Transcript Přídatné oční orgány

©Gymnázium Hranice, Zborovská 293
Přírodní vědy moderně a interaktivně
Smyslové ústrojí zrak
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem
a státním rozpočtem České republiky
1
Zrak
•
©Gymnázium Hranice, Zborovská 293
Přírodní vědy moderně a interaktivně
•
Zrak je smysl, který umožňuje živočichům vnímat světlo, různé barvy, tvary. Pro člověka je to
smysl nejdůležitější, asi 80% všech informací vnímáme zrakem. Zrak je zaměřen na vnímání
světla (elektromagnetického vlnění) vydávaného Sluncem, některými předměty nebo
předměty odráženého. Proto dovoluje vidění kontur předmětů, jejich vzdálenost a významně
se podílí na orientaci v prostoru.
Vlastní vnímání světla je založeno na citlivosti zrakových pigmentů (např. rodopsin) na světlo.
Světlem se zrakové pigmenty rozkládají, čímž zahájí řetěz chemických reakcí, které vedou k
převedení signálu na elektrický potenciál, vzruch, který přenáší informaci do zrakových
center mozku. Fotoreceptory lidského oka jsou citlivé na světelné vlny v rozsahu 400 – 760nm
(bílé viditelné světlo). Absolutní práh citlivosti je 10-19 J, což odpovídá energii jednoho
jediného fotonu.
2
Oko
©Gymnázium Hranice, Zborovská 293
Přírodní vědy moderně a interaktivně
Oční koule má přibližně kulovitý tvar (nejdelší je předozadní směr – oční osa)
a její stěna je rozdělena do tří vrstev: povrchová (bělima, rohovka), střední
cévnatá (cévnatka, řasnaté tělísko, duhovka) a vnitřní (světločivná sítnice).
.
3
Oko
•
©Gymnázium Hranice, Zborovská 293
Přírodní vědy moderně a interaktivně
•
•
•
•
Bělima – tuhá, bílá vazivová blána (u dětí namodralá, ve stáří zažloutlá od kapének tuku).
Tloušťka se pohybuje kolem 0,3 – 2 mm a zaujímá 4/5 povrchu oční koule. Do bělimy se
upínají okohybné svaly, vzadu ji prostupuje zrakový nerv a vpředu přechází v rohovku.
Rohovka – orgán v přední části oka. Je inervována, ale není prostoupena cévami. Je
vyklenutější než bělima (má podobu hodinového sklíčka). Při dotyku rohovky se vybavuje
nepodmíněný reflex – sevření víček. Špatné zakřivení rohovky způsobuje onemocnění
zvané astigmatismus.
Cévnatka - obsahuje velké množství cév a pigmentových buněk, má hnědočervenou barvu.
Vpředu přechází v řasnaté tělísko.
Řasnaté tělísko – paprsčitě uspořádaný val z hladké svaloviny. Na povrchu má četné
výběžky, na něž je tenkými vlákny zavěšena čočka. Stahy svalstva mění zakřivení čočky, což
způsobuje potřebnou akomodaci. Z krve protékající vlásečnicemi řasnatého tělíska se
filtrací tvoří komorová voda, která vyživuje bezcévnaté části oka a udržuje jeho tvar.
Duhovka – má tvar kruhového terčíku z hladkého svalstva. Kruhový otvor uprostřed
duhovky se nazývá zornice (zřítelnice, pupila). Paprsčitě nebo kruhovitě uspořádaná
svalovina rozšiřuje nebo zužuje zornici. V duhovce jsou pigmentové buňky, jejichž množství
a hloubka uložení určují její barvu (modré mají pigmentu nejméně, hnědé a černé nejvíce).
Tato pigmentová vrstva zabraňuje, aby paprsky vnikaly do oka jinudy než zornicí.
4
©Gymnázium Hranice, Zborovská 293
Přírodní vědy moderně a interaktivně
Oko
• Cévnatka - obsahuje velké množství cév a
pigmentových buněk, má hnědočervenou barvu.
Vpředu přechází v řasnaté tělísko.
• Řasnaté tělísko – paprsčitě uspořádaný val z hladké
svaloviny. Na povrchu má četné výběžky, na něž je
tenkými vlákny zavěšena čočka. Stahy svalstva mění
zakřivení čočky, což způsobuje potřebnou akomodaci. Z
krve protékající vlásečnicemi řasnatého tělíska se
filtrací tvoří komorová voda, která vyživuje bezcévnaté
části oka a udržuje jeho tvar.
5
©Gymnázium Hranice, Zborovská 293
Přírodní vědy moderně a interaktivně
Oko
• Duhovka – má tvar kruhového terčíku z hladkého
svalstva. Kruhový otvor uprostřed duhovky se
nazývá zornice (zřítelnice, pupila). Paprsčitě nebo
kruhovitě uspořádaná svalovina rozšiřuje nebo zužuje
zornici. V duhovce jsou pigmentové buňky, jejichž
množství a hloubka uložení určují její barvu (modré
mají pigmentu nejméně, hnědé a černé nejvíce). Tato
pigmentová vrstva zabraňuje, aby paprsky vnikaly do
oka jinudy než zornicí.
6
©Gymnázium Hranice, Zborovská 293
Přírodní vědy moderně a interaktivně
Oko
• Zornice je kruhový otvor uprostřed duhovky.
Pozorovatel v ní může vidět svůj obraz.
• Čočka – 4 mm silný orgán zavěšený na řasnatém tělísku.
Čočka je průhledná dvojvypuklá (bikonvexní) spojka s
více zakřivenou zadní plochou. Její funkcí je lámat
paprsky tak, aby se sbíhaly na sítnici, čímž napomáhá k
přesnému vidění.
7
©Gymnázium Hranice, Zborovská 293
Přírodní vědy moderně a interaktivně
oko
• Sítnice – jemná několikavrstevná blána silná asi 0,2 – 0,4 mm.
Jsou v ní umístěny jednak gangliové a bipolární nervové buňky,
jednak vlastní smyslové buňky sítnice tyčinky a čípky.
– Tyčinky – asi 130 milionů buněk, které rozlišují pouze odstíny
šedi. Jsou citlivější na světlo, čímž umožňují vidění za šera.
Jejich činnost umožňuje oční purpur – rodopsin (vitamín A a
bílkovina opsin). Nenacházejí se ve žluté skvrně.
– Čípky – asi 7 milionů buněk umožňujících barevné vidění
(modrá, zelená a červená). Vitamín A se zde váže na tři různé
opsiny (citlivost na červené, zelené a modré světlo). Největší
nakupení čípků je asi 4 mm od slepé skvrny na mírně vkleslém
místě sítnice, tzv. žlutá skvrna (místo nejostřejšího vidění).
– Slepá skvrna – místo, kde vystupuje z oční koule zrakový nerv,
je bez tyčinek a čípků.
8
• Sklivec – rosolovitá průhledná hmota, která vyplňuje
většinu vnitřního prostoru oční koule.
©Gymnázium Hranice, Zborovská 293
Přírodní vědy moderně a interaktivně
Oko a přídatné oční orgány
• Přídatné oční orgány
• Spojivka (tunica conjuctiva) – slizniční blána sytě
růžové barvy, která ohybem přechází na oční kouli a
kryje zpředu bělimu až po okraj rohovky. Prostor mezi
spojivkou víček a oční koulí se nazývá spojivkový vak.
9
©Gymnázium Hranice, Zborovská 293
Přírodní vědy moderně a interaktivně
Přídatné oční orgány
• Slzná žláza – orgán uložený v dutině očnicové
nad oční koulí. Otevírá se větším počtem
vývodů do spojivkového vaku. Její sekret – slzy
(lacrimae) – obsahují chlorid sodný a lysozym.
Vymývají spojivku a jsou roztírány po rohovce.
Slouží ke zvlhčování přední stěny oka a ochraně
před infekcí. Odtékají do slzného váčku vnitřní
stranou oka a dále slzovodem do dutiny nosní.
10
©Gymnázium Hranice, Zborovská 293
Přírodní vědy moderně a interaktivně
Přídatné oční orgány
• Horní a dolní víčko – volné okraje jsou
opatřeny řasami, do jejichž pochvy ústí
mazové žlázy (zánět se nazývá ječné zrno
a může být značně bolestivý)
• Okohybné svaly – celkem 6 svalů z příčně
pruhované svaloviny. Pohybují oční koulí
tak, aby obraz dopadal na sítnici ve žluté
skvrně. Nerovnoměrnost v tahu
jednotlivých svalů způsobuje šilhání.
11
Přídatné oční orgány
•
©Gymnázium Hranice, Zborovská 293
Přírodní vědy moderně a interaktivně
•
•
•
Spojivka – slizniční blána sytě růžové barvy, která ohybem přechází na oční
kouli a kryje zpředu bělimu až po okraj rohovky. Prostor mezi spojivkou
víček a oční koulí se nazývá spojivkový vak.
Slzná žláza – orgán uložený v dutině očnicové nad oční koulí. Otevírá se
větším počtem vývodů do spojivkového vaku. Její sekret – slzy – obsahují
chlorid sodný a lysozym. Vymývají spojivku a jsou roztírány po rohovce.
Slouží ke zvlhčování přední stěny oka a ochraně před infekcí. Odtékají do
slzného váčku vnitřní stranou oka a dále slzovodem do dutiny nosní.
Horní a dolní víčko – volné okraje jsou opatřeny řasami, do jejichž pochvy
ústí mazové žlázy (zánět se nazývá ječné zrno a může být značně bolestivý)
Okohybné svaly – celkem 6 svalů z příčně pruhované svaloviny. Pohybují
oční koulí tak, aby obraz dopadal na sítnici ve žluté skvrně.
Nerovnoměrnost v tahu jednotlivých svalů způsobuje šilhání.
12
©Gymnázium Hranice, Zborovská 293
Přírodní vědy moderně a interaktivně
Oční vady
• Astigmatismus – nepravidelné
zakřivení rohovky, způsobující
rozmazané vidění.
• Barvoslepost – vrozená porucha
buněk sítnice, vnímajících barvy.
Způsobuje neschopnost
rozlišovat některé barvy,
obvykle červenou a zelenou
Dalekozraké oko
13
©Gymnázium Hranice, Zborovská 293
Přírodní vědy moderně a interaktivně
• Myopie (krátkozrakost) –
neschopnost ostře vidět do dálky,
obraz je vytvářen před sítnicí, dělí se
na dvě podskupiny: osová: oční koule
je delší než 24 mm; a systémová:
délka oka je 24 mm, ale optický
systém je více lámavý.
• Hypermetropie (dalekozrakost) –
Neschopnost ostře vidět do blízka,
protože oční koule je příliš krátká pro
normální ostření, obraz se tedy
vytváří za sítnicí.
Krátkozraké oko
14
Použité materiály
•
•
•
•
©Gymnázium Hranice, Zborovská 293
Přírodní vědy moderně a interaktivně
•
•
•
•
Černík, V., Bičík, V., Martinec, Z. Přírodopis 3 pro 8. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií.
Praha: Libertas, a. s., 1. vydání. ISBN 80-85937-97-2
Jelínek, J., Zicháček, V. Biologie pro gymnázia. Olomouc: Nakladatelství OLOMOUC, 2004. ISBN 80-7182-177-2
Vlastní tvorba
Obrázky byly vyhledány ve wikipedii jako Creativ Commons nebo Public Domain:
Tatoute and Phrood. In:cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2011-06-18]. Obrázek ve formátu svg. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Spectre.svg&page=1
In:cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2011-06-18]. Obrázek ve formátu svg. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Schematic_diagram_of_the_human_eye_cs.svg&page=1
A. Baris Toprak MD. In:cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2011-06-18]. Obrázek ve formátu png. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Hypermetropia.png
A. Baris Toprak MD. In:cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2011-06-18]. Obrázek ve formátu jpg. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Myopia.png
15