Transcript Úvod do mezinárodních vztahů a teorie mezinárodních

Úvod do mezinárodních vztahů a
teorie mezinárodních vztahů
1.přednáška 15.10.2011
Bc. Lukáš Vacík
Organizační záležitosti






Představení kurzu
Struktura kurzu
Syllabus
Esej - témata
Kontakt ([email protected])
Představení webu výuky
–

http://kurz.hostuju.cz/
Dotazy ???
Doporučená literatura
Drulák, P.: Teorie mezinárodních vztahů, Portál 2003.

Krejčí, O.: Mezinárodní politika, Ekopress 2007.

Krejčí, O.: Geopolitika středoevropského prosoru. Professional Publishing 2009.

Fiala, Pitrová – Evropská unie CDK 2003.

Konig, P., Lacina, L., Přenosil, J.: Učebnice evropské integrace, Barrister and Principal
2007.

Nálevka, V.: Světová politika ve 20. století, I. a II. díl. Praha : Aleš Skřivan ml., 2000

Plechanovová, B., Fidler J.: Kapitololy z dějin mezinárodních vztahů 1941-1995. ISE 2000.

Plechanovová, B: Evropská unie na počátku 21. st. reformní procesy a institucionální
změna, Karolinum. 2006.

Waisová, Š.: Úvod do studia mezinárodních vztahů. Nakladatelství Čeněk 2002.

Waisová, Š.: Mezinárodní organizace a režimy, Eurolex Bohemia 2003.
…………………………………………………………………………………………………….

SCIO testy

Periodika

internet

MV jako vědecká disciplína

Nejmladší X nejstarší vědecká disciplína
–
–
–
–
–
Pojem MV poprvé použil Jeremy Bentham (VB 1780´s)
Historie MV sahá až do antiky-Čína, Indie, Řecko, Římhistorický přístup
20.st. oddělení MV od politické vědy-konstituce oboruanalytický přístup
2.pol.20.st.-diskuze na rovině MV jako samostatný obor či
pouze podobor politologické vědy
MV = sociálně-vědní / politická disciplína
Politologie a MV

Politologie-sub-obory / disciplíny (postupně
vznikající)
–
–
–

Politická filozofie a teorie
Vnitřní politika
Zahraniční politika
Tradiční dělení do r.1948
Politická věda po r.1948

Dělení politické vědy dle konference
UNESCO v Paříži 1948:
–
–
–
–

Politická teorie a politické ideologie
Politická systémová analýza
Komparativní systémová analýza
Mezinárodní vztahy
Zaměříme se na MV
MV a politické vědy


Dle D.Berg-Schlossera a T.Stammena-MV
jako součást politické vědy
MV jako dílčí oblast politologie-dříve
nazývána ZAHRANIČNÍ POLITIKA
–
Užší a konkrétnější vymezení než v současnosti
MV
Zahraniční politika


„Výzkum oblasti zahraničních vztahů jednoho
politického systému (státu) a faktorů na ni působící
zvenčí:
Analýza ZP:
–
–
–

Zahraničně-politické rozhodovací procesy
Tvorba agendy ZP
Nástroje ZP (diplomacie, embargo, válka, propaganda)
rozvoj studia ZP → vliv na osamostatnění disciplíny
MV
Mezinárodní politika




Úzká propojenost na studium ZP
Primárně se zaměřuje na řešení konfliktů MV
Suma ZP jednotlivých států
Realistické chápání ZP:
–
–

do 1.sv.v. ZP i MP ovládána politickými elitami X válka
(nástroj ZP i MP) záležitostí armády
Po 1.sv.v -změna v chápaní MP a ZP
Pevné systematické ukotvení MP do vědeckých
kruhů
Důležitá vědecká pracoviště

1880-Kolumbijská univerzita (USA)
–
–

1901-Wisconsinská univerzita (USA)
–

První Škola politické vědy
1886-první politologická revue „Political Science
Quarterly“
První katedra politických věd
1919-Velká Británie
–
První katedra Mezinárodních vztahů
Revize oboru po 2.světové válce


Po 2.sv.v.-tématické rozšíření studia MV:
Oblast aktérů MV (stát již není dominantní jednotkou
systému):
–
–
–
–

Mezinárodní organizace (vládní X nevládní)
Transnacionální aktéři (privátní vojenské firmy)
Nadnárodní korporace (Coca-Cola, Nike, Facebook)
jednotlivci
Viz obr. 1.
Nové pojmy v oboru


Vedle pojmu MP (tradiční)
Nadnárodní politika, transnacionální politika,
světová politika = souhrn všech vztahů mezi
společnostmi jak z pohledu států, tak z
pohledu mezinárodního systému
Studium MV v ČR

Několik etap:
–
–
–
–
–
–
Období meziválečného Československa (19181938)
Období po 2. SV.V. (1945-48)
Období stalinistického teroru (1950´s)
Reformní období (1959-1968)
Období normalizace a stagnace (1970-88)
Období rozvoje oboru (po r. 1989)
Období meziválečného Československa
(1918-1938)





Rozvoj po 1. sv.v.-stejné v celé Evropě
MV se jako samostatný obor neprosadily
Úzká propojenost s MZV-výchova úředníků
Právníci, úředníci, historikové, sociologové,
filozofové
Stagnace v období 2.sv.v.
Období po 2. SV.V. (1945-48)


Nový impuls ve studiu MV v ČSR
Založení Vysoké školy politické a sociální
–
–
Do r. 1948
Poté škola zrušena
Období stalinistického teroru (1950´s)

1949/50 vznik Vysoké školy politických a
hospodářských věd
–
–

Vzápětí zaniká
Reforma školství
Politické kádry posílány do Moskvy
Reformní období (1959-1968)

1957-Založení Ústavu pro mezinárodní politiku a
ekonomii (ÚMPE)
–
–
–
–

Výzkumný ústav MZV
První specializovaní vědecké pracoviště v oboru v ČS
Jasná politická dikce socialistického vedení
1966-periodikum Mezinárodní vztahy (Jaroslav Šedivý)
1967/68-renesance ve výzkumu MV v ČS
–
Krátká liberalizace-diskuze o povaze, metodě výzkumu
Období normalizace a stagnace (197088)

Intervence 1968-absolutní utlumení
autonomie v koncepci ZP i výzkumu MV v
ČSSR
Období rozvoje oboru (po r. 1989)


Demokratický rozkvět oboru v důsledku rozpadu SSSR
2 linie na poli výzkumu MV:
–
Instituce financované státem


–
Instituce nefinancované státem



Ústav mezinárodních vztahů
Ústav strategických studií
AMO, Europeum, CEP, CESES
Rozvoj kateder MV na fakultách Univerzit
Vznik odborných periodik
–
Mezinárodní vztahy, Mezinárodní politika, Perspective,
Politologická revue
Strukturální pojmy oboru MV

Struktury
–
–

„jsou institucionálně nebo normativně předem
dané parametry chování či rolí, na které se aktéři
orientují“ (Waisová)
Charakter, uspořádání a struktura systému
determinují chování a jednání aktérů
Existují dané pojmy, které MV používají k
popisu struktury a charakteru systému
Hierarchie


Konstelace jednostranných vztahů v závislosti mezi státy
Podoba pyramidy
–
–


Hegemon je na špici
Čím níže postupujeme, tím vyšší je závislost na hegemonovy
Opak hegemonie-všechny státy jsou si rovny-prakticky
neexistuje
Může existovat více paralelních hegemonických celků v
systému podílejících se na formování systému (např. koncert
velmocí po r.1815-“Pentarchie“)
Polarita

Vyjadřuje uspořádání systému, v němž určitý
počet aktérů ovlivňuje a utváří jednotlivé
vztahy

UNI, BI, TRI……MULTI
–

Počet zainteresovaných aktérů
UNIPOLARITA = hegemonie
BIPOLARITA



V podmínkách bipolarity je světový politický
systém uspořádán kolem dvou mocenských
center.
Póly tvořeny 2 státy X stabilními koalicemi
Hierarchické svazky
Druhy BIPOLARITY
Čistá X Volná
BIPOLARITA


Subjektivní X Objektivní BIPOLARITA
Obhajoba X kritika BIPOLARITY

Obhajoba:


Kenneth WALTZ

–
–
Bipolarita je zdrojem
stability
XXX
Multipolarita stabilitu
narušuje a rozbíjí
Kritika:
Bipolarita zná pouze jeden
antagonismus

XXX

Multipolarita více rozporů

Problém volného bipolárního
uspořádání (existence subsystémů)
MULTIPOLARITA


V podmínkách multipolarity je světový
politický systém uspořádán kolem tří a více
hlavních mocností
Tyto mocnosti jsou relativně podobně stejně
mocné
Koncert velmocí

Multipolární systém evropského koncertu
velmocí (1815 - 1914) po napoleonských válkách
Velká Británie
Francie
Rakousko (-Uhersko)
Rusko
Prusko (Německo)
Balancér



Balancér je specifikem multipolárního
systému
V bipolárním systému není přítomen
Jeho role
–
–
Podobné postavení jako je role hegemona
Avšak více subjektivnější
Obhajoba X kritika MULTIPOLARITY



Obhajoba:
Karl Deutsch
„Představa o stabilitě
zrozené multipolaritou“
–
–
Hra s nenulovým
součtem
Snaha o eliminaci
konfliktů


Kritika:
Snižování významu
konfliktů
XXX

Zároveň však růst jejich
počtu
Závislost



Vyjádření pojmu závislosti-funkcionální vztah
mezi nejméně 2 veličinami
Vztah závislosti-jednostranný kauzální vztah
XXXXX
Nezávislost
Interdependence




Vzájemná závislost
Vztah vzájemných závislostí aktérů
(reciprocit)
Pojem vznikl v 60.-70.let.
Joseph Nye, Robert Keohan (neoliberalisté)
Symetrie


Vztah mezi aktéry či skupinami aktérů na základě
rovných-přibližně stejné dělení moci
Symetrický vztah
–

Převažují vzorce jednání jako prostředek tvorby politických
vztahů mezi státy
Reverzibilní vztahy
–
na akci aktéra A je od aktéra B odpovídající odezva
Asymetrie




Stav nerovných vztahů-jedna strana má
menší/větší kontrolu a vliv nad druhou
Způsob rozhodování konfliktů je určován
mezi aktéry HROZBOU a NÁTLAKEM
Např. imperiální struktury
Dominance vztahů mezi centrem a periferií
Centrum,periferie,semiperiferie

Tento model zahrnuje prostorovou dimenzi
pro studium vztahů mezi vyspělými a méně
vyspělými regiony a příčin i důsledků rozdílů
v dynamice vývoje v různých geografických
oblastech.
Centrum-jádro



Privilegované místo v rámci určitého teritoria
Řídí, usměrňuje a kontroluje část stěžejních
toků informací a zdrojů v systému
Je řídící X závislé na zdrojích (periferie)
Periferie





Prostorová jednotka podřízená autoritě jádra
Libovolná vzdálenost od jádra-stále podřízenost
Nutná znalost jádra pro porozumění, znalost a
postatu pochopení periferie
Periferie je součást systému, ale má marginální
význam pro vedení systému
Např. koloniální systém VB v 19.st.
Semiperiferie




Od konce 70.let
Nachází se mezi centrem a periferií
Rozvinutější než periferie X nedosahuje
postavení jádra
Orientace na centrum-opomíjí periferii
Metafory a modely






Umožňují vysvětliv stav MS a chování aktérů
Zjednodušené obrazy či ideální konstrukce popisující stav
reality pomocí zdůrazněných charakteristik systému
Zdůrazňují některé rysy vztahů či systémů X některé záměrně
eliminují
MV nevykazují vlastní objektivní organizaci-nutnost nejprve ji
nalézt (hypotéza)-utvořit model-ověřit validitu hypotézy
Modely a metafory zjednodušují a pomáhají uchopit složitý
systém vztahů mezi aktéry MS pojmout komplexitu celého MS
Základní model-TEORIE HER
Teorie her




Pochází z neoklasické ekonomické analýzy
Možnost vymodelování situace vycházející z
anarchické struktury MS
Vyjádřena v modelech jednání racionálního aktéra
beroucího v úvahu chování ostatních aktérů – co
nejvíce zisků s co nejmenšími náklady
Základní rozlišení teorie her:
–
–
Počet hráčů a výsledek
Hra s nulovým X nenulovým součtem
Hra s nulovým součtem






„zero sum game“
Dva či více aktérů usilují o objekt, který je nedělitelný
a nerozmnožitelný
1 objekt – více aktérů
Co jeden získá, ostatní ztrácí – nekooperace
Realistický model
Vítěz a poražení
Hra s nenulovým součtem






„non-zero sum game“
Dva či více aktérů usilují o objekt, který je dělitelný a
rozmnožitelný
1 objekt s možností dělení či rozrůstání– více aktérů
Ztráta mezi aktéry není vnímána jako prohra-vzdání se části
svého objektu ve prospěch druhých – kooperace
Liberální model
Kompromis či pozitivní součet
Další hry-superhry




Vězňovo dilema
Hra na kuře / zbabělce
Konstruují chování aktérů dle předem
daných vzorů
Umožňují předvídat výsledky jednání /
chování hráčů
Úroveň analytických rovin





Mezinárodní systém (pouze jeden)
Mezinárodní subsystém (OPEC,OECD)
Jednotky (stát, MO, trans.aktéři)
Podjednotky (vnitřní politika států,MP)
Individua (člověk)
Mezinárodní systém



Základní prostředí MV
Konglomerát interaktivních a vzájemně propojených jednotek
mající v daném systému formálně stejné postavení-neexistuje
vyšší úroveň vztahů ani entita nad nimi
Nyní globální
–


Do 19.st. existence více MS paralelně vedle sebe
Anarchický
Evropský (euroatlantický) rozšířený po celé zemi
–
Expanzivní evropská ZP
Mezinárodní systém

Periodizace 3 základní období:
–
–
–
Ranné MS
Propojené MS
Globální MS
Ranné MS


Do 16.st.
Po úpadku starých civilizace (Egypt, Mezopotámie)hlavní aktér:
–
–
–


Městský stát
Náboženský stát
Dynastické státy a říše
Velká část světa-nestátní charakter-bez
komunikačních kanálů
Výrazná migrace obyvatelstva
–
Vojenské střety, ekonomická migrace, vznik měst
Propojené MS





Oslabení a transformace absolutistického
státu
Dějinné události v Evropě
Vznik moderních států
Úpadek Svaté říše římské
Koncept Vestfálského státu
Vestfálský mezinárodní systém-systém
států





Uzavření míru 30leté války (1618-1648)
Setkání hl. evropských mocností
(SŘŘ,Špa,Fra,Niz,Švé)-snaha o zamezení dalšího
podobného konfliktu
Duchovní moc přestává hrát klíčovou roli v evropské
politice
Oslabení císařské moci
Vznik svrchovaných (suverénních)
států-jediní aktéři MV
Vestfálský mezinárodní systém-systém
států

Svrchovanost pro každý stát
–
–

Systém je decentralizovaný
–
–

Státy jsou si de iure rovny X de facto ne
Narušení decentralizace = narušení suverenity státu
Legitimita je postavena na velmocenské autoritě
–

Neomezené pravomoci v rámci vlastního území
Neomezené pravomoci v rámci vlastní ZP
Ne na církevní jako dosud
Nositeli legitimity-velmocenské kongresy
–
–
Vždy po válkách-korekce systému
Utrecht (1711), Vídeň (1815), Versailles (1918), Teherán (1943),
Jalta (1945), Postupim (1945)
Systém mocenské rovnováhy




Balance of power
Vzájemné bedlivé střežení velmocí se navzájem
Při hrozbě hegemonie jedné z nich se ostatní spojí
do koalice pro ní za účelem eliminace hrozby
Zachování velmocenské pozice poražených
–
Posílení vítězů by vedlo k hegemonii-destabilizace systému
Koncert velmocí

Multipolární systém evropského koncertu
velmocí (1815 - 1914) po napoleonských válkách
Velká Británie
Francie
Rakousko (-Uhersko)
Rusko
Prusko (Německo)
Svatá aliance



Úzká spolupráce Pruska, Rakouska, Ruska
po Vídeňském kongresu
Obava z revoluce v Evropě ze strany
vládnoucích aristokratických dynastií
Systém mocenské rovnováhy
–
Např. Krymská válka 1853-56
Konec Vestfálského MS



Události na přelomu 19. a 20.st.
Politická situace v Evropě a ve světě
Berlínský kongres 1878
–

Berlínská konference 1884-85
–

Vyřešení východní krize (Rusko-turecká válka, hranice na
Balkáně)
Otázka kolonizace Afriky
Události v předvečer 1. sv.v.
Globální (vestfálský) MS






Nový geopolitický rozměr světa na přelomu 19. a 20.st.
(kolonizace, role USA)
1.sv.v.-totální předěl ve světových dějinách („Velká válka“)
Společnost národů-W.Wilson
Versailleský systém (další smlouvy)
2.sv.v.
Po 2.sv.v.-vznik bipolárního uspořádání
–

Jaderní hrozba
60.léta-proces dekolonizace
Globální (vestfálský) MS



Období détenté v 70.let.
Ropné šoky a konec Bretton-woodského systému
70.léta-výrazná proměna procesů a aktérů MS
–
–
–

Konec bipolárního konfliktu
–
–

Vzrůst interdependence
Nárůst i jiných hrozeb než vojenských
Vznik nových aktérů na poli MS
Rozpad SSSR-nové státní jednotky-aktéři MS
Proces globalizace sílí
Globální vestfálský MS (systém moderních států)stále fungujeprošel mnoha změnami
STÁT





Je institucí (organizací)
Disponuje mocí vládnout, soudit, vytvářet zákony
společnosti (státu)-všechny složky dělby moci
Je vymezen státní mocí, státním lidem (státním
občanstvím), státním územím
Má vnější i vnitřní suverenitu (svrchovanost)
Zahrnuje ozbrojené síly, státní aparát (byrokracii),
soudy a bezpečnostní složky (armáda, policie)
Stát musí splňovat:




Stálé obyvatelstvo
Vymezené státní území
Státní moc a aparát
Suverenita
Stát

Výlučnost státu
–

Stát je jedinou organizací svého druhu na daném
území
Funkce státu = hlavní směry činnosti státu
–
–
Vnitřní-ekonomika, vzdělání, zdravotnictví,
sociální
Vnější-MV, diplomacie, vojenství, interakce s
ostatními státy
Státní suverenita




Suverenita (svrchovanost)
– Nejvyšší autorita státu nepodléhající žádnému jinému
vnějšímu omezení
Vnitřní suverenita
– Nejvyšší pravomoci státu nad obyvatelstvem a územím
Vnější suverenita
– Nezávislost státu, teritoriální integrita a nedotknutelnost
státu představovaného vládou
Nadnárodní suverenita
– Příklad EU
Zvláštní státy-speciální postavení
v MS

Rogue State

Failed State
Teorie v MV
teoretická reflexe oboru MV, funkce
teorie v MV a teoretická proudy, velké
debaty
Funkce teorie

3 funkční skupiny:
–
–
–
poznávací (kognitivní)
normativní
politická
Kognitivní funkce teorie




pozitivní poznání reality v MV
odpověď na otázku….
„JAK SE VĚCI MAJÍ ???“
utřídění dat při pozorování společenské reality
oddělení podstatného X nepodstatného
–
–


zkušeností
hodnotovým zázemím
minimální cíl: chápat minulost MV, pojmout realitu MV a
připravit se na budoucnost MV
maximální cíl: předvídat budoucnost
Normativní funkce teorie



odpověď na otázku…. „JAK BY MĚLY VĚCI
BÝT ???“
kromě pozitivní zachycení-vize žádoucího
stavu
srovnání stávajících poměrů a žádoucích
poměrů
–
odlišení dobrého od zlého
Politická funkce teorie

teorie jako politický nástroj k přetvoření
reality MV – 2 způsoby:
–
odhalení zákonitostí MV

–
jako v přírodních vědách – fyzikální pokus
spoluvytváření reality teoriemi – změna teorie =
změna reality
Teorie a historie MV



2 pohledy na realitu MV
odlišují se X doplňují se
odlišný vztah k času
–
–
teorie-nadčasová, kategorizace (abstraktní
pojmy)-pojetí nadčasových rysů
historie-časová podmíněnost, jedinečnost událostí
Teorie a historie MV

teorie MV
–
–
–

soustředění na skupinu událostí
důraz na abstraktnost
monokauzalita (odhalování jedné či několika málo příčin)
historie MV
–
–
–
soustředění na událost
důraz na jedinečnost
multikauzalita (odhalování řady příčin)
Vývoj reflexe MV

hlavní historické směry vývoje teoretické reflexe MV
–
–
–
přemýšlení o vztazích mezi politickými útvary-vzájemně
závislé a autonomní – válka, diplomacie
periodizace dle základních historických systémů (viz
přednáška 1.)
terminologie současných MV (realismus, pozitivizmus,
kritické teorie atd.)


až ve 20. st.- předchozí události – předchůdci diskutované
tradice
odlišnost pojmů MV od jiných společenských věd
Antika

Athéňan Thukydides (5.st.př.n.l.)
–
–
Dějiny peloponéské války
zakladatel realistické tradice v MV




válka-mocenská, racionální
logika mocenské rovnováhy na Peloponézu
mocenské aspekty (válka) převažují nad ideologií
(náboženství)
pesimistický pohled na lidskou přirozenost
Antika


stoická filozofie v Řecku (Zenon z Kithia)
Řím
–
–
–
–

Cicero, Seneca, M. Aurelius
univerzalistický pohled – pax Romana
přirozené právo „natural law“
spravedlivá válka „just war“
předchůdci současného liberalistického myšlení
Středověk



silně ovlivněna římskou církví
sv. Augustin (3-4 st.)
sv. Tomáš Akvinský (12.st.)
–
–
–
–

skloubení starověké vzdělanosti a teologie
res publika christiana
koncepce přirozeného práva
spravedlivá válka
období předcházející liberální tradici
Spravedlivá válka








„Jus ad bellum“ vs. „Jus in bello“
legitimní panovník
spravedlivá příčina
spravedlivý cíl
rozumná naděje na úspěch
vyčerpání všech mírových prostředků
ochrana civilistů
použití síly dle situace
Niccolo Machiavelli



Vladař
realistické pojetí
res publica christiana
–


sekularizovaný systém řeckých polis
doporučení vládci jak vládnout
základní smysl politiky-bezpečnostní zajištění
státu
Vestfálský systém

nahrazení res publiky christiana-systém
sekularizovaných suverénních států
–
–
vznik mezinárodního práva
Hugo Grotius (16-17.st.)


–
Tři knihy o právu válečném a mírovém
přirozeněprávní tradice-její sekularizace
poté rozpor mezi zastánci přirozeného práva (MP u
lidského rozumu) X pozitivního práva (MP základ
mezin.praxe)
Vestfálský systém

Thomas Hobbes (16-17.st.)
–
–
Hobbesovo pojetí přirozeného práva
stát „Leviathan“


stát připraví jedince o svobodu X zaručí mu zákon a bezpečnost
Immanuel Kant (18.st.)
–
K věčnému míru





návaznost na stoiky
světoobčanství
volná federace států
univerzalita lidského rozumu
republikánské zřízení
Vestfálský systém v 19.st.

snaha o první formování vědeckého,
empirického pojetí MV-dle metod přírodních
věd
–
–
naturalismus – 2 pol. 19.st.
Adam Smith-ekonomická dimenze



průmyslová revoluce
předchůdce liberalismu
neviditelná ruka trhu
Vestfálský systém v 19.st.

Marxisté
–
–
–
ekonomika jako základní společenská síla (stejně jako
liberálové)
ekonomika určuje politiku
Karel Marx



–
ekonomika je historický fenomén, zatížená vnitřními rozpory a
má konec a začátek
třídní rozpor v ekonomice-vykořisťovatel X pracující
konflikt mezi třídami (ne státy)
teorie imperialismu

souvislost mezi konflikty jak na úrovni tříd, tak států
vestfálský systém v 19.st.

prolínání naturalismu a geopolitiky (realistická
tradice)
–
německá geopolitika-Friedrich Ratzel


–
Rudolf Kjellen

–
stát jako živý organismus-darwinismus
životní prostor států (Lebensraum)
oficiálně zavádí pojem geopolitika
anglosaská geopolitika


Alfred T.Mahan (USA)-konflikt námořní a pozemní síly v MV
Halford Mackinder (VB)-podobnost s Mahanem + power
projection
Globální vestfálský systém

výzkum teorií MV ve 20.st. prostřednictvím 4
velkých debat v rámci disciplíny MV
2 základní typy debat

debaty o základních tématech
–

otázky týkající se faktů
debaty spojené s metodologií
–
debaty o metodě zkoumání
4 Velké debaty teorií MV (1920-nyní)

1. Velká debata (30. - 40. léta)
–

2. Velká debata (50. – 60. léta)
–

tradicionalismus vs. behavioralismus
3. Velká debata (70. léta)
–

idealismus vs. realismus
neorealismus vs. neoliberalismus vs. neomarxismus
4. Velká debata (80. léta až nyní)
–
racionalismus vs. reflektivismus
1. Velká debata v MV: Spor o základní
témata a otázky MV
Idealismus 1910-1930
Důraz kladen na:
 Mezinárodní právo
 IGOs
 Interdependenci
 Spolupráci
 Mír
Realistická kritika 19301950
Důraz kladen na:
 Boj o moc
 Národní bezpečnost
 Útočnou válku
 Konflikt
 Válku
Realismus

Vznik v meziválečném období
–

Avšak již od počátku lidstva
Více proudů v rámci realismu:
–
–
–
–
Strukturální realismus I. (Thukydides,
Morgenthau)
Historický realismus (Machiavelli, Carr)
Strukturální realismus II. (Rousseau, Waltz)
Liberální realismus (Hobbes)
Realismus

Několik základní veličin společných pro všechny:
–
Ústřední role státu




–
Přežití


–
Suverénní stát a hrozba/použití síly
Jednotlivec odevzdá svobody státu
Zero sum game
Low (ekonomika, sociální) a hight politics (vojenství, politika)
Primární zájem státu
Žádné univerzální hodnoty-etika podléhá zájmu státu
Svépomoc


Anarchický MS
Bezpečnostní dilema
Edward H. Carr

The Twenty Years´Crises 1919-1938: An
Inroduction to the Study of International
Relations
–
–
–
Kritika Versailleského systému
Kritika liberalismu – utopický idealismus
Opouští historické metody – zaměřuje se na
kritickou politickou analýzu
Hans J. Morgenthau

Politics Among Nations: The Struggle for
Power and Peace (1948)
–
–
–
6 principů realismu
Antropologický rys zkoumání
Nejznámější realista
6 principů realismu H.Morgenhaua
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Politika = boj o moc
Morální dilemata mezinárodních vztahů (MV) vs. dualita
morálního jednání elit
Myšlenka neměnné a násilné povahy MV – vychází z
lidské přirozenosti (člověk člověku vlkem)
Stát je centrální aktér MV, národní zájmy států a jejich
střetávání jsou klíčové pro fungování MV
Absolutním zájmem všech států je přežití
Nadřazenost bezpečnostní dimenze MV
Koncept moci (H.Morgenthau)



Kontrola nad myslí a činy jiných subjektů
Psychologický vztah mezi těmi, kdo moc
vykonávají, a těmi, vůči nimž je moc
vykonávána
Liší se od síly ala fyzického násilí, nicméně
použití vojenské síly je nedůležitějším
zdrojem moci v MV
Zdroje moci







Vojenská síla a připravenost
Kvalita diplomacie
Geografie
Přírodní zdroje
Průmyslová základna
Počet obyvatel
Národní charakter: vytrvalost a rozhodnost národa
Národní zájem


Chápán jako shromaždování moci
Dán objektivně, bez ohledu na subjektivní představy
elit
–


Pokud se jím neřídí – chovají se iracionálně a škodí
sami sobě
Národní zájmy států jsou nutně rozporné
–

elity jej pouze odhalují a pak se jím řídí
nárůst moci jednoho státu = úbytek moci států ostatních
MV nejsou ve stavu permanentní války
–
funguje totiž princip mocenské rovnováhy
Neorealismus
Kenneth Waltz – Theory of International Politics
(1979)
Přebírá od Morgenthaua myšlenky:


1.
2.
3.
neměnné a násilné povahy MV,
nadřazenosti bezpečnostní dimenze MV,
koncept mocenské rovnováhy
Klíčový důraz struktura MPS = nabízí strukturální
teorii MV

–
nezabývá se ZP jednotlivých států
Neorealismus

1.
2.
3.
4.

Působení struktury dáno 3 znaky:
MPS je anarchický-svépomoc
MPS složen z podobných jednotek - státy
Státy se od sebe liší pouze svojí relativní mocí – struktura
MPS je dána počtem rozhodujících velmocí
Pouze třetí složka je dle Waltze proměnlivá
vývoj distribuce moci určuje jediné skutečné změny v
mezinárodních vztazích (nikdy však nemění vlastní strukturu
MPS!)
Neorealismus

Anarchie v mezinárodní politice přetrvává protože:
1.
2.


Všechny státy chtějí maximalizovat svoji relativní moc
Všechny státy si chtějí uchovat autonomii
Anarchická struktura MPS do značné míry determinuje chování
států na mezinárodním poli (elity pouze dělají co musí –
analogie s chováním firem v tržním prostředí)
Waltz a neorealisté jsou proto značně skeptičtí ohledně
možností mezinárodní spolupráce – bez centrální vlády je třeba
předpokládat nejhorší úmysly ostatních aktérů MPS
Důsledky anarchie dle neorealistů



Balance of power theory jako logika
mocenské rovnováhy
Security dilemma jako bezpečnostní dilema
Self-help jako strategie reakcí na hrozby:
deterence vs. appeasement
Balance of power theory
1.
2.
3.
Všechny státy si chtějí uchovat autonomiipřežít- vznik aliancí
Proti každé koalici dvou a více států se
časem utvoří jiná koalice-vyrovnání moci
Balancování moci zajišťuje její rovnováhu a
tím zároveň stabilitu systému
Problémy logiky rovnováhy moci


Rovnost moci vždy nezaručuje stabilní a mírový
systém
Množství aktérů MPS je obrovské
–


nelze hovořit o celkové rovnováze
Existuje množství subsystémů MPS které mají jiné
chápání rovnováhy
Fenomén bandwagoning
–
(Stephen Walt) – státy se někdy raději přidají na stranu
silnějšího agresora
Bezpečnostní dilema
Dilema: Nárůst bezpečnosti státu A obvykle
snižuje bezpečnost státu B (a často také
C,D...)
Anarchie --> Strach --> Bezpečnostní dilema
 Bezpečnostní dilema je:
⇑ Moje bezpečnost = ⇓Tvoje bezpečnost

Bezpečnostní dilema ...

Může vést k závodům ve zbrojení
–

konflikt je průvodním jevem struktury MPS i když
všichni „jen chtějí zvýšit svoji bezpečnost“
Závisí na (ne)možnosti odlišit ofenzivní kroky
od defenzivních
Strategie reakcí na hrozby: deterence
vs. appeasement
V anarchickém MPS jsou všichni aktéři odkázáni sami
na sebe-princip self-help:
1.
Deterence:
•
snažím se zabránit nepříteli v akci tím, že mu dám
najevo že mu přijde pěkně draho si něco proti mě
zkusit
1.
Appeasement:
•
opak deterence – raději nepříteli částečně či úplně
ustoupím a doufám, že tak jeho cíle budou
uspokojeny
Kritika neorealismu



Přílišná idealizace výhod bipolárního MPS
Výrazně racionalistický
Determinismus
–

obhajoba stávajícího MPS bez možnosti jeho zásadní proměny
Opomíjí celou řadu faktorů ovlivňujících fungování MPS:
–
–
–
–
ekonomická provázanost
vliv technologií (jaderné zbraně)
Vliv ideologií
soustředí se pouze na rozložení moci
Přednosti neorealismu




Přehlednost
Stručnost
Logická koherence = opouští předpoklad
zkažené lidské přirozenosti (Morgenthau)
Využití modelů mikroekonomie
Liberalismus




Též označován jako pluralismus
Není rozdíl mezi high politics a low politics
Hlavní proces v politice-vyjednávání
Hlavní linie (již od 18. a 19.st.):
–
–
–
–
Ekonomický liberalismus
Demokratický liberalismus
Liberální institucionalismus
Později návaznost: neoliberálního internacionalismu a
neoliberálního institucionalismu
Liberálně-idealistická tradice v MV



Mnohem širší => mnohem méně koherentní proud
než realismus
„Idealismus“ je spíše nálepka od kritiků
Liberalismus a idealismus
–
Společné:


–
Přesvědčení o možnosti trvalého míru a spolupráce v MV
Rozhodující význam institucí pro rozvoj této spolupráce
Rozdílné:


Liberalismus: základem je hospodářská spolupráce
Idealismus: trvalý mír lze dosáhnout pouze změnou norem v
MV
Ekonomický liberalismus-idealismus






Hospodářské propojení aktérů-snížení rizika vypuknutí konfliktů
1.sv.v.-mír a prosperita-není přirozená objektivní skutečnostmusí být vytvářeny
MS musí mít podobu státního systému-vnitřní uspořádání
Člověk jedná racionálně
Světoví mír na základě překonání konkurence států
Non-zero sum game
Demokratický liberalismus

Immanuel Kant – O věčném míru
–
–

Souvislost mezi mírem a demokratickým
uspořádáním
Federativní uspořádání-podporuje mírové
uspořádání
Vychází z premisy souvislosti vnitrostátního
uspořádání a MV
Liberální institucionalismus

Vychází z mezinárodního práva a MO
–
–
–
–

Funkcionalismus
–
–

Dodržují pravidla hry
Kooperace
Nejen velké instituce
Transnacionální spolupráce
D.Mitrany
Nadnárodní instituce
Neofunkcionalismus-E.Haas
Neoliberální institucionalismus

Noví aktéři v MP
–
–
–
–


Transnacionální korporace
NGO´s
IGO´s
Nové interakce-integrace, interdependence
Jak iniciovat a udržet spolupráci v podmínkách
anarchie
Robert Keohan a Joseph Nye-Power and
Interdependence. World Politics in Transition (1977)
Robert Keohan a Joseph Nye-Power and
Interdependence. World Politics in Transition
4 základní premisy neolib.institucionalismu:
 Aktéři
–

Struktura
–

Kooperativní struktura MS zmenšuje anarchii MS
Proces
–

Nejen stát-ostatní ktéři
Integrace a interdependence
Motivace
–
Non-zero sum game a absolutní zisky
Neoliberální internacionalismus




Návaznost na ekonomický liberalismus a
demokratický liberalismus
Souvislost mezi uspořádáním MPS a
vnitřním uspořádání státu
Souvislost mezi ekonomickým blahobytem a
mírem
Teze „demokratického míru“
Demokratický mír




Antiteze realismu
(Vyspělé) demokracie mezi sebou nikdy ještě
nevedly ozbrojený konflikt, resp. válku
Mírové uspořádání se přenáší z vnitrostátní roviny
na mezinárodní
Kritika:
–

Neexistuje kauzální vztah mezi demokracií a mírem
Francis Fukuyama-The End of History
Francis Fukuyama-The End of History




Návaznost v pojetí dějin na Hegela (filozofie
dějin)
Teorie demokratického míru
Zvýšení počtu liberálních států v MS =
rozšíření mírových vztahů
Tzv. „export liberalismu“ a amerických hodnot
v pojetí světa
2. Velká debata v MV:
Spor o metodu (1950-1960)
Tradiční přístupy
Důraz kladen na:
POCHOPENÍ
 Norem a hodnot
 Soudů
 Historické zkušenosti
Behavioralistická kritika
Teoretici uvnitř subjektu
Teoretici vně subjektu
Důraz kladen na:
VYSVĚTLENÍ
 Hypotéza
 Sběr dat
 Vědecké poznání
2. Velká debata v MV






Vztah k metodologii
Tradiční přístupy (realismus, idealismus) vs. Behavioralismus
Rozdíl ve vzdělání interpretů teoretických škol (diplomaté,
právníci, historikové, filozofové vs. vědci)
Nové směry zkoumání-analýza tvorby ZP, rozhodovací procesy
v tvorbě ZP
Nová teoretická škola / přístup – BEHAVIORALISMUS
Profesionalizace MV jako akademické disciplíny
Behavioralismus




Kombinace metod politické vědy s ekonomií (teorie
her), matematikou, přírodními vědami
Důraz na jedince v politice, měřitelnost dat, ověření
dat
Zkoumaní prostředí, kde se politicky rozhoduje a
formují se skupiny
V 60. letech sbližování s hl. proudem v MVidealismem a realismem
Systémová analýza-Morton Kaplan
(1966)



Použití behavioralistické metodologie v praxi
Rozlišení různých druhů MS
MS založen na státech a odlišnost systémů je dána
druhem jednání a chování států
–
–
Neodpovídá-li jednání státu očekávání, je potřeba jev
vysvětlit
Není-li to výjimka, je potřeba revidovat empirickou teorii
3. Velká debata v MV:
Spor o chápání MV (1970-1990)
Neorealismus
vs.
Neoliberalismus
Neo-neo syntéza
Důraz kladen na:
 Anarchii v MPS
 Metodologie mikroekonomie
 Roli institucí
Neomarxismus
Důraz kladen na:
 Třídy a boj mezi nimi
 Kapitalistický imperialismus
 Závislost (dependence)
3. Velká debata v MV



Polemika mezi paradigmaty – neorealismus,
neoliberalismus, neomarxismus
R.Keohan J.Nye-transnacionalis a
interdependence
Události 70.let-ropné šoky-nové přístupy v
MV (např. neomarxismus)
3. Velká debata v MV


Polemika mezi neorealisty a představiteli komplexní
interdependence
Střet:
–

Podobnost v některých tématech X rozdílnost → vznik neoneo syntézy-racionalistický přístup (syntéza
neorealismu a neoliberalismu)
–

Regionální integraci, Hierarchie témat ZP, Existence pluralitního
MS, Podstata státu
Předpoklad anarchie v MS, metodologie mikroekonomie,
kooperace a MO)
Zároveň rozvoj paradigmatu neomarxismu
–
Alternativa k hlavnímu proudu (lib, rel.)
3. Velká debata v MV-2 sporné body
mezi paradigmaty

Aktér MV
–
–
–

Realisté-stát
Liberálové-individua a skupiny
Marxisté-třídy a ekonomické struktury
Vztah mezi aktéry MV
–
–
–
Realisté-politické vztahy mezi státy-konfliktní
Liberálové-není hierarchie hodnot
Marxisté-třídy a ekonomické struktury
Neomarxismus





Předmětem analýzy v MV jsou třídy a kapitalismus
Zkoumá dění uvnitř státu, vztahy mezi společnostmi
a MV
Národní stát-světová jednotka strukturovaná
hierarchicky světovým trhem (jádro, semiperiferie,
periferie)
Stát není primárním aktérem MV-je to ekonomické
uspořádání systému a třídy
Teorie světového systému Immanuela Wallersteina
Immanuel Wallerstein-Teorie světového
systému



Světový systém je území propojené ekonomickými
vazbami s danou strukturou a funkcemi
Nejprve jeden systém-poté alternativní systémy
Kapitalistický světový systém vzniká v Evropě po
roce 1450, kdy především díky dálkovému obchodu
dosáhl stupeň hospodářské integrace takového
stupně, že se vytvořil ekonomický celek nové kvality.
K tomu přispěla také krize feudální ekonomiky
Racionalistické teorie


Neo-neo syntéza – vyústění polemiky mezi
oběma přístupy mainstreamu
Neo-neo syntéza vzniká až po té, co se oba
proudy přeměnily na neo XXX
–
–
Neorealismus-anarchie ovlivňuje chování států
Neoliberalismus-MN kooperace překonává
anarchii
Neo-neo syntéza




Ani jedna strana se nezaměřuje na zkoumání použití
síly v MV (realisté) a morálky (liberalisté)
Oba přístupy uznávají maximalizaci zisků aktérů
(nejen státy)
Oba přístupy uznávají konflikt a kooperaci jako
předmět zkoumání
Racionalistická teorie založena na pozitivistických
předpokladech
sociální vědy-stejná metodologie jako přírodní vědy
(měřitelnost hodnot, fakt a prokázání kauzality)
–
4. Velká debata v MV:
Spor o metodu i témata MV (1990-nyní)
Etablované tradice studia
MV
Racionalismus
Neorealismus
Neoliberalismus
Neomarxismus
Nové přístupy studia MV
Reflektivismus
Postmodernismus
Feministická teorie
Kritická teorie
Normativní teorie
Historická sociologie
Snaha o syntézu: Sociální konstruktivismus
4. Velká debata v MV



Jak o metodě, tak o základních tématech
Debata mezi racionalismem vs. Reflektivismem
Reflektivistické teorie
–

Nepozivistické-postpozitivistické
Konstruktivismus
–
Syntéza racionalistických a reflektivistických teorií
Reflektivistické teorie MV
Velmi málo společných rysů, každá víceméně
rozdílná
 Normativní teorie
 Feministická teorie
 Kritická teorie
 Historická sociologie
 Postmodernismus
Normativní teorie



Morální dimenze v MP
Především od 90. let (dříve v pozadí)
3 hlavní oblasti:
–
–
–
Autonomie státu
Etiku použití síly
Mezinárodní spravedlnost
Feministická teorie



Skupina feministických přístupů
Kritika mužského utváření vědy
Několik směrů:
–
–
–
Liberální feminismus
Radikální feminismus
Feministický postmodernismu
Kritická teorie

Návaznost na Frankfurtskou školu
–

Max Horkheimer
–
–

Jürgen Habermas
Rozdíl mezi tradiční a kritickou teorií
Sociální vědy nejsou jako přírodní-společenské
síly jako faktory změn
Robert Cox
Historická sociologie


Zkoumání způsobů a cest vývoje společnosti
Zkoumání struktur
Postmodernismus



Revize základních pojmů (realita, identita
struktura)
Dekonstrukce reality-textuální strategie
Svět je jako text, který je nutné interpretovat
–

Reflexe konceptu a struktury jazyka
Michael Foucault
Sociální konstruktivismus





Syntéza mezi racionalismem a reflektivismem
Alexandr Wendt, Fridrich Kratochwil, Nicolas Onuf
A.Wendt konstruuje teorii MV na základě důsledků
sociálního jednání, procesů a sociálních struktur
Vychází z reflektivistických pozic k podrobení kritice
neorealistického přístupu
Částečně překonal propast mezi reflektivistickým a
racionalistickým přístupem