Afganistán - Daniel Fuksa
Download
Report
Transcript Afganistán - Daniel Fuksa
Problematika sovětské intervence v
Afghánistánu
(Mezinárodní vztahy)
Daniel Fuksa
OV-Ze, 4. ročník, podzim 2008 PdF MU
>>V Afghánistánu jsme již 6 let. Nezměníme li přístup, budeme tam ještě 20 - 30
let. Hlavní co musíme nyní udělat, je ukončit naši přítomnost v Afghánistánu co
nejdříve.<<
M. Gorbačov, 1985
Poloha: Svět - Asie - Afghánistán
Geografické okénko:
Hlavní město: Kábul, Obyvatelstvo: 30 milionů
Rozloha: 647 000 km²,
Jazyk: paštó, afg. perština
St. zřízení: islám. republika
Vnitrozemský stát
Sousedé v regionu: Uzbekistán, Tádžikistán,
Čína, Pákistán, Írán, Turkmenistán
Historické okénko 1:
STAROVĚK, STŘEDOVĚK
Afghánistán v proměnách času součástí:
Médská říše: 6. stol. př. Kr.
Perská říše: od 550 př. Kr.
Alexandr Veliký: 4. stol. př. Kr., vyvrácení říše
Kušantská říše: 1. - 3. stol. n.l.
Islamizace: od 7. století dobytím Perské říše
Mongolská nadvláda: od 13. do 16. století
Kušantská říše:
(území dnešního AFG, PAK, TAD, sever IND)
Důležitá obchodní křižovatka na střetu Asie a
Evropy – Hedvábná stezka
Diplomatické kontakty s Čínou, Persií i Římem
Vrcholného postavení dosáhlo tzv. Ghandárské
umění (obast Ghandár)
Pod vlivem Antiky se zde poprvé objevuje
antropomorfizace Buddhy, první zobrazení
Probuzeného v lidské podobě v umění (do té
doby se jednalo o symboliku jako kolo Dharmy
apod.)
Historické okénko 2:
NOVOVĚK, MODERNÍ DĚJINY
Vznik moderní Afghánské říše:
V roce 1747 se Ahmad Chán Abdalí chopil moci
v Kandaháru a položil tak základ Afghánské
říše. Sjednotil tak do té doby od 16. stol.
rozdrobené území.
Po jeho smrti v roce 1772 se vláda přenášela
na jeho potomky. Afghánská říše zabírala oblast
dnešního Afghánistánu, severní Indie, většinu
Pákistánu a východního Íránu.
Historické okénko 3:
NOVOVĚK, MODERNÍ DĚJINY 2
19. století: Oblast jako trn sváru britské a ruské
expanzivní politiky, tzv. Velké hry, vyúsťující v
sérii válečných konfliktů mezi Afghánistánem a
Británií
1919: Vyhlášení nezávislosti na Británii
Mezi lety 1919–1929 byl vládcem Afghánistánu
Amanulláh Chán, který zavádí proevropské
sociální reformy
Mezi lety 1933–1973 v zemi vládl král Záhir Šáh
Historické okénko 4:
OD KRÁLE K REPUBLICE
1973: Záhirův švagr Muhammad Dáúd Chán
zahajuje nekrvavý puč. Vzniká Afg. republika
1978: Komunistický puč, Dáúd a celá jeho
rodina byli zavražděni, během převratu v zemi.
Vzniká Afg. Demokratická republika
Ještě téhož roku počíná odpor k novému
režimu, který se postupně šíří celou zemí
1979 - 89: Sovětská intervence země:
(1978 - 92 Afghánská demokratická republika)
Prosocialistická vláda v Kábulu několikrát žádá
SSSR o vojenskou pomoc s odpůrci režimu
Nejužší vedení SSSR na to reaguje schůzkou,
kdy se špičky politbyra rozhodnou pro
vojenskou intervenci za nastolení pořádku
Prameny udávají pouze Leonida Brežněva (šéf ÚV KSSS), Jurije
Antropova (šéf KGB), Dmitrije Ustinova (maršál Rudá armáda) a
Andreje Gromykoa (Min. Zahraničí)
Vstup:
25.12.1979: Sovětské jednotky se začínají
vyloďovat za použití leteckého mostu v Kábulu.
27.12.1979: Počátek masivní operace za účasti
jednotek KGB, GRU a komand zvláštního určení
Specnaz. Cíl: Prezidentský palác
Bleskurychlé dobytí paláce: Za podmínek „nebrat
zajatce“ je zdecimován pučista Hafizulláh Amín
včetně osobní ochranky
Sovětské logistické předpoklady o
operaci:
* stabilizace země rozmístěním vojenských posádek kolem
důležitých měst, letišť a infrastruktury
* poskytnutí vojenského, logistického a zpravodajského
zabezpečení
* tím umožnění afghánské armádě se plně soustředit na boj s
povstalci
* rychlé rozdrcení povstalců a následné stažení okupačních vojsk
* především ovšem minimální styk sovětských vojáků s místním
obyvatelstvem
Realita:
Palác je dobyt, realita se ovšem mění na
vleklou zákopovou válku, USA počínají finanční
pomoc protivládním a tedy protisovětským
odpůrcům z řad místních, hojně podporovaných
též:
Pákistánem, Íránem a dokonce Čínou
Namísto rozlehlých polí byla sovětská kvantitativně orientovaná
armáda konfrontována s územím vhodnějším pro operace
menšího a specializovanějšího rázu. Jednoduše ruské celiny
nahradily středoasijské velehory, kde početní převaha není
zaručeným lékem na vítěztví.
Stejně tak, jak lid čelil úspěšně britskému pokusu
o anexi, traumatizoval i mnohem většího a
nepoučeného soupeře, kterým se stala sovětská
okupační vojska na celých deset let.
Do té doby neporažená Rudá armáda odchází z
Afghánistánu jako okupant, který ničemu vlastně
nepomohl, byl vtažen do vleklých bojů, které
vlastně ještě neskončily. Na 640 000 příslušníku
sovětských ozbrojených sil se zúčastnilo
operací.
Statistiky hovoří o 525 000 příslušnících
pravidelné armády, 90 000 z řad KGB a 5000 z
řad Ministerstva vnitra.
Počítání mrtvých:
Téměř půl milionu sovětských vojáků došlo během
bojů zranění, asi 11 000 invalidních, na 15 000
prohlášeno za mrtvé či nezvěstné.
Působivá jsou i čísla udávající počet osob, které
zemřely na nějakou nemoc: 415 932 osob. Z
nich 115 308 zemřelo na zánět jater (infekční
hepatitida) a 31 080 na tyfus.
Obrat:
Obrat přichází po zvolení M. Gorbačova do šéra
ÚV KSSS v roce 1985, který již za rok předesílá
potřebu celou sovětskou společnost více a více
traumatizující záležitost řešit
V prosinci 1986 pak velení 40. (Afghánské)
armády začíná s přípravou na odsun celé Rudé
armády z Afganistanu
V r 1987 se již Sověti podílí na udržení posádek
v provinciích a čelí hlavně útokům na správní a
posádková centra. Výpady mimo ně již probíhají
velmi zřídka. Povstalci tak mají volný pohyb na
cca 85% území.
Pryč:
14.dubna 1988: Afganistan, Pákistán, SSSR a
USA podepisují v Ženevě Dohodu o stažení
sovětských vojsk /k 15.8. 1988, ve skutečnosti o
devět měsíců později/
15.2.1989: Poslední zbytky sovětské armády
opouští Afganistan až cynickým způsobem, totiž
po mostu „Družby“ přes řeku AMU-Darju.
Během následujících dvou let dochází k mnoha
kmenovým bojům končícím Afghánským
islámským státem v roce 1992
Důsledky:
Na jeden a půl milion mrtvých, převážně
Afghánců, pět a půl milionu uprchlíků ze země
a další dva miliony migrující v rámci
Afghánistánu toť obraz zničené společnosti
Zničení země nejen materiálně, ale především
sociálně, zpřetrhané vazby, desetiletí bojů,
vyrůstající generace rozených uprchlíků
Mezinárodní izolace Sovětského svazu,
materiální zničení supervelmoci, mající jeden z
důvodů právě neskutečně „drahou a zbytečnou“
okupaci
Hodnocení:
Je nutné si uvědomit, jak byla tato válka pro sovětskou společnost /o
humanitární a ekonomické katastrově Afghánistánu nemluvě!/
traumatizující.
Mnohdy mladí a nezkušení branci, kteří nemohli uniknout
povolávacímu rozkazu, působili svým rodinám ve vzdálené
domovině traumatizující otázku: Proč mají naše dětí bojovat v
daleké cizině? Má tato válka smysl? Co bylo smyslem konfliktu,
který stažením Rudé armády počátkem roku 1989 rozhodně
neskončil? Konfliktu, který zanechal na jeden a půl milion
mrtvých, převážně Afghánců, pět a půl milionu uprchlíků ze
země a další dva miliony migrující v rámci Afghánistánu. Jako
naprosto plochý se zde jeví původní předpoklad špiček
Sovětského svazu o minimálním styku okupační armády a
místního obyvatelstva. Nemyslíte?
Nedlouho poté se rozpadá Sovětský svaz a
následně celý Sovětský blok, symbolicky
ukončující Studenou válku
1996 - 2001 Afghánský islámský emirát, spojen
s nástupem hnutí Taliban k moci
Od r. 2001 Afghánská islámská republika,
vzniká na troskách tentokráte Spojeneckými
vojsky intervenované bašty Talibanu, označené
po událostech ve Spojených státech 9.11. jako
semeniště zla a domovina protizápadního
terorismu
Boje i pokus o dovoz demokracie do
Afghánistánu stále trvá
Afghánská republika
(1973 - 78)
Afghánská demokratická republika
(1978 - 92 )
Afghánský islámský stát
(1992 -96)
Afghánský islámský emirát
(1996 - 2001)
Afghánská islámská republika
(od r. 2001)
Zdroje:
Sarin, O. Afghánský syndrom : sovětský Vietnam. Brno : Jota,
1996. ISBN 80-85617-862.
Ministerstvo obrany ČR [online]. Dostupné na
Internetu<http://www.army.cz/avis/vojenske_rozhledy/1999_1/va
lka.htm/>.
Fórum webu Palba.cz: Válka v Afghánistánu [online]. Dostupné na
Internetu <http://www.palba.cz/viewforum.php?f=107/>.