Transcript OPZ

1
Financování sociálních
služeb v roce 2015 a dále
Ing. Linda Maršíková, 23. 1. 15
2
O čem dnes budeme hovořit ?
 Obecné charakteristiky systému
 Kde jsme nyní a co nás čeká v dalších letech
 Rok 2015 – NV, VP, OPZ
 Velká novela zákona, změna financování
sociálních služeb – tedy rok 2016 a dále
3
Základní charakteristiky systému
4
Jaké jsou základní charakteristiky
systému?
Registrováno cca 5,5 tis. sociálních
služeb ve 32 druzích
Cca 2,5 tis. poskytovatelů
Celkové náklady systému sociálních
služeb = 30 mld. Kč (cca 0,77 % HDP)???
Pořadí registrovaných služeb dle
četnosti a nákladovosti
5

Četnost
TOP 3:

Nákladovost
TOP 3:
•
Pečovatelská služba (750)
•
Domovy pro seniory
•
Odborné sociální poradenství
(613)
•
Domovy pro osoby se
zdravotním postižením
•
Domovy pro seniory (495)
•
Domovy se zvláštním režimem
MIN 3:
•
Intervenční centra (18)
•
Terapeutické komunity (18)
•
Tísňová péče (18)
MIN 3:
•
Průvodcovské a předčitatelské
služby
•
Tlumočnické služby
•
Tísňová péče
6
Vývoj dotací 2007 – 2014 – stabilita
nulová
7
Kde jsme nyní a co nás čeká v
dalších letech
8
Co je naším společným cílem v
sociálních službách?
 Mít systém sociálních služeb, který reaguje na identifikované
potřeby uživatelů
 Znát časovou náročnost poskytovaných služeb
 Nastavit kvalitu a rozsah poskytovaných služeb pro klienta
 Vědět, kdo si služby skutečně objednává
A takové služby financovat..
 Pomohou nám k tomu dotace? Zatím ano.. Ale nejsou konečným
řešením, které je udržitelné
9
Co MPSV přimělo uvažovat o
změně v systému?
 Nová legislativa EU v oblasti veřejné podpory
 Právní analýzy, realizované v rámci projektu „Podpora
procesů v sociálních službách“ z 5/2011 – 12/2012
 Manuál služeb obecného hospodářského zájmu pro MMR z
4/2013
 Výstupy činnosti pracovní skupiny k SSGI při SPC
 Korespondence s ÚOHS
Sociální služby můžeme považovat za služby v obecném
hospodářském zájmu
10
Proces zavedení financování sociálních služeb
jako SOHZ v režimu rozhodnutí je postupný
Cílový stav musí být zřejmý, dle něj nastavit směr ve financování a
poskytovatele a další aktéry na něj postupně „zvykat“
1. 2014 – první principy, testování výpočtu, mírné změny pro
poskytovatele
2. 2015 – testování obvyklých nákladů služby, zavedení výpočtu s
ukazateli nastavenými v „mírné“ variantě
3. 2016 – financování dle režimu Rozhodnutí, včetně přiměřeného
zisku, systému kontroly a vracení nadměrných vyrovnávacích
plateb využití zkušeností z předchozích let)
Parametry lze na počátku procesu stanovit měkčeji a postupně je
zpřísňovat (dosažení cílového stavu)
Rok 2015 – technická změna ve financování
sociálních služeb
11
 Přechod odpovědnosti za rozdělování dotací na kraje
 Změna provedena tak, aby měla co nejmenší dopad na
poskytovatele
 Shodné období podávání žádostí, výplat apod.
 A co rizika přechodu odpovědnosti MPSV – kraje?
?
Diferenciace přístupů
?
Zpoždění plateb
?
Zvýhodnění poskytovatelů na základě právní formy organizace
?
Narušení sítě sociálních služeb na území ČR
?
Meziroční rozkolísání systému
12
Rok 2015 – NV, VP, OPZ
13
Zvyšuje se provázanost financování
a plánování
 § 95 písm. g) zákona o sociálních službách

Kraj zajišťuje dostupnost poskytování sociálních služeb
na svém území v souladu se střednědobým plánem
rozvoje sociálních služeb.
 § 101a – účinnost 1. ledna 2014

K plnění povinnosti uvedené v § 95 písm. g) se
krajům poskytuje ze státního rozpočtu účelově určená
dotace na financování běžných výdajů, souvisejících s
poskytováním základních druhů a forem sociálních
služeb v rozsahu stanoveném základními činnostmi u
jednotlivých druhů služeb.

 Dotaci poskytuje ministerstvo kraji podle zvláštního
právního předpisu
14
Rok 2015 – tedy rok NV, VP a OPZ
 NV – tvorba nařízení vlády k §101a zákona o
sociálních službách
 VP – příprava zavedení financování sociálních
služeb v souladu s pravidly pro poskytování
veřejné podpory
 OPZ – Operační program zaměstnanost, který
bude financovat také sociální služby, a to

Koordinovaně
 Za stejných podmínek jako u státních
dotací

Se stejnou úrovní obvyklých nákladů
15
Jaký bude obsah nařízení vlády?
 Bude vycházet ze schválené Metodiky MPSV
 Obsah je definován odstavcem 7 §101a
zákona o sociálních službách
 čerpání dotace,
 lhůty pro výplatu dotace,
 formu a obsah žádosti a lhůtu pro její podání,
 formu a obsah přehledu
NV
16
Proč se zabýváme veřejnou
podporou?
 Sociální služby můžeme považovat za služby v obecném
hospodářském zájmu
 Podmnožina hospodářských činností
 Zvláštní význam pro občana
 Bez zásahu poskytovatele podpory by neexistovala/existovala
za horších podmínek
 Proč je tento režim skvělý?
 Prověří, zda službu nezajistí trh
 Omezí negativní dopad finančních podpor státu/veřejných
rozpočtů na existující trh
 Šetří výdaje státu/veřejných rozpočtů a stanoví výdajové limity
prostřednictvím VYROVNÁVACÍ PLATBY
VP
17
Máme štěstí, že některé kraje tento
režim zavádějí již pro rok 2015
 Aplikace pravidel v jiných odvětvích již probíhá
 Lze vyjít ze zkušeností několika poskytovatelů
dotace (krajů) v oblasti sociálních služeb
 Pro rok 2016 bude zavedeno plošně
 Pro oblast státních dotací poskytovaných kraji a
Hlavním městem Prahou
 Pro oblast dotací z Evropského sociálního fondu
prostřednictvím Operačního programu
zaměstnanost
VP
18
Základní dokumenty Nového
programového období
• Evropa 2020 – základní dokument EK pro
programové období 2014-2020
• Dohoda o partnerství – zpracováno členským
státem EU o využívání ESIF, vyjednáno s EK,
zastřešuje jednotlivé OP
• Operační programy – rozpracovávají Dohodu
pro určité oblasti podpory do podoby
implementační dokumentace
• Metodika finančních toků – pravidla MF pro
poskytovaní dotací z ESIF
2014 2020
19
Jaké jsou jednotlivé fondy?
Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF)
Evropský sociální fond (ESF)
Fond soudržnosti - doprava (FS)
Evropský zemědělský fond pro rozvoj
venkova (EZFRV)
 Evropský námořní a rybářský fond (ENRF)




 Fond evropské pomoci nejvíce
deprivovaným (FEAD) – není zahrnut do
ESIF
2014 2020
20







Kde se nyní nacházíme?
27. srpna byla EK schválena Dohoda o partnerství mezi
EU a ČR
Pro ČR vyčleněno 22 mld EUR pro OP a 2,17 mld EUR z
EZFRV (zemědělství a rozvoj venkova) – ČR je nadále
čistým příjemcem
23,3 mil EUR Fond evropské pomoci pro nejvíce
deprivované pro ČR – zaměstnávání mladých lidí
Všechny operační programy byly schváleny vládou
ČR
27. listopadu proběhl formální dialog s EK
První výzvy koncem prvního pololetí až v druhém
pololetí 2015
Možnost výzev před schválení OP Evropskou komisí schvaluje vláda
2014 2020
21
OP Zaměstnanost (ESF) – podpora zaměstnanosti a
sociálního začleňování a efektivní veřejné správy
 PO 1 – Podpora zaměstnanosti a adaptability
pracovní síly
PO 2 – Sociální začleňování a boj s chudobou
(sociální služby, sociální ekonomika)
 PO 3 – Sociální inovace a mezinárodní
spolupráce
 PO 4 – Efektivní veřejná správa
 PO 5 – Technická pomoc
 Územní dimenze:
 Řídící orgán MPSV
OPZ
22
Jak budou sociální služby
financovány z OPZ – PO2?
 Koordinovaný přístup s dotacemi ze státního
rozpočtu
 Shodné obvyklé náklady služeb
 Shodný obsah pověřovacích aktů
 Poskytovatel dotace (kraj) určí, na které služby v
rámci sítě na území využije státní prostředky a na
které Evropské
OPZ
23
A další podmínky?
 Výzvy pro kraje budou vyhlášeny v polovině
roku
 Budou schváleny vládou před schválením
OPZ
 Rozdělení alokace mezi kraje bude dle
podílu směrných čísel
OPZ
24
Velká novela zákona, změna
financování sociálních služeb – tedy
rok 2016 a dále
25
A budoucnost, tedy rok 2016 a dále?
 Změny musí být pozvolné
 Je nutné pečlivé hodnocení dopadů
 Pomohou analýzy v rámci projektu MPSV „Podpora
procesů v sociálních službách“
„Kalkulační vzorec…“ – probíhá realizace
„Analýza veřejných a soukromých zdrojů…“ – zakázka
dokončena
„Studie proveditelnosti k nastavení vybraných oblastí
nového systému financování sociálních služeb “ –
zakázka dokončena
„Studie proveditelnosti variant financování…“ – probíhá
realizace
26
Co znamená Kalkulační vzorec?
• Vyjádření
optimální
nákladovosti
jednotlivých
sociálních služeb
• Porovnání
jednotlivých
nákladů
na
sociální
služby,
v
služeb
na
různých
úrovních
rámci
(podle
poskytovatelů, krajů, i mezi službami navzájem)
• Zpřehlednění reálné ceny sociálních služeb veřejnosti
  argument zapojení soukromých zdrojů
27
Kvalita je prioritou
• Potřebná a žádaná úroveň kvality se odráží ve všech
složkách kalkulačního vzorce – nákladech na jednotlivé
zdroje (max = osobní náklady)
• Cíl kalkulací: nastavit optimální poměr cena/kvalita
• Výsledek = informace pro všechny zúčastněné strany: za
tuto cenu lze očekávat takovou úroveň kvality
28
Konstrukce kalkulačního vzorce
 Výpočet na kapacitní jednotku:
CN = ON + ostatní náklady
CN – celkové náklady
ON – osobní náklady
 Známe podíl ON k celkovým nákladům
(př. OSP – 73%, OA – 84%, DPS 60%, PEČ 74%)
29
Ověřování kalkulačního vzorce
• Kapacitní jednotka u jiných než pobytových služeb
 hodina přímé péče?
• Personální zajištění kapacitní jednotky  kolik
pracovníků, jaké kvalifikace
• Mzdová úroveň pracovníků
• Spolupráce:
APSS ČR
Vysoká škola ekonomická v Praze
30
K čemu bude výstup sloužit?
 Testování nákladů jednotlivých služeb a
poskytovatelů
 Sjednocení „ceny“ pro širokou veřejnost
 Podklad pro vyhlášku provádějící zákon o
sociálních službách – termín pro
zpracování 1. 1. 2017
31
„Komplexní analýza zdrojů“
 analýza příjmů a výdajů veřejných rozpočtů,
včetně pojistných a nepojistných systémů
sociální ochrany
 analýza právních závazků veřejných rozpočtů
 analýza soukromých zdrojů
 Studie vypracována firmou Sociotrendy v rámci
KA 6 (Nastavení systému financování sociálních
služeb) projektu PPSS
 Realizace studie probíhala v období srpenprosinec 2013
32
Explicitně vynakládané částky občanů, kteří nejsou
v sociálně nepříznivé situaci, v oblasti vztahu
k lidem v nepříznivé situaci, dle platového rozmezí
Částka v Kč odpovídající podílu
Hrubý příjem na sociální příspěvky dle složené
platové rozmezí v Kč daňové kvóty pro rok 2011 (15,4
%)
8 000-20 000
21 000-30 000
31 000-40 000
41 000-50 000
51 000-100 000
145
481
842
1152
1538
101 000-1 000 000
9250
33
Implicitní výdaje
• zjišťováno
v rámci sociologického šetření
•téměř dvě třetiny respondentů finančně přispívají na
sociálně potřebné
34
Spolupodílení se na úhradách
• zjištění míry ochoty podílet se finančně na
úhradě sociálních služeb pro sebe, nebo své
blízké
• 6 % respondentů není ochotno se podílet
vůbec
35
Analýza ostatních soukromých
zdrojů
• Kvalitativní šetření mezi podnikateli
• Identifikovány 4 typy podnikatelů na základě jejich ochoty
přispívat, včetně přibližných částek darovaných ročně
osobám v nepříznivé sociální situaci a typického postoje k
sociálně potřebným:
 „populisté“ (do 1.000 Kč), postoj: „nic o nich nevím“
 „mentalisté“ (do 50.000 Kč), postoj: „musím vědět, kdo to
je“
 „holisté“ (do 200.000 Kč), postoj: „jsem otevřený, preferuji
dlouhodobou spolupráci“
 „posuzovatelé“ (do 15.000 Kč), postoj: „jak k té situaci
přišel?“
36
Výzva pro poskytovatele
• čím je příspěvek adresnější, tím raději
podnikatelé přispějí
• rozšiřování povědomí o důležitosti příspěvků v
rámci komunity
← rozvíjení fundraisingových aktivit
37
Nyní probíhá realizace největších
zakázek
„Studie proveditelnosti k nastavení vybraných
oblastí nového systému financování sociálních
služeb “
„Studie proveditelnosti variant financování…“
38
Na jaké otázky mají studie
odpovědět?
 Jaká jsou specifika poskytování a financování
sociálních služeb ve vztahu k jednotlivým
právním formám organizací?
 Existují nežádoucí a neefektivní jevy ve
fungování jednotlivých právních forem z
pohledu účetní a ekonomické praxe?
 Jaká je optimální praxe pro jednotlivé právní
formy s ohledem na platnou legislativu?
 Jak lze vyložit problematiku veřejné podpory
ve vztahu k dotacím na sociální služby?
39
A ještě..
 Jaký systém financování sociálních služeb bude pro
ČR nejvhodnější?
 Za jakých ekonomických, politických a sociálních
podmínek je realizovatelný?
 Jaké hlavní změny financování bude třeba pro
jeho efektivní fungování provést?
 Jakým způsobem se bude do budoucna měnit
struktura zdrojů financování soc. služeb a jaká
změna legislativy s tím bude spjatá?
 Jaká jsou hlavní ekonomická a sociální rizika pro
udržitelnost optimálního systému?
40
Děkuji za Vaši pozornost
Kontakty
JUDr. Karel Zuska
Web: www.zklub.cz
E-mail: [email protected]
Tel: +420 702 144 106