Transcript Afghánistán

Afghánistán
Společnost a konflikt
Hlavní problémy společnosti
Cleavages
– Regionální členění (přírodní podmínky) – silné
regionální identity
– Etnický problém („Tygří kůže“ Afghánistánu)
– Sociální rozvrstvení
• Tradice – modernita
• Město – venkov
• Tradiční a moderní islám (ateismus)
– Stereotypy
Přírodní podmínky Afghánistánu
Základní rozdělení
• Severní oblasti
– polopouště, úrodná údolí
– izolace od zbytku země, vazba na SSSR (etnická), Badachšán
– sekularizovaná města - Mazár-e Šaríf
• Střední část
– izolovaná údolí (Pandžšír, Bámiján)
– Hezárové
• Kábul
– Kábulská kotlina (okolní hory)
• Východní oblasti
– Džalálábád, Kafiristán (Nuristán), Gardez, vazba na Pákistán, Paštuni
• Západ
– roviny, vazba na Írán, izolovanost od Kábulu
• Jih
– Paštuni, říční údolí (Hilmand)
Etnické rozdělení
• Identity
–
–
–
–
–
Afghánská
Islámská
Národnostní
Kmenová/klanová
Regionální
• Afghánismus – arijánismus (20.-30. léta XX.
století)
• Etnický faktor – jedna z hlavních příčin války
(stereotypy)
Paštuni
•
Kmenové svazy
– Výrazná fragmentace (vnitřní konflikty)
– Abdalí/Durrání (jižní oblasti)
• Založení moderního státu (Ahmad Šáh Durrání)
• Muhammadzájí, Sádozájí
– Ghilzájí
• Komunisté
– Další menší svazy
•
Vládnoucí vrstva ve městech
– farsízace
•
•
Paštunwálí – kodex
Migrace do měst
– Paštunizace obyvatelstva (po celé XX. století – naposledy Tálibán)
•
Občanská válka
– Tradicionalistické v. islamistické strany
– Spojení s Pákistánem (NWFT)
– Konzervativní venkov (
Tádžikové
• Severní a severovýchodní Afghánistán
• Horští Tádžikové – Badachšán (pamírské
národy), Pandžšír, severní Hindúkúš
• Města – Mazár-e Šaríf, Kábul
– Střední vrstva, nižší a střední vládnoucí vrstva
– Darí/fársí – lingua franca Afghánistánu (úřednická
vrstva)
– Řada dialektů na místech
• V čele státu – 1929 (Habíbulláh II.), 1992-1996,
2001-2005/6
Hazárové
„Hazárové jsou podobní Číňanům a Japoncům, ale rozdíl je v jazyce, kultuře i náboženství. Je to jako zelený a černý
čaj, takový je rozdíl mezi Číňany a Hazáry.“
• Centrální Afghánistán – Hazarádžát
• Sociálně nižší skupiny, nekvalifikované práce
(stereotypy)
– Ve vedení země až po roce 2001 (vítězná koalice)
• Šíité (vliv Íránu – agenti)
• 80. léta – dvě hlavní vlivné skupiny (tradicionalisté x
islamisté)
• Izolovanost regionu
– nejnáročnější dobývání
– závislost na dovozech (vyhladovění, klimatické podmínky)
Uzbekové a Turkmeni
• Severní Afghánistán
– Basmačové
– Později kooperace se SSSR
– Propojení s elitami „mateřských států“
(nezávislé republiky)
• Jazyková odlišnost od zbytku
Afghánistánu
– farsíwán
Sociální rozvrstvení
Mezi tradicí a modernitou
„Hlavní město Kábul zemi nerozumí a mnohý ze vzdělaných afghánských úředníků, který snad vedle perštiny mluví ještě některou evropskou
řečí, se nenaučil své vlastní. Trvání tohoto stavu vedlo by nezbytně k národnímu odcizení vládnoucí vzdělané vrstvy a k vytvoření
propasti mezi národem a vládou.
(Kurt Ziemke, 1932)
• „tradiční venkov“ – „moderní město“ – klišé, různé
odstíny, prolínání (důsledek migrace)
– Převážně venkovská společnost
• Cleavages
–
–
–
–
tradiční x moderní (venkov x komunisté)
Islámský x „ateistický“
konzervativní x reformní
Problematická interakce „tradičního“ a „moderního“ =) pohrdání,
resp. agrese (prostředí města, nepřipravené na
– Občanská válka – snížení cleavages (dočasné?), uprchlíci
(rozpad tradičních struktur)
Proč všechny reformy krachují?
• Překážka reforem
– Konzervativní duchovenstvo
– Chánové, situace na venkově
• Komunistické hnutí
– Modernizační pokus – rozdíl Afghánistán, Střední Asie
• Městská modernizace (zázemí)
– Chybějící masová podpora zvenčí (analogie SSSR)
– Úzká skupina reformátorů (měštští intelektuálové x venkov) –
slabost ústřední moci
– Pokusy o reformy (ozbrojený odpor)
– Absence koloniální společnosti
– Sovětská okupace (okupace nevěřících) – odlišná tradice na
rozdíl od Střední Asie
Islám a politický islám
• Duchovenstvo
– představitelé konzervativního proudu a odpůrců reforem
– Značná moc na venkově
• Mobilizační potenciál (vnější agrese i vnitřní hrozba)
• Ideologický základ opozičních skupin (komunistického režimu)
• Politický islám
– první islámské skupiny – 50.-60. léta
• Džamíját-i islámí
• Sázmán-i džavánán-i mosalmán (Hekmatjár, Masúd)
– potlačení v 70. letech
– v čele odporu proti komunistům (proti rušení tradičních zvyklostí
– tj. proti ateistům)
– „obrana islámu je bližší než sliby socialistického ráje“
Vnější faktory konfliktu
•
Velká hra
–
–
–
•
USA
–
–
•
70. léta, železnice do Mašhad – Herát – Kandahár – Kábul
Konflikt od r. 1979
–
•
Německo (klín vůči VB a SSSR)
Československo
Írán
–
•
Od 19. století – otázka hranic, Bucharský emirát
Basmačové (Bača-i Sakao)
Ekonomická pomoc (ropa, infrastruktura)
Meziválečné investice
–
–
•
podpora ve 40.-50. letech (ekonomické investice)
později se rozhádali s vládou =) obrácení se k SSSR (60.-70. léta)
Rusko/SSSR
–
–
–
•
Rusko v. Velká Británie
Hranice Afghánistánu (Wachánský koridor)
Británie – 3 pokusy o okupaci
SSSR v. USA
90. léta
–
–
černá díra
Od r. 2001
Afghánistán ve XX. století
•
•
•
•
•
1901-1919 – emír Habíbulláh (první reformy)
1919-1929 – Amanulláh (velké reformní úsilí)
1929 – Habíbulláh II. (Bača-i Sakao)
1929-1933 – Nádir Šáh (pokračování reforem)
1933-1973 – Záhir Šáh
– Významní premiéři (40.-50. léta)
– Muhammad Daúd (50. léta)
– Uvolnění 60. léta (volby, ústava)
• 1973-1978 – Muhammad Daúd
– Převrat (bratranec královské rodiny)
Komunistický Afghánistán
„Udělali jsme v Afghánistánu mnoho chyb. Pokusili jsme se dosadit do
feudálního systému naše kolchozy, sovchozy, komsomol podle
sovětského vzoru. Nepodařilo se nám přitáhnout na svou stranu molly.
Dokázali jsme je postavit pouze proti sobě.“
(Ruslan Aušev, veterán afghánské války a bývalý prezident Adygeje)
•
•
•
•
•
•
Saurská revoluce (duben 1978) – Tarakí – Amin
(ateistický režim)
Vpád sovětských vojsk - prosinec 1979, zabití Amína,
nástup Babraka Karmala
Islámská opozice
1985 – prezident Nadžíbulláh
Únor 1989 – odsun sovětských vojsk
1992 – pád Nadžíbulláha
Boj o Kábul (1992-1996)
• Islamistická vláda 1992-1996
–
–
–
–
Občanská válka mezi vítěznými skupinami
Boj o kontrolu Kábulu
Období chaosu a proměnlivých koalicí
1994 – nástup Tálibánu
Hlavní síly
Maház-e mallí
Sajjíd Ahmad Gílání
Paštuni
Okolí Kábulu, východ
Džabha-i mellí
Sibghatulláh
Modžaddadí
Paštuni
Jih, okolí Kábulu a
sever
harakat-i inghiláb
Muhammad Nabí
Muhammadí
mollové, většinou
Paštuni
Převážně jih, okolí
Kábulu
hizb-i islámi
Gulbuddín Hekmatjár
inteligence, Paštuni
Severovýchod
(Badachšán),
Kábul, východ, jih
hizb-i islámi-i
Junus Cháles
Paštuni, duchovenstvo
Kábul, východ, jih
džamíját-i islámi
Burhánuddín Rabbání
Ahmad Šáh Masúd
duchovní,
sekularizovaná
inteligence, většinou
Tádžikové, částečně
Paštuni a Uzbekové
Severovýchod
(Pandžšír), sever,
západ
ittihád-i islámí
Radikální islamisté,
silně protišíitská strana
Většinou Paštuni
z prov. Paghman,
Arabové
Převážně východ, okolí
Kábulu
hizb-i wahdát
Alí Mazárí
Šíité
Hazaradžát
džunbeš-i mellí
Abdul Rašíd Dostúm
Uzbekové, Tádžikové
Sever
Koalice stran
Rok
Podpora Rabbáního
Opozice proto Rabbánímu
léto 1992
Masúd, Dostúm, Ismaíl
Chán
Hekmatjár, Sajjáf, Cháles
počátek 1993
Masúd, Dostúm, Náderí
(ismaílité), Ismaíl Chán,
Modžaddadí, Gílání
Hekmatjár, Mazárí (wahdát),
Junus Cháles, Sajjáf
leden 1994
Masúd, Sajjáf, Náderí,
Ismaíl Chán**
Hekmatjár, Mazárí, Dostúm,
Cháles
leden 1995
Masúd
Hekmatjár, Modžaddadí,
hizb-i wahdát, Dostúm,
Tálibán
léto 1995
Masúd, část hizb-i wahdát
(frakce Akbarí)
Tálibán, Dostúm, část hizb-i
wahdátu frakace Mazárí –
proti Tálibům i Masúdovi)
Tálibán
„Naše touha je konečné sjednocení všech muslimských zemí světa do
jediného a nedělitelného islámského chalífátu.”
(Mullá Muhammad Omar, taliban.com)
• 1996-2001
• Centralizace státu (od roku 1998 Tálibové ovládali až
90% území
• Místní kořeny (nálepka přivandrovaléoh hnutí)
• Teokracie – mullá Muhammad Omar (amír al-mucmínín),
islámský universalismus
• Růst narkoekonomiky (do roku 2000)
• Skupiny cizinců (al-Qáida) – finanční podpora, výcvikové
tábory
• Nejednotná opozice
Nástup Tálibánu
Posttálibánský vývoj
• Září 2001 – zabití
Ahmada Šáha Masúda
• Operace Enduring
Freedom – říjen-prosinec
2001
• Dočasná stabilizace
(2002-2003) – instalace
Hamída Karzájího
• Rostoucí boj o moci mezi
jednotlivými skupinami
Politický vývoj Afghánistánu
• Bonnský proces prosinec 2001
• Formování centrální institutů země
– Červen 2002 – Loja Džirga
– Leden 2004 – Loja Džirga přijetí ústavy
(prezidentská)
– Říjen/listopad 2004 – prezidentské volby
– Září 2005 – parlamentní volby
– Prosinec 2005 – první zasedání parlamentu
Problémy politického vývoje
• Příliš velká očekávání místní populace (centralizace
země, vymýcení korupce, zlepšení ekonomických
podmínek aj.)
• Příliš velká očekávání zahraničí (rychlá demokratizace,
lidská práva, centralizace země, řešení drogové
problematiky aj.)
• Pomalé formování politických stran
• Roztříštěný (tj. málo akceschopný) parlament –
etnický/klanový základ, silná parlamentní opozice
(stoupenci Karzájího mají cca 30% křesel)
• Silná moc regionálních velitelů
Politický začarovaný kruh
• Slabé centrální orgány, vnější tlak na
vytváření orgánů státní správy
• Na ministerstvech řada tzv. prozápadních
lidí + zahraniční poradci
• Malá popularita mezi obyvatelstvem
(zástupci okupantů + okupanti)
• Oslabování pozice centrální vlády
Růst vlivu hnutí Tálibán
• Od roku 2002-2003 konsolidace tvrdého jádra hnutí
• „Značka“ jménem Tálibán (řada místních velitelů
prosazuje své zájmy) – nepřehledná struktura, dočasné
koalice
• Spojenci Tálibánu – Hekmatjár, Junus Chális (Hizb-e
Islámí), nezávislí, protivládní
• Asymetrická válka – bombové a sebevražedné útoky
(poučení z Iráku, pragmatičnost rozhodování uvnitř
stoupenců Tálibánu
• Zastavení odzbrojovacího programu
• Málo vojsk ISAF - zklamání místní populace
Ekonomická rekonstrukce
• Výrazný růst ekonomiky (oficiální HDP na obyv.
stoupla z 200 USD v roce 2001/2002 na cca 300
USD v roce 2005/2006)
• Příjmy státní rozpočtu
– cca 300 mil. USD vlastní příjmy (2005/2006)
– tj. cca 5% HDP (jeden z nejnižších údajů na světě)
• 80-90% podíl stínové ekonomiky (pašování,
narkotika)
• cca 30-35% gramotného obyvatelstva
• Nekonkurenceschopnost ani na domácím trhu
• 70% obyvatel žije pod hranicí 2 USD na den
Začarovaný kruh ekonomický
• Neschopnost vlády kontrolovat příjmy státního
rozpočtu (oblasti kontrolované místními veliteli)
• malý růst příjmů do státní pokladny
• nelze financovat výdaje
• podřadné platy ve státní správě
• růst moci místních velitelů, včetně jejich
schopnosti zajistit výběr prostředků pro sebe
• neschopnost vlády kontrolovat příjmy státního
rozpočtu
Narkotika
„Jestliže nám svět nic nedá, musíme si pomoci sami. Jediná možnost,
jak si zajistit stabilní přísun prostředků, je pěstování opia.”
(mollá Muhammad Gaus, bývalý ministr zahraničí Tálibánu).
• 2007 – rekordní úroda (8300 t)
• Příjmy z narkotik více jak 60% HDP
• Vláda není schopna nabídnout alternativní plodinu s
podobnou výnosností (klimatické podmínky
Afghánistánu), ani potrestat zainteresované strany
• cca 500 mil. USD v roce 2006/2007 na alternativní
plodiny (neúspěšné)
• Posilování alternativních struktur státní správě
(kriminalita)
Opium production in Afghanistan
metric tons
7000
6100
6000
4600
5000
4000 3400
3000
4200 4100
3400 3600
3300
2300 2200
2800 2700
2000
1000
185
0
1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Opium poppy cultivation 1994-2006
180000
165000
160000
131000
140000
hectars
120000
104000
91000
100000
80000 71000
60000
54000 57000 58000
82000
74000
80000
64000
40000
20000
8000
0
1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Polokruh drogový
• neřešení ekonomických problémů +
vysoké výnosy z pěstování surového opia
+ nekontrola vlády nad kriminálními
elementy
• beztrestnost pěstitelů i obchodníků
• růst osevních ploch
• větší zisky
• vlastní řešení ekonomických problémů
Problémy mezinárodní pomoci
• Zahraniční pomoc cca 3,1 mld. USD ročně (potřeba
nejméně 5 mld. USD)
– Vysoké režijní náklady řady mezinárodních organizací
• 75% jde mimo rozpočet afghánské vlády
– Problémy projektů přes státní rozpočet – korupce špatně
placené státní správy s malými kompetencemi
• Hlavní sféry investic:
–
–
–
–
–
Návrat uprchlíků
Armáda (největší část)
Infrastruktura
Zdravotnictví
Vzdělání
• Bezpečnostní otázky – jižní Afghánistán, rostoucí útoky
proti zahraničním představitelům na severu (výkupné).
Začarovaný kruh mez. pomoci
• Slabost vlády na místech (neschopnost vládních
úředníků, slabá reálná moc, korupce, případně
neexistence státní úřadů)
• Snaha o reálné výsledky ze strany NGO
• Kontakt s místními veliteli
• Růst autority místních velitelů v očích místní
populace (kontakt s NGO, zisk financí
• Oslabování vládních pozic
Závěry
• Velká očekávání od všech zainteresovaných
• Důraz mezinárodního společenství na formální instituty
bez řešení problémů regionalismu
• Pomalý postup rekonstrukce země
• Málo autorativní vláda – tradiční drobení Afghánistánu
• Stále menší akceptace zahraniční přítomnosti ze strany
místní populace
• Chybí dlouhodobé koncepce (20-30 let)
• Stále menší zájem mez. společenství o Afghánistán