Alkohol a jiné drogy u jedinců s postižením

Jsou lidé s postižením vzhledem k návykovým látkám rizikovou skupinou?

Jsou lidé s určitým druhem postižení ohroženi alkoholem a jinými drogami více než ostatní postižení?

Které faktory vedou ke zneužívání návykových látek u jedinců s postižením?

Je pro rozvoj závislosti na psychotropních látkách důležitá etiologie postižení?

Liší se návykové chování obecné populace od návykového chování osob s postižením?

Současný stav

 Výzkumy týkající se zneužívání návykových látek v různých populacích postižených nejsou v ČR prováděny.

 Výjimku tvoří jedinci s poruchami chování a emocí. Objevují se i první studie u tzv. rizikových skupin (tj. Romů, sociálně znevýhodněných a osob z tzv.alkoholických rodin).

 Zahraniční studie popisují stav u jednotlivých skupin postižených od 80. let 20. století. Od 80. let vznikají i specializované preventivní a terapeutické programy zaměřené na osoby s postižením.

Problematika jednotlivých skupin

Jedinci s poruchami chování a emocí jasně prokázaná souvislost problematičnost u jedinců s ADHD tabák jako možnost sebemedikace u jedinců s ADHD

Jedinci s tělesným postižením zvýšené riziko zneužívání zejména u získaných postižení Typ A – problémy s alkoholem a drogami již před počátkem postižení (např. úrazem či onemocněním) Typ B – vrozené vady

Jedinci s mentální postižením pozdější první zkušenost (cca. o 1,5 roku) nižší celoživotní prevalence v případě zneužívání však rychlejší návyk a vznik problematičtější situace specifická situace na základních školách praktických

Jedinci se sluchovým postižením zřetelně riziková skupina (izolace, nezaměstnanost, problémy v komunikaci) skrytý problém, strach z prozrazení komunikační bariéry mezi terapeuty a klienty v USA zaveden Minnesotský model terapie

Jedinci se zrakovým postižením neexistence výzkumných šetření v této populaci (první bakalářská práce: Poruchy chování u jedinců se smyslovým postižením, 2008) závislostních chování jako následek nepřijetí vlastního postižení (zejména získaného) „umožňování“ tolerance či podpora závislostního chování přáteli a rodinou

Vlastní výzkum

Kvalita života a zneužívání návykových látek u osob ve výkonu trestu odnětí svobody. Možnosti protidrogové prevence a vzdělávání v této populaci.

Empirická část dizertační práce je zpracována statistickou procedurou, má charakter kvantitativního šetření. Dominantní technikou je dotazník, který vychází z nástrojů měření kvality života SQUALA a AlQol9.

 

Analytická jednotka:

Jedinec ve výkonu trestu odnětí svobody

Základní soubor:

věznicích ČR 19 000 dospělých vězňů ve 

Výběrový soubor:

348 dospělých ve výkonu trestu odnětí svobody ze 17 věznic v České republice.



Kontrolní soubor:

Reprezentativní soubor pražské populace, 18 – 59 let, N= 308.

Dotazník byl strukturován do čtyř částí:

1. otázky zjišťující základní demografická data a nezávisle proměnné zaměřené zvláště na sociální status jedince (vzdělání, povolání, trávení volného času, atd.) a informace o zneužívání návykových látek

2. část obsahovala otázky zjišťující základní subjektivní spokojenost se životem.

3. Třetí relativně samostatnou část tvořil dotazník AlQol9 vycházející z nástroje měření kvality života SF-36

AlQol9

Dimenze v dotazníku SF 36

Fyzické fungování Tělesná bolest Celkové vnímání zdraví

Počet položek v dotazní ku SF-36

10 2 5

Škála

1-3 1-6 1-5 Omezení rolí v důsledku zdravotních problémů 4 1-2 Celkové duševní zdraví 5 1-6 Omezení rolí v důsledku emocionálních potíží Vitalita (energie/únava) Sociální fungování 3 4 2 1-2 1-6 1-5

Položka v dotazníku AlQol9

Dělá vám potíže vyjít po schodech několik pater?

Jak velké bolesti jste měl(a) v posledních 4 týdnech?

Řekl(a) byste, že Vaše zdraví je celkově výborné, …, špatné?

Byl(a) jste v posledních 4 týdnech omezen(a) v druhu práce nebo jiných činnostech kvůli zdravotním potížím?

Jak často v předchozích 4 týdnech jste byl(a) velmi nervózní?

Jak často v předchozích 4 týdnech jste pociťoval(a) pesimismus a smutek?

Udělal(a) jste v posledních 4 týdnech méně, než jste chtěl(a) kvůli nějakým emocionálním potížím (například pocit deprese nebo úzkosti)? Jak často v předchozích 4 týdnech jste se cítil(a) vyčerpán(a)?

Uveďte, do jaké míry bránily Vaše tělesné nebo emocionální potíže Vašemu normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy, v širší společnosti v posledních 4 týdnech.

SQUALA

  Ve čtvrté části našeho dotazníku bylo využito nástroje pro subjektivní měření kvality života SQUALA, a to konkrétně jeho česká verze vytvořena kolektivem doktorky Dragomirecké.

SQUALA – česká verze, představuje adaptovaný instrument, valorizovaný pro české prostředí, který je schopen zachytit životní újmu vzniklou následkem nemoci nebo nepříznivých okolností. Dalším požadavkem při jeho výběru byla subjektivita nástroje – v souladu s definicí WHO, která zdůrazňuje, že kvalitu života nelze ztotožnit s životním postavením člověka, ale s tím, jak člověk tuto svou situaci hodnotí.

SQUALA

Označení dimenze Dimenze QoL SQUALA1 Položky Abstraktní hodnoty pocit bezpečí, spravedlnost, svoboda, krása a umění, pravda SQUALA2 Zdraví zdraví, fyzická soběstačnost, psychická pohoda, péče o sebe sama SQUALA3 SQUALA4 SQUALA5 Blízké vztahy rodinné vztahy, láska, sexuální život Volný čas vztahy s ostatními lidmi, odpočinek, koníčky Základní potřeby prostředí, peníze, jídlo

Charakteristika výzkumného souboru

36; 11%

Rozložení dle pohlaví

Muži Ženy 296; 89% 19%

Rozložení dle věku

8% 5% 32% 36% 18-26 27-35 36-44 45-53 54 a více

33%

Rozdělení dle vzdělání

11% 5% 8% 43% Neukončené základní Základní Vyučen Střední s maturitou vysokoškolské 16%

Rozložení dle zaměstnání

10% 8% 2% 64% Student Nezaměstnaný Zaměstnancec OSVČ/ podnikatel Důchodce

34%

Rozložení dle bydliště

1% 18% a) vesnice b) město c) velkoměsto (nad 100 tis.

obyvatel) d) neuvedl 47% 17% 23%

Rozložení dle rodinného stavu

0% 60% a) svobodný/á b) ženatý/vdaná, žijící s družkou/druhem c) rozvedený/á d) vdovec/vdova