Transcript Filosofie postmoderny

Filosofie postmoderny
…pan přísedící má také pravdu.
1
Hledání pevného bodu…
Po odmítnutí středověké scholastické
filosofie je odstartován proces hledání
takového uceleného výkladu jsoucna
(filosofie), která by byla verifikovatelná,
přesvědčivá, a mohla se tak stát novým
univerzálním světovým názorem.
 Na toto postavení aspiruje nespočet
koncepcí, leč marně…

2
Pragmatismus
V USA na přelomu 19.-20. stol., usiluje o
propojení teorie a konkrétní praxe
 Forma myšlení konzumní industriální
společnosti
 Pierce, James, Wrigt
 Kořeny v empirismu a utilitarismu
 Význam pojmu lze odvodit z důsledků,
které má pro lidské jednání

3
Jde o to:
Pravda je všechno, co je užitečné v
myšlení
 Mravnost je všechno, co je užitečné v
jednání
 Jaký význam má pro mne pravdivost či
nepravdivost této teze?
 Je snadné být si jist. Stačí být jen
dostatečně povrchní.
C. S. Pierce 1839 - 1914

4
Existencialismus
Zdůraznění lidské individuality, nejistoty a
nutnosti nezbytnosti vzít na sebe rizika
volby a rozhodování.
 Křesťanství chápáno jako deformovaná
koncepce, za kterou se člověk schovává,
je třeba buď napravit nebo odstranit.
 Žijeme ve stavu vrženosti do dějin a
bytostné zodpovědnosti (vůči sobě)

5
Modely uspořádání společnosti
Ekonomický liberalismus
 Utopické vize založené na Platonovi - Marx
 Nacionální stavovský stát

Tzv. totalitní systémy – různé zdroje a
motivy, m.j. i pokusy o postavení hráze
moci mezinárodního kapitálu a jeho
rozkladnému vlivu. Paternalismus
 Ježek sobě kadeřav

6
Moderna

Projekty „moderny“ byly budovány s
očekáváním nové univerzality, která bude
přirozená, spontánní, svou kvalitou natolik
přesvědčivá, že nebude nutno nikoho nutit
a lámat.
7
Neděje
Předpokládalo se, že projekt moderny se
stane novým, dobrovolně přijatým
vědeckým, spravedlivým a pokrokovým
konceptem, který vytvoří nový lidský svět.
 Úsilí o vytvoření jednotného nového řádu
a výkladu světa se nesetkalo se zdarem.
 Neprosadila se ani racionalita vědy, ani
ambice křesťanských církví, ani sociální
projekty.

8
Frustrace
Věda není kompetentní přinášet odpovědi
v otázkách hodnot, svou specializací se
navíc od otázek života stále vzdaluje
 Sociální projekty nepočítaly se sobeckou
lidskou přirozeností (jediná přirozenost, se
kterou lze počítat) a prosazovaly se
cestami, které tento projekt diskreditovaly.

9
Postmoderna

Po nezdaru projektů moderny následuje
období, které se označuje chronologicky
jako post-moderna.

Postmoderna odmítá sjednocující
metapříběhy moderny a viní je z
katastrof světových válek, nelidskosti
režimů a raubířského vztahu k
přírodě v subjekt-objektovém
modelu, založeném na vědě
10
V čem to asi vězí
Představa, že se nalezne nová univerzální
sjednocující myšlenka naráží na
nemožnost vytvořit vědeckou metafyziku.
 Problém vznikání života…

11
12
Postmoderní resignace
Postmoderna resignuje na jednotu a
nechce být další v řadě evropských –ismů,
které se dožadují uznání za pravdu.
 Je to pozice zároveň logická a
pochopitelná, zároveň znamená kapitulaci
řádu před chaosem, ducha před hrubou
sílou.

13
14
Fridrich Nietzsche

Každý člověk si sám volí svou osobní
filosofii a je za ni zodpověden (žádná není
„normální“, „samozřejmá“ nebo „správná“
– to je běžný alibismus)
Pravda korespondenční
 Pravda koherenční

15
Ludwig Wittgenstein 1899-1951
Jazyk je provozován v rámci hry, která
nemá žádnou obecnou, ale v každé mysli
svou zcela individuální podobu – model
ulice s dopravní nehodou. Metafyzické
výpovědi jsou bezobsažné – o čem nelze
mluvit, o tom je nutno mlčet
 Úkolem filosofie je analyzovat naše
prohlášení a odhalit ta, která jsou
nesmyslná

16
Na co reaguje?
Středověk i moderna vyjadřovaly své
představy ve slovech, jimž byla přikládána
magická moc
 Reakce jde do druhé krajnosti a slovům
bere jakýkoliv obecný význam – slovo platí
něco určitého pouze v rámci určité jedné
mysli
 Tři libry lnu a chytání za slova

17
Postmoderní situace
18
Jacques Derrida
Odmítá výtky nesrozumitelnosti
 Dekonstruktivismus – nelze redukovat na
metodologickou instrumentalitu či na
soubor pravidel a transponovatelných
postupů, dekonstrukce není ani čin ani
operace
 Řekneme-li, že něco něčím není, je v
definovaném i kus právě toho, čím tedy
není a mluví o existenci onoho jiného

19
Nesrozumitelnost není na závadu
20
Jean Francois Lyotard
Vyjádření, vedená ve dvou různých
diskursech nejsou ve sporu, nýbrž v
různici. Zájem dělníků a zaměstnavatelů
není ve sporu, je mimoběžný a nelze ho
tedy nijak vědecky ani logicky řešit.
 Důraz na paradoxy, nesouměřitelnost,
neuspořádanost, jinakost, různost

21
Wolfgang Welsch
Pluralita základním stavem společnosti a
uznanou realitou
 Alternativní přístupy
 Vědecká racionalita se proměnila v relativitu,
neúplnost, neurčitost, skutečnost se jeví být
heterogenní, neharmonická, nejednotná,
rozdílně strukturovaná, pluralitní, diskontinuitní,
antagonistická a partikulární. Dvojznačnost,
nejistota, možnost, pravděpodobnost

22
Martin Heidegger
Každý člověk si má být vědom své
jedinečnosti a naplňovat své jedinečné
možnosti. Je prohrou splynout s davem a
přejmout myšlení, které vnucuje.Být
vědomou individualitou však neznamená
být nekomunikativním individualistickým
egoistou
 Dobrá rada pro dělníka u pásu

23
Další vlivy
Albert Einstein – teorie relativity
 B. Mandelbroth – teorie fraktálů
 I. Prigorin – teorie disparativních struktur
 T.S. Kuhn – teorie střídání vědeckých
paradigmat


Jediná věc, která je jistá, je, že všechno je
nejisté
24
Závěry
Skutečnost není jedno- (resp. tří-)
dimenzionální, nelze vystačit s jednou
koncepcí času
 Do uvažování je třeba zahrnout
nepředvídatelné a nedefinovatelné prvky,
vlivy a okolnosti
 Žádná věda si nemůže nárokovat
nadčasovou platnost

25
Dopady
Nedostatek jakékoliv společné směrodatné
metafyziky vede ovšem k reálné vládě
moci a hrubé síly, která, takto vzato, má
na zachování tohoto stavu bytostný zájem
 Není trvalých institucí a každé jsoucno
musí o svou existenci neustále bojovat
(tento stav se eufemisticky nazývá
svobodnou soutěží). Kdo v boji bez
pravidel vítězí?

26
Deficit orientačních bodů
Lidské mysli nenachází v postmoderním
prostředí pevný bod, nutný k zakotvení,
orientaci a posouzení směru svého vývoje
 Ústí Orinoka
 Dopad na lidský život

27
Východisko
Postmoderní rozčarování se možná týká pouze
možnosti filosofických škol stát se obecnou
filosofickou vírou – jinak je svět stále stejný.
 Netýká se vhodnosti jednotlivých filosofických
přesvědčení být individuální filosofií (navzdory
objevům subatomární fyziky je pro život
přirozené předpokládat, že tělesa jsou
kompaktní) Cena znalosti teorie páky není nijak
zpochybněna ani zmenšena objevem hadronu.

28
Východisko
Řešením by mohla být revitalizace staré řecké (a
patrně i hebrejské) koncepce třech pater
filosofického, resp. náboženského přesvědčení.
 Nejvyšší: Spravedlnost, nutnost, moudrost
(metasystém)
 Státní: Víra, vytvářející a formující dané
společenství (obec, stát, kulturu, lidstvo)
 Individuální: osobní víra, filosofické přesvědčení
– může být jakkoliv postpostmoderní. Moudřejší
je však držet se starých značek….

29
Východisko
Problém naznačeného východiska spočívá
v tom, že nemůže být předáváno
tradičními a v euroamerické kultuře
vžitými způsoby a metodami náboženské
nebo politické propagandy, a tedy ani
vyučováno
 Babylonské zajetí logiky a potřeby definic
 Kdo má uši k slyšení, slyš…

30
Postmoderní pokusy
Nová religiozita - New Age
 Návraty k ranějším formám společnosti –
klan, gang
 Tekuté struktury

31
Čtyři Židé
Mojžíš – Zákon
 Ježíš – Láska
 Marx – Ekonomika
 Einstein – Relativita


Vše relativní nebo v relaci?
32
Naděje nakonec

Lidstvo bylo ve stavu, připomínajícím
blížící se konec civilizace již několikrát…
33
34
35