Transcript DĚTI V OHROŽENÍ
DĚTI V OHROŽENÍ
Ohrožené děti
Děti, jejichž zdravý vývoj je ohrožen Děti, které žijí v závadovém prostředí Děti, které trpí fyzicky a psychicky Děti, jejichž psychika je narušena
Ohrožené děti
Je to nezdravý jev Odchylka od normálu Abnormalita
Věz, že
Abnormalitu lépe pochopíš ve srovnání s normalitou Jinak řečeno zlo poznáš na pozadí dobra a naopak, jak už to věděl třeba svatý Augustin v 5. století po Kristu a nebo
Herakleitos v 5. století před Kristem
Starověk však nechme stranou
A pohleďme na novověké teorie o osobnosti člověka, které vypráví o tom, co člověka od jeho ranného dětství formuje a co
Deformuje
Bylo zjištěno, že člověka ovlivňují v jeho vývoji zejména 2 faktory Dědičnost – zděděné danosti a dispozice Prostředí – všechny vnější vlivy které na člověka působí – rodina, výchova, učení, škola, kamarádi, média
Ale ještě je tu jeden faktor
A to je
Seberegulace
Jedná se o svobodné rozhodování Samostatné plánování Prosazování vlastního řešení
Člověk není jen mechanické kolečko v systému Viktor Emil Frankl /1905 – 1997/, rakouský psycholog a filosof židovského původu vyslovil svoji zkušenost z koncentračního tábora
Tuto zkušenost popisuje takto: „Kdo z těch, kteří přežili koncentrační tábory, by nedokázali vyprávět o lidech, kteří kráčeli po apelplacu nebo mezi táborovými baráky a darovali někomu dobré slovo nebo poslední kousek chleba? A ačkoliv jich nebylo mnoho, byli živými důkazy toho, že člověku v koncentračním táboře lze vzít všechno, až na poslední možnost jednat svobodně, zachovat se v daných podmínkách tak nebo tak … Duchovní svobodu člověka, kterou mu nikdo nemůže vzít, dokud dýchá, a také mu, dokud dýchá, stále zůstává příležitost dávat svému životu smysl.“
To, pro co se člověk rozhoduje, závisí z velké míry na výchově v rodině.
Je to o tom, jaké dostane vzory chování
Dítě přijímá vzory na vědomé i nevědomé úrovni a v dospělosti se rozhoduje také na vědomé i nevědomé úrovni
Sigmund Freud /1856 – 1939/ Tvrdil, že člověka nejvíce ovlivňuje nevědomá část jeho osobnosti Představíš-li si ledovec, pak je to ten jeho největší díl, který je pod hladinou Vědomá část osobnosti hraje v životě člověka menší roli. Je to pouhá špička ledovce trčící nad hladinou Výchovou v dětství se formuje především nevědomí, které má později v životě člověka rozhodující úlohu
Tak vypadá ledovec
A máme tady další persony, které uvažovaly o osobnosti člověka
Prs v ústech
Harry Stack Sullivan /1892 – 1949/, americký psycholog, tvrdil, že k prvnímu interpersonálnímu vztahu dochází u dítěte při kojení Sullivan vůbec tvrdil, že osobnost dítěte je výsledek jeho interpersonálních vztahů Jaké budou vztahy dítěte k okolním lidem, taková bude jeho osobnost
Sullivan rozlišoval Zlý prs – nabízí ho matka, která není v psychické pohodě, čímž vyvolává v dítěti napětí Dobrý prs – matka je v dobré psychické kondici, což působí na dítě pozitivně
Karen Horneyová /1885 – 1952/ Německá psycholožka skandinávského původu žijící v USA Domnívala se, že existují 3 kategorie vztahů dítěte k druhým lidem
Jsou to tyto:
Vztah k lidem – dítě se snaží získat jejich náklonnost a dobrou vůli Vztah proti lidem – vyjadřuje k nim nedůvěru Vztah od lidí – vymaňuje se ze vztahů k nim
Jak to funguje
U normálního zdravého dítěte jsou všechna tři vztahování v harmonii, dítě je přirozeně, spontánně spojuje podle životních situací Ohrožené dítě se strnule drží jednoho z těchto tří přístupů k druhým. Je ochotno jít s kýmkoli /vazba k / nebo je agresivní /vazba proti / anebo se uchyluje do samoty /vazba od /
V dospělosti se nezměníš
Ulpívání na jedné z vazeb se přenáší do dospělosti a způsobuje to neurózu Člověk má pak nutkavé neurotické potřeby
Neuroticky potřebuje
Náklonnost a schválení Mít partnera, který převezme péči o jeho život Vymezit úzce svůj život Mít moc Využívat druhých Prestiž Obdiv Výkon Soběstačnost a nezávislost Dokonalost a nenapadnutelnost
Alfred Adler /1870 – 1937/ Se zase domníval, že člověk trpí od dětství méněcenností, kterou se snaží v průběhu života překonat Děje se to úsilím o nadřazenost a převahu, tzv. maskulinním protestem Adler: „Psyché má svůj cíl – získání nadřazenosti.“
Adlerovská podoba nadřazenosti má dvojí výraz Zdravá podoba – snaha něčeho dosáhnout, zkrátka „být v něčem dobrej“ Nezdravá podoba – chorobná ctižádostivost, přání postavit se proti všem
Příklady nezdravé nadřazenosti
Rozmazlené dítě – věnuje zájem jenom sobě, nechápe nezbytnost spolupráce. V dospělosti má pocit, že mu všichni křivdí, může svoje nepřátelství k druhým schovávat za fasádu dobré vůle Zanedbávané dítě – nenaučilo se spolupracovat, nezakusilo lásku. V dospělosti negativismus, podezíravost, neschopnost navázat trvalé citové vazby
Výchovou můžeš u dítěte vytvářet
Zdravé já – to je v pořádku. Vytváří se dobrou výchovou.
Falešné já – to je špatně. Vzniká mizernou výchovou.
Falešné já
Dospělý ho pěstuje u dítěte tím, že ho neustále okřikuje a brání mu ve spontánních projevech Dítě se pak naučí chovat se tak, jak si to dospělý přeje Jeho chování však není autentické, to, že žije, jen hraje Důsledkem je nesamostatnost a závislost Celý život je pak člověk odkázán na souhlas a potvrzování svého chování od jiných Stále více se zdokonaluje v tom, jak sám sebe skrývat
Příklady lidí falešného já
Příkladné dítě Ideální manžel Pilný úředník
Co je ještě zásadní při výchově
Citový vztah
A to ke konstantní osobě Pokud chybí, dochází u dítěte k poruchám: snížení zájmu, menší pohotovost reakcí, ustrašenost, nepřizpůsobivost, zaostalost ve vývoji řeči, hubnutí, apatie
Uvádí se, že
Stav dětí z kojeneckých ústavů v důsledku nedostatečných citových vazeb nelze rozpoznat od endogenní debility
Tělesný kontakt
Jeho absence vyvolává u dítěte zmatek Tělesné odmítnutí dítě zakouší jako obavu z opuštěnosti Zmatek pak vyvolává strach a strach blokuje paměť Důsledkem tedy je intelektuální zaostalost
Hračky
Mají zásadní význam pro zdravý psychický vývoj dítěte Hračky mají být přiměřené věku, různého druhu a trvanlivé Je důležité, aby se do her zapojil i dospělý
Vzor obou pohlaví
Je důležitý pro to, aby se dítě mohlo stát nezávislým, samostatným jedincem Pokud oba vzory dobře fungují, dítě je pak v dospělosti schopno převzít danou pohlavní roli Nesmířenost se svou pohlavní rolí v dospělosti může mít původ nepřítomnosti obou vzorů v dětství
Bombardování
O výchově se říká, že je to bombardování různými vlivy Rodinné vlivy trvale působí na celý další život dítěte
Výchova pak je
Funkcionální – chování členů rodiny, typ komunikace. Působí podprahově, neuvědomují si ani rodiče, ani děti. Zkrátka rodina nějakým způsobem žije.
Intencionální – záměrná, vědomá, úmyslně řízená rodiči, kteří chtějí, aby z dítěte „něco bylo“. Vzdělanější rodiče vychovávají děti spíše k samostatnosti, flexibilitě, všestrannosti a toleranci. Méně vzdělaní rodiče podporují u dětí přizpůsobivost, skromnost, zdvořilost a spořivost.
Výchova a zděděné danosti mají vzájemně spolupůsobit
Nesmí se promarnit tzv.
Kritické období
Kritické období
Jinak řečeno senzibilní období Je to čas dítěte,v němž se mu musí dát přesně to co potřebuje a je schopno akceptovat Pokud to dítě dostane předčasně, míjí se to účinkem Pokud se mu toho nedostane, těžko to v životě bude dohánět nebo top nedožene vůbec
Je zbytečné učit kojence malou násobilku
Například
Musí se s dítětem adekvátně komunikovat, aby nemělo v budoucnu problémy s řečí Známé případy zaostalosti dětí je Divoký chlapec z Averoynu a Genie
A teď se zblízka podíváme na sociální abnormalitu – ohrožené děti
Ohrožené děti
Pro syndrom ohrožených dětí se prosadil pojem: CAN CAN = Child Abuse and Neglect Jedná se o syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte
CAN
Fyzické týrání Psychické týrání Sexuální zneužívání Každý z těchto způsobů může nabývat
aktivní a pasivní formy
Fyzické týrání
Aktivní – tržné rány, pohmožděniny, bití, zlomeniny, krvácení, dušení, otrávení, smrt Pasivní – nedostatky v bydlení, ošacení, ve zdravotní a výchovné péči, neprospívání, vyhladovění. Jedná se o tělesnou zanedbanost.
Psychické týrání
Aktivní – nadávky, ponižování, zastrašování, stres, šikana, agrese. Dítě je zbavováno odvahy a sebevědomí.
Pasivní – nedostatek hraček, podnětů, zážitků, hádky rodičů před dítětem, rozvod rodičů. Jedná se o duševní a citovou zanedbanost.
Sexuální zneužívání
Aktivní – sexuální hry, pohlavní zneužití, osahávání, manipulace v oblasti erotogenních zón, znásilnění, incest Pasivní – exhibice, erotické video, foto, erotické aktivity dospělých před dítětem, příp. vtažení dítěte do nich
Zvláštní formy týrání
Münchhausenův syndrom by proxy Jinak řečeno syndrom barona Prášila v zastoupení Jedná se o hypochondrii dospělého přenesenou na dítě Dospělý vymýšlí dítěti různé choroby, obráží s ním lékaře, nasazuje dietu a dítě ničí Může dojít až k usmrcení dítěte
Baron von Münchhausen byl baron Prášil
Sekundární viktimizace
Je druhotné poškozování dítěte Jedná se o necitlivé, opakované vyšetřování dítěte ze strany lékařů, policie a jiných orgánů, které bylo obětí týrání Dítěti se tím přivozují další traumata
Systémové týrání
Týrání dítěte v důsledku špatně nastaveného systému Může to být děravá legislativa ošetřující zájmy dítěte Může to být nedostatečná podpora pěstounských rodin ze strany státu Mohou to být zdlouhavá soudní jednání o dětech svěřovaných do náhradní péče
Ohrožené děti v minulosti
Dnes je západní civilizace pedocentrická – ochrana dětí je legislativně chráněna V minulosti tomu tak nebylo Ve starověku i středověku byl obecný postoj k narozenému dítěti podobný jako je dnes k dítěti počatému
Typy násilí vůči dítěti ze strany dospělých v minulosti
Ohrožení rodičů a rodiny
Dětí se zbavovaly početnější rodiny z důvodu vlastní bídy Zkušenosti tohoto jevu i v naší kultuře jsou projektovány i do pohádky O perníkové chaloupce
Selekce pohlaví
Docházelo k usmrcování děvčátek z důvodu regulace populace Poměr děvčat k chlapcům dosahujícím dospělosti byl v antice 100 : 400 , ve středověku 100 : 140 , až v 17. stol. dochází k vyrovnání tohoto poměru
Zápis z řeckého Milétu z doby 200 let př. Kr.
V 79 rodinách, které tam v jednom roce získaly občanství, bylo ze 146 dětí 118 synů a 28 dcer A to je Milét kolébkou filosofie
A Platon /427 – 347/ se neštítil ve své vizi ideálního státu navrhovat, aby neduživé děti byly zbavovány života, a to „
jak se sluší a patří na místě skrytém a nezjevném
.“
Pomsta
Jednalo se o pomstu nepříteli ze strany vítězů: Vybít mu děti, aby jednou pro vždy zmizel z povrchu zemského
Obětované děti
Praktika univerzálně rozšířená v různých civilizacích Cílem bylo zabezpečit si u bohů a nadpřirozených sil přízeň ve svém podniku Kostřičky dětí se nacházejí v základech nejrůznějších staveb
Kartágo
V Kartágu bylo nalezeno 20 000 uren s kostmi novorozenců z let 400 – 200 př. Kr., kteří byly obětováni podle slibů daných před jejich narozením
Hanba
Hanba a strach ze společenského odsudku vedla k usmrcení narozeného dítěte Pachatelem bývala vlastní matka, neprovdaná nebo v sociální tísni
Znetvoření
Týkalo se to často vnějšího genitálu při různých iniciačních obřadech
Syndrom CAN a legislativa v ČR Listina základních práv a svobod – je součástí ústavního pořádku. Obecné normy týkající se všech občanů.
Úmluva o právech dítěte – byla přijata OSN v New Yorku 20. listopadu 1989, u nás vstoupila v platnost v r. 1991 Zákon o rodině z r. 1963 v platném znění Zákon o sociálně-právní ochraně dětí z r. 1999 Trestní zákon
Trestní zákon
Ustanovení a sankce vůči pachateli násilí na dětech
Týrání svěřené osoby
§ 215 Za týrání je považováno jak fyzické, tak psychické útrapy Trest odnětí svobody: 6 měs. – 8 let Čistě psychické týrání se těžko prokazuje.
Nepřekažení trestného činu
§ 167 Kdo se hodnověrně dozví o týrání svěřené osoby a nepřekazí to, což může být i včasným oznámením příslušnému orgánu Trest odnětí svobody: až na 3 roky Důležitý je pojem
hodnověrně
Neoznámení trestného činu
§ 168 Kdo neoznámí bez odkladu tr. č. týrání svěřené osoby, přestože se to hodnověrně dozvěděl Trest odnětí svobody: až na 3 roky Opět je důležité
hodnověrně
Opuštění dítěte
§ 212 Kdo opustí dítě, o něž má povinnost pečovat a vystaví ho tím nebezpečí smrti nebo ublížení na zdraví Trest odnětí svobody: 6 měs. – 6 let Důležité:
Dítě, které si samo nemůže opatřit pomoc. Není rozhodující, zda se dítěti skutečně něco stalo nebo se mu mohlo stát.
Zanedbání povinné výživy
§ 213 Kdo neplní svou vyživovací povinnost, Trest odnětí svobody: až 3 roky Vyživovací povinnost je širší pojem než jen tzv. neplacení alimentů.
Únos
§ 216 Kdo dítě vyjme z opatrování někoho, kdo má zákonně o něho pečovat Trest odnětí svobody: 2 roky – 10 let Pokud není při rozvodu soudně určena péče jednoho z rodičů, mohou se rodiče o dítě přetahovat, jak chtějí, a nejedná se o únos.
Ohrožování mravní výchovy mládeže § 217 Kdo vystaví osobu mladší osmnácti let nebezpečí zpustnutí tím, že jí umožní vést zahálčivý nebo nemravný život Trest odnětí svobody: až na 2 roky To se týká i rodičů, kteří nedohlížejí na řádnou školní docházku.
Podávání alkoholických nápojů mládeži § 218 Kdo soustavně nebo ve větší míře podává osobám mladším osmnáctí let alkoholické nápoje Trest odnětí svobody: až na 1 rok
Podávání anabolických látek mládeži § 218a Obdobně jako u předchozího Trest odnětí svobody: až na 1 rok Netýká se pochopitelně anabolik podávaných k léčebným účelům.
Pohlavní zneužívání
§ 242 Soulož nebo jiné pohlavní zneužívání osoby mladší patnácti let Trest odnětí svobody: 1 rok – 8 let Soulož znamená pohlavní spojení pouze mezi osobami
opačného pohlaví
.
Velký počet případů týrání dětí nevyjde najevo nebo se nevyšetří.
Nejhorší je v tomto směru sexuální zneužívání, protože zde funguje tzv. syndrom přizpůsobení
5 fází přizpůsobení pohlavnímu zneužívání Utajování Bezmocnost Svedení a přizpůsobení Opožděné, konfliktní a nespravedlivé odhalení Odvolání výpovědi
Utajování
Dítě je pachatelem psychicky zpracováváno „Jestli to někomu řekneš, nebudu tě mít rád.“ „Zakážu ti – zbiju tě – zabiju tě – skončíš v ústavu
Bezmocnost
Je třikrát větší pravděpodobnost, že dítě bude obtěžováno rodičem, příbuzným nebo známým To omezuje u dítěte možnost něco s tím dělat
Svedení a přizpůsobení
Dítě vidí jedinou možnost: podřídit se situaci Vzniká v něm vnitřní konflikt, dochází k narušení jeho osobnosti Samo sebe obviňuje, že za to může Snaží se „být hodné“ a získat zpět lásku a přijetí
Opožděné odhalení
Dítě si své tajemství nechává pro sebe Jestli to někomu prozradí, tak většinou opožděně, což snižuje věrohodnost
Odvolání výpovědi
Dítě bere výpověď zpět – má strach ze zavržení rodiči, z opožděných výslechů, z rozbití rodiny Připouští, že si historku vymyslelo
Příznaky sexuálně zneužitých dětí
Strach, úzkost, pocit viny a hanby, deprese, nízká sebeúcta, bolesti hlavy a břicha, enuréza, poruchy spánku a příjmu potravy, regresivní chování /cucání palce, spaní s hračkou v neadekvátním věku/, nepřiměřené sexuální chování, sebepoškozování, sebevražedné jednání, osahávání jiných dětí Děti mohou být zneužívány v každém věku, ale nejčastěji jsou před 8. rokem svého života
Někdy je těžké rozlišit, co je a co není sexuální zneužívání
Tady máš příklady
Otec pozoruje svou patnáctiletou dceru klíčovou dírkou při koupání
Skupina chlapců nutí šestiletou dívku, aby jim rozepnula kalhoty a měřila penis
Dědeček uchopil svou třináctiletou vnučku za prsa: „Už ti rostou?“
Muž ze sousedství pravidelně zve chlapce na alkohol. Ten mu za to pózuje jako model pro pornočasopis
Devítiletá dívka a její čtrnáctiletý bratr se líbají „francouzským“ polibkem
Otec se koupe se svou desetiletou dcerou
Matka se koupe se svým desetiletým synem
Učitel běží se svou patnáctiletou žákyní ruku v ruce přes ulici
Otec požaduje od své dcery, aby se pravidelně dráždila. Často si k ní lehá do postele a masturbuje
Osmiletá dívka sedí svému otci na klíně. Otec dostal erekci.
Matka chodí pravidelně se svým čtrnáctiletým synem do sauny. Zve k tomu ještě jeho patnáctiletého kamaráda
Řidič školního autobusu se nechá od sedmileté dívky škrábat přes kalhoty na přirození, protože ho svědí kůže. On sám nemůže, protože musí řídit.
Žák 4. třídy běží za dívkou a zvedá jí sukně