Transcript 11 Návykové a impulzivní poruchy ()

Návykové a impulzivní
poruchy
F 63
mohou vyústit do závislostního chování
Impulzy (impulse) a nutkání(compulsion)
• Návykové a impulzivní poruchy jsou
poruchami schopnosti člověka vzdorovat
vlastním impulzivním činům nebo chování,
které poškozuje sebe samotného.
• Člověk není schopen kontrolovat své chování.
• Činy nejsou předem plánované, promyšlené,
v jejich průběhu má člověk nad nimi minimální
nebo žádnou kontrolu.
• Návykové a impulzivní poruchy mohou mít za
následek nelegální, kriminální jednání.
Dlouhodobá, osobnostně hluboce
zakotvená behaviorální porucha
• Neschopnost odolat impulzu nebo pokušení
přestože si je vědom společenské nebo
osobního nežádoucího nebo nebezpečného
jednání.
• Člověk si je vědom narůstajícího napětí před
provedením činu (neklid, pocit tlaku). Napětí
zmírní pouze realizace činu.
• Jednání samo je spojeno s pocitem vzrušení,
uvolnění a uspokojení ve chvíli realizace
tohoto činu. Někdy také s pocitem viny a
výčitek.
příčiny
• Biologické abnormity v nálezech EKG, raná
poškození CNS, temperament, impulzivita, tendence
k dobrodružnosti, zvýšená potřeba nových impulzů,
egocentrizmus, nízká míra empatie, zvýšená
závislost na odměně, dysfunkce serotoninových a
dopaminových neurotransmitterů v mozku.
• Důsledky psychické deprivace z dětství, izolace,
odmítání okolím, frustrovaná sexuální infantilita,
existence hlubšího nevyřešeného psychického
konfliktu…
• Naučené nežádoucí sociální vzorce chování z
původní rodiny, vrstevnických part, pasivní trávení
volného času, společenská nabídka jako hra..
Dle mezinárodní klasifikace MKN10. revize. Praha UZIS ČR, 1992.
MKN
syndrom
F 63.0.
Patologické hráčství – gambling, gamblerství
F 63.1.
Patologické zakládání požárů – pyromanie
F 63.2.
Patologické kradení – kleptomanie
F 63.3.
Trichotillomanie – škubání ochlupení těla
F 63.8.
Jiné návykové a impulzivní poruchy
Oniomanie - nakupování, dromomanie -tuláctví,
intermitentní explozivní porucha –agresivní
jednání, závislost na sexu. Nové formy
závislostného chování: netomanie na internetu,
závislost na televizi, závislost na práci,…
Patologické hráčství
 Opakované epizody hráčství, které dominují v životě jedince
na úkor sociálních, rodinných a materiálních hodnot a vedou
k zadlužení.
 Lidé s touto poruchou (slangově "gambleři") mohou riskovat
své zaměstnání, zadlužit se, lhát, porušovat zákon (padělání,
podvody, krádeže), aby získali peníze nebo unikli placení
dluhů. Popisují intenzivní puzení ke hře, jsou zcela zaujati
myšlenkami na hraní nebo okolnostmi, které tuto činnost
doprovázejí. Hrají bez ohledu na prohrané částky peněz. Čím
více ztrácejí, tím více hrají. Patologický hráč cítí neodolatelné
napětí ve chvíli, kdy má možnost hrát.
 Porucha je častější u mužů (2:1) a zhoršuje se při stresu.
 Léčba: Je zahajována až v okamžiku, kdy postižený definuje
svoje chování jako problémové. Individuální psychoterapie,
metody podobné těm, které se používají při odvykání
návykovým látkám.
 Rizikové faktory: příslušnost k minoritní skupině, nižší socioekonomický status, gamblerství rodičů.
Diagnostická kritéria dle MKN-10
•
•
•
•
V období jednoho roku se vyskytnou dvě nebo více
epizod hráčství
Tyto epizody neznamenají pro jedince žádný zisk,
ale pokračují navzdory osobní nepohodě a
narušování běžného fungování v životě
Gambler popisuje obtížně kontrolovatelné
intenzivní puzení k hraní, není schopen hráčství
vůlí zastavit
Myšlenkami na hru, představami související se
ziskem financí na hru je zcela zaujat, různé formy:
automaty, karetní hry, ruleta, dostihy, patologické
sázky, hry v kasínech, sázky na výsledky voleb…
Patologické zakládání požárů pyromanie
 Opakované zakládání nebo pokusy o zakládání požárů bez
zřetelného motivu nebo abnormální zájem o předměty se
vztahem k ohni a hoření.
 Jedná se o vzácnou poruchu, která se častěji vyskytuje u
mužů než u žen. U dospělých pyromanů se najdou začátky
jejich patologického chování už v dětství.
 Pyromani jsou fascinováni zakládáním požárů a sledování
hořících věcí. Jediným motivem zakládáním požárů je
sebeuspokojení, nesledují finanční prospěch. Často bývají
diváky u požárů, hlásí se jako dobrovolní hasiči. Jsou si
vědomi nebezpečnosti svého jednání, ale nejsou schopni
odolat nutkání založit oheň. Obvykle se bojí odhalení,
zahlazují stopy.
 Léčba: Individuální psychoterapie zaměřená na získání
náhledu na poruchu a získání kontroly nad patologickým
chováním.
Dětská pyromanie v 5 kategoriích
• Pyromanie jako volání o pomoc, symptom
intrapsychických problémů (odloučení, rozvod,
sexuální zneužívání…)
• Delikventní pyromanie (součást vandalství, 11-15 let)
• Těžce narušená pyromanie (poruchy osobnosti
psychotického nebo paranoidního typu)
• Pyromanie vzniklá v důsledku zhoršených kognitivních
funkcí – neurobiologicky, somaticky…
• Sociokulturně podmíněná pyromanie – převzetí
antisociálních forem chování komunity dospělých
Pyromanie v dospělosti – častá komorbita s
dalšími návykovými a impulzivními poruchami
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Antisociální chování a postoje
Hledání zábavy
Přitahování pozornosti
Nedostatek sociálních kompetencí
Neznalost nebezpečí
Zkušenosti z rodiny, komunity
Zanedbávání, týrání… v dětství
Tlak vrstevníků
Stresující životní událost…
kleptomanie
 Osoba nemůže opakovaně odolat impulsům ukrást
předměty, které nejsou určeny k osobní potřebě
nebo pro finanční zisk.
 Obvykle začíná v adolescenci, ale může začít i v
dospělosti.
 Jedinec pociťuje napětí před krádeží a uvolnění po
ní. Ukradené věci pro něho obvykle nemají žádný
význam, často bývají zahazovány nebo tajně
vraceny na původní místo. Čin není prováděn s
komplicem. Kleptoman mívá dostatek peněz ke
koupi předmětů, ale krade jen pro požitek z kradení.
Přestože se snaží svůj čin utajit, nevyužije všech
možností. Ke zhoršení poruchy dochází při stresu.
 Léčba: Individuální psychoterapie.
Trichotillomanie
 Trichotillomania se projevuje tím, že si nemocní vlivem nutkání
vytrhávají vlasy, vousy nebo obočí. Existuje forma dětská a
dospělá. Dětská se vyvíjí ve věku 2-10 let u obou pohlaví. Dítě
si v nervózním "tiku" tahá za vlasy a vytrhává je. Dělá to často
před usnutím, starší dítě při čtení, psaní. Vlasy vyrůstající na
vytrhaných ploškách, nemají stejný sklon a ční na různé strany.
Kůže je normální nebo mírně šupinatá. U dospívajících a
dospělých je trichotillomania bez těžké emoční poruchy vzácná.
Převažuje u žen. Je typické, že si vlasy vytrhávají z prostřední
části lebky, snad proto, že je zde práh bolestivosti vyšší než na
okrajích. Dorůstající vlasy bývají maximálně 3 cm dlouhé, delší
vlasy je snadné vytrhnout.
 Nevzhlednost vede k emočním poruchám, sociální izolaci a
omezuje životní styl. TTM patří do spektra obsedantněkompulzivních poruch.
 Terapie: symptomy TTM mohou být odstraněny s pomocí
psychotropních farmak (včetně selektivních inhibitorů zpětného
vychytávání serotoninu) a/nebo behaviorální terapií.
Behaviorální závislosti
Behaviorální závislosti (lépe řečeno závislostní
chování) nebo též nelátkové závislosti, závislosti bez
substancí představují pro adiktologii relativně nové
pole působnosti.
Kromě závislosti na návykových látkách se v populaci
stále častěji vyskytují nové typy závislostního chování,
které souvisejí zejména se změnou životního stylu a
využíváním nových technologií.
Patří sem například patologické hráčství (gambling závislost na hazardu), nomofobie, závislost na
internetu-netholismus (internet sex addiction,cyber
porn addiction, internet porn addiction, cybersex,
cybering, virtual sex addiction… nebo počítačových
hrách a mnoho dalších v současné době velmi
populárních závislostí.
 Pro skupinu sledovaných poruch existuje mnoho různých
pojmenování. Kromě pojmu behaviorální závislosti se
používají také názvy nelátkové závislosti, nedrogové
závislosti, závislosti bez substancí nebo závislosti na
procesech.
Situace je ještě komplikovaná tím, že se v anglicky psané
literatuře používají nejednotně dvě označení: dependance a
addiction, navíc někdy samostatně, jindy ve spojení s pojmy
porucha (disorder) nebo syndrom (syndrome).
 Označení návykové poruchy, které používá MKN-10, by
mohlo představovat univerzální pojmenování, které by
v sobě zahrnovalo jak látkové, tak nelátkové závislosti,
nicméně vzhledem k jeho současnému významu se jeví jako
nejvhodnější spíše jednotící pojem závislostní chování.
Odborníci definují závislostní chování jako:
„…opakující se vzorec chování, který zvyšuje riziko
vzniku nemoci a/nebo osobních či společenských
problémů.
Závislostní chování bývá subjektivně prožíváno
jako 'ztráta kontroly' – objevuje se i přes volní
snahu abstinovat nebo užívat (chovat se daným
způsobem, pozn. autora) s mírou.
Typicky je takový vzorec chování charakterizován
okamžitým uspokojením (krátkodobá odměna) a
často je doprovázen zpožděnými škodlivými účinky
(dlouhodobé náklady).
Pokusy změnit závislostní chování (léčbou nebo
svépomocí) jsou obvykle charakterizovány vysokou
mírou relapsů“.
Návykové, impulzivní, závislostní chování
Libovolná aktivita naplňující všechna kritéria může být definována
jako závislost. Je zřejmé, že se někdo může intenzivně věnovat
potenciálně návykové činnosti, aniž by se u něj rozvinula
plnohodnotná závislost. Pokud někdo nemá abstinenční příznaky
po ukončení určité excesivní aktivity (např. chatování, hraní online
her nebo nakupování), může být závislý? Pokud nezpůsobuje
excesivní chování konflikty s čímkoliv jiným v životě jedince,
můžeme říct, že se jedná o závislost? Rozdíl mezi zdravým
entusiasmem a závislostí je v tom, že zdravé zanícení životu něco
dává, zatímco závislost mu něco zásadního bere.
Pokud vyjdeme z bio-psycho-socio-spirituální teorie závislosti, pak
jsou behaviorální závislosti patologickým způsobem chování,
který má z klinického hlediska negativní vliv na zdraví člověka, ať
už v oblasti somatické, psychické, sociální, nebo spirituální.
Mechanizmus jejich vzniku a účinku je v řadě aspektů podobný
jako u drogových závislostí, i když zpravidla přímo nepoškozují
tělo člověka, jak se děje v důsledku akutní či dlouhodobé
intoxikace psychoaktivní látkou. A stejně jako látkové mohou mít i
nelátkové závislosti fatální následky.
závislost
• Bažení je znakem závislosti
• Bažení prování a bude provázet každého uživatele
návykových látek po celý život
• Bažení se časem zmírňuje, přichází v delších
časových intervalech, není tak naléhavé jak na
počátku abstinence
• Bažení může vést racionalizacím, popírání a tzv.
zdánlivě bezvýznamným rozhodnutím
• Bažení oslabuje paměť a myšlenkové procesy,
rozhodování závislé osoby bývá iracionální,
unáhlené…