MUDr. Jan Kubánek 5. ročník Dlouhodobého výcviku v integrativní psychoterapii

EMPATIE

L. TIMULÁK

TEORIE PSYCHOPATOLOGIE DLE ROGERSE

      Potřeba přijetí druhými se stává důležitější než vnitřní organismický hodnotící proces. A tak chce dítě vnímat samo sebe způsobem, který mu zabezpečí přijetí a lásku a tím i sebepřijetí a sebeúctu.

Potřeba přijetí tak vytváří podmínky ocenění, které filtrují sebevnímání a sebeprožívání dítěte.

Vzniká inkongruence, při které v uvědomění není zážitek jako celek, ale je buď zkreslený nebo popřený tak, aby vyhovoval podmínkám ocenění.

Inkongruence mezi uvědoměním a prožíváním potom vede i k inkongruenci v chování.

Inkongruence je potom prožívaná jako hrozba (úzkost), ale děje se to bez přesného uvědomění, takže není porozumění této situaci.

TEORIE ZMĚNY DLE ROGERSE I

 Působení terapeutických podmínek vede k tomu, že si klient postupně uvědomuje aspekty prožívání, které před tím byly ve vědomí zkreslené nebo popřené, tj. dovolí si přesněji symbolizovat to, co prožívá na organismické úrovni (Rogers, 1959).

 Přijímání terapeutem vede také k většímu sebepřijetí na straně klienta a klient tím stále víc a víc prožívá jako centrum hodnocení svých zážitků sám sebe (Rogers, 1959).

TEORIE ZMĚNY DLE ROGERSE II

   Proces změny klienta zachytil Rogers (1958) v 7 kontinuálních stádiích procesu terapie , které se později staly i východiskem při výzkumu psychoterapie pod jeho vedením.

Výsledkem je osobnostní změna, která má i následující kontury:

„Klient je kongruentnější, víc otevřený zážitkům, méně defenzivní, realističtější, objektivnější ve svých percepcích…efektivnější při řešení problémů…je zredukována je vulnerabita vůči ohrožení…jeho percepce ideálního self je realističtější a dosáhnutelnější…je zredukována tenze všech typů…klient má ve větší míře pozitivní sebepřijímání…vnímá centrum hodnocení a centrum volby jako existující v něm samém…vnímá druhé více reálněji a přesněji…jeho chování je druhými vnímáno jako socializovanější a zralejší…jeho chování je kreativnější, více jedinečně adaptivní…(Rogers, 1959, s.218-219).“

TEORIE PSYCHOPATOLOGIE DLE EFT I

 1.

Psychologická dysfunkce leží dle Greenberga a kol. (1993) v tom, že: člověk nesyntetizuje a nesymbolizuje svoje prožívání (dysfunkční formulování významů) 2.

dochází k automatické aktivaci problémových emocionálních schémat (dysfunkční emocionální schémata) Emocionální schéma hodnotám. (pozn.: naše kruhy) je komplexní biosociální integrace kognice, afektu, motivace a vztahového chování, které funguje automaticky mimo uvědomění a produkuje významy a tendence konat, přičemž produkuje afektivní reakce zhodnocením situace vzhledem k potřebám a

TEORIE PSYCHOPATOLOGIE DLE EFT II

     Emocionální schéma (problémové) vzniká na základě emocionálních (interpersonálních) zranění.

Problémové ES se objeví jako CORE PAIN (jádrová emocionální bolest).

Obvykle

hanba, osamělost

a

trauma

. (Pozn.: primární maladaptivní emoce –

základní nejistoty, pocity ubohé bezcennosti, nebo zahanbující nedostatečnosti) základní pocit osamělosti a opuštěnosti, úzkost

Člověk se jí ze strachu z nesnesitelnosti vyhýbá.

Bolest často není zjevná, protože je překrytá sekundárními emocemi a vyhýbáním se.

SPOLEČNÉ (OBECNÉ,

ANGL.COMMON

) FAKTORY

     nespecifické proměnné společné všem formám psychoterapie společné rysy úspěšných psychoterapeutických systémů přes teoretické rozdíly má psychoterapie společné a rozpoznatelné jádro nejdůležitější je

vztah pozitivní očekávání Věnování pozornosti

a

terapeutický

☻ TERAPEUTICKÝ VZTAH

 nejdůležitější společný, obecný faktor   ovlivňuje úspěch terapie – má druhý největší podíl Nezbytné podmínky terapeutického vztahu: 1.Terapeut má být ve vztahu kongruentnější a zdravější než klient 2.Terapeut má být autentický 3.Terapeut má klienta bezpodmínečně pozitivně oceňovat 4.Terapeut má projevovat přesnou

empatii

Carl Ransom Rogers

, 1902 – 1987, americký psycholog a psychoterapeut

RŮZNÝ VÝZNAM VZTAHU U RŮZNÝCH PSYCHOTERAPIÍ

„Vztah výsledek terapie neovlivňuje…“

Radikální behaviorální

„Vztah je pro výsledek terapie nezbytným předpokladem…“

Kognitivní psychoterapie

„Vztah je pro výsledek terapie to nejdůležitější…“

Rogerovská psychterapie Burrhus Frederic Skinner, 1904 – 1990, americký psycholog, autor, vynálezce, zastánce společenských reforem a básník .

Aaron Temkin Beck

*1921 , americký psychiatr

Carl Ransom Rogers

, 1902 – 1987, americký psycholog a psychoterapeut

ZPŮSOBY TERAPEUTOVÝCH REAKCÍ EFT

 Empatie  Provázení procesem  Zážitková přítomnost  Jiné

TŘI ÚROVNĚ INTERVENCÍ

 Empatické symbolizování – vyjádření do slov  Provázející pozornost –

„Jak se cítíte uvnitř těla?“

Zachytit prožívání. Slovy věnovat pozornost projevům prožívání.

 Stimulující prožívání – zachytit signál a ještě ho zvýraznit.

EMPATIE JE POROZUMĚNÍ EMOCÍM

VIZ PREZENTACE EFT 47-65         Vyjádřením podložené porozumění vnitřnímu světu jiného člověka.

Navažte emocionální kontakt s prožíváním druhého člověka.

Představuje imaginativní vstup do světa jiného člověka.

Komplexní porozumění prožívání jiného člověka Pocity Významy Přání Co je druhý schopný komunikovat, pochopit, co potřebuje a kdy.

RŮZNÉ EMPATICKÉ REAKCE

TYPY EMPATICKÝCH REAKCÍ

 1. Empatické porozumění  2. Empatické potvrzení  3. Empatické zkoumání  4. Empatické navozování  5. Empatické dohady.

 6. Empatické znovu zaměření.

AD 1. EMPATICKÉ POROZUMĚNÍ

 Reakce, jejichž primárním záměrem je komunikovat porozumění momentálního klientova prožívání.

 (Nepřidávám význam)  -

Empatická reflexe

– přesně reprezentuje nejústřednější, nejbolestivější anebo silně pociťovaný aspekt klientova poselství.

 -

Empatické následování

naznačují, že terapeut rozumí, co klient říká (uznání a empatické opakování).

– stručné reakce, které

 Klient: Ztrávil jsem celý den běháním po pracovních pohovorech. Mám toho po krk.  Terapeut: Celý den jste běhal po pohovorech a je to takové, že: „Jsem unavený a mám toho dost?“  Klient: No ano. Jsem úplně zničený a frustrovaný.

AD 2. EMPATICKÉ POTVRZENÍ

        Tyto reakce potvrzují klientův pohled.

Validizace, dává to smysl, „nedivím se, že to tak máte“.

Příklad: Klientka:

Byl takový ostrý. Choval se ke mně jako blázen a to bylo potom, co jsem se tak snažila. Místo, aby mi poděkoval. Je to ponižující.

Terapeut:

Ano. Musíte se cítit ponížená a po vaší snaze neoceněná a ponížená.

Jiný příklad: Klientka:

Nechci plakat…

Terapeut:

To je v pořádku, to tu můžete dělat…

  Může se objevit strach, že emoce klienta zaplaví nebo hanba, že není dost dobrý, když pláče a prožívá emoce. Emoce řekne, které potřeby nejsou naplněné.

AD 3. EMPATICKÉ ZKOUMÁNÍ

 Zkusmé vysvětlení skrytých hloubek a zákoutí prožívání. Můžou se zaměřovat na pocity, hodnocení anebo předpoklady.

 Reakce se záměrem povzbudit klientovo zkoumání (exploraci) a přitom udržet empatické vyladění.

 Simultánně komunikujte empatii a stimulujte klientovo sebezkoumání jeho prožívání pomocí otevřených anebo na růst orientovaných reakcí.

      Příklad klientky, která je depresivní na konci romantického vztahu: Klientka:

Stále doufám, že zavolá…

Terapeut:

Jakoby ho nedokážete pustit. Obraz, který mám, je, že sedíte a čekáte než zazvoní telefon a přestože je stále ticho a prázdno, přeci jen je pro vás těžké vstát a odejít…

Klientka:

Stále doufám, že se vrátí…(vzlyká)

Terapeut:

Takže to, že zůstáváte, jaksi nechává dveře otevřené?

Klientka:

Ano, myslím, že se mi nechtělo se pohnout…Byla jsem z toho tak smutná, ale začínám si uvědomovat, že nemá smysl tam trčet.

EXPLORAČNÍ OTÁZKA

 Stimulujte klientovo sebezkoumání s otevřeným koncem.

 Např.:

Co se děje ve vašem nitru, když toto slyšíte od kritika?

HLEDÁNÍ OKRAJŮ UVĚDOMĚNÍ

 Můžou být nejasné a problematické.

 Orientované na budoucnost nebo na možnost.

 Vynořují se a jsou bolestivé.

 Idiosynkratické nebo speciální.

 Např.:

Takže je vám nejasné, že…? Takže jaksi na to neumíte ukázat prstem, ale je to jakýsi pocit v žaludku.

DIFERENCOVÁNÍ

 Diferencujte globální nebo všeobecné prožívání.

 Diferencujte komplexněji výsledky, aby klienti měli větší rozsah možností, reakcí, percepcí a interpretací.

 Např.:

Takže se necítíte až tak nahněvaný, jako spíš zklamaný a frustrovaný, že vás nechápe.

PROPRACOVÁNÍ PROŽÍVÁNÍ

 Kontext – čeho se prožívání týká.

 Vnitřní tělesné prožívání.

 Nesymbolizované prožívání – žádný obraz ani slovo.

 Chybí potřeby a přání.

VYSTIHUJÍCÍ OTÁZKA

 Povzbuďte klienta, aby si ověřil zda reprezentace prožívání vystihuje jeho skutečné prožívání.

 Např.:

Vystihuje to vaše prožívání?

AD 4. EMPATICKÉ NAVOZOVÁNÍ

 Komunikujte empatii a přitom pomáhejte klientovi zesílit nebo zpřístupnit jeho prožívání pomocí živé představivosti, účinného jazyka nebo dramatickým způsobem.

 Zesílení emocí pomocí jazyka, metafory. (pozn.: V individuální práci x ve skupině zesílíme přehráváním)  Např.:  Klient:

Cítím se takový ztracený, hledám, ale nevím, co mám dělat…

 Terapeut:

Jakoby všechna světla zhasla a vy nevíte, kde je vypínač…

AD. 5 EMPATICKÝ DOHAD

    Zkusmý dohad, jaké je momentální implicitní prožívání klienta (obvykle s vystihující otázkou).

Např.: Klientka:

Moje matka zrušila návštěvu, s něčím musí pomoci otci…(vzdych)…vždy je něco důležitější. Jsem tak nahněvaná.

Terapeut:

A přitom jste si vzdychla. Mám pravdu, když si myslím, že se cítíte zklamaná, odložená stranou…?

   Jiný příklad: Klientka bila svého bratra za to, že pije. Terapeut si uvědomil, že klientka nevypadá naštvaně, ale zdá se, že je spíš smutná. Terapeut:

Vaše tvář vypadá velmi smutně. Vystihuje vás to?

Klientka přikývla a začala plakat.