P*edvále*né snahy o sjednocení Evropy

Download Report

Transcript P*edvále*né snahy o sjednocení Evropy

Předválečné snahy o sjednocení
Evropy
DĚJINY EU
Situace v Evropě před 1. světovou válkou
Situace v Evropě po 1. světové válce
Evropa v r. 1922
Situace v Evropě po 1. světové válce
 Idea jednoty narážela na politickou konstelaci v Evropě
a národní ambice jednotlivých států.



Obavy z Německa. Versaillský systém vytvořil prostředí, kde státy
dělily na vítěze a poražené.
Pro Francii bylo usmíření s Německem obtížně přijatelné, totéž
pro Německo (elity i veřejnost). Ve Francii převážila idea, že
pouze slabé Německo znamená francouzskou bezpečnost.
Velká Británie preferovala starý systém rovnováhy velmocí na
evropském kontinentu. Obavy z dominance Francie, proto pomoc
Německu, ale zároveň nechtěla do evropských záležitostí
zasahovat a udržovala si tradiční odstup.
 Systém koncertu velmocí, který se objevil po
napoleonských válkách, byl po 1SV nemyslitelný,
vnucení řádu vítězi poraženým.
Situace v Evropě po 1. světové válce
 Demokratizace vs. brzký nástup nedemokratických režimů – politická
polarizace Evropy



Itálie
Rusko – nepřátelské k evropským zemím, které byly pro něj buržoazní, to samé i
naopak (1924 diplomatické uznání)
Střední a východní Evropa
 Hospodářské a sociální problémy x ekonomický nástup jiných mocností
(např. USA)

Místo liberalismu a volné směny, která byla charakteristická pro 19. století,
protekcionismus
 Společnost národů – mezinárodní organizace, mezivládní princip, slabá
vůči velkým státům.

Idea, že členy jsou národy (people – Wilson), sama o sobě znamenala potlačení
evropské jednoty a společné identity
 Sice existovala formální struktura, kde se mohly státy setkávat a
diskutovat společné problémy, nicméně pro to chyběly politické
podmínky (demokracie vs. nedemokracie, vítězové vs. poražení)
Panevropské hnutí
 Hrabě Richard
Coundenhove-Kalergi
(1894-1972)
 1923 – Dílo Panevropa



Jednota Evropy inspirovaná
panamerikanismem
Jednotná Evropa, která je
schopná čelit expanzi Rusku
a USA
Mimo Panevropu mělo
zůstat:
Rusko – bolševické
 Velká Británie Commonwealth

Panevropské hnutí
 Nešlo o federaci, každý stát si měl zachovat svoji





suverenitu.
Mezinárodní organizace na mezivládní bázi.
Postupná integrace - nejprve osvěta a propagace
myšlenek, poté volná asociace, poté celní unie a ve finální
fázi měla být vytvořena evropská ústava a správní systém
Struktura: Rada (zástupci států), Shromáždění (delegáti
parlamentů), Soudní dvůr
Regionální organizace SN
Obecná vize regionalizace světa – PanEvropa, Severní
Amerika, Jižní Amerika, Commonwealth, SSSR a Dálný
východ – SN místo, kde by se řešily spory mezi regiony
Panevropské hnutí
 1923 – založení Panevropské unie ve Vídni
 Podpora významných osobností té doby – např.
Aristide Briand, T.G.M., E. Beneš
 Zájem u elit, ne u veřejnosti
 Pro hospodářské kruhy – jednotný trh, který by byl
schopný konkurovat USA


Naráželo na národní zájmy
Např. Francouzsko-německá hospodářská rada –Němci chtěli
snížit cla, ale to odmítali Francouzi (obava z dominance
Německa)
Panevropské hnutí
 V 2. pol. 20. let naděje, že by se mohla užší
spolupráce mezi státy realizovat.
 Nástup proevropských politiků ve Francii a Německu
(Aristide Briand a Gustav Stresemann), mnohé ale
zhatila smrt Stresemanna v r. 1929.
 Úpadek i samotného hnutí - v 2. pol. 20. let mělo
miliony příznivců, po vypuknutí hospodářské krize
klesly na tisíce
 Hospodářská krize – národní řešení jak v rovině
politické, tak ekonomické
Briandův návrh Evropské unie
 Franc. politik Aristide
Briand navrhl sjednocení
evropských států


V r. 1925 ministr zahraničí
1929 ministerský předseda
 V 2. pol. 20. let příznivá
politická konstelace
(Stresemann)
 Briand ale s návrhem
vyčkával, nálady vůči
Německu byly nepřátelské i
ve francouzské vládě
Briandův návrh Evropské unie
 V září 1929 projev na půdě SN
 Evropská federace postavená na principu vzájemné
solidarity
 Zároveň ale respekt k suverenitě států, proto hovořil o
evropské asociaci
 Asociace měla působit v hospodářské oblasti, v oblasti
politické a sociální méně
 V návrhu se spojovaly neslučitelné principy –
federativní i respekt k suverenitě


Jednalo se o návrh, o kterém se mělo dále diskutovat
Briand byl ve své rétorice velmi opatrný
Briandův návrh Evropské unie
 Reakce ostatních států vlažné
 Briand se nesetkal s pochopením ani ve Francii
 Opozice pravice, socialisté - Briand upozadil sociální tématiku,
rozpor mezi federací a suverenitou, komunisté - návrh je namířený
proti SSSR
 Německo
 Pro Stresemann – evropská spolupráce je nezbytná, zejména
v oblasti hospodářství, byl i pro jednotnou měnu.
 V Německu ale převažovalo přesvědčení, že nejprve musí získat zpět
svá práva.
 Velká Británie – odtažitý přístup
 Nechtěla se v Evropě angažovat, prioritou byl Commonwealth a USA
 W. Churchill: „…Pokud jde o Anglii, jsme s Evropou, ale nejsme její
součástí. Jsme s ní svázáni, ale nejsme do ní zahrnuti.“
Briandův návrh Evropské unie
 V r. 1930 bylo zveřejněno Briandovo memorandum, které znamenalo posun
oproti původnímu návrhu




Jiný kontext – hospodářská krize, státy inklinují k protekcionismu, spolupráce
v hospodářské oblasti upozaděna
Nový návrh se soustředil na politickou oblast, obavy, že ekonomickou spolupráci státy
odmítnou
Evropská konfederace, jejímiž členy by byli evropští členové SN
Neměla být dotčena státní suverenita
 Nepříznivé reakce – vlády chtěly absolutní respekt ke státní suverenitě,
nechtěly dublovat SN, kritika, že je upozaděna hospodářská sféra (VB),
problém s koloniemi (Portugalsko, VB)





Německo - rovnoprávné postavení s ostatními
Skandinávie preferovala SN
VB - nezájem
Podpora naopak z Nizozemska, Československa, Polska, Jugoslávie – spojenci Francie
USA pro, SSSR proti
 Výsledkem byl vznik komise, která měla studovat projekt Evropské unie, té
předsedal Brit, který celou záležitost odsunul.
Hitler a sjednocení Evropy násilím
 Sjednotit Evropu pod nadvládou Němců
 Přesvědčení, že pouze Němci mohou Evropu
organizovat
 Velkoněmecká říše a k ní připojené satelity
Jeden řídící stát a kolem něj se měla Evropa organizovat,
soudržnost měla být založena na jednotě režimů – nový
fašistický řád
 Evropské státy měly být formálně nezávislé, ale
s fašistickou vládou, která by se řídila pokyny z Berlína
 Východ ho měl zásobovat

Francouzsko-britská unie
 Návrhy britsko-francouzského spojení proti Německu
 Idea, která vznikla ve Velké Británii a navazovala na
tradiční britský zájem o rovnováhu velmocí v Evropě
 Arnold Toynbee - návrh společné obrany, zahraničního
obchodu, společné občanství apod. Ve Francii podpora u
Jeana Monneta.
 1940 - jednání britské vlády o návrhu unie

Rozpolcená, ale rozhodnuto zahájit jednání – nabídka vytvořit unii se
společnými orgány v oblasti obrany, zp, financí a hospodářství,
občanství a další
 Nabídka Francii přišla pozdě:
 Demise vlády Paula Reynauda, sestavena Pétainova vláda (priorita
příměří s Německem)
 1945 – VB oznámila, že tento návrh stahuje zpět
Idea sjednocení za války
 Odbojové hnutí – rozšíření myšlenky evropské federace

Altiero Spinelli a Ernesto Rossi - Manifest z Ventotene, zakladatelé
Evropského federalistického hnutí (MFE)
 Pro – odbojáři v Itálii, v Belgii, Nizozemsku, silná podpora i
ve Francii
 7/1944 byla vydána Deklarace evropského odboje
 Federace - měla vzniknou evropská vláda nadřazená
národním vládám, a to ihned a ve všech oblastech, měla
existovat evropská armáda, evropský soudní dvůr
Idea sjednocení za války
 Vlády ovšem federativní ideji nakloněny nebyly, ale bylo
jasné, že nějaká evropská organizace musí vzniknout


Zatím vlády spolupracovaly separátně – např. Belgie a Nizozemsko,
československo-polský Koordinační výbor
Pouze vznikl Benelux 1944
 Francie pod vedením de Gaulla (Francouzský výbor pro
národní osvobození)


Začíná se prosazovat Monnet – nutné vytvořit evropskou organizaci
zejména v oblasti hospodářství (těžký průmysl)
De Gaulle – respekt k národní suverenitě, ale byl pro spolupráci států
v hospodářské oblasti
 SSSR – proti evropské spolupráci (pro de Gaulla SSSR
významný aktér, nutný pro zabezpečení míru v Evropě)
Idea sjednocení za války
 Velká Británie
 Churchill
Pro evropskou spolupráci, ale prioritou byl Commonwealth a
vztahy s USA
 Evropská jednota nutná, obavy z mocenského vakua a postupu
SSSR

Návrh Rady Evropy spolu se soudním tělesem a
evropskou armádou
 Přednesl návrhy i v rámci Velké trojky – proti SSSR

 Do snah o sjednocení Evropy vstoupila politická
realita, zejména postup SSSR do střední Evropy a
faktické rozdělení Evropy