Transcript Reforma veřejné správy a Etický kodex MZe

Reforma veřejné správy
poznámky a teze
Veřejná správa





Rozdělení: státní správa, územní samospráva, ostatní
Definice : „…správa věcí veřejných ve veřejném zájmu ..“
nebo „…účelově vytvořený systém zřízený za účelem
zabezpečení činnosti výkonné moci ve státě,ve sféře veřejné
správy…“ atd.
Veřejná správa je systém vytvořený člověkem, má své
sociální poslání a plní funkce veřejnosprávního působení
Co jsou věci veřejné – určuje národní politika státu
Veřejný zájem – politické zaměření
Americký přístup : pluralitní myšlení




-
Rozmanitost definicí a přístupů
Richard Stillman – 12 různých definic veřejné správy- ekonomické, politické,
sociologické , behaviorální, právní a různé modifikace
Dwight Waldo – The Study of Public Administration – „ Ve skutečnosti
neexistuje dobrá definice veřejné správy. Nebo spíše existují dobré krátké
definice, ale žádná krátká vysvětlení“(Waldo 1995)
Woodrow Wilson -1887 – The Study of Administration
studium a práce veřejné správy je pokračováním politologie
rozdíl mezi politikou a správou – oddělení – správa leží mimo sféru politiky –
otázky správy nejsou politickými otázkami !!!!!
i když politika klade otázky správě, neměla by manipulovat s jejími úřady !!!!!!
základní funkční principy – podnikové vedení – manažer x vlastník –
maximalizace zisku – lidské a finanční zdroje
Obor správy je oborem podnikání – úspornost a účinnost !!!!!
Nové řízení veřejné správy

1.
2.
3.
4.
5.
USA, Velká Británie:
Manažerská rozhodnutí
Manažerský přístup
Vládní agentury,
Vlastní systém
odměňování
Hodnocení výkonnosti

1.
2.
3.
4.
Evropa:
Silný právní rámec
Uplatňování práva
Systém více
standardizován
Organizačně
strukturován
Veřejná správa

Veřejná správa


Veřejná správa


Státní správa
Územní samospráva

Státní správa – ústřední
správní úřady
Zákon č.2 /1969 Sb.Kompetenční zákon
Územní samospráva –
kraj obec
Zákon č. 128/2000 -o
obcích – obecní zřízení
Zákon č. 347/1997 Sb., o
vytvoření vyšších
územních samosprávných
celků.
Veřejná správa - územní







Územní správa :
veškerá veřejná správa , která přichází v úvahu na jednotlivých úrovních územně
správního členění státu
ta v sobě zahrnuje tzv. místní správu – nejnižší úroveň – místní úroveň veřejné
správy
Tři základní systémové formy :
anglo- americká forma - selfgovernment - kdy na úrovni nejnižších územních
jednotek je místní správa vykonávána výlučně jako samospráva
francouzská forma – pouvoir municipal - kdy v obcích jako základních územních
jednotkách se odděleně vedle sebe realizuje jednak obecní samospráva, jakož i
místní státní správa
smíšený systém - německý – kdy na úrovni obcí jako základních územních
jednotek se společně vykonává samospráva, tak i v určitém rozsahu místní státní
správa
Veřejná správa - státní
Správní úřad:
 ministerstva, ústřední správní úřady a ostatní správní úřady
(orgány státní správy, jestliže jsou zřízeny zvláštními zákony,
jsou těmito zákony výslovně označeny jako ministerstva nebo
správní úřady anebo orgány státní správy a vykonávají na
základě těchto zákonů státní správu
 Ústřední orgány státní správy , v jejichž čele stojí člen
vlády - 14 ministerstev
 Ústřední orgány státní správy 11
 Orgány státní správy – ostatní správní úřady
 Státní regulační úřady – 6 RRTV, …….
Veřejná správa - státní






















Ústřední orgány státní správy :
Český statistický úřad – předseda návrh vlády – prezident
republiky
Český úřad zeměměřičský a katastrální
Český báňský úřad
Úřad průmyslového vlastnictví
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže – návrh vlády – prezident
republiky
Úřad pro veřejné informační systémy
Správa státních hmotných rezerv
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Komise pro cenné papíry - předsedu a členy na návrh vlády –
prezident republiky
Národní bezpečnostní úřad
Energetický regulační úřad
Orgány státní správy – ostatní správní úřady
Úřad vlády
Úřad pro technickou normalizaci , metrologii a státní zkušebnictví
Český metrologický institut
Puncovní úřad
Vojenské správní úřady
Česká inspekce životního prostředí
Česká školní inspekce
Územní finanční orgány – finanční ředitelství a úřady
česká obchodní inspekce – ústřední inspektorát a ředitelství





















Zeměměřičský úřad
Zeměměřičské a katastrální inspektoráty a katastrální úřady
Úřady práce
Česká správa sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního
zabezpečení
Český úřad bezpečnosti práce a inspektoráty bezpečnosti práce
Státní energetická inspekce
Hlavní hygienik ČR a krajské hygienické úřady
Státní veterinární správa okresní veterinární správy
Česká inspekce pro šlechtění a plemenitbu hospodářských
zvířat
Státní zemědělská a potravinářská inspekce – krajské
inspektoráty
Ústřední kontrolní ústav zemědělský
Státní rostlinolékařská správa
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Ústav pro kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv
Drážní úřad
Drážní inspekce
Státní plavební správa
Úřad pro civilní letectví
Správa národního parku České Švýcarsko
Úřad pro mezinárodně ochranu dětí
…………
Základní rysy veřejné správy

Systémy veřejné správy ve většině států Evropy se vyznačují stejnými principy a rysy ,
protože mají společný politický, ekonomický a právní základ.

Politický základ většiny evropských států se odvíjí od pluralitního politického systému,
který je založen na soutěži politických stran a svobodné činnost opozice.

Ekonomický základ a hospodářská sféra je charakterizována tržní ekonomikou, která je
dána ochranou soukromého vlastnictví a svobodnou hospodářskou soutěží . Právní hledisko
je zajištěno uplatňováním principu ústavního a právního státu, to znamená, že se orgány a
instituce řídí ústavou a zákony a zároveň stát respektuje mezinárodněprávní závazky,
které plynou z mezinárodních smluv o lidských právech a základních lidských svobodách .

Na základě komparativního studia evropských systémů veřejné správy se v celém
evropském prostoru se dají najít obecné rysy a principy podle, kterých se řídí evropská
veřejná správa. Tyto principy jsou uplatňovány i v české veřejné správě.
Cíle veřejné správy





Cílem podnikatelských subjektů – je zisk
Provozní pravidla pro řízení závodu, firmy jsou dány třemi
ukazateli– průtok, zásoby a provozní náklady
Cílem veřejné správy je :
zlepšovat kvalitu života občanů při respektování zásad trvale
udržitelného rozvoje - občan
zvyšovat výkonnost a kvalitu poskytovaných veřejných
služeb - zákazník
Principy demokratické veřejné
správy v Evropě

















Princip A : Demokratická legitimita veřejné správy a její demokratická kontrola je zajišťována
následujícími pravidly:
legitimita je odvozena od demokraticky zvoleného parlamentu
parlament vykonává kontrolu exekutivy a státní správy
orgány místní samosprávy jsou legitimovány volbami místních zastupitelstev
výkonné orgány územní samosprávy mají důvěru zastupitelstev
Princip B :Zvláštním zákonem je stvrzen status úřednictva–kontinuita správní činnosti na základě
politické neutrality úřednictva a jeho loajality k legitimní vládě, zákon pak vždy stanoví :
podmínky tzv. definitivy
pravidla pro výběr úředníků
postup na základě splnění kvalifikačních požadavků
platové a jiné nároky
práva, povinnosti, odpovědnost a způsob jejich uplatňování
Princip C : Celá organizace veřejné správy se řídí určitými standartami, těmi jsou:
hierarchická nadřízenost a podřízenost
přesná úprava kompetencí správních orgánů
vázanost správních orgánů a úředníků zákonem stanovenými postupy
písemný charakter správní činnosti
jsou vydávána specifická pravidla pro administraci správních aktů atd.
Reforma veřejné správy – historie









nejvyspělejší státy – evropské (EU) i nečlenské – Švýcarsko, Norsko, zámořské státy
(USA,Kanada, Austrálie, JAP, Nový Zéland) = reformy začaly nejpozději v 60. letech –
snaha o zlepšení poskytování služeb restrukturalizace veřejné správy (odlehčování státu) využití informačních a komunikačních technologií (efektivnější přístup
země střední a východní Evropy – země býv. Jugoslávie = v letech 90.Reformy probíhaly
rozdílně, někde rychle a někde až ukvapeně, v jiných váhavě (ČR)
Obsah byl jiný, šlo o strukturální přestavbu veřejné správy včetně právních řádů.
země rozvojové – reformy jsou komplikované, často se musí respektovat kmenové zájmy
nebo rodové tradice.
délka trvání reforem a jejich obsah- na počátku 60. let 20. století, země 2 skupiny až v 90.
letech 20. století a u těchto zemí je navíc různá délka trvání reforem, často se dost odlišuje
(u nás trvala reforma 10 let).
zlepšení výkonu státní správy, často to souviselo s rozvojem informačních technologií.
Snaží se o zapojení občanů přímo do rozhodovacího procesu.
zastupitelská demokracie se stává dosti nevhodnou a stagnující, začíná se prosazovat
participativní (lokální) demokracie.
problém přejít od centralizovaného modelu k decentralizaci a změnit právní rámec.
Reforma veřejné správy - cíle

Snížit počet úředníků

Přiblížit veřejnou správu občanovi – zásady
subsidiarity

Modernizovat veřejnou správu a zkvalitnit její
chod, aplikovat zásady new public managementu
Reforma veřejné správy v ČR


zkvalitnit a zmodernizovat výkon veřejné správy a přiblížit ji občanům.
evropský integrační proces (což obnášelo přípravu pro vstup do EU) a
demokratický proces probíhající od roku 1990 (nutnost zavést demokratický
systém).
Byly přijaty 3 základní zásady reformy:






spojený model – orgány samosprávy vykonávají také státní správu, na územích má
podobu přenesené působnosti
dekoncentrace – co nejvíce kompetencí výkonu státní správy a ústřední úrovně převést
na úroveň nižší
decentralizace – kompetence ze státní správy převést na samosprávu
Reforma ústřední státní správy.
Reforma územní samosprávy= vznik krajských samospráv a zánik okresních
úřadů a přenos kompetencí na obce.
Reforma probíhala v etapách: 1990-1992 1993-1997 1998-2000 (2002 zrušení
okresních úřadů)
Historie reformy veřejné správy

Důvody nutnosti veřejné reformy:










po roce 1989 měla ČR neúplnou hierarchii veřejné správy (zrušení soustavy
národních výborů, ale dosud nebyly krajské úřady)
nejasné kompetence mezi státní správou a samosprávou
nutnost přípravy na vstup ČR do EU (možnost využívání strukturálních fondů)
po roce 1989 zrušen systém národních výborů, místo toho obnoveno obecní
zřízení, tj. vytvořeny obce, samospráva na obecní úrovni v roce 1990
zřízeny okresní úřady jako orgány státní správy – okresní úřady do okresních
úřadů se nevolilo
na úrovni krajské nebylo vytvořeno nic (vláda nadřazena přímo okresním
úřadům, chyběl mezičlánek) na krajské úrovni ale dále fungují soudy, policie
zlom nastal v roce 1996, kdy byla při volbách oslabena pozice ODS
silné tlaky na obnovu zemského zřízení.
v roce 1997 - vyšší územně správní celky – kraje
struktura krajů se nekryla se strukturou NUTS (konkrétně NUTS2) s kraji.
Reforma veřejné správy






Vývoj reforem veřejné správy v ČR od r. 1990:
1. etapa: Období federálního státu 1990 - 1992 (ČR v rámci
federace)
2. etapa: Období začátku budování samostatné ČR 1992 polovina r. 1996
3. etapa: Období druhé Klausovy koaliční vlády 1996 - 1997
4. etapa: Období let 1998 – 1999
5. etapa: Období let 2000 – 2003
Současné uspořádání státu






1.
2.
14 VUŚC – 13 krajů a Hlavní město |Praha - Jihočeský , Karlovarský,
Plzeňský, Ústecký, Liberecký, Středočeský, Královéhradecký, Pardubický, Kraj
Vysočina, Jihomoravský , Zlínský , Olomoucký, Moravskoslezský kraj
8 NUTS – nomenklaturní statistické jednotky – pro příjem dotací z EU Severovýchod , Moravskoslezko, Střední Morava , Jihovýchod , Jihozápad,
Severozápad, Střední Čechy , Praha
6251 obcí
5 vojenských újezdů – Boletice, Brdy , Březina , Hradiště, Libavá
Obce se základním rozsahem přenesené působnosti
Obce s rozšířeným rozsahem přenesené působnosti – obce které vykonávají pro
druhé obce přenesenou působnost ve svém správním obvodu
pověřené obecní úřady - 388
obce s rozšířenou působností – 205
Současné uspořádání státu

Statutární města - Zvláštním typem obcí jsou města a statutární města.
Město je obec, ve které do 24.11.1990 působil MěNV nebo které určí předseda
Poslanecké sněmovny.

Statutární města jsou taxativně vyjmenována : Kladno, České Budějovice, Plzeň,
Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Most, Liberec, Hradec Králové, Pardubice,
Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Ostrava, Opava a Havířov.

Praha je jako hlavní město definována Ústavou.

Hlavním orgánem samosprávního celku je zastupitelstvo jako orgán přímo volený
lidem daného celku na základě všeobecného rovného a přímého volebního práva.
Funkční období je čtyřleté.
Výkonným orgánem obce je rada, která je volena zastupitelstvem a v jejímž čele
je starosta ( ve statutárních městech primátor ).

Mapa VÚSC a NUTS
ETIKA, ETICKÝ KODEX
VE STÁTNÍ SPRÁVĚ
Seminář pro zaměstnance Mze ČR
Etika, základní pojmy a definice

Kázat morálku je snadné, zdůvodnit ji, je obtížné. (A. Schopenhauer)

Etika zkoumá vztahy mezi myšlením, jazykem a světem - sféra
mravního pojímání světa:
zaujímáním a formulováním mravních postojů
v jednání, které je těmito postoji motivováno.
a)
b)

a)
b)

Ptá se :
jaký je význam vět, jimiž vyjadřujeme mravní soud
jaké je jejich zdůvodnění.
Etika se snaží vymezit rámec mravní problematiky, určit povahu a
charakteristické rysy mravních soudů a usuzování v rámci mravního
diskursu
Etika-předmět zkoumání





Jak mají lidé jednat a jakému jednání se
vyhnout?
Které věci a činy jsou dobré a které špatné?
Které jednání je šlechetné a které
odsouzeníhodné?
Co má mravní hodnotu a co je mravně bezcenné?
Soustřeďuje se na principy, od kterých se mohou
odvozovat návody k tomu, jak by lidé měli jednat,
či tvrzení o tom, jakou mají činy, věci, hodnotu.
Etické hodnoty

Nejvýznamnější hodnoty tvořící základ pro etické chování státních zaměstnanců:

nezávislost
nestrannost
objektivita
spolehlivost při výkonu administrativních činností
veřejný přístup
princip poskytování služeb
odpovědnost
efektivnost a orientaci na výsledek, které doplňují seznam hodnot uvedený shora.








Vedle ustanovení a příkazů příslušná kritéria etického jednání přijímají noví státní
zaměstnanci od svých nadřízených a kolegů.
Nejdůležitější hodnoty ve státní správě













kolegialita
kvalifikace
zásada poskytování služeb
efektivnost
upřímnost
loajalita
nestrannost
integrita
otevřenost
orientace na výsledek
zákonnost
oddanost
spravedlnost
Nejškodlivější neetické administrativní
praktiky



















Úplatky
Spekulace se schůzkami
Politická diskriminace
Upřednostňování přátel
Sexuální diskriminace
Nezpůsobilost
Nedostatečná příprava
Obtěžování na pracovišti
Neochota přijmout změny
Zbavení se odpovědností
Sexuální obtěžování
Identifikace se zájmovou skupinou
Kladení příliš velkého důrazu na vlastní pole působnosti
Zbytečné zpoždění
Zadržování informací
Nesrozumitelný úřední jazyk
Komplikované vyřizování záležitostí
Nedostatečné informace
Ochrana kolegů
Efekt různých opatření na etické
jednání zaměstnanců












Příkladné chování managementu
Prosazování hodnoty
Informace
Školení
Etická pravidla
Legislativa
Kontrola
Pracovní podmínky
Interní odpovědnosti
Externí odpovědnosti
1 – prakticky bez efektu, 2 – mírný efekt, 3 – velký efekt)
Srozumitelnost norem, etické pokyny




Každý státní úředník by měl vědět, co se od něj očekává- srozumitelnost norem,
informace o nich a znalost jejich praktického uplatnění.
Jednotliví státní pracovníci budou čelit situacím, kdy správný kodex jednání nebo
postupy nejsou předem jasné. Podrobné nařízení či etické směrnice nemusí
existovat.
Praktickými pomůckami při rozhodování by mohlo být kladení různých otázek
pro otestování způsobů řešení daného problému a předběžného zhodnocení kvality
řešení ve smyslu etického jednání.
Rozhodování není vždy jednoduchá záležitost, a proto je praktické naučit se klást
otázky ve chvíli, kdy hledáme správné řešení. Otázky se mohou klást z různých
úhlů pohledu. Otázky mohou zjednodušit proces rozhodování například
v situacích, kdy alternativní řešení nejsou zcela jasná nebo jsou nesprávná. Mohou
rovněž nastat situace, kdy obě možná řešení mohou být buď správná nebo
nevhodná v závislosti na daném hledisku. Osoba, která prochází procesem
rozhodování, musí být připravena na to, že dokonce i rozhodnutí, jež se zdá
komplikovanější, může být to správné
Etický kodex


Preambule
Etický kodex (dále jen „Kodex“) navazuje na
standardy chování a jednání zaměstnanců
Ministerstva zemědělství ČR (dále jen
„ministerstvo“), které jsou stanoveny Zákoníkem
práce, dalšími platnými právními předpisy, interními
předpisy ministerstva a základními pravidly
slušnosti. Účelem Kodexu je podporovat žádoucí
standardy chování zaměstnanců ve veřejné správě a
informovat veřejnost o chování, jež je oprávněna od
zaměstnanců ve veřejné správě očekávat.
Etický kodex





Článek 1
Základní ustanovení
Základními hodnotami, které má každý zaměstnanec ministerstva
dodržovat a vytvářet tak základ pro vybudování a udržení důvěry
veřejnosti, jsou zákonnost, kvalita a efektivnost práce a dále etika práce
(zejména dodržování nestrannosti a rovného přístupu ke všem fyzickým i
právnickým osobám), neovlivnitelnost, neúplatnost a poctivost.
Zaměstnanec vykonává svou práci ve shodě s Ústavou České republiky,
zákony a dalšími právními předpisy a zároveň činí vše nezbytné pro to,
aby jednal v souladu s ustanoveními Kodexu.
Vedení ministerstva přispívá k uplatňování těchto zásad a tím i
k efektivními výkonu veřejné správy vytvářením vhodného pracovního
prostředí a zachováváním rovného přístupu k zaměstnancům s důrazem na
hodnocení především podle odvedené práce.
Etický kodex







Článek 2
Obecné zásady
Výkon veřejné správy je službou veřejnosti, zaměstnanec ji vykonává na vysoké odborné
úrovni, kterou si studiem průběžně prohlubuje, s nejvyšší mírou slušnosti, porozumění a
ochoty a bez jakýchkoli předsudků.
Zaměstnanec vykonává svou práci na vysoké odborné úrovni, kterou je povinen si průběžně
prohlubovat a doplňovat studiem. Práci vykonává s nejvyšší mírou slušnosti, porozumění a
ochoty a bez jakýchkoli předsudků.
Zaměstnanec jedná korektně a s úctou s ostatními zaměstnanci ministerstva i se zaměstnanci
jiných správních úřadů.
Zaměstnanec činí rozhodnutí a řeší záležitosti objektivně na základě jejich skutkové
podstaty, přihlížeje pouze k právně relevantním skutečnostem, a bez zbytečných průtahů.
Nejedná svévolně k újmě jakékoliv osoby, skupiny osob nebo orgánu či složky právnické
osoby, ale naopak prosazuje práva a oprávněné zájmy občanů.
Zaměstnanec jedná při výkonu veřejné správy politicky nestranným způsobem.
Zaměstnanec nebude vykonávat takovou politickou nebo veřejnou činnost, která by mohla
narušit důvěru občanů v jeho schopnost nestranně vykonávat své služební povinnosti
Etický kodex




Článek 3
Střet zájmů
Zaměstnanec nepřipustí, aby došlo ke střetu jeho soukromého
zájmu s jeho postavením zaměstnance ministerstva.
Soukromý zájem zahrnuje jakoukoliv výhodu pro něj, jeho
rodinu blízké a příbuzné osoby a právnické a fyzické osoby,
se kterými má nebo měl obchodní nebo politické vztahy.
Zaměstnanec se neúčastní žádné činnosti, která se neslučuje
s řádným výkonem jeho pracovních povinností nebo tento
výkon omezuje. V případě, že si zaměstnanec není jist, zda
jde o činnost slučitelnou s výkonem jeho pracovní činnosti
projedná záležitost se svým přímým nadřízeným.
Etický kodex






Článek 4
Dary a jiné nabídky
Zaměstnanec nepřijímá žádné pozornosti, dary, úsluhy, ani žádná jiná zvýhodnění, která by
mohla ovlivnit jeho rozhodování, narušit profesionální přístup k věci, nebo která by bylo
možno považovat za odměnu za práci, která je jeho povinností. Zaměstnanec se přímo ani
nepřímo nezapojí do žádné činnosti, která by mohla být vykládány jako požadování či
přijímání úplatků či výhod za účelem vlastního prospěchu.
Zaměstnanec nepřipustí, aby se v souvislosti s výkonem práce dostal do postavení, ve
kterém je zavázán oplatit prokázanou laskavost, nebo které jej činí přístupným
nepatřičnému vlivu jiných osob
V případě, že je zaměstnanci v souvislosti s výkonem jeho práce nabídnuta jakákoliv
výhoda, musí ji odmítnout a o nabídce neprodleně informuje svého přímého nadřízeného.
Zaměstnanec se v soukromém životě vyhýbá takovým činnostem, chování a jednání, které
by mohlo snížit důvěryhodnost ministerstva, nebo dokonce zavdat příčinu k vydírání
zaměstnance v důsledku jeho jednání v rozporu s právními předpisy nebo etickými
normami.
Etický kodex







Článek 5
Zneužití úředního postavení
Zaměstnanec nevyužívá výhody vyplývající z jeho postavení, ani informace
získané při výkonu své práce na ministerstvu k osobnímu prospěchu jiných osob.
Nesnaží se ovlivnit pro soukromě účely žádnou osobu či instituci tím, že by
zneužil svého úředního postavení. Je jeho povinností vyhnout se konfliktům zájmů
i předcházet takovým situacím, které mohou podezření z konfliktu zájmů vyvolat.
Zaměstnanec neuvádí vědomě v omyl ani veřejnost ani ostatní zaměstnance
ministerstva.
Zaměstnanec nenabízí ani neposkytuje žádnou výhodu jakýmkoliv způsobem
spojenou s jeho postavením ve veřejné správě, pokud to zákon neumožňuje
S informacemi získanými při výkonu své práce nakládá zaměstnanec s potřebnou
důvěrností a poskytuje jim příslušnou ochranu. Řídí se přitom platnými právními
předpisy (např. zák. 101/2000 o ochraně osobních údajů a o změně některých
zákonů).
Zaměstnanec si pro svou vlastní potřebu nepřivlastňuje žádné finanční prostředky
ani majetek ministerstva a vědomě nepřispívá k tomu, aby tak činil někdo jiný.
Etický kodex




Článek 6
Oznámení nepřípustné činnosti
Zaměstnanec vynakládá veškeré úsilí, aby zajistil maximálně efektivní
spravování a využívání finančních zdrojů, zařízení a služeb, které mu byly
svěřeny a zabránil podvodnému nebo korupčnímu jednání. V případě, že
zjistí ztrátu nebo újmu na majetku ve státním vlastnictví nebo majetku
ministerstva, podvodné či korupční jednání, oznámí tuto skutečnost
nadřízenému vedoucímu zaměstnanci, popřípadě příslušnému orgánu
činnému v trestním řízení. V případě, že zjistí finanční ztrátu nebo ztrátu
na majetku ministerstva, oznámí tuto skutečnost přímému nadřízenému
zaměstnanci.
V případě, že je zaměstnanec požádán, aby jednal v rozporu s právními
předpisy nebo způsobem, který představuje možnost zneužití úřední moci,
odmítne takovéto jednání a oznámí tuto skutečnost svému přímému
nadřízenému.
Etický kodex






Článek 7
Závěrečná ustanovení
Tento Kodex je závazný pro všechny zaměstnance
ministerstva, kteří jsou k němu v pracovním poměru nebo
jsou dočasně přidělení k výkonu práce v ministerstvu a dále je
závazný pro zaměstnance činné pro ministerstvo na základě
dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Porušení jednotlivých ustanovení tohoto Kodexu bude
posuzováno jako porušení pracovní kázně ve smyslu platných
pracovně právních předpisů.
Všichni zaměstnanci ministerstva musí být seznámeni s tímto
Kodexem, s jeho změnami a doplňky.
Tento Kodex nabývá účinnosti dnem podpisu.