Transcript Rytmus roku vychází z rytmu přírody as tím

Mateřská škola u Bílého králíka, s.r.o.,
Žizníkov, Česká Lípa
Tradice a slavnosti ve škole waldorfského typu
MgA. Ivana Honsnejmanová
Kurz určený pro učitele mateřské školy
představí tradiční i méně známé
svátky a slavnosti v koloběhu ročních
období.
Využití svátků a slavností při plánování činností osobnostního a
sociálního rozvoje dětí v mateřské škole.
•
•
•
•
•
•
•
Lidé odedávna slavili různé svátky, tradice, se svou rodinou, obcí po
celý rok.
Písně, veselky ale i náboženské rituály obohacovaly život našich
předků a předávaly se z pokolení na pokolení.
Prostředkem ke stmelování rodiny či obce byly rituály, zvyky a
tradice, spjaté s přírodou, mýty a vírou lidí.
Vnášely do života jistý řád a pravidelnost, pospolitost, mravní
hodnoty, ale také radost.
Slavnosti jsou součástí kultury společenství od samého počátku.
Jednou z institucí věnující se práci s dětmi, zaměřenou na
uchovávání a rozvíjení lidových tradic a kulturních hodnot je
waldorfská mateřská škola.
Waldorfská pedagogika vyzdvihuje důležitost pravidelnosti, jistoty a
řádu spolu s pospolitostí, radostí a hlubokým prožitkem, které se
nám nabízejí právě v přírodním koloběhu oslav lidových tradic a
svátků.
Oltářík ročního období
Waldorfská pedagogika
• První waldorfskou školu otevřel Rudolf Steiner ve Stuttgartu v
září 1919.
• Podnět k jejímu založení vzešel od Emila Molta, spolumajitele
továrny na výrobu cigaret Waldorf Astoria, který se na Steinera
obrátil s dotazem, zda by bylo možné vypracovat nový učební
plán, jež by vychovával takové mladé lidi, kteří by již nikdy
nedopustili, aby se opakovaly hrůzy 1. světové války.
• Steiner vyšel tomuto přání ochotně vstříc, a tak mohl o
několik měsíců později otevřít Svobodnou waldorfskou školu
pro 252 žáků. Od té doby se její pedagogický impuls rozšířil
do desítek zemí na čtyřech kontinentech společně s jejím
původním názvem.
• Waldorfská pedagogika se v České republice začala rozvíjet
až po roce 1989 jako alternativa k běžnému modelu
vyučování.
Principy a metody práce
•
•
•
•
•
Principy a metody práce ve waldorfské MŠ vycházejí z anthroposofie
- duchovní vědy, jejímž cílem je člověk chápaný ve své celistvosti
jako bytost tělesná, duševní a duchovní.
Anthroposofie vidí člověka a celý hmotný svět jako výraz působení
duchovních sil. Vývoj samotného člověka tak probíhá v přibližně
sedmiletých cyklech.
Každý člověk z tohoto pohledu prochází jednotlivými fázemi
osobitým způsobem a v každé vývojové fázi jsou možnosti pro
optimální rozvoj rozmanitých lidských vlastností a sil.
V prvním sedmiletí je dítě zcela v zajetí smyslových vjemů,
schopnost identifikace je v této fázi největší.
Dítě má přirozenou potřebu rytmu nejen co se týká spánku a bdění,
klidu a aktivity, ale i opakování pohybu, zvuku a rytmu. Proto je
důležité rozdělení dne, týdne, měsíce i roku. Všechno se opakuje v
pevném rytmu, střídá se napětí s uvolněním.
Základní cíle výchovy a vzdělávání
•
•
•
•
•
Cílem waldorfské pedagogiky je vychovávat v dětech všestranně a
harmonicky rozvinutou osobnost. Výuka rovnoměrně sytí pohybové,
intelektuální, umělecké i sociální potřeby dětí. Obě mozkové poloviny jsou
zatěžovány a rozvíjeny rovnoměrně.
Pěstuje v dětech zdravé sebevědomí. To se utváří díky pozitivnímu hodnocení
dětí, které respektuje jejich individuální rozvoj a schopnosti. V široké nabídce
činností si každý najde alespoň jednu oblast, v níž je dobrý. Na druhé straně
je rozvíjen smysl pro odpovědnost, děti se učí podřídit své zájmy zájmu
celku.
Waldorfská pedagogika vysoce cení a rozvíjí spolupráci, nikoli soutěž mezi
dětmi. Děti vědomě poskytují své individuální schopnosti ve prospěch celku.
To je průprava pro budoucí zaměstnání, kde je vždy třeba spolupracovat a ne
pouze vynikat.
Svým působením podporuje tvořivost a touhu po vzdělání. Pomocí úzké
spolupráce rodičů se školou jsou tyto výchovné prvky přenášeny i do rodinné
výchovy, což přispívá k celkové harmonizaci dítěte.
Waldorfští učitelé usilují o výchovu svobodných lidí, nevštěpují jim žádný
určitý světový názor. Usilují o rozvinutí vloh svých svěřenců tak, aby byli v
dospělosti schopni vlastní orientace, samostatného, odpovědného a
společensky citlivého jednání.
Cíle výchovně vzdělávacího procesu ve
waldorfské MŠ
•
Obecným cílem výchovně vzdělávacího procesu ve waldorfské MŠ je
harmonický rozvoj dítěte předškolního věku s důrazem na oblast
citovou a morální. Vzhledem k tomu, že dítě v této době potřebuje
své síly k rozvoji a upevnění stavby orgánů a své tělesnosti, není tato
výchova zaměřena pouze na rozvoj intelektu, ale je výchovou
napodobováním.
•
Dětem je zapotřebí poskytnout co nejširší nabídku toho, co rozvíjí
vůli, cítění a myšlení a co tyto tři oblasti dává do souladu.
•
V oblasti rozvoje vůle je kladen důraz na poskytování vhodných
vzorů k napodobování, vytvoření spořádaného okolí s pevným
životním rytmem jako základem pro vnitřní jistotu a vlastní smysl
pro pořádek, pěstování motorických a tělesných schopností.
•
V oblasti rozvoje cítění jde o umožnění rozvoje tvůrčí fantazie
prostřednictvím volné hry, pěstování sociálních, kulturních,
uměleckých i vyjadřovacích schopností, při malování vnímání barev a
jejich vnitřní podstaty, pomocí uměleckého zážitku z pohádek,
přírody, říkadel a písní je dítě vedeno k prožití sebe sama v
souvislostech kulturně historických i přírodních.
•
V oblasti myšlení je cílem zprostředkovávat a charakterizovat dětem
určité jevy tak, aby samo dítě docházelo k vytvoření vlastních i
obecných pojmů na základě vlastní zkušenosti, tvořit nevědomě
působící zkušenosti a návyky, klást důraz na rozvoj řeči a možnost
komunikace.
•
Veškerá činnost je vedena vědomím, že dítě musí mít možnost
spoluprožívat a spoluvytvářet život v MŠ a jejím blízkém okolí. Proto
učitelka provádí všechny činnosti s dětmi (šije, maluje, peče chléb,
apod.).
Uspořádání života dítěte ve škole
• Z hlediska organizace je život v MŠ podmíněn
pevným rytmem roku, týdne a dne.
• Rytmus roku vychází z rytmu přírody a s tím
spojených ročních svátků.
• Čtyřem pólům ročních období odpovídají čtyři
hlavní roční slavnosti, ke kterým jsou v průběhu
roku připojeny další ve snaze uchopit jejich
původní význam pro současnost.
• Práce je zde vedena vědomím, že Země je živoucí
organismus, který vždy po roce dospěje na tentýž
bod.
Rytmus roku vychází z rytmu přírody a s tím
spojených ročních svátků
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Svatováclavská (září)
Michaelská (říjen)
Martinská (listopad)
Adventní (prosinec)
Vánoční (prosinec)
Tříkrálová (leden)
Hromnice (únor)
Masopust (březen)
Morana (březen)
Jarní- velikonoční (duben)
Svatojánská (červen)
Loučení se školáky (červen)
Rytmus týdne
Pondělí – Péče o domácnost
vaření, monte pomůcky
běžného života
Úterý – Výtvarný ateliér
( malba, batika, keramika,…)
Středa – Dramaticka výchova
Čtvrtek – Pracovní ateliér
( kresba práce s přírodninami,
stříhání, lepení, …)
Pátek – Hudebně-rytmická
výchova
( joga, flétna, zpěv, tanečky, …)
Činnosti prolínají celý týden, zde
pouze hlavní zaměření
.
Rytmus dne
•
Pravidelnému rytmu je podřízen i průběh dne. Při přípravě se
zohledňuje podmínka rovnováhy mezi volnou hrou dětí pro rozvoj
jejich vlastní iniciativy a mezi společnou činností skupiny vedené
učitelkou.
•
Ranní kruh - děti se každý den soustředí v kruhu s učitelkou,
přivítají se , povypráví vše, co mají na srdci a potom si spolu zahrají
pohybové hry, zazpívají písničky, naučí nové hry a básničky. Obsah
ranního kruhu vyplývá z jednotlivých témat.
•
Pohádka - významné místo v průběhu každého dne v MŠ zaujímá
klasická pohádka. Stejně důležitá jako obsah je přitom celá
atmosféra, ve které se vypráví i naslouchá. Nejvhodnější jsou
pohádky nedotčené civilizačními hledisky účelnosti a užitečnosti.
Každé dítě jejich prostřednictvím prožije obrazy harmonie na
počátku, střety s nebezpečím a porušení této harmonie i šťastný
konec a pomocí těchto základních pra-obrazů jednání získává vzory
a později pochopení pro jednání své i ostatních.
Role učitele ve waldorfské mateřské škole
•
Současná pedagogika řadí osobnost učitele mezi nejdůležitější
určující činitele úspěchu výchovně vzdělávacího procesu.
•
V tomto ohledu jsou zmiňovány tři faktory- odborné vzdělání,
pedagogicko-psychologická příprava a vysoké morální vlastnosti, na
jejichž základě je možno budovat přirozenou autoritu a poskytovat
určité vzory a normy chování pro dítě.
•
Základem takové autority se pak stává určitý vztah, jehož součástí je
důvěra, že osobnost učitele je plně v souladu se zmíněnými třemi
faktory.
•
Učitel je jedním z nejbližších dospělých, kteří jako první dítěti
pomáhají orientovat se ve vztahu „já a svět“, a hledat určitou jednotu
mezi tímto já a světem.
Děkuji za pozornost