Transcript paradigmata
Základní sociologická paradigmata …“módní“ pojmy: Paradigma – T. S. Kuhn (1922 - 1996) – „Struktura vědeckých revolucí“ – paradigma je souhrn základních domněnek, předpokladů, představ dané skupiny vědců. – Ke každému paradigmatu patří i metodická pravidla řešení, intuitivní postoje a hodnocení problémů. – Proměna vědeckého paradigmatu se děje zvraty (tzv. vědeckými revolucemi). …“módní“ pojmy: Diskurs: Michel Foucault (1926 - 1984) jistý způsob chápání a porozumění skutečnosti v určité epoše a oboru promítá se do jazyka a jeho možnosti tak podstatně ovlivňuje. „Diskurs je tedy to, co tvoří pozadí každé promluvy, která jej nutně „opakuje“, pohybuje se v prostoru jím vymezeném; je to zároveň to, co nám umožňuje mluvit, respektive co naše mluvení legitimizuje, a zároveň to, co nám týmž pohybem něco říct znemožňuje.“ Hlavní teoretická paradigmata v sociologii: 1. 2. 3. Teorie Konsensuální Teorie konfliktu Interpretativní sociologie Hlavní metodologická paradigmata: 1. 2. Kvantitativní výzkum Kvalitativní výzkum Teorie konsensuální Teorie konsensuální 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. Sociální systémy jsou integrované Společnosti jsou soudržné Společenský život závisí na solidaritě Společenský život je založen na reciprocitě a kooperaci Společnost uznává legitimní autoritu Základní prvky společenského života jsou normy a hodnoty Sociální život zahrnuje závazky Společenský systémy závisí na konsensu Sociální systémy mají tendenci přetrvávat Teorie konsensuální Inspirační zdroj: teorie společenské smlouvy Strukturní funkcionalismus /Talcott Parsons, Robert King Merton/ Teorie sociální směny /Goerge Kaspar Homans, Peter Blau/ Teorie sociálních rolí /G. H. Mead, R. Linton/ Strukturní funkcionalismus Talcott Parsons (1902 - 1979) Poslední „velká“ teorie Každý sociální systém má určité systémové potřeby, které musí být upokojeny, má-li systém v prostředí přetrvat Zkoumání sociálních struktur, které tyto potřeby uspokojují je hlavní úkol sociologie Strukturní funkcionalismus 1. 2. 3. 4. Talcott Parsons (1902 - 1979) Veškeré lidské jednání probíhá v těchto subsystémech: Kulturní systém: soubor sdílených hodnot Sociální systém: soubor rolí a rolových očekávání Systém osobnosti: potřeby, postoje, motivy individuálního aktéra Systém behaviorálního organismu: člověk jako biologický tvor pohybující se v určitém fytickém prostředí Strukturní funkcionalismus 1. 2. 3. 4. Talcott Parsons (1902 - 1979) Univerzální dilemata: Askripce a výkon Všeobecnost a specifičnost Afektivita a afektivní neutralita Univerzalismus a partikularismus Strukturní funkcionalismus 1. 2. 3. 4. Talcott Parsons (1902 - 1979) Základní systémové potřeby (tzv. schéma A-G-I-L): A – adaptace na prostředí G – dosahování cílů I – zajišťování vnitřní integrace L – udržování vzorců jednání Strukturní funkcionalismus Robert King Merton (1910 - 2003) Snažil se „vylepšit“ některé nedostatky s. f. Přichází z teoriemi středního dosahu Zavádí pojem dysfunkce Rozlišuje manifestní a latentní funkce Nezamýšlené důsledky jednání/ sebenaplňující se proroctví Teorie referenčních skupin Strukturní funkcionalismus Robert King Merton (1910 - 2003) Teorie deviantního chování Způsoby Cíle adaptace Konformismus + + Inovace + - Ritualismus - + Únik - - +/- +/- Vzpoura Prostředky Kritika strukturního funkcionalismu Teleologická nebo tautologická vysvětlení Nevysvětluje sociální změnu Přeceňuje úlohu normativního prvku v životě Lehce se mění v politicky konzervativní ideologii Teorie sociální směny Goerge Kaspar Homans, Peter Blau Pracuje s pojmy vypůjčenými z ekonomie Každý jedinec se snaží za každých okolností maximalizovat svůj zisk Umění dát druhým to, co má pro ně větší hodnotu, než kolik činí mé vlastní náklady a oplátkou od nich získat to, co má větší hodnotu pro mě. Teorie konfliktu Teorie konfliktu 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. Sociální systémy jsou založeny na protikladech Společnosti jsou nutně vnitřně rozdělené Život ve společnosti plodí opozici a nepřátelství Společenský život vytváří strukturní konflikty Každá společenská diferenciace zahrnuje mocenskou nerovnost Základními prvky společenského života jsou zájmy Sociální život obsahuje nátlak Společenský život vytváří různost zájmů Sociální systémy mají tendenci ke změně Teorie konfliktu Inspirační zdroj: Karl Marx (1818 – 1883) Hlavní autoři: Lewis Coser Charles Wright Mills Ralf Dahrendorf Randal Collins Charles Wright Mills (1916 - 1962) Dílo: • The New Men of Power: America's Labor Leaders (1948) • White Collar: The American Middle Classes (1951) • The Power Elite (1956) • The Sociological Imagination (1959) Charles Wright Mills (1916 - 1962) • • • • Mills je nejvýznamnějším představitelem tzv. kritické teorie, radikální sociologie Ovlivněn marxismem Jeho působení spadá do období formování tzv. kontrakultury – amerického kritického intelektuálně sociálního hnutí (např. beat generation), které se začíná prosazovat v USA po 2. sv. válce. Jeho sociologie kritizuje americkou společnost i některé klasické sociologické teorie 50-tých let 20. stol. Charles Wright Mills (1916 - 1962) • Analyzoval čtyři hlavní síly, které spolu vedou v USA konflikt o moc: • • • • • Dělnická třída Střední třída Mocenská elita (ekonomická, politická, vojenská) Intelektuálové Dominantní společenská síla: mocenská elita – propojená vojenská, politická a ekonomická složka společnosti: • • • • „vojenská definice reality“ Třídní identita Funkční zaměnitelnost Mechanismy socializace Sociologická imaginace: • • Nejvýznamnější Millsovo dílo Tři hlavní okruhy problémů: • • • vztah biografie a historie Nutnost strukturálních společenských změn, jako předpoklad humanizace lidského osudu kritika sociologického bádání (Talcott Parsons a „velká teorie“) – řeší nepodstatné nebo přímo slouží zájmům společenské elity Sociologická imaginace: • • • • Moderní společnost je společnost chaotická, která více než kterákoliv jiná vyžaduje určitý typ vysvětlení faktů, které o sobě produkuje. Toto vysvětlení je právě sociologická imaginace. S.I.: schopnost vhledu, schopnost „vidět za“ Sociologická imaginace je snaha vidět v individuálním obecné, dávat do souvislosti biografii a historii S.I.: rozlišování mezi „osobními obtížemi danými prostředím“ a „veřejnými problémy sociální struktury“ (příklad války, nezaměstnanosti) Sociologická imaginace: • • Mills je přesvědčen, že by se nemělo tolik argumentovat „lidskou přirozeností“ (psychologické vysvětlení), jako spíše věnovat pozornost sociálním jevům, které formují povahu člověka v dnešní době. Nepochopení tohoto problému nazývá „falešným vědomím“ (marxistický pojem) Sociologická imaginace: • • Mills tvrdí, že dominující vědecký přístup má vliv i na interpretaci sociální reality (darwinismus) „Scientismus“ přírodních věd a nekritická adorace technologií, je dle M. v krizi Sociologická imaginace: • Měl by hrát sociální vědec v moderní společnosti nějakou politickou roli? Mills odmítá dvě klasické odpovědi: • – – • Filosof jako vládce (Sókratés, Platón) – popření demokracie Sociální vědec jako vladařův rádce – to ohrožuje „intelektuální poctivost a svobodu pracovat na úkolech sociální vědy“ mění soc. vědy v byrokracii Doporučuje: Zůstat nezávislý a obracet se s výsledky bádání jak na politiky tak na veřejnost Interpretativní sociologie Interpretativní sociologie 1. 2. 3. Lidé jednají na základě významů, které přikládají všem věcem, jež je obklopují. Významy nejsou vlastností samotných věcí, jsou produktem sociální interakce probíhající mezi členy společnosti. Významy nejsou stabilní, mohou být neustále pozměňovány a redefinovány v průběhu nových interakcí. Interpretativní sociologie Symbolický interakcionismus /Carles Horton Cooley, William Thomas, George Herbert Mead/ Dramaturgismus /Erving Goffman/ Etnometodologie /Harold Garfinkel/ Fenomenologická sociologie /Alfred Schutz/ Symbolický interakcionismus • Charles Horton Cooley (1864 - 1929) • • • Zrcadlové já Teorie primárních skupin William Thomas (1863 - 1967) • • Thomasův teorém (definice situace): situace definovaná jako reálná se stává reálnou ve svých důsledcích George Herbert Mead (1863 - 1931) • • • I/ME Teorie sociálních rolí Významní druzí, generalizovaní druzí Dramaturgismus • Erving Goffman (1922 - 1982) • Dílo: The Presentation of Self in Everyday Life Stigma: Notes on the Management of Spoiled Identity 1. 2. • Dramaturgismus – sociální realita je popisována metaforou divadla Dramaturgismus • Erving Goffman – The Presentation... • • • Málo systematické a esejistickou formou psané dílo Výzkum chování lidí v každodenních interakcích „Sociologii přetvářky“ - analyzuje způsoby, jakými lidé manipulují v průběhu interakcí s dojmem, který činí na druhé lidi Segregace publika umožňuje přehrávat různé role před různým obecenstvem Možnosti mystifikace publika i sebekontroly herců Problematika sociálních rituálů Nikdy nejednáme s vlastním účinkujícím, ale pouze s jeho rolí • • • • Dramaturgismus • Erving Goffman – Stigma Studuje situace bezprostředního kontaktu lidí stigmatizovaných a „normálních“ Goffman sám pobýval v psychiatrické léčebně – za účelem výzkumu Stigma - silně diskreditující atributy, kterým se někdy říká selhání, nedostatek nebo handicap Stigmatizované rozděluje dle míry „postižení“ na „diskreditované“ a „diskreditovatelné“ Kontakt mezi „stigmatizovanými“ a normálními je vždy oboustranným problémem Neproblematickým je: 1. vzájemný kontakt mezi stigmatizovanými 2. kontakt mezi stigmatizovanými a „zasvěcenými“ Dramaturgismus • Erving Goffman – Stigma G. Analyzuje čtyři typy „morální kariéry“: 1. 2. 3. 4. osoby s vrozeným stigmatem, kteří zároveň se socializací zjišťují, že jsou odlišní dítě je izolováno v určité ochranné ulitě a udržováno v přesvědčení, že je „normální“ jedinec získává stigma až v pozdějším věku, což vede k znovuhledání identity osoby, které jsou socializovány v cizí komunitě Nejčastější technikou zvládání stigmatu je vyhýbání se novým seznámením a důvěrným kontaktům. Tím totiž eliminujeme výskyt neočekávaných situací, jež mohou vést k odhalení stigmatu. Sociobiologie Stojí mimo klasické sociologické směry Vysvětluje sociální skutečnosti pomocí biologie Sociální darwinismus (Charles Darwin) Richard Dawkins Edward O. Wilson Sociologické problémy Modernizace společnosti Sekularizace Nacionalismus Sociální nerovnost Chudoba a bohatství, nezaměstnanost Globalizace, střet kultur (?) Postmoderna (?) Gender, nerovnost mužů a žen