Transcript Zakotvená teorie, případová studie

Kvalitativní výzkum –
designy/strategie výzkumu
zakotvená teorie, případová studie
Design /strategie výzkumu
 rámcové uspořádání, nebo plán výzkumu
 „JAK“ budeme zkoumat to, co jsme zvolili za
výzkumnýproblém
 na rozdíl od metod má ucelenější povahu, popisuje proces,
způsob analýz a přístup k interpretaci
 obvykle i souhlas určité skupiny výzkumníků – možnost
čerpat z určité metodologické literatury, která design
popisuje aukazuje jeho přednosti i úskalí
Zakotvená teorie
 šedesátá léta 20.stol., Glaser, Strauss – později každý trošku
odlišně
 rozdíl v přístupu ke kódování
 Glaser: kódování substantivní a teoretické; hledání vztahu mezi
kategoriemi je na výzkumníkovi
 Strauss: kódování otevřené, axiální a selektivní; paradigmatický model
– identifikace jevu, příčinné podmínky – kontext - strategie jednání a
interakcí -následky)
Zakotvená teorie
 sada systematických induktivních postupů pro vedení
kvalitativního výzkumu, který je zaměřen na vytvoření
teorie
 teorie vzniká induktivně ze zkoumání výzkumného problému
– odhalena a prozatímně ověřena
Zakotvená teorie
 Základní principy
 není cílem popsat jednotlivé jevy, ale vytvořit novou teorii vycházející z dat
– „necháváme, ať se vynoří to, co je v této oblasti významné“
 směřuje k vyšší úrovni abstrakce; ne koncentrovaný popis, ale konceptuální
schéma postihující vztahy mezi tím, co se vynořilo jako proměnné
 především teorie sociálních procesů, které utvářejí interkci lidí; ukazuje,
jak změny podmínek ovlivňující jednání nebo interakci vedou ke
změněným reakcím aktérů
 práce s literaturou ex post (porovnání nálezů s tím, co je v literatuře)
 stálé porovnávání (datových úseků, dat s koncepty, konceptů mezi sebou –
odhalování obecného a toho v čem jsou odlišnosti
Zakotvená teorie
 Základní procedury
 sběr dat směřující k nasycenosti kódů

teoretické nasycení dat (nepřibývá nová informace)
o vzorkování (doplnění teorie)
o graduální sběr dat
 kódování směřující k vytvoření základních kategorií (proměnných)
budoucí teorie
Úrověň dat a jejich analýzy
funkce
příklad
Datové úryvky
indikátory
pořád se po nás chce a nikdo nám za to nic nedá
kódy
koncepty
práce navíc
kategorie
proměnné
RVP jako administrativní zátěž
 konstruování teorie jako sady tvrzení o vztazích mezi kategoriemi
(proměnnými)
Zakotvená teorie
 Konstruování teorie
 psaní poznámek (memo) při kódování = klíčová technika
 konstruování teorie je porozumění poznámkám v jejich celku
 nalezení centrální kategorie
 spadá pod ni hodně kódů
 dokáže pod sebe pojmout jiné kategorie
 dostatečně abstraktní
 když se rozpracovávají její detaily (za jakých podmínek),
vznikající teorie se dobře rozvíjí
 má dostatečnou variantnost (dost údajů o tom, jak se mohou
měnit její vlastnosti, dimenze, jek se mění se změnou
podmínek)
 dobré je získanou teorii znázornit ve schématu
Zakotvená teorie
Švaříček, Šeďová: Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách, str. 91, 95
Případová studie
 empirický design (sběr skutečných dat – nikoli odvozená data),
jehož cílem je velmi podrobné zkoumání a porozumění jednomu
případu
 původně při práci s jednotlivými klienty (medicín, atd.), začátek
20. stol. využití i pro teorii (Chicagská škola, Freud atd.)
Případová studie
 Základní principy
 případ = integrovaný systém (celek, ne jeho jednotlivé aspekty)
 vždy v co nejpřirozenějších podmínkách
 využívány veškeré dostupné zdroje i metody sběru dat
Případová studie
 Kdy použít
 jak a proč se dějí současné jevy
 máma malou nebo žádnou kontrolu nad těmito jevy (jako výzkumníci
je ovlivňujeme minimálně nebo vůbec)
 povaha výzkumné otázky (odhalení souvislostí jevu u daného případu)
 Typy případových studií
 deskriptivní (narativní zpráva (např. klient, žák)
 exploratorní (např. pilotní projekty)
 explanatorní (vysvětlení – odhalení příčinného řetězce)
Případová studie
 Volba případu
 nikdy ne náhodně
 podle výzkumné otázky
 nepodcenit!
 volba extrémního případu (např. šikana)
 volba typického případu (běžné tradiční podmínky,
„průměrné“)
 volba kritického případu (testování teoretického vysvětlení
(např. zavádění inovací – riziko: obavy; tedy škola, která je
zavádí – jaké jsou rizika tam?)
 vícečetná případová studie
 případy vybírány postupně – podpoření nebo prozkoumání odlišností
Případová studie
 Fáze případové studie
 určení výzkumného tématu, formulování otázek
 výběr zkoumaného případu;
 sběr dat – důsledná triangulace metod i zdrojů
 analýza propojena se sběrem (upřesňování)
 zpracování výzkumné zprávy
 etická kritéria
Případová studie
 Analýza dat
 nejsou specifické procedury – záleží na výzkumníkovi
 interperetativní práce
 základem je kategorizace dat (lze kódovat) a znázorňování
vztahových sítí případu
 důležité je porovnávání dat a hledání pravidelností
 je možné se věnovat předem vybraným kategoriím
 je možné se soustředit na celistvost případu
Případová studie
Švaříček, Šeďová: Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách, str. 111, 112