Transcript Krční uzlinový syndrom

UZLINOVÝ SYNDROM
MUDr. Pavel CHRBOLKA
OBECNÝ ÚVOD

HODNOCENÍ :
 VELIKOST
UZLIN
 KONSISTENCE UZLIN
 LOKALIZOVANÁ ČI GENERALIZOVANÁ LYMFADENOPATIE
 TVORBA PAKETŮ, FIXACE K OKOLNÍM TKÁNÍM
 SYMPTOMY ZPŮSOBENÉ ZVĚTŠENÝMI UZLINAMI


DIFERENCIÁLNĚ-DIAGNOSTICKÝ POSTUP
CELKOVÉ ZHODNOCENÍ NÁLEZU S URČENÍM
DALŠÍHO POSTUPU
VELIKOST UZLIN



Základní údaj o velikosti uzliny a rozlišení mezi
fyziologickou a patologickou velikostí bývá udáván
1,5 cm
Jsou však odlišnosti podle lokalizace a dalších
průvodních jevů onemocnění
V třísle a v podpaží mohou být i fyziologické uzliny
velikosti až 0,5-1,0 cm, zatímco v oblasti
nadklíčkové a podél karotid je tato velikost již
hodnocena jako patologická
KONSISTENCE UZLIN

MĚKKÉ UZLINY


ELASTICKÉ UZLINY


Uzliny při akutním zánětu bývají obvykle měkké, palpačně
bolestivé
Elastické (středně tvrdé) bývají uzliny u maligních lymfomů
TVRDÉ UZLINY

Bývají u metastáz karcinomů, případně na podkladě
lymfogranulomu
SYMPTOMY

A) PŘÍZNAKY SYSTÉMOVÉ


U maligního zvětšení uzlin (lymfoproliferativní onemocnění) jde o
cytokiny mediované příznaky
Tzv. „B“ příznaky, zahrnují
 NOČNÍ POCENÍ
 NEINFEKČNÍ TEPLOTY
 ÚBYTEK HMOTNOSTI

B) PŘÍZNAKY Z LOKÁLNÍ EXPANSE

Zvětšení mediastinálních uzlin
 Pocity tlaku na hrudi
 Dráždivý kašel
 Polykací potíže

Intraabdominální zvětšené uzliny
 Mohou být příčinou chronických i akutních obtíží (NPB)
HODNOCENÍ NÁLEZU

POHMATOVÉ ZHODNOCENÍ UZLIN
 Hodnocení

velikosti, konsistence, splývání v pakety
SONOGRAFIE UZLIN
 Umožňuje
zhodnocení uzlin, které jsou pohmatem velmi
obtížně vyšetřitelné (paraaortální uzliny)

DALŠÍ ZOBRAZOVACÍ METODY (CT, NMR)
 RTG
zhodnocení rozšíření mediastina
 Přesnější zhodnocení metodami CT či NMR
RTG hrudníku (rozšíření mediastina)
NORMÁLNÍ NÁLEZ
ROZŠÍŘENÉ MEDIASTINUM
RTG hrudníku (rozšíření mediastina)
NORMÁLNÍ NÁLEZ
ROZŠÍŘENÉ MEDIASTINUM
DIF.DG.ROZVAHA


Příčiny zvětšení uzlin jsou různorodé
Principiálně však lze rozlišit především následující
příčiny :
1.
2.
3.
ZÁNĚTLIVÝ PROCES DRÉNOVANÝ DO ZVĚTŠENÉ UZLINY
INFEKČNÍ CHOROBY ZPŮSOBUJÍCÍ LYMFADENOPATII
NÁDOROVÁ ONEMOCNĚNÍ (metastázy karcinomů či
lymfoproliferativní onemocnění)
DIF.DG.ROZVAHA


Příčiny zvětšení uzlin jsou různorodé
Principiálně však lze rozlišit především následující
příčiny :
1.
2.
3.
ZÁNĚTLIVÝ PROCES DRÉNOVANÝ DO ZVĚTŠENÉ
UZLINY
INFEKČNÍ CHOROBY ZPŮSOBUJÍCÍ LYMFADENOPATII
NÁDOROVÁ ONEMOCNĚNÍ (metastázy karcinomů či
lymfoproliferativní onemocnění)
DIF.DG.ROZVAHA
DIF.DG.ROZVAHA
DIF.DG.ROZVAHA


Příčiny zvětšení uzlin jsou různorodé
Principiálně však lze rozlišit především následující
příčiny :
1.
2.
3.
ZÁNĚTLIVÝ PROCES DRÉNOVANÝ DO ZVĚTŠENÉ UZLINY
INFEKČNÍ CHOROBY ZPŮSOBUJÍCÍ LYMFADENOPATII
NÁDOROVÁ ONEMOCNĚNÍ (metastázy karcinomů či
lymfoproliferativní onemocnění)
DIF.DG.ROZVAHA

Nejčastější infekční choroby pravidelně provázené
lymfadenopatií :







INFEKČNÍ MONONUKLEÓZA
TOXOPLASMOSA
LUES
RUBEOLA
SPALNIČKY
TULARÉMIE
AIDS
DIF.DG.ROZVAHA

Nejčastější infekční choroby pravidelně provázené
lymfadenopatií :







INFEKČNÍ MONONUKLEÓZA
TOXOPLASMOSA
LUES
RUBEOLA
SPALNIČKY
TULARÉMIE
AIDS
DIF.DG.ROZVAHA

INFEKČNÍ MONONUKLEOZA
 virové
onemocnění (EBV)
 povlaková angína s výraznou krční lymfadenitidou,
splenomegalií a někdy hepatomegalií
DIF.DG.ROZVAHA

Nejčastější infekční choroby pravidelně provázené
lymfadenopatií :







INFEKČNÍ MONONUKLEÓZA
TOXOPLASMOSA
LUES
RUBEOLA
SPALNIČKY
TULARÉMIE
AIDS
DIF.DG.ROZVAHA

TOXOPLASMOSA
 Parazitární
onemocnění
 Indikací k léčbě bývají orgánové formy (oční, mozková…)
 Je obávanou infekcí u imunodeficitů (AIDS)
 Jsou formy vrozené a získané
DIF.DG.ROZVAHA

Nejčastější infekční choroby pravidelně provázené
lymfadenopatií :







INFEKČNÍ MONONUKLEÓZA
TOXOPLASMOSA
LUES
RUBEOLA
SPALNIČKY
TULARÉMIE
AIDS
DIF.DG.ROZVAHA

LUES (syfilis, příjice)
 sexuálně
přenosné onemocnění
 původce Treponema pallidum
 STÁDIA :



PRIMÁRNÍ STÁDIUM (regionální vřed s lymfadenitidou)
SEKUNDÁRNÍ STÁDIUM (diseminace infekce, generalizovaný
rash)
TŘETÍ STÁDIUM (především neurologická onemocnění – tabes
dorsalis, progresívní paralýza…)
DIF.DG.ROZVAHA

LUES (syfilis, příjice)
DIF.DG.ROZVAHA

Nejčastější infekční choroby pravidelně provázené
lymfadenopatií :







INFEKČNÍ MONONUKLEÓZA
TOXOPLASMOSA
LUES
RUBEOLA
SPALNIČKY
TULARÉMIE
AIDS
DIF.DG.ROZVAHA

RUBEOLA
=
zarděnky
 vyrážková onemocnění
 vyrážka začíná na krku a šíří se kaudálně
 často krční lymfadenopatie
 léčba symptomatická
DIF.DG.ROZVAHA

Nejčastější infekční choroby pravidelně provázené
lymfadenopatií :







INFEKČNÍ MONONUKLEÓZA
TOXOPLASMOSA
LUES
RUBEOLA
SPALNIČKY
TULARÉMIE
AIDS
DIF.DG.ROZVAHA

SPALNIČKY
=
morbilli
 virové exantémové onemocnění neočkovaných dětí
DIF.DG.ROZVAHA

Nejčastější infekční choroby pravidelně provázené
lymfadenopatií :







INFEKČNÍ MONONUKLEÓZA
TOXOPLASMOSA
LUES
RUBEOLA
SPALNIČKY
TULARÉMIE
AIDS
DIF.DG.ROZVAHA
TULARÉMIE
• též zvaná „zaječí nemoc“
• přenáší se kontakty se zvířaty
• forma ulcero-glandulární (v místě
poranění kůže se objeví infiltrát,
vřed s regionální lymfadenitidou)
• forma okulo-glandulární (hnisavé
zánětlivé postižení oka a uzlin)
• plicní forma (obraz
bronchopneumonie s reakcí
mediastinálních uzlin)
DIF.DG.ROZVAHA
TULARÉMIE
• pro klinickou diagnostiku mají
zásadní význam serologické metody
• může dojít k vytvoření píštěle
• léčba pomocí antibiotik
DIF.DG.ROZVAHA

Nejčastější infekční choroby pravidelně provázené
lymfadenopatií :







INFEKČNÍ MONONUKLEÓZA
TOXOPLASMOSA
LUES
RUBEOLA
SPALNIČKY
TULARÉMIE
AIDS
DIF.DG.ROZVAHA

AIDS
 Syndrom
získaného selhání imunity
 CANDIDOSIS OROPHARYNGEALIS
DIF.DG.ROZVAHA

AIDS
 Syndrom
získaného selhání imunity
 CHLUPATÁ LEUKOPLAKIE, KAPOSIHO SARKOM
DIF.DG.ROZVAHA

AIDS
 Syndrom
získaného selhání imunity
 BURKITTŮV LYMFOM
DIF.DG.ROZVAHA


Příčiny zvětšení uzlin jsou různorodé
Principiálně však lze rozlišit především následující
příčiny :
1.
2.
3.
ZÁNĚTLIVÝ PROCES DRÉNOVANÝ DO ZVĚTŠENÉ UZLINY
INFEKČNÍ CHOROBY ZPŮSOBUJÍCÍ LYMFADENOPATII
NÁDOROVÁ ONEMOCNĚNÍ (metastázy karcinomů či
lymfoproliferativní onemocnění)
DIF.DG.ROZVAHA
PRAKTICKÝ POSTUP

Vždy nutno zhodnotit celou řadu faktorů k určení
příčiny zvětšení uzlin
 Anamnéza
 Klinické
vyšetření
 Laboratorní vyšetření


KO, zánětl.parametry
serologie (EBV, CMS, herpetické viry, tularémie, toxoplasmosa, brucelosa, CSD,
borelioza, bruceloza, TBC (Mantoux), HIV, lues)
 Zobrazovací




metody
Sonografie (cysta, nádor slinné žlázy, nádor štítné žlázy, lipom…)
RTG hrudníku (mediastinum, plicní nález)
USG břicha
CT event. NMR
PRAKTICKÝ POSTUP
 Cytologické

vyšetření
Punkce tenkou jehlou (FNAB)
 Histologické
vyšetření
PRAKTICKÝ POSTUP

VĚK PACIENTA
 Výrazně
předurčuje pravděpodobnost maligní nebo infekční
etiologie
 Lymfoproliferativní onemocnění lze očekávat ve všech
věkových skupinách


Generalizovaná lymfadenopatie bývá častější u starších
pacientů, odpovídá nízce agresívním typům lymfomů
Lokalizovaná lymfadenopatie bývá u mladších pacientů, s
agresívnějšími typy lymfomů
 Lymfadenopatie
způsobené metastázami karcinomů jsou
nejčastější u pacientů starších 50 let
PRAKTICKÝ POSTUP

VELIKOST A LOKALIZACE UZLIN
 Zhodnocení
rychlosti vzniku zvětšení uzlin a dalších
průvodních příznaků
 Laboratorní a paraklinická diagnostika
 Obecně u uzlin, které přesahují průměr 1,0 cm (mimo
inguinální oblast) a které se do 1 měsíce nezmenší, je
doporučeno histologické vyšetření
PRAKTICKÝ POSTUP

REGIONÁLNÍ DIF.DG.ÚVAHA
 KRČNÍ


LYMFADENOPATIE
Tonsillopharyngitidy, otitidy, mononukleoza, toxoplasmosa, CMV,
adenoviroza, rubeola, zubní záněty
Maligní lymfomy, dlaždicobuněčné karcinomy
 SUPRAKLAVIKULÁRNÍ
A PRELARYNGEÁLNÍ
LYMFADENOPATIE


Virchowova uzlina (supraklavikulární) – abdominální či hrudní
maligní choroba!
Thyreoideální či laryngeální choroby, aktinomykóza,
mykobakteriózy, lymfomy, karcinomy prsu
PRAKTICKÝ POSTUP

INDIKACE K EXSTIRPACI UZLINY :
 Symptomy
nemoci (úbytek hmotnosti, teploty, noční
pocení)
 Persistující lymfadenopatie (více než 2-3 měsíce)
 Zvyšující se počet zvětšených uzlin během krátké doby
 Patologické výsledky laboratorních vyšetření (anémie,
vzestup sedimentace, vzestup LD či jaterních enzymů,
jinak nevysvětlitelné…)
 U pacienta s HIV + bývá nutná verifikace sekundárních
lymfomů
PRAKTICKÝ POSTUP
ZVĚTŠENÁ UZLINA
INFEKT V DRÉNOVANÉ OBLASTI?
SEROLOGICKÉ VYŠETŘENÍ
(EBV, toxo, tularemie, HIV…)
NEGATIVNÍ NÁLEZ … exstirpace uzliny a
její histologické vyšetření
ANO…záchyt
infekce,
odpovídající
léčba
DĚKUJI ZA POZORNOST…