměr rekombinantních gamet)
Pro mapování je třeba dostatek genetických markerů = polymorfních lokusů.
Typy genetických markerů
Marker = znak se známou (či snadno dohledatelnou!)
polohou v genetické mapě, který vykazuje polymorfismus
= je rozdílný mezi rodičovskými genotypy!
– výhodné porovnávat např. různé ekotypy
(vysoká frekvence odlišností)
• Morfologické (omezené množství)
• Molekulární
– DNA markery – detekovatelné rozdíly v
sekvenci DNA (se známou či určitelnou polohou v genomu)
– ostatní: např. isozymy (limitace - asi jen 30 použitelných
enzymatických systémů, stejná aktivita, různá mobilita na
elektroforéze – nativní elektroforéza, aktivitní assay)
Základní sada
genetických
markerů
Arabidopsis
thaliana
2-3 na každém
chromozomálním
raménku
Genetické mapování
lze začít nalezením přibližné polohy mutace v genomu
1) křížení homozygotního mutanta s indikátorovými liniemi s
jasným fenotypovým projevem (F1F2)
Gene
symbol
Name
Phenotype
Location (chr. cM)
an-1
angustifolia
narrow leaves, crinkled siliques
1-55.2
ap1-1
apetala
no petals
1-99.3
py
pyrimidine
requiring
white leaves, restored by pyrimidine
2-49.1
er-1
erecta
compact inflorescence, blunt siliques
2-43.5
hy2-1
long hypocotyl
elongated hypocotyl, slender
3-11.5
gl1-1
glabra
no trichomes
3-46.2
bp-1
brevipedicellus
short pedicels, siliques bent downwards,
short plant
4-15.0
cer2-2
eceriferum
bright green stems, siliques bent
downwards, short plant
4-51.9
ms1-1
male sterile
no siliques
5-2.5
tt3-1
transparent
testa
yellow seeds, no anthocyanin
5-57.4
Schéma kosegregační analýzy
F1
(heterozygot)
A
bc
AA
bb cc
Aa
bB Cc
gamety
P1
(homozygot)
aa
B B CC
a
BC
gamety
P2
(homozygot)
gamety
A a B – úplná vazba!
A a C – bez vazby
A
bC
A
bc
a
BC
a
Bc
F2 generace
F2 - úplná vazba:
AB:Ab:aB:ab
2:1:1:0
AA a a a A
b b BB B b
F2 – bez vazby:
AC:Ac:aC:ac = 9:3:3:1
AA
Cc
AA
cc
AA
CC
Aa
Cc
Aa
cc
Aa
CC
aa
Cc
aa
CC
aa
cc
Segregace v F2 generaci
P: XXyy (pouze gamety Xy) x xxYY (pouze gamety xY)
F1 = XxYy
v případě vazby:
méně rekombinantních gamet XY a xy, při absolutní vazbě chybí
gamety
XY (0.5)
Xy
xY
xy (0.5)
XY (0.5)
XXYY
XXYy
XxYY
XxYy
XY (0.25)
XY (0.5)
XY (0.5)
XY (0.25)
XXYy
XXyy
XxYy
Xxyy
XY (0.5)
Xy
XY
Xy (0.5)
XxYY
XxYy
xxYY
xxYy
2*0,5/(2*1+2*0,5)
= 0,33 = 33 cM
XY (0.5)
XY
xY
xY (0.5)
(= freq. rekom. gamet)
XxYy
Xxyy
xxYy
xxyy
XY (0.25)
Xy (0. 5)
xY (0. 5)
xy (0.25)
2*√ freq. xy fenot.
A.t. 1 Mbp~4 cM
Xy
xY
xy (0.5)
genotyp
fenotyp
Vzdálenost genů:
(tj. 1 xy z 2500 rostlin)
Fenotypové štěpení: 9:3:3:1 (XY:Xy:xY:xy) 4,75:2:2:0,25
X,Y bez vazby
na stejném raménku
Frekv. fenotypu xy: 6.25 % xy
2.8 % xy
Postup genetického mapování
Zkřížit indikátorové linie (xxYY) s homozyg. mutantem (XXyy)
- optimálně odlišné ekotypy
•
•
•
•
x = indikátorový marker y = hledaný (mutovaný) gen
F1 heterozygot (mnohonásobný) – samoopylení
F2-segregace
v populaci F2 rostlin (až stovky) spočítat pro každý marker frekvenci
fenotypových tříd:
XY, Xy, xY, xy
snížená frekvence rekombinantních fenotypů (XY , xy) = vazba
Následuje mapování v rámci daného raménka:
hledání markeru silně kosegregujícího s analyzovanou mutací
= lokus v silné genové vazbě (využití markerů se známou pozicí na chromozómu)
Alternativně:
- od samého počátku mapujeme jen s molekulárními
markery, jež nemají předem známou pozici (typicky markery typu
AFLP, RAPD – viz dále)
- křížení homozygotních imbredních linií odlišných ekotypů
Hledání vhodných molekulárních markerů u Arabidopsis
DNA molekulární markery
(= proužek na elektroforéze či blotu)
• RFLP (Restriction fragment length
polymorfism) + Southern
• RAPD (Random amplified polymorphism
detection)
• AFLP (Amplified fragment length
polymorphism)
• SSR (Simple sequence repeats)
• SNP (Single nucleotide polymorphism)
Kosegregační analýza s molekulárními markery
• nutno křížit odlišné genotypy s vysokou mírou polymorfismu
• možnost analýzy segregace většího počtu markerů najednou
Který z markerů A,B,C,D je ve vazbě se sledovaným lokusem R?
Fenotyp:
r
R
fenotyp r
fenotyp R
Hromadná analýza
(bulked segregant analysis)
Je-li vazba silná (o tu nám jde!), je možné analyzovat hromadně.
r
fenotyp r
R
fenotyp R
RFLP Restriction fragment length polymorfism
RFLP: pro a proti
• kodominantní markery
• dobrá reprodukovatelnost
• nutno předem charakterizovat všechny
markery, t.j. zpravidla je klonovat
• RFLP polymorfismus není příliš častý
• drahé a relativně pomalé (hybridizace)
RAPD Random amplified
polymorphism detection
- libovolné primery 8-12 nt
- nahodilá amplifikace z různých
míst genomu
RAPD: pro a proti
•
•
•
•
•
netřeba nic klonovat, stačí dobrá sada primerů
řada markerů současně
úspěšný fragment lze snadno klonovat
horší reprodukovatelnost mezi pracovišti
pouze dominantní markery (z povahy PCR)
SSR (simple sequence repeats)
- detekce polymorfismu v délce mikrosatelitní DNA
- problémem je obtížné hledání výchozích markerů
(jako u RFLP)
AFLP Amplified fragment length polymorphism
- restrikce dvěma enzymy
- ligace specifických adaptorů
- amplifikace s primery nasedajícími
na adaptory s přesahem na 3’konci
- elektroforéza (fluorescenční znač.)
(kombinace určitých koncových
trinukleotidů selektivně amplifikuje
vždy jen určitou subpopulaci fragmentů)
analyzovatelný počet fragmentů!
AFLP: pro a proti
•
•
•
•
•
netřeba znát markery, ani předem nic klonovat
řada markerů současně
dobrá reprodukovatelnost
může být i kodominantní jako RFLP
klonování fragmentů problematické
(malé množství produktu, fluorescenční
či radioaktivní značení)
Kosegregace s molekulární markery
- následná analýza
RFLP, SSR
– rovnou známe sekvenci/pozici v genetické mapě
RAPD, AFLP
- předem neznáme pozici v genomu
- pokud kosegregují s hledanou mutací (znakem), pak
je můžeme klonovat a sekvenovat (určit pozici)
Identifikace mutovaného genu
(či třeba genu odolnosti - rezistence)
kosegregační analýzou
1. mapování - (ko)segregační analýza
nalezení přibližné pozice genu v genetické mapě, na
základě genové vazby s genetickými markery
2. nalezení konkrétní sekvence nesoucí mutaci (hledaný gen):
- chromosom walking – nalezení a izolace příslušného úseku
chromozómu
- sekvenace, srovnání s WT sekvencí
Po nalezení optimálně dvou markerů obklopujících mutovaný
gen
„Chromosome
Mutovaný
gen X
walking“
1) knihovny velkých
fragmentů genomové
DNA mutanta
(redundantní, náhodné):
př. YACs, BACs
= yeast (bacterial) arteficial
chromosome, ~ 300 (100) kbp
cosmidy ( fág, 50 kbp)
2) Hledání překryvů
na základě
hybridizace
koncové sekvence
Marker assisted selection (MAS)
= využití molekulárních markerů ve vazbě
s určitým znakem při šlechtění
- molekulární marker nahrazuje či doplňuje fenotypový screening
- často jednodušší
- možnost selekce už ve stádiu semenáčků (ovocné stromy!)
- bez vlivu prostředí
- někdy (RFLP) možnost rozlišit homo- a heterozygoty
podmínka: silná vazba markeru se znakem = přítomnost DNA
markeru spolehlivě předpovídá fenotyp
Vazba markeru se znakem
• Vzdálenost markeru a genu ideálně <5 cM
Spolehlivost při selekci
Marker A
S jedním markerem:
GenX
5 cM
1 – rA = ~95%
Marker B
Marker A
5 cM
Se dvěma markery:
GenX
5 cM
1 - 2 rArB = ~99.5%
• Dva markery zvyšují spolehlivost, ale i pracnost a náklady.
Další metody pro identifikaci/izolaci
rostlinných genů
Na základě homologie - PCR s degenerovanými
primery (či screening knihoven hybridizací)
Funkční klonování v kvasinkách:
obecný princip: selekce kvasinkových klonů, do nichž byl z knihovny
(cDNA) transformován příslušný gen (jen s ním přežijí, dělí se)
- hledání homologů na základě
funkční komplementace mutací v kvasinkách
(u základních pochodů metabolismu, transportu, …)
- hledání proteinových interaktorů (genové interakce)
kvasinkový 2-hybridní systém
Kvasinkový dvouhybridní systém
- expresi reportérového genu spustí interakce dvou fúzních proteinů
= rekonstrukce kompletního transkripčního faktoru transkripce - viz C
B DNA vazebná doména TF + protein, jehož interaktory hledáme
A Aktivační doména TF (vázající RNA pol.) + fragmenty z knihovny (cDNA)
Protein, jehož
interaktory hledáme
knihovna (cDNA)
Identifikace mutovaného genu
u T-DNA nebo transpozónem taggovaných linií
Fenotyp:
Nalezení T-DNA zodpovědné za fenot. projev
(je-li jich přítomno více, heterozyg. s reces.m.)
(vždy)
TAIL PCR
1) Transformace
degenerovaný(T0
primer
2) Selekce (generace: T1 – přímo po transformaci
–
infiltrovaná rostlina), T2 (inbreadní) a další - přítomni
i homozygoti s fenotypovým projevem
3) Izolace genomové DNA, Southernova hybridizace
4) (optimálně) výběr linie s jedinou insercí
Přímá a reverzní genetika u Arabidopsis
Přímá a reverzní genetika u Arabidopsis
Přirozená morfologická variabilita
Arabidopsis – ekotypy/accessions