Transcript Základy ošetřovatelství - Středisko sociálních služeb Městské části

VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ
Vzdělávání zaměstnanců Střediska sociálních služeb
městské části Praha 9 je finančně podpořeno
z Evropského sociálního fondu v rámci realizace
projektu č. CZ.2.17/1.1.00/34309 s názvem
„Vzdělávání zaměstnanců Střediska sociálních služeb“,
jehož realizace byla zahájena 1.6.2012 a bude
ukončena 31.1.2014.
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
TÉMA PŘEDNÁŠKY
ZÁKLADNÍ OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V
SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH
Přednášející
Bc. Lenka Hasnedlová
PEČOVATELSKÁ SLUŽBA
§ 40 ZÁKON 106/2006 SB. O SOCIÁLNÍCH
SLUŽBÁCH




je terénní nebo ambulantní služba poskytovaná osobám se sníženou
soběstačností a sebeobsluhou (věk, chronické onemocnění, zdravotní
stav a postižení), která vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby.
poskytuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní
hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy – dovoz
obědů a zajištění nákupů, pomoc při zajištění chodu domácnosti,
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím.
posláním služby je umožnit osobám se sníženou soběstačností zůstat
co nejdéle ve svém vlastním domácím prostředí a necítit se sami.
Pomoc a podpora při zvládání každodenních činností je poskytována s
důrazem na respektování důstojnosti uživatelů této služby, podle jejich
individuálních potřeb
DOMOV PRO SENIORY
§ 49 ZÁKON 106/2006 SB. O SOCIÁLNÍCH
SLUŽBÁCH


Dle § 49 „poskytuje pobytové služby osobám, které mají
sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž
situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby.“
základní činnosti při poskytování služby v DS jsou mimo
jiné poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy, pomoc při
zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při
osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní
hygienu, zprostředkování kontaktu se společenským
prostředím, aktivizační činnosti,pomoc při uplatňování
práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních
záležitostí.
STÁRNUTÍ



Stárnutí je dlouhodobý individuální, fyziologický a
nezvratný proces, který se neopakuje.
Každý člověk stárne již od narození a je na stárnutí
jinak připravený a jinak ho prožívá. Člověk stárne v
biologické, psychické a sociální oblasti.
Stárnutí popisuje Pacovský (1990) jako
přechodnou vývojovou periodu mezi dospělostí a
stářím. Stárnutí představuje děj, který je cestou do
stáří.
STÁŘÍ


je poslední etapa vývoje člověka, která je stejně důležitá jako
kterákoli jiná. Na charakteru stáří se podílí řada faktorů, např.
zdravotní stav, životní styl, vlivy sociálně ekonomické a psychické.
Haškovcová poukazuje na fakt, že společnost pokládá za starého
toho člověka, který má vzhledem ke svému věku nárok na
starobní důchod.
Členění stáří, které navrhla Neugartenová (1966):
mladí senioři:
65-74 let
staří senioři:
75-84 let
velmi staří senioři:
85 let a výše

ZMĚNY PROVÁZEJÍCÍ STÁŘÍ










Výška těla se snižuje, meziobratlové ploténky mizí, ubývá kostní hmoty (větší náchylnost ke
zlomeninám). Vazivo je méně pružné, v kloubech tuhnou chrupavky. Ubývá svalové hmoty a
dochází k poklesu svalové síly. Pohyb starých lidí je pomalejší, zvyšuje se riziko úrazu.
V cévách se životním stylem a věkem ukládají tukové látky a vápník, a tím dochází k jejich
zužování, které postihuje nejvíce tepny srdce, dolních končetin a tepny mozku.
Snižuje se funkčnost plic, klesá jejich kapacita. Krev se hůře okysličuje.
Snižuje se množství trávicích šťáv, strava se pomaleji rozkládá a vstřebává.
Pokles činnosti tlustého střeva má za následek chronickou zácpu.
Klesá síla svalových svěračů močové trubice, která má za následek inkontinenci moče
(postihuje 15 až 30% osob starších 60 let ).
Poruchy chůze a rovnováhy.
Poruchy spánku, mění se délka a kvalita. Nejčastější je probuzení se během spánku noční
bdění. Změna rytmu spánku a bdění.
Zhoršuje se zrak a sluch – zhoršení komunikace s druhými lidmi, vede k podezíravosti, nejistotě,
úzkosti. Omezují v četbě, poslechu hudby, sledování filmů.
Zhoršení hmatu, chuti (slané a sladké podněty) a čichu (vnímání vůní a pachů), vnímání tepla a
chladu.
ZMĚNY PROVÁZEJÍCÍ STÁŘÍ










Změny v prožívání a chování seniora , jeho postavení ve společnosti.
Změny v psychice - vnímání, pozornost, představy a myšlení (je pomalejší).
Zhoršování paměti, špatně si vybavují nové události, informace. Zážitky z doby
minulé (dětství, mládí), jsou uchovány dobře, vzpomínky bývají zkresleny, jsou
vnímány pozitivně. Narušena paměť krátkodobá a mechanická, převažuje
logická paměť. Klesá schopnost učit se - schopen naučit se nové poznatky,
potřebuje více času a dá mu to více práce.
Intenzita emocí nenadchne se pro věci nové, hodnotí klidně a racionálně.
Poruchy rozhodovacích schopností, poruchy osobnosti. Charakterové vlastnosti
se prohlubují.
Strach a úzkost přináší nejistotu.
Duševní poruchy, demence
Citové vztahy se významně nemění, význam rodiny s věkem stoupá. Je citlivější,
labilnější, více emotivně prožívá situace, podléhá dojetí.
Snížená odolnost k zátěži, neschopnost adaptace na změny prostředí, nové
životní situace - hospitalizaci, úmrtí partnera, osamělost. Egocentrismus
Změny verbálního projevu doba od položení otázky do začátku odpovědi.
ZMĚNY PROVÁZEJÍCÍ STÁŘÍ







Potřeba seberealizace užitečnosti pro druhé se mění na soustředění se na sebe a
své problémy.
Senior špatně snáší závislost.
Umírání patří ke stáří, je chápáno zcela negativně. Většina seniorů se hovoru o
umírání vyhýbá, tvrdí že mají před sebou ještě mnoho let, že se jich to netýká. Toto
chování je obranou - různí lidé reagují umírání a smrt odlišně.
Vliv vztahu k hodnotám, lidem, vztah k sobě samému. Jaký život žil, motivace a vůli
žít dál ve změněných podmínkách, situacích.
Pobytové sociální služby - změny v sociálních rolích. Možnost zachovat si zájmy,
aktivity a přátelské vztahy.
Změny fyzického i psychického stavu = Chronická onemocnění = Ztráta
soběstačnosti = individuální ovlivnění a uspokojování jednotlivých potřeb – může
vést k sociální izolaci seniora.
Potřeba je projev určitého nedostatku, je to něco, co člověk nutně potřebuje pro svůj
život. Každý člověk vyjadřuje a uspokojuje své potřeby jinými způsoby.
MASLOWOWA HYERARCHIE POTŘEB
MASLOWOVA HYERARCHIE POTŘEB






Neuspokojené potřeby ,, nižší“ převládnou nad potřebami ,,vyššími“.
Charakterové vlastnosti seniora, snížená schopnost adaptace, zvýšená
emoční labilita, nedostatek výrazových prostředků k signalizaci potřeb →
snižuje se schopnost uspokojování potřeb.
U seniorů je častý výskyt několika nemocí najednou, prostředí ve kterém se
senior nachází (nemocnice, LDN, DS) → zcela ovlivněny potřeby.
Pracovník v sociálních službách, který poskytuje péči → se musí zaměřit
nejen na uspokojení potřeb fyziologických, ale i uspokojení potřeb vyšších.
Nejdůležitější potřeby pro seniora - aktivity denního života (odpovídají
základním biologickým potřebám člověka) - běžné denní činnosti hygiena,
oblékání, výživa a vyprazdňování. Schopnost zvládnout uspokojení těchto
potřeb bez pomoci jiné osoby je pro seniora důležité z hlediska nezávislosti.
Aktivizace seniorů musí plně respektovat individuální možnosti a přán
jednotlivce, pomoci mu nalézt motivaci.
USPOKOJENÍ POTŘEB SENIORA
Klient zcela nesoběstačný → přebírá péči o
uspokojení základních potřeb personál
poskytující sociální službu v plném rozsahu.
 Při uspokojování těchto potřeb se pracovníci v
sociálních službách pomocí pozorování, věnují
klientovi komplexně, sledují stav pokožky,
hydrataci, pečují o dutinu ústní, hygienu a jeho
celkovou upravenost.

USPOKOJENÍ ZÁKLADNÍCH POTŘEB




POHYB není možné zaměnit ani nahradit - udržení je hlavním cílem pro seniora,
je základem jeho nezávislosti.Porucha v oblasti pohybové aktivity znamená
mnoho omezení → neschopnost uspokojit potřeby denních aktivit →psychický
dopad. Imobilita = závislost na pomoci jiné osoby. Aktivizace seniora v
pohybové oblasti → podpora v co největší nezávislosti na sociální službě.
SPÁNEK má svá specifika. Potřeba spánku během života klesá, ve stáří je jeho
potřeba šest a méně hodin. Dochází k obrácenému rytmu spánku (spánkové
inverzi) - během dne z nedostatku zevní stimulace, několikrát usne. V noci
nemůže spát je čilý a aktivní. Narušení spánkových rituálů → nespavost necítí
se odpočinutý → v rámci IP klienta zaměření se na tuto oblast.
VÝŽIVA ovlivňuje psychickou pohodu, významně se podílí na celkovém
zdravotním stavu seniora → průběh onemocnění. Stravovací návyky mění se
zpomalením fyzické aktivity a metabolismu. Senioři přijímají méně potravy →
problémy s chrupem, změny vnímání chutí a vůní, soběstačnost v oblasti
stravovaní →schopnost nakoupit si, uvařit si sám, najíst se sám. PŘÍJEM
TEKUTIN – SENIOŘI NEMAJÍ POCIT ŽÍZNĚ!
VYPRAZDŇOVÁNÍ úzce souvisí s potřebou soukromí a intimity. Příčinou poruch
je snížení nebo ztráta svalové síly svěračů, omezení schopnosti kontroly
svěračů. PSS profesionál → ke klientovi přistupovat taktně a citlivě. Při
neuspokojení této potřeby → narušení sebeúcty (vnímání sebe sama) →
pozitivní nebo negativní sebehodnocení klienta.
OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE
§ 36 zákon 106/2006 Sb. O sociálních službách
„Rozsah a podmínky zabezpečení a hrazení zdravotní péče o osoby, kterým se
poskytují pobytové služby v zařízeních sociálních služeb uvedených v § 34
odst. 1 písm. c) až f), upravují zvláštní právní předpisy 19).
Ošetřovatelská a rehabilitační péče je těmto osobám poskytována především
prostřednictvím zaměstnanců zařízení uvedených v předchozí větě, kteří
mají odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle
zvláštního právního předpisu 20).“

19) Zákon č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
20) Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských
zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.
PRACOVNÍK V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH
ZÁKON 106/2006 SB. O SOCIÁLNÍCH
SLUŽBÁCH

vykonává obslužnou péči o osoby v ambulantních nebo
pobytových zařízeních sociálních služeb spočívající v nácviku
jednoduchých denních činností, pomoci při osobní hygieně a
oblékaní,manipulaci přístroji, pomůckami, prádlem,
udržování čistoty a osobní hygieny, podporu soběstačnosti,
posilování životní aktivizace, vytváření základních sociálních
a společenských kontaktů a uspokojování psychosociálních
potřeb,prohlubování a upevňování základních hygienických a
společenských návyků, působení na vytváření a rozvíjení
pracovních návyků,manuální zručnosti a pracovní aktivity,
provádění volnočasových aktivit zaměřených na rozvíjení
osobnosti, zájmů, znalostí a tvořivých schopností formou
výtvarné, hudební a pohybové výchovy,zabezpečování
zájmové a kulturní činnosti,
PRACOVNÍK V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH
ZÁKON 106/2006 SB. O SOCIÁLNÍCH
SLUŽBÁCH

vykonává PEČOVATELSKOU ČINNOST V DOMÁCNOSTI
OSOBY spočívající ve vykonávání prací spojených s
přímým stykem s osobami s fyzickými a psychickými
obtížemi, komplexní péči o jejich domácnost, zajišťování
sociální pomoci, provádění sociálních depistáží pod
vedením sociálního pracovníka, poskytování pomoci při
vytváření sociálních a společenských kontaktů a
psychické aktivizaci, organizační zabezpečování a
komplexní koordinování pečovatelské činnosti a
provádění osobní asistence,
OŠETŘOVATELSTVÍ

„Ošetřovatelství je celková (komplexní) péče o nebo
nemocné,udržování hygienicky nezávadného prostředí“.

Při ošetřovatelské péči je nutné respektovat lidský život, lidskou
důstojnost a lidská práva. Klienti se stávají zranitelnými, závislými a
tím také potencionálně ohroženými.
Centrální etická komise Ministerstva zdravotnictví České republiky
vyhlásila dne 25. 2. 1992 Etický kodex práv pacientů.
V r. 2001 ČR přistoupila k úmluvě, kterou sestavila a podepsala Rada
Evropy v r. 1997 – Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti
lidské bytosti v medicíně. Podle této úmluvy mají nemocní nárok
vědět plnou pravdu o závažnosti své choroby.
Zákon č. 372 / 2011 Sb. o zdravotních službách



OŠETŘOVATELSKÝ PROCES
Metoda péče, v DS – rozdělení okruhů informací, které jsou přístupné jednotlivým
profesím.
1. získání co nejvíce informací o klientovi, pozorováním, rozhovorem s klientem, popř. s
příbuznými, rozhovorem se spolupracovníky, (seznámením s diagnózami, popř.
lékařskými zprávami) - všeobecná sestra.
2. stanovení ošetřovatelské diagnózy – zhodnocení stavu klienta z hlediska potřeb
ošetřovatelské péče. Zjištění příčin problému, např. co je příčinou snížené
pohyblivosti, poznání aktuálního problému a zvážení potenciálních problémů, které
by mohly nastat, kdyby nebyl klient řádně ošetřován – dekubity, ochabnutí svalstva,
poruchy dýchání, obtížné vyprazdňování – všeobecná sestra.
3. sestavení ošetřovatelského plánu, jeho realizace - stanovit cíl, kterého chceme
dosáhnout – např. cílem ošetřování imobilního klienta je zlepšit jeho pohyblivost,
zabránit případným komplikacím, dosáhnout toho, aby byl klient soběstačný.
Ošetřovatelský plán se zaměří na hygienickou péči, výživu, nácvik dýchání, kondiční
cvičení, péči o pravidelné vyprazdňování . S OP seznámíme klienta, PSS, RHB.
Důsledné a pečlivé provádění ošetřovatelských výkonů, které povedou k splnění cíle.
4. Vyhodnocení plnění - Hodnotí zlepšení pohyblivosti, stav pokožky na ohrožených
místech, chuť k jídlu. Stanovený plán ošetřovatelské péče se upravuje nebo mění.

POHYB

Způsob
pohybu - sám,za pomoci jiné osoby, jaké kompenzační pomůcky při pohybu
využívá
 Prevence pádu - úprava prostředí, kompenzační pomůcky, asistenci druhé osoby,
rehabilitace
 Nejčastější možné problémy u imobilního klienta
Imobilizační syndrom z důvodu nedostatečné ventilace plic a neschopnosti vykašlávat
dochází k hromadění hlenu v dýchacích cestách →zánětlivé onemocnění plic.
Nehybnost DK →nedostatečný žilní návrat → dochází k žilnímu městnání, zánětu
žil,vznik embolie.
Snížená fce střev, obtíže s vyprazdňováním → zácpa → zauzlení střev .
Záněty /kameny vznikající v močovém systému →až k septickému stavu.
Porušení kůže vlivem dlouhodobého tlaku, v místě vzniká neprokrvení,dekubity
→odúmrť tkáně vstupní brána infekce.
Dlouhodobá nehybnost, špatné uložení končetin → kontraktury, deformity kloubů, rychlý
nástup svalové atrofie, lomivost kostí .
V sebepéči klienta sledujeme klientovu schopnost vykonávat samostatně hygienu,
oblékání, vyprazdňování, stravování a po vyhodnocení →dopomoc, připraví pomůcky
a podporuje a povzbuzuje klienta k samostatnosti. Aktivní převzetí péče a její
dokumentace – protokol o plohování, nutriční screening.
SPÁNEK



Zjistit zvyklosti klienta.
Zabezpečit vhodné podmínky ke spánku uzpůsobit
prostředí - večer seniora vyvarovat rušivým
podnětům a informacím, vhodná teplota v pokoji,
vyvětrat, odstranit hluk, přiměřený, volný oděv a
upravené lůžko , dostatek soukromí zabezpečení
kontaktu s okolím - signalizační zařízení k lůžku.
Před spaním omezit stimuly, jako jsou pití kávy,
povzbuzující léky.
LŮŽKO A JEHO ÚPRAVA






matrace nejlépe v nepromokavém potahu, přikrývky lehké, teplé a snadno čistitelné,
polštáře naplněné nealergizujícím syntetickým materiálem. Prostěradlo → tak velké,
aby se dalo upevnit ze všech stran. Plátěná podložka musí být větší než podložka z
PVC pokud ji používáme. Prostěradlo a podložka musí být napnuté, bez záhybů a
drobků!!!
U ležících, inkontinentních klientů jednorázové podložky, které mají značnou
absorpční (savou) schopnost.
Lůžko steleme tak často, jak si to přeje klient! Ideální je úprava lůžka po ranním
umytí, před spaním a je-li to třeba i během dne.
Převlékání →předem připravíme dostatek čistého ložního prádla, vyvětráme, s
ohledem na klienta. Pokud je to možné obrátíme matraci Polštáře a přikrývku
odložíme na židli umístěnou u dolního čela lůžka. Prádlem netřepeme, abychom
nevířili prach.
Prádlo znečištěné výkaly ukládáme zvlášť do pytlů –dle přání a možností
domácnosti klientů.
Při úpravě lůžka postupujeme od hlavy klienta k nohám. Základ usteleme co
nejpečlivěji a nejpevněji, aby vydrželo celý den.
ÚPRAVA LŮŽKA IMOBILNÍHO KLIENTA




ve dvou pracovnících.
Z lůžka odstraníme polohovací pomůcky, přikrývku a polštáře.
Šetrně klienta otočíme na bok. Na volné straně lůžka uvolníme
prádlo, vypneme a zasteleme prostěradlo a podložky, vymeteme z
lůžka drobky, otočíme klienta na ustlanou polovinu lůžka a volnou
polovinu upravíme. Přetočíme klienta na záda, vložíme mu pod hlavu
načechraný polštář a upravíme přikrývku.
Výměna prostěradla - použité prádlo stočíme až k tělu klienta, na
prázdnou matraci položíme čisté, zasteleme. Přetočíme klienta na
ustlanou polovinu, špinavé prádlo sbalíme a odložíme, rozložíme,
vypneme a zasteleme prostěradlo a podložky a otočíme klienta na
záda
HYGIENICKÁ PÉČE O KLIENTY





Individuální přístup
Každý klient má své vlastní návyky. Nenutíme, můžeme
některé věci doporučit, nabízíme aktivně pomoc. Chodící
klient pečuje většinou o svou hygienu sám, ležící a
zejména imobilní klient je odkázán na pomoc rodiny a
personálu DS.
Denní péče o pokožku (ranní mytí, česání )
Důležité je vyvarovat se příliš horké vody ve vaně či
sprše, zvlášť u starších klientů (dojde k rozšíření a
následnému zrychlení průtoku krve v cévách, čímž může
nastat kolaps)!!!
Vždy používat OPP
PÉČE O DUTINU ÚSTNÍ, ČIŠTĚNÍ ZUBŮ





Klienti s dobrou pohyblivostí horních končetin podáme kartáček s pastou, kalíšek s vodou,
misku na výplach ústa ručník.
Klienti imobilní s deficitem sebepéče - chrup čistíme sami Čistíme od dásní ke konci zubu
a od stoliček k řezákům. Skusné plochy ošetříme krouživými pohyby a vnitřní opět od
dásní. Nakonec můžeme vykloktat ústní vodou.
Umělý chrup – opatrně vyjmeme čtverci mulu a vložíme do misky. Důkladně omyjeme
kartáčkem a pastou pod tekoucí vodou. Ústa pomůžeme vypláchnout. Na noc čistý umělý
chrup vkládáme do sklenice s vodou v které je 1 lžíce bělícího prášku či šumivá tableta na
čištění umělého chrupu. Ráno dostatečně opláchneme a vložíme zpět do úst.
Péči o dutinu ústní při horečnatém onemocnění, ochrnutí lícního nervu, po mozkové
mrtvici, po úrazech, po operaci a umírající. Hromadí se jim v ústech hleny a na sliznici se
tvoří povlaky. Nahromaděné hleny může klient vdechnout, a to ztíží jeho dýchání. Povlaky
se rozkládají a vyvolávají zápach a rozpraskaný jazyk ztěžuje sání a příjem potravy. Je
nutné vyčistit ústa několikrát za den. Za pomoci dřevěných ústních lopatek a kapesní
svítilny zkontrolujeme stav dutiny ústní, do nádobky s vlažným odvarem heřmánku (řapíku,
či s roztokem 3% peroxidu vodíku) namočíme několik tampónů a jimi čistíme jazyk od
kořene ke špičce, vytíráme patro a předsíň dutiny ústní od zadních stoliček vpřed. Malými
tamponky nebo smočenými štětičkami čistíme postupně všechny plochy zubů (dásně) tak
dlouho, dokud je nezbavíme povlaků. Drsný jazyk potřeme štětičkou s boraxglycerinem.
Na rozpraskané rty použijeme jelení lůj.
MYTÍ KLIENTA NA LŮŽKU
Lehce vyždímanou žínkou bez mýdla myjeme obličej, oči rohy žínky od vnitřních koutků k
vnějším,obličej utřeme.
Namydlenou žínkou pak postupně umyjeme uši, krk, hrudník, břicho a obě paže. Každou
část po opláchnutí důkladně utřeme. Může-li se klient otočit na bok, umyjeme a
dobře usušíme záda. Suchá záda namasírujeme dlaněmi a prsty od páteře směrem
od křížové kosti nahoru a do stran.
Silným ženám zasypeme místa pod prsy zásypem, popřípadě ochrannými krémy.
Potom umyjeme nohy, ztvrdlou kůži na patách a chodidlech odstraníme skelnou houbou.
Genitálie - vyměníme umyvadlo za jiné, určené k mytí dolní poloviny těla. U žen
namydlenou žínkou myjeme zevní rodidla od stydké spony ke konečníku. Dle potřeby
genitálie opláchneme od shora dolů teplou vodou z nádobky a pečlivě otřeme.
Intimní místa myjeme šetrně, ale důkladně.
Nakonec učešeme, ručník s vyčesanými vlasy vytřepeme do koše na odpadky.
Ostříháme nehty – na rukou do obloučku a na nohou rovně,upravíme pilníčkem.
Podkládáme ručníkem a ten po té vytřepeme do odpadků.
HYGIENICKÁ PÉČE
MYTÍ VLASŮ jednou za týden až 10 dnů. Při mytí
na lůžku pod ramena a lopatky imobilního
klienta vložíme polštář (nejlépe ve tvaru klínu)
pod hlavu umístíme umyvadlo.
 Péče o čisté osobní a ložní prádlo. Při oblékání
klienta vždy nejprve oblékáme hůře pohyblivou
končetinu - postiženou končetinu oblékneme
jako první.

VYPRAZDŇOVÁNÍ
Zácpa → méně než 3 stolice týdně - záleží na individuálních dispozicích
klienta. Vede k plynatosti, vyvolání nadýmání, které může zhoršit dýchání i
činnost srdce a tlačí na břišní orgány. Zahuštěná tuhá stolice také stlačuje
žíly v okolí svěračů konečníku a brání odtoku krve z nich. Tím vznikají
hemoroidy. K zácpě může vést mj. omezení pohybu, léky, nedostatek
tekutin. Potlačování nutkání na stolici. Proto je důležité vždy včas pomoci při
vysazení!!!
Časté jsou též psychické zábrany – klient se stydí vyprázdnit před druhou
osobou.
 Průjmem → minimálně 3 řídké stolice za den.
 Světlá bělavá stolice se objevuje u ucpané žlučové cesty.
 Černá stolice může znamenat krvácení ze žaludku nebo jícnu
 Příměs čerstvé krve ve stolici → krvácení z dolních úseků střev, konečníku.
 Všímat si případných změn stolice, moče.
 Aby se nám nemnožily nežádoucí bakterie, nezapomínáme na dezinfekci
močových lahví, toaletních křesel klienta.

PÉČE O OPRUZENINY




Opruzenina poškození povrchní vrstvy kůže způsobené
třením dvou vlhkých ploch kůže o sebe. Vlhkost je
vyvolána močí, potem, sekretem vytékajícím z nosu,
zvracením i stolicí. Nejčastěji vznikají v podpaží, u
silných žen i mužů pod prsy, v záhybech kůže na břiše, v
tříslech, na vnitřní straně stehen, pod koleny, v rýze mezi
hýžděm, v okolí konečníku. Projevují se zčervenáním a
zduřením pokožky až puchýřky na postižených plochách.
Udržovat pokožku v čistotě a suchu.
Při hygieně dbát na utření ohrožených míst v suchu.
Používání bariérových krémů – zinková mast, mast s
rybím tukem, menalind, kalciová mast
PÉČE O DEKUBITY
Proleženina místní odúmrť tkáně - kůže, podkožní tkáně, kost.
Nejčastějšími místy vzniku jsou místa, kde je blízko pod povrchem kůže hmatatelný kostní výčnělek a na
nichž spočívá delší dobu tlak těla. Příčinami vzniku je dlouhodobý pobyt na lůžku bez pohybu, který
stlačí tkáně na ohrožených místech. Tkáň je nedostatečně prokrvena vyživena a bez přísunu kyslíku
→ postupná odúmrť tkáně.
Kůže a podkoží jsou z vnitřní strany stlačeny kostními výčnělky z vnější strany shrnutým prádlem. Vznik
dekubitu může podpořit dále nečistota prádla a vlhkost kůže způsobené inkontinencí.

Prevence vzniku dekubitů → pravidelná denní kontrola ohrožených míst, dobře ustlané lůžko,
udržování klienta v suchu a čistotě, masáž ohrožených míst, polohování - střídání poloh v určitých
časových intervalech, zapojení klienta do aktivních pohybů (rozevírání prstů na rukou a nohou
střídavé napínání a uvolňování svalů končetin, zad, hýždí, využití hrazdičky či žebříčku), použití
pomůcek, které snižují působení tlaku ( matrace z polyuretanové pěny s antidekubitní strukturou),
antidekubitní vzduchová matrace (před vznikem dekubitů), podložní kola, věnečky pod paty.
Při začínajících dekubitech se kůže lehce omyje a dobře osuší a promastí. Nemasíruje se. Udržuje se v
suchu.

Polohování - během dne se mění poloha každé dvě hodiny a v noci každé tři, čtyři hodiny.
Poloha na břiše se u seniorů vynechává, vzhledem k respiračním obtžţím. Plán polohování se vhodně
upravuje, aby vyhovoval dennímu režimu klienta. Při polohování využíváme rehabilitační pomůcky.
Polohování nesmí vyvolat bolest. Polohování vede všeobecná sestra ve spolupráci s
fyzioterapeutkou.

strava - Cubitan

PODÁVÁNÍ JÍDLA





jaká jídla má klient rád, která upřednostňuje, odmítá → kultura a
víra.
upravenost prostředí
zastoupeny všechny složky potřebné pro stavbu tkání, dodávání
energie a zvýšení odolnosti organismu → bílkoviny (stavební látka),
tuky (energetická, stavební fce, rezerva pro uvolňování energie),
sacharidy (cukry, základní zdroje energie), vitamíny (ochranná fce) a
minerály organismus neumí vytvářet a musí je přijímat v potravě
→důležité pro správné fungování organismu → nejdůležitější vápník,
selen, zinek, draslík…
dle stavu nemocného → dieta
Jídlo by se mělo podávat 5x denně → dvou až tří hodinové intervaly
PODÁVÁNÍ JÍDLA











Jídlo vkusně naservírovat → člověk jí i očima.
Čistý oděv a ruce OPPP
Klientovo právo rozhodnout se, jakým způsobem se chce stravovat.
Chodící klienty nebo ty, kteří mohou chodit s dopomocí, se snažíme posadit k
čistému stolku. Ležící na lůžku posadit, zvednout pod hlavou, upravíme polštář.
Jídelní stolek, pevný s rovnou plochou. Pod bradu klientovi přiložíme ubrousek
(čistou utěrku, ručník). Umožníme klientovi umýt si ruce,otřít mokrou žínkou.
Naporcovat
Nakrmit.
Umělý chrup.
Seznámíme ho s tím, co má k jídlu.
Vždy podáváme nové sousto teprve tehdy, když klient předchozí důkladně rozkousal
a spolkl.
Polévku, kaši podáváme většinou lžící, ostatní dle přání klienta.
Dle přání dáváme průběžně napít.
PODÁVÁNÍ JÍDLA


V terminálním (konečném) stadiu nemá jídlo
fyzickou důležitost. Tělo dlouhodobě nemocného
člověka zpravidla neodchází najednou, ale
jednotlivé tělesné funkce pomalu končí. V takové
situaci pacient potřebuje daleko méně potravy než
dřív, protože jeho tělo už nedokáže přísun živin
dostatečně zpracovat.
Nabízet na co má klient sílu a chuť → podávat
častěji pití, Nutridrink → pokud klient není
schopen polykat, zvlhčujme rty a ústa (namočená
gáza přes otevřená ústa).
AKTIVIZACE



Sebeúcta úzce souvisí se zdravotním stavem a soběstačností klienta
→ respekt klienta s jeho biologickými, sociálními, psychickými a
duchovními potřebami → respektovat zvláštnosti seniorského
období.
Imobilita, špatná adaptace → negativní vliv na psychický stav.
Nedostatek podnětů a sociálních kontaktů, strach a úzkost vedou ke
změnám chování, jako je negativismus, regrese, agresivita, rezignace
Aktivně vyhledávat oblasti → aktivizovat fyzickou a psychickou
stránku klienta, spolupráce pss, všeobecné sestry s rehabilitační a
sociální pracovnicí → cvičení, trénink paměti a pozornosti,
procvičování jemné motoriky a provádění činností, na které byl klient
zvyklý, přibližují běžný způsob života.
MODEL PROF. BÖHMA




Podpora schopnosti sebepéče, způsob, jak co nejdéle schopnost
sebepéče uchovat či navrátit → principem oživení zájmu seniora,
oživením jeho psychiky.
Böhm kritizuje klasické způsoby péče, jako je nakrmit, udržet v
čistotě, v teple a pohodlí. Personál musí podporovat zachovalé
schopnosti a dovednosti klienta a soustředit se hlavně na saturaci
potřeb a nevytvářet závislost na péči - aktivizace psychických
schopností.
Klient je v tomto modelu vnímán jako jedinec se svou biografickou
historií, a to jak individuální, tak regionální či kolektivní.
Senioři, kteří dnes potřebují naši pomoc, nebyli vždy staří. Zvládali
život svým způsobem.
MODEL PROF. BÖHMA






Na psychické onemocnění klienta nahlíží jako na duševní strádání ne na
onemocnění.
Problémy, které má klient ve stáří jsou individuální způsob chování, které jsou
odrazem biografie.
Základní myšlenkou tohoto modelu je strom života, který roste z kořenů, na nich jsou
otisky celého života, prostředí, kde klient vyrůstal. Kmen stromu tvoří charakter a
osobní životní hodnotový systém klienta, jeho osobní rituály, pocit domova. V koruně
stromu je to, jak si klient přizpůsobuje svět obrazu svému.
Biografie → cesta kdy se klient vrací do dětství a používá naučené způsoby chování
z dětství. Klient se vrací po stupních vývoje do svého mládí, dětství, až po kopírování
prenatálního stavu, polohy ležícího embrya.
Biografie → most přes minulost a přítomnost, který nám může pomoci při zjišťování
potřeb, přání, klienta, které není schopen nyní vyjádřit. Lepší rozpoznání jeho reakcí
a změněných způsobů chování.
Práce s biografií není pro personál pouhým sběrem informací o klientovi, mění vztah
klienta a personálu. Přináší vzájemnou otevřenost, respekt, vstřícnost, nastíní
způsoby řešení zátěžových situací.
ZDROJE













ROZSYPALOVÁ, M. Ošetřovatelství I a II: pro střední zdravotnické školy. 2.
VENGLÁŘOVÁ, M. Problematické situace v péči o seniory: příručka pro
zdravotnické a sociální pracovníky.
HAŠKOVCOVÁ, H., Fenomén stáří.
PIDRMAN, V., KOLIBÁŠ, E., Změny jednání seniorů.
JIRÁK, R., HOLMEROVÁ, I., BORZOVÁ, C., Demence a jiné poruchy paměti.
KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I. Motivační prvky při práci se seniory.
KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie nemoci.
KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie zdraví.
LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D., Vývojová psychologie.
SVĚDÍKOVÁ, M., MENCLOVÁ, K., Komplexní péče o klienta v pobytovém
zařízení sociálních sluţeb. Sestra. Praha: 2008
TOPINKOVÁ, E. Geriatrie pro praxi.
TÓTHOVÁ, V., a kolektiv Ošetřovatelský proces a jeho realizace
TRACHTOVÁ, E., a kolektiv. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu.
DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST!
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší
budoucnosti