Transcript REGRESÍVNÍ ZMĚNY

REGRESÍVNÍ ZMĚNY
PŘÍČINY POŠKOZENÍ BUŇKY
 Hypoxie = nedostatek kyslíku
 Velmi časté
 Odlišit od ischémie = nedostatečné zásobení
okysličenou krví
 Nejčastější příčinou hypoxie je ischémie
 Další příčiny – špatná oxygenace (=okysličení) krve
jako např. u pneumonie, otrava CO, anémie
PŘÍČINY POŠKOZENÍ BUŇKY
 Chemické poškození
 Může být způsobeno jakoukoliv chemikálií
 Na buněčné úrovni jedy nejčastěji naruší
propustnost buněčné membrány, změní enzymy či
jejich funkci aj.
 Infekční příčiny
PŘÍČINY POŠKOZENÍ BUŇKY
 Imunologické reakce
 Ačkoliv imunitní systém chrání organizmus, za
určitých podmínek může vést k poškození buněk a
tkání
 Anafylaxe
 Autoimunitní onemocnění
PŘÍČINY POŠKOZENÍ BUŇKY
 Genetické defekty
 Například kongenitální malformace spojené s
Downovým syndromem
 Srpkovitá anémie – náhrada 1 aminokyseliny ve
struktuře hemoglobinu → deformace erytrocytů při
průchodu kapilárami
 Fyzikální příčiny
 Trauma, radiace, vysoké či nízké teploty aj.
PŘÍČINY POŠKOZENÍ BUŇKY
 Poruchy výživy
 Jedna z hlavních příčin
 Například avitaminózy aj.
 problémem i obezita, která je často příčinou diabetes
mellitus 2
 Stárnutí
BUNĚČNÁ ADAPTACE NA POŠKOZENÍ
 I za normálních podmínek buňky neustále procházejí
různými změnami – katabolizmus (=zánik) a
anabolizmus (=tvorba) jsou ovšem v rovnováze
 Buněčná adaptace je stav mezi buňkou normální a
poškozenou
REGRESÍVNÍ ZMĚNY
 DEFINICE:
Odchylky tvaru i funkce tkání ve smyslu
zhoršení.
 Za normálních okolností v organizmu rovnováha
mezi vytvářením a zánikem všeho živého.
 Při převaze katabolických pochodů vznikají
regresívní změny.
STUPNĚ REGRESÍVNÍCH ZMĚN
1) METABOLICKÉ PORUCHY


Ve tkáních se hromadí metabolické meziprodukty,
což může zhoršit jejich funkci
Nejmírnější stupeň
2) ATROFIE
3) NEKRÓZA / SMRT
REGRESÍVNÍ ZMĚNY - SMRT
 Ireverzibilní zástava všeho celovztažného uspořádání
organizmu. (Šikl)
 Zástava dýchání + krevního oběhu + zástava
činnosti CNS → následuje smrt ostatních tkání dle
jejich citlivosti na nedostatek kyslíku
 Tkáně mohou být v okamžiku smrti ještě
morfologicky nezměněny, ale postupně nastupují
mrtvolné (=kadaverózní) změny
REGRESÍVNÍ ZMĚNY - SMRT
 KADAVERÓZNÍ ZMĚNY
 Dělení dle původu destruujících enzymů:
 Autolytické – způsobeny enzymy ze samotných
postižených buněk (z lysozomů), hlavně v místech
největší koncentrace proteolytických enzymů (trávicí
šťávy – střevo, žaludek, pankreas, ale i játra, ledviny
aj.)
 Heterolytické – z oblasti mimo postižené buňky
(například leukocyty)
REGRESÍVNÍ ZMĚNY - SMRT
 Dělení dle příčiny:
 Fyzikální
 Posmrtný chlad, bledost, hypostáza, difúze tekutin a
plynů
 Chemické
 Hlavně enzymatické (ztuhlost svalů, autolýza,
srážení krve)
 Bakteriálně hnilobné – bakterie ze střeva
REGRESÍVNÍ ZMĚNY - SMRT
 Posmrtný chlad
 Způsoben vyrovnáváním teploty těla s okolím
 Posmrtná bledost
 Zástava krevní cirkulace a kontrakce cév
REGRESÍVNÍ ZMĚNY - SMRT
 Posmrtné skvrny
 Pokles krve v cévách po smrti, hlavně vlivem tíže
 Nejčastěji na zádech, vzhledem k obvyklé poloze
umírajícího a mrtvoly
 Namodralé (žilní charakter - v přežívajících tkáních
spotřeba kyslíku)
REGRESÍVNÍ ZMĚNY - SMRT
 Hypostáza
 Níže uložené části orgánů více naplněny krví
 Difúze tekutin
 Prosáknutí tkání až rozvolnění tkáňových struktur a
macerace (například fetus maceratus – změna
pokožky při nitroděložním odumření plodu)
REGRESÍVNÍ ZMĚNY - SMRT
 Difúze plynů
 Především difundující sirovodík ze střev – působí na
krevní barvivo (hemoglobin) v okolních cévách →
břišní stěna a orgány zelenošedé
REGRESÍVNÍ ZMĚNY - SMRT
 Posmrtná ztuhlost
 Nedochází k relaxaci svalových vláken
 Začíná v obličeji a postupuje směrem k dolním
končetinám
 Postupně zcela pomíjí
 Srážení krve
 Vznikají krevní sraženiny = koagula
REGRESÍVNÍ ZMĚNY - NEKRÓZA
 Smrt buňky, ireverzibilní
 Sled morfologických změn následujících smrt buňky
v živé tkáni
 intravitální odumření tkáně – vyvolává reakci okolní
tkáně
REGRESÍVNÍ ZMĚNY - NEKRÓZA
 Nejprve se naruší permeabilita (propustnost) zevní
buněčné membrány
 Pak následuje autolýza (enzymy v živé buňce
bezpečně uloženy v lysozomech, při smrti buňky se
ale uvolní a ireverzibilně poškodí buňku)
 Uvolněné enzymy více či méně specifické pro každou
tkáň – lze jich využít k odhalení nekróz jako
například infarkt myokardu
REGRESÍVNÍ ZMĚNY - NEKRÓZA
 Mikroskopicky:
 Změny jádra (nastane jedno z následujícího)
 Pyknóza – svráštění a ztmavnutí
 Karyolýza – vyluhování chromatinu z jádra
 Karyorhexe – rozpad jádra
 Cytoplazma – stoupne eozinofilie
REGRESÍVNÍ ZMĚNY - NEKRÓZA
 3 základní typy nekróz:
 PROSTÁ
 Nemění zpravidla podstatněji vzhled postižené tkáně
 Často v kůži a ve svalech (červenohnědé, snadněji se
trhají)
REGRESÍVNÍ ZMĚNY - NEKRÓZA
 KOLIKVAČNÍ
 Převaha zkapalnění tkáně a rozpad všech tkáňových
struktur
 Hlavně tkáně chudé na bílkoviny – například bílá
hmota CNS
 V CNS pro nedostatek bílkovin jen minimální
koagulace
REGRESÍVNÍ ZMĚNY - NEKRÓZA
 Tukové tkáně nekoagulují, ale rozpadají se
 Makroskopicky kašovitý vzhled a pokračováním
procesu dojde k jeho zkapalnění
 Rozpuštěná tkáň se vstřebá a je odstraněna fagocyty
→ vznikne rozpadová pseudocysta
REGRESÍVNÍ ZMĚNY - NEKRÓZA
 KOAGULAČNÍ
 Převaha autolytické koagulace bílkovin
 tkáň tuhne, změna barvy do žluta
 Ložisko ohraničeno reaktivním hemoragickým
lemem
 Hlavně parenchymatózní orgány bohaté na bílkoviny
– játra aj.
 Typicky infarkt (= nekróza při uzávěru přívodné
arterie)
REGRESÍVNÍ ZMĚNY - NEKRÓZA
 Existují ještě další typy nekróz (například
hemoragická – při prostoupení tkáně větším
množstvím erytrocytů)
 GANGRÉNA
 Nekróza, jejíž vzhled byl značně modifikován
druhotnými změnami
REGRESÍVNÍ ZMĚNY - NEKRÓZA
a) Gangréna suchá (mumifikace)



Modifikace vysycháním
Nejčastěji končetiny při cévních uzávěrech
Hnědavě černá barva, pergamenovitá přeměna
kůže
REGRESÍVNÍ ZMĚNY - NEKRÓZA
b) Vlhká gangréna




Pomnožení hnilobných bakterií, produkují
sirovodík → zelená barva
Tkáň prosáklá, cárovitě se rozpadá
Nebezpečím prosáknutí – usnadňuje průnik
bakteriálních toxinů a rozpadových produktů do
okolní tkáně, hrozí toxémie a smrt
Plíce, střevo aj.
REGRESÍVNÍ ZMĚNY - NEKRÓZA
c) Plynatá sněť





Tržně zhmožděné rány, poranění hlubokých svalů
(hlavně při znečištění zemí) – do tkáně se dostane
clostridium perfringens
Toxiny a enzymy působí nekrózu (několik toxinů,
toxin A vyvolává myonekrózu)
Rychlé množení za anaerobních podmínek
Mění glykogen na metan – tkáň prostoupena
plynem, na pohmat třaská
Smrt zpravidla na toxémii
REGRESÍVNÍ ZMĚNY - NEKRÓZA





NEKRÓZA X APOPTÓZA
Apoptóza je stejně jako nekróza smrt buňky
Apoptóza je programovaná buněčná smrt, ustáleno
fylogeneticky
K apoptóze dochází např. během embryogeneze,
tvorby imunitních buněk
Na nekrózu okolní tkáně často reagují zánětem, na
apoptózu nikoliv
Nekróza = „vražda“ X apoptóza = „soud“
REGRESÍVNÍ ZMĚNY - ATROFIE
 Regresívní zmenšení normálně vyvinutého
orgánu, tkáně či buňky (zmenšení velikosti buňky,
ev. počtu buněk, při dostatečném množství buněk
celá tkáň či orgán)
 Odlišit hypoplázii = neúplné vyvinutí orgánu
 Odlišit aplázii = vrozené chybění nebo nevyvinutí
orgánu či jeho části
REGRESÍVNÍ ZMĚNY - ATROFIE
 Může být poškozena funkce atrofických buněk, ale
nejsou mrtvé!
a) Difúzní – zachován tvar orgánu, zmenšení
rovnoměrné
b)Ložisková – změna tvaru orgánu, určitá jeho část
zmenšena více
REGRESÍVNÍ ZMĚNY - ATROFIE
 Parenchym postižen více než stroma → relativně
přibývá stromatu a orgán je tužší
 Parenchym = tkáň orgánu – obvykle buněčná – s
určitou funkcí
 Stroma = podpůrná vazivová tkáň orgánu
REGRESÍVNÍ ZMĚNY - ATROFIE
 PROSTÁ ATROFIE
 Zmenšení buněk orgánů (hlavně buňky s pomalou
nebo žádnou obměnou populace)
 Zmenšování orgánu, ale pigmentu neubývá – to se
projeví zvýšenou pigmentací (hnědá atrofie)
 Svaly (srdce), játra aj.
REGRESÍVNÍ ZMĚNY - ATROFIE
 NUMERICKÁ ATROFIE
 Zmenšení počtu buněk, jejich vzhled normální
 Hlavně tkáně s rychlou obměnou buněk
 Může být kompenzatorní hypertrofie zbývajících
částí, vede k celkové přestavbě
 Zmnožení tukové tkáně může maskovat zmenšení
orgánu (srdce, lýtka u Duchennovy myopatie)
 Kostní dřeň (vzniká dřeňový útlum)
REGRESÍVNÍ ZMĚNY - ATROFIE
 ETIOLOGIE:
 Řada faktorů – ty samé faktory by při větší intenzitě
způsobily nekrózu
 Všechny regresívní změny mají stejné příčiny a jde
jen o intenzitu jejich působení
REGRESÍVNÍ ZMĚNY - ATROFIE
 Fyziologická atrofie
 Především zmenšování orgánů při stárnutí – senilní
atrofie
 Některé orgány činné jen do určitého věku a pak
atrofie – toto se nazývá involuce (ovaria, testes,
tymus, mléčná žláza aj.)
 Senilní atrofie zpočátku hlavně kůže, svaly, kosti
(osteoporóza), později i zbytek orgánů
Normální a atrofický mozek
REGRESÍVNÍ ZMĚNY - ATROFIE
 Inaniční atrofie
 Nedostatek výživy
 Nejčastěji vnitřní příčiny (tumor, stenóza = zúžení
jícnu aj.)
 Nejdříve tuková tkáň (hlavně podkoží), pak svalstvo,
CNS ušetřeno
REGRESÍVNÍ ZMĚNY - ATROFIE
 Vaskulární atrofie
 Při pozvolném zmenšování přívodu krve, například
při ateroskleróze
 Typicky ledviny
 Tlaková atrofie
 Například páteř při tlaku výdutě aorty
REGRESÍVNÍ ZMĚNY - ATROFIE
 Atrofie z radiace
 Podrobněji viz Etiologie nemocí I
 Atrofie z inaktivity
 Nápadné na znehybněných svalech, po sejmutí sádry
 Atrofie kostí i svalů (normální stav udržován funkcí)
ATROFIE
KONČETIN
REGRESÍVNÍ ZMĚNY - DYSTROFIE
 Regrese, jejíž podstatou je porucha buněčného
metabolismu
PROGRESÍVNÍ ZMĚNY
 Opak změn regresívních
 Slouží k zachování či zlepšení funkce tkání nebo k
obnově poškozené tkáně
 Bude jim věnována samostatná přednáška
DĚKUJI ZA POZORNOST