Transcript teorie

Mezinárodní vztahy
Bc. Lukáš Vacík
2. přednáška 20.10.2011
Úvod do teorií
mezinárodních vztahů
Teorie v MV
teoretická reflexe oboru MV,
funkce teorie v MV a teoretická
proudy, velké debaty
Funkce teorie

3 funkční skupiny:
 poznávací
 normativní
 politická
(kognitivní)
Kognitivní funkce teorie




pozitivní poznání reality v MV
odpověď na otázku….
„JAK SE VĚCI MAJÍ ???“
utřídění dat při pozorování společenské reality
oddělení podstatného X nepodstatného




zkušeností
hodnotovým zázemím
minimální cíl: chápat minulost MV, pojmout realitu MV a
připravit se na budoucnost MV
maximální cíl: předvídat budoucnost
Normativní funkce teorie
odpověď na otázku…. „JAK BY MĚLY
VĚCI BÝT ???“
 kromě pozitivní zachycení-vize žádoucího
stavu
 srovnání stávajících poměrů a žádoucích
poměrů

 odlišení
dobrého od zlého
Politická funkce teorie

teorie jako politický nástroj k přetvoření
reality MV – 2 způsoby:
 odhalení

zákonitostí MV
jako v přírodních vědách – fyzikální pokus
 spoluvytváření
reality teoriemi – změna teorie
= změna reality
Teorie a historie MV
2 pohledy na realitu MV
 odlišují se X doplňují se
 odlišný vztah k času

kategorizace (abstraktní
pojmy)-pojetí nadčasových rysů
 historie-časová podmíněnost, jedinečnost
událostí
 teorie-nadčasová,
Vývoj reflexe MV

hlavní historické směry vývoje teoretické reflexe
MV
 přemýšlení
o vztazích mezi politickými útvaryvzájemně závislé a autonomní – válka, diplomacie
 periodizace dle základních historických systémů (viz
přednáška 1.)
 terminologie současných MV (realismus,
pozitivizmus, kritické teorie atd.)


až ve 20. st.- předchozí události – předchůdci diskutované
tradice
odlišnost pojmů MV od jiných společenských věd
Antika

Athéňan Thukydides (5.st.př.n.l.)
 Dějiny
peloponéské války
 zakladatel realistické tradice v MV
válka-mocenská, racionální
 logika mocenské rovnováhy na Peloponézu
 mocenské aspekty (válka) převažují nad ideologií
(náboženství)
 pesimistický pohled na lidskou přirozenost

Antika


stoická filozofie v Řecku (Zenon z Kithia)
Řím
 Cicero,
Seneca, M. Aurelius
 univerzalistický pohled – pax Romana
 přirozené právo „natural law“
 spravedlivá válka „just war“

předchůdci současného liberalistického myšlení
Středověk



silně ovlivněna římskou církví
sv. Augustin (3-4 st.)
sv. Tomáš Akvinský (12.st.)
 skloubení
starověké vzdělanosti a teologie
 res publika christiana
 koncepce přirozeného práva
 spravedlivá válka

období předcházející liberální tradici
Spravedlivá válka








„Jus ad bellum“ vs. „Jus in bello“
legitimní panovník
spravedlivá příčina
spravedlivý cíl
rozumná naděje na úspěch
vyčerpání všech mírových prostředků
ochrana civilistů
použití síly dle situace
Niccolo Machiavelli
Vladař
 realistické pojetí
 res publica christiana

 sekularizovaný
systém řeckých polis
doporučení vládci jak vládnout
 základní smysl politiky-bezpečnostní
zajištění státu

Vestfálský systém

nahrazení res publiky christiana-systém
sekularizovaných suverénních států
 vznik
mezinárodního práva
 Hugo Grotius (16-17.st.)


Tři knihy o právu válečném a mírovém
přirozeněprávní tradice-její sekularizace
rozpor mezi zastánci přirozeného práva (MP u
lidského rozumu) X pozitivního práva (MP základ
mezin.praxe)
 poté
Vestfálský systém

Thomas Hobbes (16-17.st.)


Hobbesovo pojetí přirozeného práva
stát „Leviathan“


stát připraví jedince o svobodu X zaručí mu zákon a bezpečnost
Immanuel Kant (18.st.)

K věčnému míru





návaznost na stoiky
světoobčanství
volná federace států
univerzalita lidského rozumu
republikánské zřízení
Vestfálský systém v 19.st.

snaha o první formování vědeckého,
empirického pojetí MV-dle metod
přírodních věd
– 2 pol. 19.st.
 Adam Smith-ekonomická dimenze
 naturalismus
průmyslová revoluce
 předchůdce liberalismu
 neviditelná ruka trhu

Vestfálský systém v 19.st.

Marxisté
 ekonomika
jako základní společenská síla (stejně
jako liberálové)
 ekonomika určuje politiku
 Karel Marx



ekonomika je historický fenomén, zatížená vnitřními rozpory
a má konec a začátek
třídní rozpor v ekonomice-vykořisťovatel X pracující
konflikt mezi třídami (ne státy)
 teorie imperialismu
 souvislost mezi konflikty jak na úrovni tříd, tak států
vestfálský systém v 19.st.

prolínání naturalismu a geopolitiky (realistická
tradice)
 německá geopolitika-Friedrich Ratzel
 stát jako živý organismus-darwinismus
 životní prostor států (Lebensraum)
 Rudolf Kjellen
 oficiálně zavádí pojem geopolitika
 anglosaská geopolitika
 Alfred T.Mahan (USA)-konflikt námořní a pozemní síly v MV
 Halford Mackinder (VB)-podobnost s Mahanem + power
projection
Globální vestfálský systém

výzkum teorií MV ve 20.st. prostřednictvím
4 velkých debat v rámci disciplíny MV
2 základní typy debat

debaty o základních tématech
 otázky

týkající se faktů
debaty spojené s metodologií
 debaty
o metodě zkoumání
4 Velké debaty teorií MV (1920-nyní)

1. Velká debata (30. - 40. léta)
 idealismus

vs. realismus
2. Velká debata (50. – 60. léta)
 tradicionalismus

3. Velká debata (70. léta)
 neorealismus

vs. behavioralismus
vs. neoliberalismus vs. neomarxismus
4. Velká debata (80. léta až nyní)
 racionalismus
vs. reflektivismus
1. Velká debata v MV: Spor o
základní témata a otázky MV
Idealismus 1910-1930
Důraz kladen na:
 Mezinárodní právo
 IGOs
 Interdependenci
 Spolupráci
 Mír
Realistická kritika
1930-1950
Důraz kladen na:
 Boj o moc
 Národní bezpečnost
 Útočnou válku
 Konflikt
 Válku
Realismus

Vznik v meziválečném období
 Avšak

již od počátku lidstva
Více proudů v rámci realismu:
 Strukturální
realismus I. (Thukydides,
Morgenthau)
 Historický realismus (Machiavelli, Carr)
 Strukturální realismus II. (Rousseau, Waltz)
 Liberální realismus (Hobbes)
Realismus

Několik základní veličin společných pro všechny:

Ústřední role státu





Přežití



Suverénní stát a hrozba/použití síly
Jednotlivec odevzdá svobody státu
Zero sum game
Low (ekonomika, sociální) a hight politics (vojenství, politika)
Primární zájem státu
Žádné univerzální hodnoty-etika podléhá zájmu státu
Svépomoc


Anarchický MS
Bezpečnostní dilema
Edward H. Carr

The Twenty Years´Crises 1919-1938: An
Inroduction to the Study of International
Relations
 Kritika
Versailleského systému
 Kritika liberalismu – utopický idealismus
 Opouští historické metody – zaměřuje se na
kritickou politickou analýzu
Hans J. Morgenthau

Politics Among Nations: The Struggle for
Power and Peace (1948)
6
principů realismu
 Antropologický rys zkoumání
 Nejznámější realista
6 principů realismu H.Morgenhaua
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Politika = boj o moc
Morální dilemata mezinárodních vztahů (MV) vs.
dualita morálního jednání elit
Myšlenka neměnné a násilné povahy MV – vychází
z lidské přirozenosti (člověk člověku vlkem)
Stát je centrální aktér MV, národní zájmy států a
jejich střetávání jsou klíčové pro fungování MV
Absolutním zájmem všech států je přežití
Nadřazenost bezpečnostní dimenze MV
Zdroje moci







Vojenská síla a připravenost
Kvalita diplomacie
Geografie
Přírodní zdroje
Průmyslová základna
Počet obyvatel
Národní charakter: vytrvalost a rozhodnost
národa
Neorealismus


Kenneth Waltz – Theory of International
Politics (1979)
Přebírá od Morgenthaua myšlenky:
1.
2.
3.

neměnné a násilné povahy MV,
nadřazenosti bezpečnostní dimenze MV,
koncept mocenské rovnováhy
Klíčový důraz struktura MPS = nabízí
strukturální teorii MV

nezabývá se ZP jednotlivých států
Neorealismus

1.
2.
3.
4.

Působení struktury dáno 3 znaky:
MPS je anarchický-svépomoc
MPS složen z podobných jednotek - státy
Státy se od sebe liší pouze svojí relativní mocí –
struktura MPS je dána počtem rozhodujících velmocí
Pouze třetí složka je dle Waltze proměnlivá
vývoj distribuce moci určuje jediné skutečné změny v
mezinárodních vztazích (nikdy však nemění vlastní
strukturu MPS!)
Neorealismus

Anarchie v mezinárodní politice přetrvává protože:
1.
2.


Všechny státy chtějí maximalizovat svoji relativní moc
Všechny státy si chtějí uchovat autonomii
Anarchická struktura MPS do značné míry determinuje
chování států na mezinárodním poli (elity pouze dělají co
musí – analogie s chováním firem v tržním prostředí)
Waltz a neorealisté jsou proto značně skeptičtí ohledně
možností mezinárodní spolupráce – bez centrální vlády
je třeba předpokládat nejhorší úmysly ostatních aktérů
MPS
Strategie reakcí na hrozby:
deterence vs. appeasement
V anarchickém MPS jsou všichni aktéři odkázáni
sami na sebe-princip self-help:
1. Deterence:
•
snažím se zabránit nepříteli v akci tím, že mu
dám najevo že mu přijde pěkně draho si něco
proti mě zkusit
1. Appeasement:
•
opak deterence – raději nepříteli částečně či
úplně ustoupím a doufám, že tak jeho cíle
budou uspokojeny
Kritika neorealismu



Přílišná idealizace výhod bipolárního MPS
Výrazně racionalistický
Determinismus


obhajoba stávajícího MPS bez možnosti jeho zásadní proměny
Opomíjí celou řadu faktorů ovlivňujících fungování MPS:




ekonomická provázanost
vliv technologií (jaderné zbraně)
Vliv ideologií
soustředí se pouze na rozložení moci
Přednosti neorealismu
Přehlednost
 Stručnost
 Logická koherence = opouští předpoklad
zkažené lidské přirozenosti (Morgenthau)
 Využití modelů mikroekonomie

Liberalismus




Též označován jako pluralismus
Není rozdíl mezi high politics a low politics
Hlavní proces v politice-vyjednávání
Hlavní linie (již od 18. a 19.st.):
 Ekonomický
liberalismus
 Demokratický liberalismus
 Liberální institucionalismus
 Později návaznost: neoliberálního internacionalismu a
neoliberálního institucionalismu
Liberálně-idealistická tradice v MV



Mnohem širší => mnohem méně koherentní
proud než realismus
„Idealismus“ je spíše nálepka od kritiků
Liberalismus a idealismus
 Společné:
 Přesvědčení o možnosti trvalého míru a spolupráce v MV
 Rozhodující význam institucí pro rozvoj této spolupráce
 Rozdílné:
 Liberalismus: základem je hospodářská spolupráce
 Idealismus: trvalý mír lze dosáhnout pouze změnou norem v
MV
Ekonomický liberalismusidealismus






Hospodářské propojení aktérů-snížení rizika vypuknutí
konfliktů
1.sv.v.-mír a prosperita-není přirozená objektivní
skutečnost-musí být vytvářeny
MS musí mít podobu státního systému-vnitřní
uspořádání
Člověk jedná racionálně
Světoví mír na základě překonání konkurence států
Non-zero sum game
Demokratický liberalismus

Immanuel Kant – O věčném míru
 Souvislost
mezi mírem a demokratickým
uspořádáním
 Federativní uspořádání-podporuje mírové
uspořádání

Vychází z premisy souvislosti
vnitrostátního uspořádání a MV
Demokratický mír




Antiteze realismu
(Vyspělé) demokracie mezi sebou nikdy ještě
nevedly ozbrojený konflikt, resp. válku
Mírové uspořádání se přenáší z vnitrostátní
roviny na mezinárodní
Kritika:
 Neexistuje

kauzální vztah mezi demokracií a mírem
Francis Fukuyama-The End of History
Francis Fukuyama-The End of History
Návaznost v pojetí dějin na Hegela
(filozofie dějin)
 Teorie demokratického míru
 Zvýšení počtu liberálních států v MS =
rozšíření mírových vztahů
 Tzv. „export liberalismu“ a amerických
hodnot v pojetí světa

2. Velká debata v MV:
Spor o metodu (1950-1960)
Tradiční přístupy
Důraz kladen na:
POCHOPENÍ
 Norem a hodnot
 Soudů
 Historické zkušenosti
Behavioralistická kritika
Teoretici uvnitř subjektu
Teoretici vně subjektu
Důraz kladen na:
VYSVĚTLENÍ
 Hypotéza
 Sběr dat
 Vědecké poznání
2. Velká debata v MV






Vztah k metodologii
Tradiční přístupy (realismus, idealismus) vs.
Behavioralismus
Rozdíl ve vzdělání interpretů teoretických škol
(diplomaté, právníci, historikové, filozofové vs. vědci)
Nové směry zkoumání-analýza tvorby ZP, rozhodovací
procesy v tvorbě ZP
Nová teoretická škola / přístup – BEHAVIORALISMUS
Profesionalizace MV jako akademické disciplíny
Behavioralismus




Kombinace metod politické vědy s ekonomií
(teorie her), matematikou, přírodními vědami
Důraz na jedince v politice, měřitelnost dat,
ověření dat
Zkoumaní prostředí, kde se politicky rozhoduje a
formují se skupiny
V 60. letech sbližování s hl. proudem v MVidealismem a realismem
Systémová analýza-Morton Kaplan
(1966)



Použití behavioralistické metodologie v praxi
Rozlišení různých druhů MS
MS založen na státech a odlišnost systémů je
dána druhem jednání a chování států
 Neodpovídá-li
jednání státu očekávání, je potřeba jev
vysvětlit
 Není-li to výjimka, je potřeba revidovat empirickou
teorii
3. Velká debata v MV:
Spor o chápání MV (1970-1990)
Neorealismus
vs.
Neoliberalismus
Neo-neo syntéza
Důraz kladen na:
 Anarchii v MPS
 Metodologie
mikroekonomie
 Roli institucí
Neomarxismus
Důraz kladen na:
 Třídy a boj mezi nimi
 Kapitalistický
imperialismus
 Závislost (dependence)
3. Velká debata v MV
Polemika mezi paradigmaty –
neorealismus, neoliberalismus,
neomarxismus
 R.Keohan J.Nye-transnacionalis a
interdependence
 Události 70.let-ropné šoky-nové přístupy v
MV (např. neomarxismus)

3. Velká debata v MV


Polemika mezi neorealisty a představiteli komplexní
interdependence
Střet:


Regionální integraci, Hierarchie témat ZP, Existence pluralitního
MS, Podstata státu
Podobnost v některých tématech X rozdílnost → vznik
neo-neo syntézy-racionalistický přístup
(syntéza neorealismu a neoliberalismu)


Předpoklad anarchie v MS, metodologie mikroekonomie,
kooperace a MO)
Zároveň rozvoj paradigmatu neomarxismu

Alternativa k hlavnímu proudu (lib, rel.)
3. Velká debata v MV-2 sporné
body mezi paradigmaty

Aktér MV
 Realisté-stát
 Liberálové-individua
a skupiny
 Marxisté-třídy a ekonomické struktury

Vztah mezi aktéry MV
 Realisté-politické
vztahy mezi státy-konfliktní
 Liberálové-není hierarchie hodnot
 Marxisté-třídy a ekonomické struktury
Neomarxismus





Předmětem analýzy v MV jsou třídy a
kapitalismus
Zkoumá dění uvnitř státu, vztahy mezi
společnostmi a MV
Národní stát-světová jednotka strukturovaná
hierarchicky světovým trhem (jádro,
semiperiferie, periferie)
Stát není primárním aktérem MV-je to
ekonomické uspořádání systému a třídy
Teorie světového systému Immanuela
Wallersteina
Immanuel Wallerstein-Teorie
světového systému



Světový systém je území propojené
ekonomickými vazbami s danou strukturou a
funkcemi
Nejprve jeden systém-poté alternativní systémy
Kapitalistický světový systém vzniká v Evropě po
roce 1450, kdy především díky dálkovému
obchodu dosáhl stupeň hospodářské integrace
takového stupně, že se vytvořil ekonomický
celek nové kvality. K tomu přispěla také krize
feudální ekonomiky
Racionalistické teorie
Neo-neo syntéza – vyústění polemiky
mezi oběma hlavními přístupy
 Neo-neo syntéza vzniká až po té, co se
oba proudy přeměnily na neo XXX

 Neorealismus-anarchie
ovlivňuje chování
států
 Neoliberalismus-MN kooperace překonává
anarchii
Neo-neo syntéza




Ani jedna strana se nezaměřuje na zkoumání
použití síly v MV (realisté) a morálky (liberalisté)
Oba přístupy uznávají maximalizaci zisků aktérů
(nejen státy)
Oba přístupy uznávají konflikt a kooperaci jako
předmět zkoumání
Racionalistická teorie založena na
pozitivistických předpokladech
sociální vědy-stejná metodologie jako přírodní vědy
(měřitelnost hodnot, fakt a prokázání kauzality)

4. Velká debata v MV:
Spor o metodu i témata MV (1990-nyní)
Etablované tradice
studia MV
Racionalismus
Neorealismus
Neoliberalismus
Neomarxismus
Nové přístupy studia
MV
Reflektivismus
Postmodernismus
Feministická teorie
Kritická teorie
Normativní teorie
Historická sociologie
Snaha o syntézu: Sociální konstruktivismus
4. Velká debata v MV



Jak o metodě, tak o základních tématech
Debata mezi racionalismem vs. Reflektivismem
Reflektivistické teorie
 Nepozivistické-postpozitivistické

Konstruktivismus
 Syntéza
racionalistických a reflektivistických teorií
Reflektivistické teorie MV
Velmi málo společných rysů, každá
víceméně rozdílná
 Normativní teorie
 Feministická teorie
 Kritická teorie
 Historická sociologie
 Postmodernismus
Normativní teorie
Morální dimenze v MP
 Především od 90. let (dříve v pozadí)
 3 hlavní oblasti:

 Autonomie
státu
 Etiku použití síly
 Mezinárodní spravedlnost
Feministická teorie
Skupina feministických přístupů
 Kritika mužského utváření vědy
 Několik směrů:

 Liberální
feminismus
 Radikální feminismus
 Feministický postmodernismu
Kritická teorie

Návaznost na Frankfurtskou školu
 Jürgen

Habermas
Max Horkheimer
 Rozdíl
mezi tradiční a kritickou teorií
 Sociální vědy nejsou jako přírodníspolečenské síly jako faktory změn

Robert Cox
Historická sociologie
Zkoumání způsobů a cest vývoje
společnosti
 Zkoumání struktur

Postmodernismus
Revize základních pojmů (realita, identita
struktura)
 Dekonstrukce reality-textuální strategie
 Svět je jako text, který je nutné
interpretovat

 Reflexe

konceptu a struktury jazyka
Michael Foucault
Sociální konstruktivismus





Syntéza mezi racionalismem a reflektivismem
Alexandr Wendt, Fridrich Kratochwil, Nicolas
Onuf
A.Wendt konstruuje teorii MV na základě
důsledků sociálního jednání, procesů a
sociálních struktur
Vychází z reflektivistických pozic k podrobení
kritice neorealistického přístupu
Částečně překonal propast mezi reflektivistickým
a racionalistickým přístupem