Transcript OPZ
1 Financování sociálních služeb v roce 2015 a dále Ing. Linda Maršíková, 23. 1. 15 2 O čem dnes budeme hovořit ? Obecné charakteristiky systému Kde jsme nyní a co nás čeká v dalších letech Rok 2015 – NV, VP, OPZ Velká novela zákona, změna financování sociálních služeb – tedy rok 2016 a dále 3 Základní charakteristiky systému 4 Jaké jsou základní charakteristiky systému? Registrováno cca 5,5 tis. sociálních služeb ve 32 druzích Cca 2,5 tis. poskytovatelů Celkové náklady systému sociálních služeb = 30 mld. Kč (cca 0,77 % HDP)??? Pořadí registrovaných služeb dle četnosti a nákladovosti 5 Četnost TOP 3: Nákladovost TOP 3: • Pečovatelská služba (750) • Domovy pro seniory • Odborné sociální poradenství (613) • Domovy pro osoby se zdravotním postižením • Domovy pro seniory (495) • Domovy se zvláštním režimem MIN 3: • Intervenční centra (18) • Terapeutické komunity (18) • Tísňová péče (18) MIN 3: • Průvodcovské a předčitatelské služby • Tlumočnické služby • Tísňová péče 6 Vývoj dotací 2007 – 2014 – stabilita nulová 7 Kde jsme nyní a co nás čeká v dalších letech 8 Co je naším společným cílem v sociálních službách? Mít systém sociálních služeb, který reaguje na identifikované potřeby uživatelů Znát časovou náročnost poskytovaných služeb Nastavit kvalitu a rozsah poskytovaných služeb pro klienta Vědět, kdo si služby skutečně objednává A takové služby financovat.. Pomohou nám k tomu dotace? Zatím ano.. Ale nejsou konečným řešením, které je udržitelné 9 Co MPSV přimělo uvažovat o změně v systému? Nová legislativa EU v oblasti veřejné podpory Právní analýzy, realizované v rámci projektu „Podpora procesů v sociálních službách“ z 5/2011 – 12/2012 Manuál služeb obecného hospodářského zájmu pro MMR z 4/2013 Výstupy činnosti pracovní skupiny k SSGI při SPC Korespondence s ÚOHS Sociální služby můžeme považovat za služby v obecném hospodářském zájmu 10 Proces zavedení financování sociálních služeb jako SOHZ v režimu rozhodnutí je postupný Cílový stav musí být zřejmý, dle něj nastavit směr ve financování a poskytovatele a další aktéry na něj postupně „zvykat“ 1. 2014 – první principy, testování výpočtu, mírné změny pro poskytovatele 2. 2015 – testování obvyklých nákladů služby, zavedení výpočtu s ukazateli nastavenými v „mírné“ variantě 3. 2016 – financování dle režimu Rozhodnutí, včetně přiměřeného zisku, systému kontroly a vracení nadměrných vyrovnávacích plateb využití zkušeností z předchozích let) Parametry lze na počátku procesu stanovit měkčeji a postupně je zpřísňovat (dosažení cílového stavu) Rok 2015 – technická změna ve financování sociálních služeb 11 Přechod odpovědnosti za rozdělování dotací na kraje Změna provedena tak, aby měla co nejmenší dopad na poskytovatele Shodné období podávání žádostí, výplat apod. A co rizika přechodu odpovědnosti MPSV – kraje? ? Diferenciace přístupů ? Zpoždění plateb ? Zvýhodnění poskytovatelů na základě právní formy organizace ? Narušení sítě sociálních služeb na území ČR ? Meziroční rozkolísání systému 12 Rok 2015 – NV, VP, OPZ 13 Zvyšuje se provázanost financování a plánování § 95 písm. g) zákona o sociálních službách Kraj zajišťuje dostupnost poskytování sociálních služeb na svém území v souladu se střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb. § 101a – účinnost 1. ledna 2014 K plnění povinnosti uvedené v § 95 písm. g) se krajům poskytuje ze státního rozpočtu účelově určená dotace na financování běžných výdajů, souvisejících s poskytováním základních druhů a forem sociálních služeb v rozsahu stanoveném základními činnostmi u jednotlivých druhů služeb. Dotaci poskytuje ministerstvo kraji podle zvláštního právního předpisu 14 Rok 2015 – tedy rok NV, VP a OPZ NV – tvorba nařízení vlády k §101a zákona o sociálních službách VP – příprava zavedení financování sociálních služeb v souladu s pravidly pro poskytování veřejné podpory OPZ – Operační program zaměstnanost, který bude financovat také sociální služby, a to Koordinovaně Za stejných podmínek jako u státních dotací Se stejnou úrovní obvyklých nákladů 15 Jaký bude obsah nařízení vlády? Bude vycházet ze schválené Metodiky MPSV Obsah je definován odstavcem 7 §101a zákona o sociálních službách čerpání dotace, lhůty pro výplatu dotace, formu a obsah žádosti a lhůtu pro její podání, formu a obsah přehledu NV 16 Proč se zabýváme veřejnou podporou? Sociální služby můžeme považovat za služby v obecném hospodářském zájmu Podmnožina hospodářských činností Zvláštní význam pro občana Bez zásahu poskytovatele podpory by neexistovala/existovala za horších podmínek Proč je tento režim skvělý? Prověří, zda službu nezajistí trh Omezí negativní dopad finančních podpor státu/veřejných rozpočtů na existující trh Šetří výdaje státu/veřejných rozpočtů a stanoví výdajové limity prostřednictvím VYROVNÁVACÍ PLATBY VP 17 Máme štěstí, že některé kraje tento režim zavádějí již pro rok 2015 Aplikace pravidel v jiných odvětvích již probíhá Lze vyjít ze zkušeností několika poskytovatelů dotace (krajů) v oblasti sociálních služeb Pro rok 2016 bude zavedeno plošně Pro oblast státních dotací poskytovaných kraji a Hlavním městem Prahou Pro oblast dotací z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu zaměstnanost VP 18 Základní dokumenty Nového programového období • Evropa 2020 – základní dokument EK pro programové období 2014-2020 • Dohoda o partnerství – zpracováno členským státem EU o využívání ESIF, vyjednáno s EK, zastřešuje jednotlivé OP • Operační programy – rozpracovávají Dohodu pro určité oblasti podpory do podoby implementační dokumentace • Metodika finančních toků – pravidla MF pro poskytovaní dotací z ESIF 2014 2020 19 Jaké jsou jednotlivé fondy? Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Evropský sociální fond (ESF) Fond soudržnosti - doprava (FS) Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) Fond evropské pomoci nejvíce deprivovaným (FEAD) – není zahrnut do ESIF 2014 2020 20 Kde se nyní nacházíme? 27. srpna byla EK schválena Dohoda o partnerství mezi EU a ČR Pro ČR vyčleněno 22 mld EUR pro OP a 2,17 mld EUR z EZFRV (zemědělství a rozvoj venkova) – ČR je nadále čistým příjemcem 23,3 mil EUR Fond evropské pomoci pro nejvíce deprivované pro ČR – zaměstnávání mladých lidí Všechny operační programy byly schváleny vládou ČR 27. listopadu proběhl formální dialog s EK První výzvy koncem prvního pololetí až v druhém pololetí 2015 Možnost výzev před schválení OP Evropskou komisí schvaluje vláda 2014 2020 21 OP Zaměstnanost (ESF) – podpora zaměstnanosti a sociálního začleňování a efektivní veřejné správy PO 1 – Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly PO 2 – Sociální začleňování a boj s chudobou (sociální služby, sociální ekonomika) PO 3 – Sociální inovace a mezinárodní spolupráce PO 4 – Efektivní veřejná správa PO 5 – Technická pomoc Územní dimenze: Řídící orgán MPSV OPZ 22 Jak budou sociální služby financovány z OPZ – PO2? Koordinovaný přístup s dotacemi ze státního rozpočtu Shodné obvyklé náklady služeb Shodný obsah pověřovacích aktů Poskytovatel dotace (kraj) určí, na které služby v rámci sítě na území využije státní prostředky a na které Evropské OPZ 23 A další podmínky? Výzvy pro kraje budou vyhlášeny v polovině roku Budou schváleny vládou před schválením OPZ Rozdělení alokace mezi kraje bude dle podílu směrných čísel OPZ 24 Velká novela zákona, změna financování sociálních služeb – tedy rok 2016 a dále 25 A budoucnost, tedy rok 2016 a dále? Změny musí být pozvolné Je nutné pečlivé hodnocení dopadů Pomohou analýzy v rámci projektu MPSV „Podpora procesů v sociálních službách“ „Kalkulační vzorec…“ – probíhá realizace „Analýza veřejných a soukromých zdrojů…“ – zakázka dokončena „Studie proveditelnosti k nastavení vybraných oblastí nového systému financování sociálních služeb “ – zakázka dokončena „Studie proveditelnosti variant financování…“ – probíhá realizace 26 Co znamená Kalkulační vzorec? • Vyjádření optimální nákladovosti jednotlivých sociálních služeb • Porovnání jednotlivých nákladů na sociální služby, v služeb na různých úrovních rámci (podle poskytovatelů, krajů, i mezi službami navzájem) • Zpřehlednění reálné ceny sociálních služeb veřejnosti argument zapojení soukromých zdrojů 27 Kvalita je prioritou • Potřebná a žádaná úroveň kvality se odráží ve všech složkách kalkulačního vzorce – nákladech na jednotlivé zdroje (max = osobní náklady) • Cíl kalkulací: nastavit optimální poměr cena/kvalita • Výsledek = informace pro všechny zúčastněné strany: za tuto cenu lze očekávat takovou úroveň kvality 28 Konstrukce kalkulačního vzorce Výpočet na kapacitní jednotku: CN = ON + ostatní náklady CN – celkové náklady ON – osobní náklady Známe podíl ON k celkovým nákladům (př. OSP – 73%, OA – 84%, DPS 60%, PEČ 74%) 29 Ověřování kalkulačního vzorce • Kapacitní jednotka u jiných než pobytových služeb hodina přímé péče? • Personální zajištění kapacitní jednotky kolik pracovníků, jaké kvalifikace • Mzdová úroveň pracovníků • Spolupráce: APSS ČR Vysoká škola ekonomická v Praze 30 K čemu bude výstup sloužit? Testování nákladů jednotlivých služeb a poskytovatelů Sjednocení „ceny“ pro širokou veřejnost Podklad pro vyhlášku provádějící zákon o sociálních službách – termín pro zpracování 1. 1. 2017 31 „Komplexní analýza zdrojů“ analýza příjmů a výdajů veřejných rozpočtů, včetně pojistných a nepojistných systémů sociální ochrany analýza právních závazků veřejných rozpočtů analýza soukromých zdrojů Studie vypracována firmou Sociotrendy v rámci KA 6 (Nastavení systému financování sociálních služeb) projektu PPSS Realizace studie probíhala v období srpenprosinec 2013 32 Explicitně vynakládané částky občanů, kteří nejsou v sociálně nepříznivé situaci, v oblasti vztahu k lidem v nepříznivé situaci, dle platového rozmezí Částka v Kč odpovídající podílu Hrubý příjem na sociální příspěvky dle složené platové rozmezí v Kč daňové kvóty pro rok 2011 (15,4 %) 8 000-20 000 21 000-30 000 31 000-40 000 41 000-50 000 51 000-100 000 145 481 842 1152 1538 101 000-1 000 000 9250 33 Implicitní výdaje • zjišťováno v rámci sociologického šetření •téměř dvě třetiny respondentů finančně přispívají na sociálně potřebné 34 Spolupodílení se na úhradách • zjištění míry ochoty podílet se finančně na úhradě sociálních služeb pro sebe, nebo své blízké • 6 % respondentů není ochotno se podílet vůbec 35 Analýza ostatních soukromých zdrojů • Kvalitativní šetření mezi podnikateli • Identifikovány 4 typy podnikatelů na základě jejich ochoty přispívat, včetně přibližných částek darovaných ročně osobám v nepříznivé sociální situaci a typického postoje k sociálně potřebným: „populisté“ (do 1.000 Kč), postoj: „nic o nich nevím“ „mentalisté“ (do 50.000 Kč), postoj: „musím vědět, kdo to je“ „holisté“ (do 200.000 Kč), postoj: „jsem otevřený, preferuji dlouhodobou spolupráci“ „posuzovatelé“ (do 15.000 Kč), postoj: „jak k té situaci přišel?“ 36 Výzva pro poskytovatele • čím je příspěvek adresnější, tím raději podnikatelé přispějí • rozšiřování povědomí o důležitosti příspěvků v rámci komunity ← rozvíjení fundraisingových aktivit 37 Nyní probíhá realizace největších zakázek „Studie proveditelnosti k nastavení vybraných oblastí nového systému financování sociálních služeb “ „Studie proveditelnosti variant financování…“ 38 Na jaké otázky mají studie odpovědět? Jaká jsou specifika poskytování a financování sociálních služeb ve vztahu k jednotlivým právním formám organizací? Existují nežádoucí a neefektivní jevy ve fungování jednotlivých právních forem z pohledu účetní a ekonomické praxe? Jaká je optimální praxe pro jednotlivé právní formy s ohledem na platnou legislativu? Jak lze vyložit problematiku veřejné podpory ve vztahu k dotacím na sociální služby? 39 A ještě.. Jaký systém financování sociálních služeb bude pro ČR nejvhodnější? Za jakých ekonomických, politických a sociálních podmínek je realizovatelný? Jaké hlavní změny financování bude třeba pro jeho efektivní fungování provést? Jakým způsobem se bude do budoucna měnit struktura zdrojů financování soc. služeb a jaká změna legislativy s tím bude spjatá? Jaká jsou hlavní ekonomická a sociální rizika pro udržitelnost optimálního systému? 40 Děkuji za Vaši pozornost Kontakty JUDr. Karel Zuska Web: www.zklub.cz E-mail: [email protected] Tel: +420 702 144 106