Transcript Živiny - Premianti

Katedra mikrobiologie, výživy a dietetiky
VÝŽIVA HOSPODÁŘSKÝCH
ZVÍŘAT
Živiny
Doporučená literatura
• Čermák, B. a kol. (2002) : Základy
výživy hospodářských zvířat JčU,
České Budějovice, 200 s.
• Jeroch, H., Čermák, B. (2006): Základy
výživy a krmení hospodářských zvířat,
212 s.
Definice disciplíny :
Výživa a krmení se zabývá studiem procesů
spojených s :
- příjmem
- trávením
- vstřebáváním
- metabolismem
- využitím
živin v těle živých organismů
Historie disciplíny
- kořeny sahají k počátkům lidské společnosti, do období
domestikace zvířat
( voda, sytost, hlad, škodlivá a prospěšná krmiva ,
dietetické a specifické vlastnosti krmiva )
- středověk ( bylinkářství, alchymie)
- osobnosti a jejich objevy, které se staly předpokladem
vědeckosti disciplíny
:
Celková roční výroba krmiv v ČR pro přibližně
5.0 mil. velkých hospodářských zvířat a zhruba pro 25
mil.ks drůbeže činí :
25 mil. tun,
z toho je 4 4,5 mil. tun jadrných krmiv
Přehled o přibližné denní a roční spotřebě krmiv zvířaty :
druh :
denně, kg
Dojnice
Kůň
Ovce
Prasnice
30 - 50 kg
25 - 30 kg
5 - 10 kg
2.5 - 5 kg
Liška
0,8 - 0,9 kg
Slepice ( velkochov )
125 g
ročně, tun
15 - 20 t
asi 10 t
2-4t
1.1 t
300 - 350 kg
asi 45 kg
Kolik sní člověk za život?
Za 70 let života člověk spotřebuje
• 18 – 19 t sušiny
• 55 – 58 t vody jako složky potravin a v nápojích
To je asi
• 12 t sacharidů,
• 1,5 t bílkovin
• 3 t tuků
Genetický potenciál užitkovosti zvířat je
využíván na 40 - 90 %, tj.
nedostatečně
!!!
Průměrné spotřeby krmných směsí na jednotku
produkce se pohybují v ČR kolem hodnot :
Na :
1 vejce
140 - 150 g krmné směsi
-
1 kg kuřecích brojlerů -
1,8 – 2,2 kg
1 kg jatečních prasat
3,0 – 3,5 kg
-
Základní terminologie :
1./ KRMIVO - POTRAVINA
2./ ŽIVINA
3./ STRAVITELNOST a VYUŽITELNOST
ŽIVIN
4./ KRMNÁ DÁVKA
5./ VÝŽIVNÁ = NUTRIČNÍ = KRMNÁ
HODNOTA
6./ KONVERZE ŽIVIN ( KRMIV )
Rozdělení živin :
1./ Podle významnosti :
a./ ŽIVINY NEPOSTRADATELNÉ ESENCIÁLNÍ
b./ ŽIVINY POSTRADATELNÉ NEESENCIÁLNÍ
2./ Rozdělení živin podle
funkce
a./ ENERGETICKÉ ŽIVINY
( = organické živiny )
• sacharidy
• lipidy
• bílkoviny přijímané v nadbytku
• některé organické sloučeniny (alkohol, kyseliny)
Neenergetickými živinami je voda, minerální látky a většina
biofaktorů - specificky účinných látek
b./ STAVEBNÍ ŽIVINY :
• organického původu ( dusíkaté látky - AMK )
• anorganického původu ( minerální látky, voda )
c./ SPECIFICKY ÚČINNÉ
LÁTKY ( biofaktory )
• organického charakteru -vitamíny, enzymy,hormony..
• anorganické a syntetické - mikroprvky, stimulátory ...
Chemické složení rostlin a živočichů
• význam sledování
• charakteristické rysy ( C, H, O, N )
• příklad rozdílů ve složení rostl. a živoč. produktů
obsah živin v %
VODA
DUSÍKATÉ LÁTKY
zrno obilnin
14
10
libové maso
73
!!!
20
!!!
TUK
2
6,5
BNLV
68
!!!
0,2
!!!
VLÁKNINA
3
!!!
-
!!!
POPELOVINY
3
0.3
P
o
ř
a
d
í
ž
í
v
i
n
Základní schéma živinového
složení krmiva
ŠŤAVNATÉ KRMIVO ( 1 + 2 )
1
2
VODA
SUŠINA
p
o
ř
a
d
í
ž
i
v
i
n
Základní schéma živinového složení
krmiva
SUCHÉ KRMIVO ( 1 + 2 )
VODA
1.
SUŠINA ( 3 + 4 )
2.
3.
4.
ML
ORGANICKÉ ŽIVINY ( 5+6+7+8 )
5.
NL
6.
= bílk. + NPN
TUK
7.
8.
= zdroj energie
BNLV
VL
= Strukturální sacharidy
= škrob + cukry + organický zbytek
SUŠINA - její zdroje:
Orientační obsahy sušiny ve vybraných
krmivech :
• do 10 % - vodnatá krmiva
• 12 - 14 % - plnotučné mléko, chrásty, natě, zelenina
• kolem 20 % - zelená píce
( 8 - 35 %)
• kolem 30 % siláže ( libové maso )
• kolem 86 % suchá krmiva ( jadrná i objemná )
• nad 90 % - tuky a minerální komponenty
VODA - význam
• transportní prostředí
• termoregulace
•
stavební živina
VODA - neenergetická živina vyskytující se v
krmivu v rozpětí od 5 do 95 %
Množství vody v těle a tkáních kolísá :
sliny-98%, krev-80%, svaly-75%, kosti-35%, sádlo-10-15%
Krmiva - nejsou schopna pokrýt celkovou potřebu vody
zvířete, napájení je proto nezbytné !!!
• nedostatečný příjem vody
= útlum příjmu krmiva,
trávení, pokles užitkovosti ...
• nadbytečný příjem vody
= ztráta energie, zhoršené
trávení, pokles užitkovosti,
průjem ...
VODA - zdroje
napájecí voda - 75-50 _
_
Exogenní zdroje
oxidační voda - 10-10 _
Endogenní zdroj
vegetační voda -15-40
Živiny rozpustné ve vodě jsou maximálně
( tj. ideálně ) stravitelné !!!
VODA se z těla vylučuje - močí (65%), výkaly (20%),
dýcháním (10%), potem (5%), užitkovostí (?)
VODNÍ METABOLISMUS - K, Na, Cl ( osm.t.,acid.r. )
S A CH A R I D Y - cukry,
uhlovodany,
glycidy,
uhlohydráty, karbohydráty
Komplex různě složitých organických sloučenin - C, H, O
( neobsahují N )
Plní funkce :
A./ v rostlinách : STAVEBNÍ, ZÁSOBNÍ
B./ v živočišných organismech jsou zdrojem :
a
• pohotové energie ( pro záchovu a produkci )
• pro tvorbu rezervního cukru ( glykogenu )
• pro tvorbu sacharidů v produkci ( laktózy )
• pro tvorbu energetických zásob ( tuku)
• substrátu k zabudování do aminokyselin
Hlavní skupiny sacharidů
MMonosacharidy:
• Pentosy (ribosa, arabinosa, xylosa),
• Hexosy (glukosa, galaktosa, fruktosa)
DDisacharidy:
• Sacharosa, laktosa, maltosa, celobiosa
-Oligosacharidy:
• Raffinosa, Stachyosa, Verbascosa
PPolysacharidy:
• škrob, glykogen,
• fruktany (Phlein-Typ, Inulin-Typ),
• celulosa, 1-3, 1-4-beta-glukany,
• pentosany (Arabinoxylany), pektiny,
• Glykoproteiny, Mukopolysacharidy, Proteoglykany
Hlavní funkce sacharidů
Rostlina:
• rezervní látky (cukr, škrob, fruktany),
• strukturní látky (celulosa, glukany, pentosany,
pektiny)
Zvíře:
• zásobní sacharidy (Glykogen),
• součásti: nukleových kyselin, ADP, ATP, kostí,
chrupavek, slizů,
Výskyt (příklady) sacharidů
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Monosacharidy:
Glukosa: krev
Fruktosa: sperma
základní jednotky di-, oligo- a polysacharidů
Oligosacharidy:
melasa, semena luskovin Disacharidy:
Sacharosa: cukrová řepa, cukrová třtina
Laktosa: mléko
Polysacharidy:
škrob: obilí, brambory
glykogen: svaly, játra
inulin: topinambur
celulosa: zelená píce, sláma
pentosany a beta-glukany: obilná zrna
pektiny: cukrovarské řízky, zbytky po lisování ovoce, vína a citrusů
Glykoproteiny, Mukopolysacharidy, Proteoglykany:
živočišné tkáně, sekrety
SACHARIDY se v krmivářské praxi
běžně laboratorně nestanovují !!
Jejich množství je dáno zhruba součtem :
A./ bezdusíkatých látek výtažkových =
=BNLV ( nestrukturálních - zásobních
sacharidů )
stravitelnost - vysoká, fermentace - rychlá
B./ vlákniny ( strukturálních sacharidů )
stravitelnost - nízká, fermentace - pomalá
BNLV se zvířatům
nenormují !!!
Orientační obsahy BNLV v krmivech :
• Tuk, bílkoviny - 0 %
• Zelená píce - 8-10 %
• Obiloviny - 50-70 %
• Okopaniny - 15-20 %
• Krmný cukr - 90-95 %
• Seno, sláma - 25-40 %
• Škrob - 100 %
VLÁKNINA
a
Představuje soubor těžko hydrolyzovatelných
( těžko rozložitelných ) látek typu : celulózy,
hemicelulózy, ligninu apod.
V přiměřeném množství :
podporuje peristaltiku
stimuluje produkci trávicích šťáv
snižuje koncentraci živin
vyvolává pocit nasycenosti
Orientační obsah vlákniny v
krmivech :
• okopaniny ( nejméně ) - do 1 %
• obiloviny - 2 - 5 % ( oves - 10 % )
• zelená píce, siláž - 5 - 8 %
• seno - 20 - 30 %
• sláma - 30 - 40 %
Potřeba vlákniny pro zvířata
( v % ze sušiny krmné dávky )
Skot -
15 - 25 %
Koně, ovce - 20 - 25 %
Prasata -
3 - 8%
Drůbež -
3 - 5%
Člověk - asi 30 gramů denně tj. asi 3-5%
Tuky - lipidy
různě složité organické sloučeniny
stanovují se extrakcí
( hrubý tuk )
VÝZNAM :
•
koncentrovaný zdroj energie ( 39 MJ / kg )
nosič esenciálních mastných kyselin
( linolová, linolenová, arachidonová )
•
nosič vitamínů rozpustných v tucích
( A, D, E, K, F, kyselina lipoová )
•
Rozdělení lipidů
•
•
•
•
•
•
Neutrální tuky (triglyceridy)
Vosky
Fosfolipidy
Glykolipidy
Steroidy
Karotenoidy
Neutrální tuky (Triglyceridy)
• Definice:
Ester trojsytného alkoholu glycerolu s
mastnými kyselinami, přitom v
neutrálních tucích, nacházejících se v
rostlinných a živočišných tělech, jsou 1
- 3 mastné kyseliny (mohou být stejné
nebo rozdílné) esterifikované
glycerolem.
Hlavní funkce neutrálních tuků
•
•
•
•
rezervní látka (depotní tuk)
tepelná izolace
mechanická ochrana citlivých orgánů
zásobárna v tucích rozpustných
vitaminů
• dodávka esenciálních MK, popř. jejich
výchozích substancí
Doprovodné látky tuků
• Steroidy: Cholesterol, Kyselina galenová
Vitamin D – odvození od steranu
• Karotenoidy:
červená a žlutá polyenová barviva
(lipochromy, např. lutein a zeaxantin)
provitaminy vitaminu A
(karoteny, např. beta- karoten)
Orientační obsahy tuku v
krmivech :
Okopaniny, zelená píce, siláž - do 0.5 %
Obilní šroty, mléko Sojové boby - ( luštěnina )
Olejniny - semeno Maso -
2-4%
kolem 16 %
30 - 40 %
5 - 40 %
TUKY
se zvířatům nenormují
!!!
normuje se energie
MINERÁLNÍ LÁTKY popeloviny
Velká skupina anorganických látek, která se stanovuje
spalováním při 550 oC
• anorganické látky, které živočich nedovede
syntetizovat a nejsou pro něj zdrojem energie
• nutriční význam mají pouze stravitelné
( rozpustné ) minerální látky
• PÍSEK - nerozpustná část ( v 10% HCl )
popelovin
Nejdůležitější prvky ve výživě
zvířat a lidí
Makroprvky :
Ca, P, Na, K, Mg, Cl, S
Mikroprvky :
Fe, Cu, Zn, Mn, Co, Mo, J, Se
Rizikové, toxické :
Cd, Pb, Hg, Cr, As, F
Inertní :
SINERGISMUS
Si, Al, Au, Ag ...
X
ANTAGONISMUS
Funkce minerálních látek - obecně :
1. Účastní se všech fyziologických pochodů
2. Podílí se na stavbě pevných tkání
3. Jsou významnou složkou enzymů, hormonů ...
4. Ovlivňují osmotický tlak v buňkách
5. Udržují acidobazickou rovnováhu
6. Ovlivňují symbiotickou mikroflóru
Denní potřeba kuchyňské soli
•
•
•
•
Dojnice Dospělá ovce Prase 100 kg Slepice -
kolem 50 g
do 10 g
přibližně 15 g
asi 0,5 g
• V krmných směsích bývá obvykle 0,3 – 0,5 %
soli
DUSÍKATÉ LÁTKY (N-látky, NL, N x 6,25)
nesprávně: protein, hrubý protein
obsah se stanovuje výpočtem (N x 6,25), což odpovídá
16% N v bílkovině
( 100 : 16 = 6,25 )
bílkoviny však obsahují 15 - 18% N, což ale odpovídá
koeficientu
v rozmezí 5,55 - 6,66 !!!!
VÝZNAM - funkce dusíkatých látek:
a) Stavební:
• obnova opotřebovaných tkání
• tvorba spotřebovaných enzymů
• tvorba nových tkání
• růst tvorba živočišné produkce
b) Energetická : ( pokud jsou NL v
nadbytku )
c) Specifická : jsou-li součástí biofaktorů
BÍLKOVINY
– vysokomolekulární
koloidní sloučeniny, složené
z velkého množství aminokyselin
Jsou součástí všech orgánů, tkání, hormonů,
enzymů, pigmentů a ochranných látek
Dělí se na : 1. vlastní ( jednoduché ) bílkoviny - proteiny
( albumíny, globulíny … )
2. podpůrné bílkoviny - protenoidy
( keratiny, elastiny … )
3. složité bílkoviny - proteidy
( nukleoproteidy , glykoproteidy, lipoproteidy … )
Nutriční cennost bílkoviny ( BHB ) závisí na
bohatosti spektra a přístupnosti AMINOKYSELIN
Zdroje aminokyselin v živočišném těle :
 volné aminokyseliny krmiva,
 bílkoviny krmiva, hydrolyzované v těle,
 mikrobiální bílkoviny, hydrolyzované v těle,
 rozpad tkáňových bílkovin v těle,
 transaminace aminokyselin v těle
AMINOKYSELINY ( - NH2, - COOH )
V krmivu stanovujeme zpravidla 20 aminokyselin,
jejichž suma představuje téměř 100 % bílkoviny
1. esenciální – nepostradatelné ( 8 – 12 ).
LYS
MET
HIS
THR
LEU
TRP
G - glycin
PHE
ILEU
VAL
ARG
G - glutamová kyselina
Průměrnou bílkovinu tvoří asi z 1/3 esenciální aminokyseliny
Synergismus aminokyselin : MET x CYS
Antagonismus aminokyselin : LYS x ARG
V
AMINOKYSELINY
Kromě esenciálních existují ještě aminokyseliny :
Neesenciální - postradatelné ( organismus je syntetizuje )
Limitující ( nejčastěji se vyskytující v nedostatku )
Nejčastěji limitujícími aminokyselinami je 5 prvních
esenciálních aminokyselin
LYS, MET, THR, TRP, PHE
NPN - dusíkaté látky povahy nebílkovinné
 nutriční význam pouze pro přežvýkavce
 pro monogastry představují metabolickou zátěž
 energetická hodnota minimální
Zástupci NPN :
• AMIDY ( odvozeniny organických kyselin ),
nejčastější výskyt v okopaninách
• AMÍNY ( vznik dekarboxylací AK při rozpadu bílkovin )
riziková skupina látek
• ALKALOIDY ( vznikají v rostlinách syntézou
z AK a aldehydů při vyšších koncentracích,
nepříznivé vlivy na zdraví
• AMINOCUKRY ( chitin )
• NUKLEOVÉ KYSELINY ( inhibiční vliv )
• VOLNÉ AMINOKYSELINY(přirozené, syntetické )
• DUSIČNANY x DUSITANY
• MOČOVINA
3
Orientační obsahy N – látek v krmivech
zelená pícepřibližně 2 – 3 %
sláma5%
obiloviny10 %
seno15 %
luštěniny20 %
extrahované šroty45 %
kvasnice50 %
živočišné moučky55-85 %
----------------------------------------------kravské mléko3,5 %
vykrmené prase 14 - 16 %
libové masoasi 20 %
Přibližné hodnoty denní potřeby
N-látek:
•dojnice
kolem 2000 g
•dospělý kůň
700-1300 g
•vykrmené prase(100kg) 400 g
•ovce
200 g
•slepice
20 g
•člověk
50-80 g
Přesnější údaje jsou, v závislosti na užitkovosti zvířat,
uvedeny v normách potřeby živin
BIOFAKTORY
- velká skupina nativních i syntetických
krmných aditív, které se ve výživě zvířat
uplatňují pronikavěji, než to odpovídá jejich
výživné hodnotě !!!
- v krmivech se vyskytují v nepatrných množstvích,
pokud nejsou v krmivech, doplňují se do krmiv v
mikromnožstvích
- doplňky biofaktorů ( DB ) se obvykle dávkují do
krmných směsí v množství 0,2 - 1 %
BIOFAKTORY
plní několik funkcí ( 8 ) :
•nutriční ( doplňkový zdroj živin a energie aminokyseliny, mastné kyseliny a jejich soli)
•katalytické ( biokatalyzátory )
•regulační ( hormonální látky, probiotika )
•stimulační – podpůrné ( antimikrobiální )
•prevenční a léčebné ( ochranné látky )
•konzervační ( zvyšující uchovatelnost )
•technické ( ovlivňující vlastnosti
krmiva )
•doplňkové ( ovlivňující kvalitu produkce )
Biofaktory umožňují velkochov zvířat !
Mají pozitivní vliv na jejich :
• ZDRAVOTNÍ STAV
• užitkovost
• využití krmiv
•biologickou hodnotu produkce
•celkovou ekonomiku výroby.
Předpokladem jejich účinnosti je správné dávkování !
!!!!!!! ( podprahové dávkování
x předávkování ) !!!!!
( obvyklé dávkování : 80 – 120 % potřeby )
1. VITAMÍNY :
Nízkomolekulární, organické sloučeniny,
esenciální povahy, plnící funkci :
- biokatalizátoru metabolických procesů,
- bioregulátoru syntetických pochodů,
- účasti na tvorbě enzymů.
Jsou účinné ve stopových množstvích !
( m.j., mg, mcg )
Avitaminóza x Hypovitaminóza x Hypervitaminóza
Provitamín x vitamín x antivitamín
Potřebu vitamínů organismus saturuje :
• příjmem hotového vitamínu ( nativního či syntetického )
• vlastní syntézou z provitamínu
• prostřednictvím symbiotické mikroflóry v trávicím traktu
Zdrojem vitamínů v KD jsou :
• nativní krmiva
• krmné směsi ( se svým DB )
• vitamínové koncetráty a
premixy
Za jediný zdroj vitamínů v
KS jsou považovány DB
( doplňky biofaktorů ).
Vitamíny v přirozených
komponentech jsou
zanedbávány ( nejsou
kalkulovány )
Vitamíny patří mezi velice labilní látky,
citlivé na :
• kyslík
• UV paprsky
• vysokou teplotu
• drastické změny pH
• kontakt s mikroelemenmty
Ochrana vitamínů s využitím :
• antioxidantů
• stabilizátorů, pufrů
• obdukce ( škrob, želatina,
jednoduché cukry )
Vitamínové koncentráty :
 DB a MVK,
 KONVIT, PLASTIN,
 COMBINAL, HYDROSOL,
 VITADEP,
 ROBORAN apod.
( pozor ! – expirační doba, zdraví, stres, KD,
antivitamíny a desinfekce )
Kategorie s nejvyššími nároky na
vitamíny :
- mláďata,
- plemeníci,
- samice v reprodukci.
A. Liposolubilní vitamíny :
-A vitamín / retinol /
ovlivňuje – růst, stav epitelů, odolnost …
výskyt – pouze živočišné a syntetické produkty
( 3 izoméry karoténu – alfa, beta, gama)
( karotenoidy – lutein, zeaxantin, kapsantin ...)
( pozor – skladováním množství klesá !!! )
-D vitamín / kalciferol /
ovlivňuje – minerální metabolismus …
výskyt – rybí tuk ( infadin ), mléko, vejce
slunečním ozářením vzniká v kůži a seně,
( forma D2 a D3 )
-E vitamín / tokoferol /
ovlivňuje – stav buněčné membrány…
výskyt – klíčky, šroty obilovin, pastev. porost
formy – alfa,beta,gama,delta, nejúčinnější alfa
A. Liposolubilní vitamíny
( pokračování )
-K vitamín / antihemoragický /
ovlivňuje – syntézu bílkovin, srážlivost …
výskyt – luštěniny,zelená píce,mrkev,vejce
syntéza – střev.mikroflorou – kromě drůbeže
( formy K1 až K6, do směsí se doplňuje K3 )
-Esenciální mastné kyseliny
( linolová, linolenová, arachidonová )
ovlivňují –metabolismus a složení tuků
-Kyselina lipoová
ovlivňuje – metabolismus sacharidů
B. .Hydrosolubilní vitamíny :
( B komplex vitamínů - nezastupitená role v buněčném metabolismu …)
-Vitamín B1 /tiamín /
-Vitamín B2 /riboflavín /
-Vitamín B6 / pyridoxín /
-Vitamín B12 /kobalamín /
-Vitamín PP ( B5) / niacin // kys. nikotinová /
-Vitamín B3 / kys. pantotenová /
-Vitamín H ( B7 ) / biotin /
-Vitamín B10 / kys. listová /
-Vitamín B4 / cholin /
- Kyselina L askorbová ( C )
( Kyseliny –pangamová, -paraaminobenzoová, folievá, karnitin,
kabagin, termitin, rutin, betain … )
2. ENZYMY
Látky bílkovinného charakteru
– ovlivňují veškeré chemické přeměny látek a energie
v živém organismu.
Výroba : - chemickou izolací
- fermentační biosyntézou
Uplatnění : - zvíře
- krmivo
Největší uplatnění – trávicí enzymy
(proteázy, amylázy, lipázy, celulázy, fytáza, glukanázy
…)
Zástupci : BOLAMYLÁZA ( amylozym )
KEMZYME, BIOFEED,
AVIZYME,
PORZYME
a další polyvalentní enzym. preparáty
3. HORMONY
:
Biologicky aktivní látky – podněcují či tlumí
látkovou přeměnu ( bioregulátory )
tyroxin, insulin, adrenalin, minerálkortikoidy
DES – dietylstilbestrol
BST,
PST, MYOSTATIN, LEPTIN
4.VOLNÉ AMINOKYSELINY
Výroba : - izolací z bílkovin,
- biosyntézou,
- chemickou syntézou
L . LYS . HCl
DL . MET
5. ANTIBIOTIKA :
- produkty metabolismu mikroorganismů …
- účinnost - úzkospektrální (Zn-bacitracin ..)
- širokospektrální ( … CTC … )
- rozdíly v aplikaci při využití- terapeutickém
- nutričním
(Ovlivňují kvalitu a kvantitu mikroflory zažívacího traktu )
Krmná antibiotika :
Salinomycin (tylosin, virginiamycin, avilamycin,flavomycin …)
Medikované přípravky : Aureovit ( CTC )
6. FERMENTAČNÍ ANTIKOKCIDIKA
( Kokcidióza – protozoální onemocnění )
Monensin – Rumensin, snížení energetických ztrát ( CH4 ) v bachoru
aplikace - do krmných směsí
- prostřednictvím bolusů
7. CHEMOBIOTIKA
( Neantibiotické ochranné a stimulační
látky )
Aplikace řízena zvláštním režimem !
(obměna kvůli rezistenci, ochranná lhůta )
 Neantibiotické stimulátory (olachindox, nitrovin …ZÁKAZ ! )
 Syntetická antikokokcidika ( Amprolium, Clopidol,
Furazolidon, Zoalen, Lerbek …)
8. TRANKVILIZAČNÍ LÁTKY ( Ataraktika )
Látky uklidňující, omezující stressové reakce ..
SEDONAL, SEDOPHEN, ETANOL …
9. ANTIOXIDANTY
( stabilizátory tuků a vitamínů)
BHT ( butylhydroxy toluen ), ETOXYQUIN, Selen,
Kyselina askorbová, tokoferoly
Ochrana vitamínů obdukcí (želatinou, škrobem, cukry )
10. EMULGÁTORY
lecitiny, glycid estery mastných kyselin
11.PROBIOTIKA
Mikrobiotika ( živé stabilizované kultury )
Enzymy (produkty metabolismu mikroorg.)
Ostatní probiotika (devitaliz. kultury… )
Snaha o náhradu rizikových stimulátorů !
Mechanismus účinku :
•Vytěsnění nežádoucích organismů,
•Antagonismus vůči jiným mikrobům
•Neutralizace toxínů
•Imunizace organismu
•Syntéza enzymů a živin
LACTIFERM, MICROFERM, THEPAX,
SELBION, MIKROBION, TOYOCERIN ..
12. PREBIOTIKA
Různorodá skupina oligosacharidů, která vyvazuje, popř. je
zdrojem
energie pro vybrané mikroorganismy BIO-MOS
13.ANABOLIKA
(látky zvyšující anabolismus, proteosyntézu )
arginin – stimulace uvolňování hypofyz.STH
14. ZCHUTŇOVADLA A AROMATICKÉ LÁTKY
Sladidla ( cukr, melasa, sacharin …)
Herbální aditiva ( silice, terpeny …)
Fa DELACON – FRESTA, AROMEX …
15. PIGMENTY
CAROPHYL - RED a YELOW
16.POJIVA
melasa, zeolity, syntetické preparáty
PELLET DUR …
17.ACIDIFIKÁTORY
Okyselovadla – přípravky na bázi kyseliny askorbové,
citronové, mravenčí a jejich solí ...
ACIDOMIX, FARMACID, CYTRONIT..