Transcript Zrak

Zrak
Zrak
• Nejdůležitější lidský smysl
(až 80% informací vnímáme zrakem)
• Zaznamenává intenzitu a barvu dopadajícího
světla
• Zrakem vnímáme okolní prostředí, předměty,
prostorové uspořádání, pohyb
• Orgánem zraku je oko
Řez okem
Řez okem
Řez okem
Anatomie oka
(boční řez)
Anatomie oka
Bělima
• vnější vrstva oka, vazivová blána
• vpředu přechází v rohovku
Cévnatka
• střední vrstva oka, vyživuje oko,
• vpředu přechází v duhovku
Sítnice
• vnitřní vrstva oka, obsahuje
světločivné
• buňky (tyčinky a čípky), umožňuje
vidění
Sklivec
• průhledná rosolovitá hmota,
vyplňuje
• vnitřní prostor oka
Anatomie oka
• Duhovka – barva duhovky závisí
na množství pigmentu, uprostřed
je otvor zornice.
• Zornice – stahováním svalů
duhovky se mění velikost zornice,
tím se řídí množství světla
dopadajícího na sítnici
• Čočka – průhledná dvojvypuklá
pružná čočka změnou svého tvaru
zaostřuje obraz (akomodace),
průměr asi 10 mm.
• Rohovka – průhledná vypuklá
vrstva, pokrývá přední část oční
koule.
Anatomie oka
• Okohybné svaly – umožňují
pohyb oční koulí, např. při
pozorování pohybujícího se
předmětu.
• Žlutá skvrna – místo na sítnici,
obsahuje velké množství čípků, je
zde nejostřejší vidění , velikost asi
5 mm.
• Slepá skvrna – místo na sítnici,
odkud vystupuje zrakový nerv,
neobsahuje tyčinky ani čípky.
• Zrakový nerv – přenáší informace
ze sítnice do zrakového centra
mozkové kůry.
Anatomie oka
• Kost čelní a lícní – oční koule je
uložena v očnici mezi
nadočnicovým obloukem a lícní
kostí, chráněna tukovou tkání.
• Řasnaté tělísko – vazivové tělísko
připojené na čočku svým stahem
mění tvar čočky.
• Spojivka – vnitřní sliznice víček
připojená k okraji rohovky, do
spojivkové štěrbiny ústí slzné
žlázy.
• Oční komora – prostor mezi
rohovkou a čočkou, vyplněný
tekutinou.
Sítnice
• Sítnice je vnitřní vrstvou oční koule.
• Pokrývá zadní 2/3 její plochy s výjimkou míst, kde z oční
koule vychází zrakový nerv. Toto místo se nazývá slepá
skvrna.
• V sítnici jsou uloženy vlastní receptorové buňky pro
vnímání světla:
 Tyčinky – rozlišují pouze odstíny šedi. Jsou citlivější na světlo,
umožňují vidění za šera. Základem je barvivo rodopsin, které
absorbuje světlo a převádí ho na nervový vzruch. Nenacházejí se
ve žluté skvrně.
 Čípky – buňky umožňující barevné vidění (modrá, zelená a
červená). Největší hustota čípků je asi 4 mm od slepé skvrny, ve
žluté skvrně (místo nejostřejšího vidění).
Vlnová délka světla, na kterou jsou
citlivé tyčinky a čípky
Světločivné buňky lidského
oka jsou citlivé na světelné
vlny v rozsahu 400 – 760 nm.
Zorný úhel oka
Celkový zorný úhel oka
ve vodorovné rovině je
asi 140°.
Ve svislé rovině ve
směru dolů je zorný úhel
asi 50°, směrem nahoru,
kde brání víčko, o trochu
méně.
Optická soustava oka
Díky optické soustavě oka
(rohovka, oční komora,
čočka, sklivec) dopadá na
sítnici zmenšený, převrácený
obraz.
Optická soustava oka
• Ohnisková vzdálenost čočky odpovídá přibližně její vzdálenosti od
sítnice - asi 1,6 cm.
• Optická mohutnost oka je 62,5D.
• Rozsah vzdáleností, na které se může oko akomodovat, je určen
dvěma body:
1. vzdálený bod oka - největší vzdálenost, při které se pozorovaný
předmět zobrazí ostře. Pro zdravé oko se nachází v nekonečnu.
2. blízký bod oka - nejmenší vzdálenost pozorovaného předmětu,
při níž se daný předmět zobrazí ostře. Pro zdravé oko je tato
vzdálenost maximálně 25 cm.
• Poloha blízkého bodu se s rostoucím věkem člověka posouvá dál od
oka. Mění se totiž optická mohutnost oka, schopnost akomodace,
složení a množství bílkovin v oku.
• Pokud budou dva body od sebe vzdálené méně než 0,072 mm,
rozeznáme je pouze jako bod jeden.
Změna tvaru čočky – akomodace
Při pozorování
vzdálených
předmětů se
čočka zploští.
Při zaostření oka
na velmi blízké
předměty je
čočka vypouklá.
Zornicový reflex – adaptace
• Duhovka je tvořena z hladkého svalstva, uprostřed je kruhový
otvor zornice. Paprsčitě nebo kruhovitě uspořádaná svalovina
rozšiřuje nebo zužuje zornici.
• K rozšíření zornice dochází reflexivně při malém osvětlení a při
stresové situaci. K zúžení zornice dochází při vysokém
osvětlení nebo pod vlivem některých drog.