Transcript Správní právo hmotné 1. seminář

Správní právo hmotné
1. seminář
(Dr. Ing. Nový)
Správní právo a veřejná správa
Správní právo = odvětví práva veřejného
(spolu s ním např. ústavní, trestní právo)



Instituty veřejného práva slouží zajištění
veřejného zájmu, instituty soukromého
práva zajištění soukromých zájmů
Prostřednictvím institutů veřejného
práva je uskutečňována veřejná moc
Jádrem předmětu správního práva jsou
vztahy vznikající při výkonu veřejné
správy
Správní právo hmotné a procesní



Hmotné a procesní právo jsou ve vztahu
účelu a prostředků k jeho dosažení
Hmotné právo stanoví práva či povinnosti
jako stav či konečné hodnoty, procesní právo
upravuje procedurální nástroje
Procesní normy samy o sobě nemají význam,
naplňují se teprve ve spojitosti s normami
hmotněprávními
Systém správního práva




Správní právo je nekodifikovaným právním odvětvím,
tj. je rozptýleno do mnohačetných právních předpisů
a jiných aktů, které se často mění
Obecná část zahrnuje instituty společné většině
úseků veřejné správy (viz nástin témat seminářů)
Zvláštní část zahrnuje instituty a postupy na
vybraných správních úsecích (právo stavební,
policejní, zdravotnické, silniční, vodní aj.)
Ze správního práva se zcela vyčlenila samostatná
právní odvětví, např. finanční právo, právo sociálního
zabezpečení, právo životního prostředí
Tzv. evropské správní právo



Původně chápáno jako společné správní
právo demokratických evropských států (ius
commune)
Správní právo ES/EU - aplikační přednost a
vertikální bezprostřední účinek před
vnitrostátním právem
právo administrativní spolupráce států - právo
společného prostoru v rámci evropské
kooperace
Dualita právní / dualita správní


Dualita právní – právo veřejné
(organizované) a soukromé (spontánní)
Dualita správní – vnitrostátní a evropské
správní systémy, správní právo vnější a
vnitřní, státní správa a samospráva (tzv.
dvojkolejnost)
Specifické rysy vztahů správního práva




Většina vztahů má autoritativní charakter –
jsou nerovné - vůle jednoho subjektu může
jednostranně určit obsah vztahu
Takřka vždy je jedním ze subjektů vztahu
správního práva nositel veřejné správy
Pro nositele veřejné správy platí, že veřejnou
moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích
a způsoby, které stanoví zákon
Adresátům veřejné správy je (právně)
dovoleno cokoliv, co zákon nezakazuje, nikdo
nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.
Specifické rysy norem správního práva

Převažují kogentní (kategorické) normy - typické pro
veřejné právo - subjekty se od nich nemohou odchýlit
ani vzájemnou dohodou (opakem jsou dispozitivní
normy v soukromém právu)



Organizační a kompetenční normy – uspořádání,
působnost a pravomoc součástí veřejné správy a
úředních osob
Normu tvoří hypotéza (často obsahuje neurčité právní
pojmy), dispozice (často umožňuje správní uvážení) a
sankce – postih v případě porušení dispozice.
Normy regulující (hypotéza + dispozice) a ochranné
(dispozice + sankce)
Režimy správního práva





Režimy vzniku oprávnění adresátů:
Volný – netřeba žádné úřední povolení či
splnění podmínek, výkon omezuje jen zákon
Podmíněně volný – vázanost např. na
oznámení, registraci
Povolovací – je zapotřebí předchozí povolení,
na nějž je při splnění předepsaných podmínek
právní nárok
Koncesní – přísnější povolovací, kdy udělení
koncese záleží na správním uvážení
Režimy správního práva




Režimy vzniku povinností adresátů:
Bezprostřední přikazovací / zakazovací –
přímo ze zákona, příp. upřesnění jiným
právním předpisem
Zprostředkovaný přikazovací / zakazovací –
rozhodnutím veřejné správy na základě
zákona
Speciální – výjimečný (možnost výjimky z
pravidla), smluvní, měkký
Co je to veřejná správa?





Veřejná správa je sice základním pojmem správního
práva, ale její definice je obtížná vzhledem k
různorodosti správních činností, norem a vztahů
Činnost státu, popř. jiných zmocněných osob, jíž ve
veřejném zájmu
specificky zasahují do právních poměrů subjektů v
občanské společnosti
zajišťují (organizují) uspokojování (některých)
veřejných potřeb
řeší některé své vnitřní poměry
Veřejná správa definovaná pozitivně





Výkon ve veřejném zájmu
Činnost podzákonná
Má výkonný (realizační) charakter
Má povahu autoritativní (vrchnostenská
správa) i organizační (nevrchnostenská
správa)
Používá prostředky veřejného práva (výsostná
správa) i soukromého práva (nevýsostná
správa)
Veřejná (státní) správa definovaná
negativně (jako zbytková činnost)
Státní moc = zákonodárná (legislativa), výkonná (exekutiva),
soudní (justice)

Státní správa je zbytková v rámci moci výkonné, po odečtení:
 Vrcholná státní a zahraniční reprezentace (prezident,
zastupitelské úřady)
 Vláda ve smyslu politickém
 Emisně úvěrová činnost (ČNB)
 Vrcholná kontrola hospodaření (NKÚ)
 Zastupování veřejné žaloby (státní zastupitelství)
 Kvalifikovaná šetření (Veřejný ochránce práv)
(v praxi se mocenské dělení relativizuje)

Veřejná správa teoreticky




Materiální (funkční) pojetí – obsahová
charakteristika úkolů:
Policie obecná a zvláštní - ochrana veřejných
zájmů (převážně vrchnostensky, výsostně)
Veřejné služby - uspokojují veřejné potřeby
(převážně nevrchnostensky, nevýsostně)
Organizační (institucionální) pojetí – který
prvek (orgán, úřad, osoba) činnosti
vykonává?
Funkce a metody působení









Funkce mocensky ochranná – nařizovací
Funkce pečovatelská – organizující
Metody regulace - obecné
donucovací
přesvědčovací
Metody regulace - konkrétní
Administrativně-právní metoda regulace
Ekonomické metody regulace
Organizační metody - podpůrné
Charakteristické činnosti veřejné správy:






Správní normotvorba - právní předpisy
Rozhodování o právních poměrech adresátů
Uplatňování správní odpovědnosti
Poskytování a odborné vedení veřejných
služeb
Hospodaření s veřejným majetkem a
kontraktační činnosti
Programovací, organizační a personální
činnosti
Subsystémy veřejné správy





Státní správa - stát
Veřejná samospráva
Územní – veřejnoprávní korporace
(územní výsost)
Zájmová samospráva – veřejnoprávní
asociace (princip členství)
Nepřímá veřejná správa - delegace
veřejných úkolů na jiné osoby
Modernizace veřejné správy a
kvalita veřejných služeb





Po r. 1989 probíhají neustálé reformy veřejné správy
– demokratizace, optimalizace, racionalizace
1990 – zrušení národních výborů, obnova obecní
samosprávy
1997 – ustanovení VÚSC – kraje
2001 – nové obecní a krajské zřízení, umělá
regionalizace (NUTS)
2003 - přechod práv a závazků (organizací a majetku
státu) na kraje a obce (290/2002 Sb.), zánik
okresních úřadů
Hlavní aspekty kvality




veřejné služby
veřejné finance
veřejná kontrola
E-government
redukce byrokracie ve vztahu občan –
veřejná správa
Veřejné služby








Evropská Bílá kniha o správě věcí veřejných (2001) –
principy dobré správy:
Otevřenost (transparentnost)
Spoluúčast (participace)
Odpovědnost
Soudržnost (koheze)
Účinnost (efektivita)
Podpůrně působí principy subsidiarity a
proporcionality
Spolehlivost, předvídatelnost, rovnost, nestrannost
Veřejné finance




Racionalizace hospodaření a finančních toků
Hospodaření státu (z. č. 219/2000 Sb.) a
územně samosprávných celků (z. č. 128/2000
Sb., č. 129/2000 Sb., č. 131/2000 Sb.)
Rozpočtová pravidla státu (z. č. 218/2000
Sb.) a územně samosprávných celků (z. č.
250/2000 Sb.)
Rozpočtové určení výnosů některých daní (z.
č. 243/2000 Sb.)
Veřejná kontrola







Vnitřní finanční kontrola (z. č. 320/2001 Sb.)
Veřejnosprávní
Řídící (vnitřní kontrolní systém – příkazce operace,
správce rozpočtu a hlavní účetní)
Interní audit
Vnější kontrola hospodaření
Přezkoumávání hospodaření územních
samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí (z.
č. 420/2004 Sb.)
Kontrola hospodaření se státním majetkem, státního
závěrečného účtu a plnění státního rozpočtu ČR (z. č.
166/1993 Sb.)
E-government



Informační systémy a elektronizace výkonu
veřejné správy
Elektronický podpis, elektronické úkony
orgánů veřejné moci, datové schránky
Portál veřejné správy, Elektronický Portál
územních samospráv (ePUSA), Elektronicky
vlídná administrativa (EVA), Český Podací
Ověřovací Informační Národní Terminál
(Czech POINT)