Transcript Distribuovaná kognice

Obecná psychologie I
FF UK, ZS 2010/2011
PhDr. Luděk Stehlík
Katedra psychologie І FF UK І Celetná 20 І Praha 1 І [email protected] І http://psychologie.ff.cuni.cz
PhDr. Luděk Stehlík
Info:
• Asistent na Oddělení obecných základů a historie psychologie
• Specializace na psychodiagnostiku a kognitivní psychologii
(výpočetní/konekcionistické modelování kognitivních funkcí)
• Přednášky z OP v ZS a semináře k OP v LS
Konzultace:
• po předchozí emailové dohodě
• Celetná 20, místnost 333
Kontaktní informace:
• E-mail: [email protected]
• Telefon: +420 604 470 491
Skladba poznávacích procesů, jejich klasifikace, vzájemné
vztahy.
Vnímání a jeho vlastnosti. Teorie vnímání.
Čivost, počitkové prahy. Psychofyzické zákonitosti.
Pojetí myšlení v psychologii. Teorie myšlení. Pojmotvorné
procesy. Teorie utváření pojmů.
Řešení problémů. Pojetí symbolických procesů v
psychologii.
Myšlení, řeč, jazyk, mluva. Základy sémiotiky a její
uplatnění v psychologii. Psycholingvistika.
Pojetí inteligence v psychologii. Teorie inteligence a jejich
vývoj.
Skladba poznávacích procesů, jejich
klasifikace a vzájemné vztahy
Houslista v metru – Joshua Bell
http://www.youtube.com/watch?v=hnOPu0_YWhw
Na stanici metra ve Washingtonu DC se
postavil muž a začal hrát na housle. Bylo
studené lednové ráno. Hrál asi 45 minut
Bachovy skladby. Během té doby, jelikož byla
špička, prošlo stanicí odhadem tisíce lidí,
většina z nich cestou do práce. Po třech
minutách prošel kolem muž středního věku a
všiml si hrajícího muzikanta. Zpomalil krok a
na pár minut se zastavil, pak spěchal za svými
povinnostmi. O minutu později dostal
houslista svůj první dolar: nějaká žena mu
hodila peníze do krabice a bez zastavení
pokračovala v chůzi. Po několika minutách se
někdo opřel o zeď a poslouchal, pak se podíval
na hodinky a odkráčel. Evidentně spěchal do
práce. Za celých 45 minut hry se na chvilku
zastavilo pouze 6 lidí. Asi 20 mu dalo peníze,
aniž by zpomalilo svůj krok. Vybral 32 dolarů.
Když skončil a nastalo ticho, nikdo si toho
nevšiml. Nikdo nezatleskal, Nikdo jej
nepoznal. Nikdo nevěděl, že tím houslistou byl
Joshua Bell, jeden z nejlepších hudebníků na
světě. Hrál jedny z nejtěžších skladeb, které
byly kdy na houslích za 3,5 milionů dolarů
zahrány. Dva dny před tím, než hrál v metru,
vyprodal Joshua Bell divadlo v Bostonu,za
průměrnou cenu sedadla 100 dolarů.
HEBEFRENNÍ SCHIZOFRENIE
• Řízená aktualizace obsahu krátkodobé paměti
• Stanovování cílů a plánování
• Přepínání mezi úlohami
• Výběr podnětů
• Inhibice odpovědí
•…
DYSLEXIE
• Fonemické uvědomění
• Zraková pozornost
• Senzorické a percepční
procesy
•…
ASSESSMENT CENTRUM
• Analytické myšlení
• Strategické myšlení
• Verbální fluence
• Rozdělená pozornost
•…
David Rosenhan se v roce 1972 rozhodl prozkoumat,
do jaké míry dokážou psychiatři rozlišovat mezi
člověkem duševně zdravým a duševně nemocným. Pro
svůj experiment získal osm dobrovolníků. Měli za úkol
přijít na kliniku a říct: „Slyším hlas. Říká mi: Žuch.“
Rosenhan volil právě tato slova, neboť v odborné
literatuře není jediná zmínka o nikom, kdo by trpěl
úzkostí a slyšel právě takový hlas. S výjimkou jména a
zaměstnání měli všichni pseudopacienti odpovídat na
otázky po pravdě. Neměli předstírat žádné další
symptomy.
Rosenhan byl zdravý. Byl však diagnostikován jako
paranoidní schizofrenik a řadu dní ho drželi na
klinice. Na nejrůznějších místech USA bylo přijato na
psychiatrické kliniky dalších osm falešných pacientů.
S jedinou výjimkou byli všichni diagnostikováni jako
schizofrenici
(tou
výjimkou
byla
diagnóza
maniodepresivní psychózy...)
Pluralismus v psychologii
• Pluralismus psychologických
východisek (duše, vědomí,
prožívání, zkušenost, subjektivní
skutečnost, chování, jednání…)
• Pluralismus použitých metod ve
výzkumu (metody introspektivní,
fenomenologické,
behavioristické…)
• Pluralismus psychologické
terminologie a pojmosloví
Pluralismus v psychologii
• „Psychologové často ignorují práci, která se
odehrává mimo jejich vlastní laboratoře,
obvykle ignorují práci odehrávající se mimo
jejich dílčí [psychologickou] subdisciplínu a
téměř vždy ignorují práci odehrávající se
mimo jejich vlastní disciplínu.“
Daniel Gilbert
Redukcionismus
„Existuje pouze jedna věda, a
tou je fyzika. Všechno ostatní
je jenom sbírání známek.“
Ernest Rutherford (1871-1937)
• Mohou být principy psychologie redukovány na principy fyziky (nebo
alespoň biologie)?
• A měly by být?
Úrovně popisu a vysvětlení
Teorie mysli
Z druhého člověka je nám vždy dostupné pouze jeho námi
smyslově zaznamenatelné chování, a na vnitřní duševní
stavy a procesy tak můžeme pouze nepřímo usuzovat.
Tuto naši situaci dobře vystihuje „stará čínská vyprávěnka
o dvou mudrcích, kteří stáli na mostě přes bystřinu a
sledovali vyskakující ryby. Jeden z nich prohlásil, že ryby
se ze studené a proudící vody radují. Druhý na to
reagoval argumentem, jak že to může vědět, není-li sám
rybou. První mu opáčil, co může vědět o jeho
vědomostech a vnitřním životě, není-li jím samým.“
(Komárek, 2000, s. 28)
Naše uvažování o chování druhých lidí takto vždy probíhá
v rámci tzv. mentalistického diskurzu (také folková či
laická
psychologie,
mentalizace,
teorie
mysli,
intencionální
postoj
nebo
propozičně-postojová
psychologie), který se při vysvětlování a predikci lidského
chování odvolává na různé mentální entity, jako jsou
přesvědčení, přání, potřeby, obavy apod. Typickou podobu
těchto vysvětlení zachycuje termín propozičně-postojová
psychologie (propositional attitude psychology) - takové
vysvětlení propojuje určitý druh mentálního postoje (jako
je „věřit“, „domnívat se“, „doufat“, „obávat se“ apod.)
s určitým druhem tvrzení („že venku prší“, „že v ledničce
je vychlazené pivo“ apod.) Jedná se o jistý druh iluze,
která člověku sedí jako brýle na nose, takže cokoli pak
vidí, vidí skrze ni, a tak ho tato iluze drží v zajetí
(Wittgenstein, 1993, s. 62, 65).
Přes všechna tato naše omezení se však dokážeme ve
svých každodenních životech celkem úspěšně
„nabourávat“ do černé skříňky skrytých psychických
stavů a procesů, které jsou podkladem vnějších
behaviorálních projevů druhých lidí. Dovedeme totiž
bez nějakého většího úsilí a vědomé námahy nahlížet
sebe sama a jiné lidské bytosti (a nejen je) jako
zvláštní druh entit, které se pohybují samy od sebe,
vnímají své okolí, sledují nějaké cíle, mají nějaké
touhy, záměry, přání a přesvědčení. To nám umožňuje
„číst“ duševní stavy lidí okolo nás, jakoby nahlížet, co
se jim odehrává v jejich myslích, a tak i předpovídat
jejich budoucí chování.
http://www.youtube.com/watch?v=8hLubgpY2_w
Teorie mysli
Folková/laická psychologie
Roy G. D'Andrade
William James (1842–1910)
„Psychologie je vědou o
duševním životě.“
Principles of Psychology (1890)
Duševní funkce
„Existují tři dále
neredukovatelné schopnosti
mysli: vědění, cítění a
toužení.“
Kritika soudnosti (1790)
Immanuel Kant (1724-1804)
Trilogie lidské mysli
Kognice
Emoce
Motivace
Ernest R. Hilgard (1960)
• Znalosti
• Přesvědčení…
• Afekty
• Nálady
• Pocity…
• Potřeby
• Touhy
• Cíle, hodnoty, účely…
Mentalismus
• Teorie mentální kauzace
• Duševní jevy jsou k činu ve stejném vztahu
jako je příčina k následku
• Duševní jevy : Čin :: Příčina : Následek
Příklad chování
Sebevražda
Kognitivní
vysvětlení
• V pojmech znalostí a přesvědčení
• Myslel si, že je bezcenný.
Emoční
vysvětlení
• V pojmech afektů, nálad, pocitů…
• Cítil se smutný a nešťastný.
Motivační
vysvětlení
• V pojmech tužeb, přání, hodnot…
• Už nechtěl dál žít.
Kognitivní psychologie/věda
• Informačně-procesní (výpočetně-reprezentační) hypotéza
• Lidská mysl je komplexní systém, který přijímá, ukládá, vyvolává,
transformuje a přenáší informace
• Lidské myšlení (kognice) je zpracovávání informací
• Zpracovávání informací je pravidly se řídící proces manipulace a
transformace symbolů, při kterém se zachovává význam symbolů
• Snaha rozložit řešení kognitivní úlohy na řadu dílčích kroků zpracovávání
informací a snaha porozumět jejich charakteristikám (z hlediska
mentálních reprezentací a na nich operujících mentálních procesů)
Tři úrovně analýzy kognitivních
systémů
David Marr
• První úrovní analýzy každého kognitivního systému by podle Marra měla být tzv.
výpočetní (také znalostní, sémantická či pojmová) úroveň analýzy úkolu nebo funkce,
kterou daný kognitivní systém vykonává. Na této úrovni analýzy by mělo být
jednoznačně specifikováno, co daný kognitivní systém dělá, jak to dělá a jaké
informace k tomu využívá. V informačně-procesní terminologii tato úroveň analýzy
představuje specifikaci vstupně-výstupní funkce (tedy co je vstupem do kognitivního
systému a jaký je z něj výstup).
• Druhá, tzv. reprezentační a algoritmická (také symbolická či syntaktická) úroveň
analýzy spočívá ve specifikaci způsobu reprezentace či kódování vstupních a výstupních
informací a v popisu algoritmu, který transformuje vstupní informace na výstupní
informace.
• A konečně na třetí, tzv. implementační (také fyzické či biologické) úrovni analýzy je
specifikován konkrétní způsob, jakým jsou dané reprezentace a algoritmy fyzikálně
implementovány.
Tři úrovně analýzy kognitivních
systémů
David Marr
Loď urazila 1500 yardů za 3 minuty. Jaká
je její rychlost v uzlech/námořních mílích
za hodinu?
Tužka a papír
Kalkulačka
Tříškálový nomogram
Tříminutové pravidlo
Tříminutové pravidlo využívá skutečnosti, že 3 minuty jsou 1/20 hodiny a 100
yardů představují 1/20 námořní míle, takže počet stovek yardů, které loď upluje
za 3 minuty, se rovná rychlosti lodi v námořních mílích za hodinu. Jestliže tedy
loď za 3 minuty upluje 1500 yardů, potom loď pluje rychlostí 15 námořních mil
za hodinu, resp. rychlostí 15 uzlů
• Každý z funkčních systémů (tvořených navigátorem a hmotným nebo
mentálním artefaktem) využívá odlišné reprezentační struktury a odlišný
soubor kognitivních procesů
• To má za následek významnou změnu profilu „kognitivních investic“,
které musí navigátor vložit do celého projektu
Dílčí kroky zpracovávání informací při
odpovědi na jednoduchou otázku
Sternbergův test paměti
Dílčí kroky zpracovávání informací při
řešení paměťového testu
Kódování
L
Prohledávání
paměti
Rozhodnutí
AKLM
L
L
AKLM
Reakce
Ano = A
Ne = N
Kódování
L
Prohledávání
paměti
Rozhodnutí
AKLM
L
L
AKLM
Reakce
Ano = A
Ne = N
• Zajímá nás, jakým způsobem probíhá prohledávání paměti
- sériově, vyčerpávajícím prohledávání? (všechny položky po jedné)
- sériově, samo se-ukončujícím prohledávání? (… dokud nenarazí na
hledanou položku)
- paralelním prohledávání? (všechny položky najednou)
• Každá z těchto možností (teorií) má své důsledky, které lze
experimentálně ověřit:
- nezávislá proměnná = množství položek v souboru
- závislá proměnná = rychlost reakce v závislosti na počtu položek
Predikce pro sériové a vyčerpávající
prohledávání
• Reakční čas lineárně narůstá s počtem položek v souboru, protože
každá nová položka vyžaduje čas navíc
• Reakční časy pro ANO/NE odpovědi se neliší, protože člověk musí
vždy prohledat celý soubor položek
Predikce pro sériové a samo seukončující prohledávání
• Reakční čas lineárně narůstá s počtem položek v souboru, protože
každá nová položka vyžaduje čas navíc
• Reakční časy jsou pro NE odpovědi pomalejší, protože v jejich
případě člověk musí vždy prohledat celý soubor položek
Predikce pro paralelní prohledávání
• Reakční čas se s počtem položek v souboru nijak nemění
• Reakční časy pro ANO/NE odpovědi se neliší
Výsledky experimentu
• Prohledávání paměti probíhá sériově a vyčerpávajícím způsobem
Stephen Kosslyn vs. Zenon Pylyshyn
Otázka, co je základem představivosti: propoziční nebo analogový kód?
Distribuovaná kognice
Podle Andyho Clarka nejsou kyborgové žádnou sci-fi, ale holou skutečností už přinejmenším po dobu
posledních 50 000 let, kdy lidé k vylepšení svého kognitivního profilu využívají řady různých externích
kognitivních pomůcek a nástrojů (včetně jazyka), které jsou součástí jejich kulturního a technologického
prostředí. Těsné propojení (funkce) biologického mozku s těmito vnějšími kognitivními technologiemi přitom
není vůbec závislé na jejich přímé fyzické implantaci do lidského těla, neboť „to, na čem z kognitivního
hlediska opravdu záleží, je pouze hladká a bezproblémová integrace člověka a stroje a výsledná
transformace našich schopností, projektů a životních stylů“(Clark, 2003, s. 24). Student píšící rigorózní
práci, který k organizaci a realizaci své práce využívá počítač, kalkulačku, hodinky, plánovací kalendář,
různá nebiologická úložiště informací, formální systémy, symbolické notace, grafy, schémata, mapy,
experimentální a statistické postupy a obecně poznatky a myšlenky druhých lidí… tak podle Clarka není o
nic méně kyborgem než tradiční hybrid člověk-stroj, jehož tělo je prošpikováno spoustou drátů, čipů, kamer
a dalších podobných součástek. „Tyto různé nástroje a pomůcky generují informace, nebo je ukládají, nebo
je transformují… a tím ovlivňují studentovu schopnost řešit problémy stejně dramatickým způsobem jako
různé softwarové balíčky ovlivňují výkon jednoduchého PC.“ (Clark, 1998a, s. 162)
Distribuovaná kognice
Podle Andyho Clarka a Davida Chalmerse (1998) vzniká interakcí lidské mysli s externím médiem
hybridní kognitivní systém (bio-socio-kulturně-technologický stroj), jehož všechny komponenty,
vnitřní i vnější, hrají aktivní kauzální roli v řízení a generování chování, takže odstraníme-li vnější
komponentu, behaviorální kompetence celého systému se zhroutí úplně stejně, jako kdybychom
odstranili nějakou část mozku.
Clark (2001) ilustruje tuto skutečnost na příkladu starých lidí,
kteří jsou často zvláštním způsobem zneschopněni, když jsou
přesunuti ze svých domovů do nemocnic nebo do nějakého
jiného, pro ně cizího prostředí: „staří lidé, kteří jsou ze svých
domovů přesunuti do nemocnic,… získávají obrovský hendikep…
Často se zdají být naprosto dementní – naprosto neschopní jíst,
oblékat se a mýt se, o zajímavějších činnostech ani nemluvě.
Jsou-li ale navráceni do svých domovů, jsou často schopni se o
sebe docela dobře postarat. Jak to dělají? Po léta své domácí
prostředí naplňovali dokonale známými značkami, spínači pro
zvyky, připomínkami, co dělat, kde najít jídlo, jak se obléci, kde je
telefon atd. Stará osoba může být v takovém více než dobře
známém světě doslova virtuosem svépomoci, navzdory tomu, že
se jeho nebo její mozek stává stále neschopnější nových kol
učení… Vzít je z jejich domovů znamená doslova oddělit je od
velké části jejich mysli – je to něco, co je potenciálně tak zničující
jako podstoupit operaci mozku.“ (Dennett, 2004b, s. 127-128)
Distribuovaná kognice
„užívání nástrojů je dvousměrným znakem inteligence; nejenom že
rozpoznat a ovládnout nástroj (o vyrobení ani nemluvě) vyžaduje
inteligenci, ale nástroj i uděluje inteligenci těm, kdo mají to štěstí, že jim
byl nějaký dán“.
C:\>WINDOWS>A:
A:\>dir
Výpis adresáře A:\
EASYNN
EXE 1 155 072
EASYNN
CNT
2 261
FUZZYC˜1
HTM
6 411
FCMMOD˜1
<ADRESÁŘ>
FCMMOD˜1 HTM
5 937
FCM_PROJ
ZIP
54 489
FCMMODEL ZIP
54 174
FCM
PDF
144 530
DIONÉP˜1
HTM
0
FUZZYC˜1
<ADRESÁŘ>
10.23 EasyNN.exe
19.56 EasyNN.cnt
13.14 Fuzzy Cognitive Maps.htm
13.15 FCM Modeler_files
13.15 FCM Modeler.htm
13.21 FCM_PROJ.ZIP
13.22 FCMModel.zip
13.24 FCM.pdf
13.30 Dioné Programovací jazyk Java
13.14 Fuzzy Cognitive Maps_files
8 souborů
1 422 874 bajtů
2 adresářů
25 600 bajtů
Dennett (2004b) v této souvislosti hovoří o tzv. kognitivních technologiích
přereprezentovávání, které převádějí komplexní informace o prostředí do jednodušších,
přirozenějších a uživatelsky vstřícnějších formátů, ve kterých jsou tyto informace
předložitelné vrozeným specializovaným perceptuálním a rozlišovacím schopnostem. Cosi ve
stylu operačního systému Windows, který z ovládání počítače učinil záležitost manipulace
s různými ikonami v prostředí počítačové obrazovky, což je činnost, která je z hlediska lidské
mysli naprosto přirozená a intuitivní, neboť schopnost v prostředí rozpoznávat různé
předměty a s těmito předměty různě manipulovat je člověku – s ohledem na evoluční historii,
která stojí za současným „designem“ lidské mysli - do značné míry vrozená, počítačový
odborník by řekl „natvrdo zadrátovaná“ (hard-wired).
Distribuovaná kognice
Distribuovaná kognice
Ne
Čt
St
Po
Pá
So
Út
„Ruční kalendář“. Konfigurace pro rok 2010.
Tělesná kognice
Shakey
Tělesná kognice
“The realization was that the so-called central systems of intelligence… was perhaps an unnecessary
illusion, and that all the power of intelligence arose from the coupling of perception and actuation
systems.” (Brooks, 1999, s. viii)
Tělesná kognice
1)Změř rychlost otáčení setrvačníku.
2)Porovnej aktuální rychlost otáčení
setrvačníku s požadovanou rychlostí.
3)Jestliže mezi těmito dvěma rychlostmi
není žádný rozdíl, potom se vrať ke
kroku 1; v jiném případě
1.Změř aktuální tlak páry.
2.Vypočítej požadovanou změnu
tlaku páry.
3.Vypočítej potřebnou úpravu
klapkového ventilu.
4)Proveď úpravu klapkového ventilu.
5)Vrať se ke kroku 1.
Výpočetní regulátor/řídící systém
Wattův odstředivý regulátor
Chytání míčku – výpočetní teorie
Chytání míčku – heuristika pohledu
Zafixujte svůj pohled na míček, začněte běžet a přizpůsobujte rychlost svého běhu tak,
aby úhel vašeho pohledu (mezi okem a míčkem ve vztahu k povrchu) zůstával
konstantní.
Heuristika pohledu ukazuje, jak může být komplexní problém rychle a jednoduše vyřešen. Ignoruje všechny
informace, které jsou relevantní z hlediska výpočtu trajektorie letu míčku, a zohledňuje pouze jednu jedinou
informaci, úhel pohledu.
Vyhýbání se střetu
Žádný dobrý instruktor létání po vás nebude chtít, abyste nejdříve
vypočítali trajektorii svého letadla ve 4-D prostoru, potom to samé učinili
pro druhé letadlo a následně obě trajektorie porovnali a určili, zda hrozí
střet nebo nehrozí. V takovém případě by se vám velice snadno mohlo stát,
že byste možnost střetu odhalili příliš pozdě.
Když se blíží jiné letadlo a bojíte se, že byste se mohli střetnout,
podívejte se na rýhu v čelním skle a sledujte, zda se druhé letadlo
relativně vzhledem k této rýze pohybuje. Jestliže nikoli, potom co
nejrychleji strhněte řízení.
Použití jednoduché heuristiky poskytne stejně kvalitní informace, rychleji,
s menší pravděpodobností chyby nebo omylu a navíc na základě intuitivně
přístupného pravidla.
Iowa gambling test
• Probandům jsou prezentovány 4 balíčky karet. V
instrukcích je jim sděleno, že poté, co si vyberou jednu
kartu, vyhrají nebo naopak prohrají určitou částku peněz.
Cílem hry je vyhrát co možná nejvíce peněz. Ze 4 balíčků
jsou přitom dva „hodné“ a dva „zlé“. Dva „zlé“ balíčky
sice probandovi umožňují vyhrávat vysoké částky, zároveň
ho ale o vysoké částky také připravují; z dlouhodobého
hlediska tedy není výhodné volit karty z těchto dvou
balíčků. U „hodných“ balíčků je tomu přesně naopak.
• Většina zdravých účastníků zpočátku náhodně vybírá
karty ze všech čtyřech balíčků a po zhruba 40-50 volbách
začínají převážně šahat po kartách z dobrých balíčků.
Pacienti s dysfunkcí orbitofrontální kůry (OFC) však
opakovaně volí ze špatných balíčků, přestože vědí, že
celkově prodělávají. Souběžné měření galvanické kožní
reakce ukazuje, že zdraví účastníci vykazují stresovou
reakci při přejíždění rukama nad špatnými balíčky v
průměru již po 10 volbách, tedy dlouho před tím, než si
uvědomí, které balíčky jsou špatné a proč, což se v
průměru děje až po 80 volbách. Žádný z pacientů s
dysfunkcí OFC podobnou fyziologickou reakci nevykazuje.
V této souvislosti se často hovoří o teorii tzv. somatických
markerů.
Pacient Eliot a prefrontální kůra
Jeden z pacientů Antonia Damasia, jménem Elliot, měl malý tumor v oblasti
prefrontálního kortexu, který mu byl chirurgicky odoperován. Po operaci se z Elliota stal
úplně jiný člověk. Přestože jeho IQ zůstalo na stejné úrovni jako před operací, tedy
někde okolo 97. percentilu, měl nyní vážné problémy s rozhodováním. Např. když si měl
vybrat mezi několika restauracemi, kam měl zajít na oběd, pečlivě studoval menu každé
z restaurací, analyzoval rozmístění stolů a židlí a osvětlení a osobně si objel každou
restauraci, aby si udělal obrázek o tom, jak je tam rušno. Přes veškerou analýzu se
Elliot nebyl schopen rozhodnout. Zápasil i s těmi nejjednoduššími rozhodnutími, např.
rozhodnutí zda používat modré nebo černé pero nebo kde zaparkovat auto mu zabralo
několik hodin pečlivé analýzy pro a proti jednotlivých možností. Elliot nakonec přišel o
svou práci, manželka se s ním rozvedla a po několika neúspěšných pokusech s
podnikáním skončil u svých rodičů. Z úspěšného muže se stal muž zbavený emocí, který
si ani neuvědomoval závažnost a bezútěšnost svého stavu.
Dnes je již velice dobře známo, že významná část frontálního kortexu je věnována
zpracovávání informací spojených s emocemi. Při operativním odstranění Elliotova
tumoru byla poškozena jeho orbitofrontální kůra (OFC), ta část frontálního kortexu,
která integruje informace z emoční obvodů mozku. Přestože byl Elliot i nadále
inteligentní, byl jako robot bez jakýchkoli pocitů, neměl žádné osobní preference, přání
nebo tužby. Bez možnosti vnímat své pocity se ani nemohl rozhodnout, co vlastně chce.
“Když jsme odstřiženi od svých pocitů, i ta nejbanálnější rozhodnutí se stanou
nemožnými. Mozek, který necítí, se ani nemůže rozhodnout.”
Většina toho, co nazýváme „myšlením“ je ve skutečnosti jemně vyladěná souhra mezi
emočním mozkem a frontálním kortexem. Naše emoce jsou velice inteligentní a
neustále se učí (předvídat, co je spouští), takže určitě o nich nelze uvažovat jako o
primitivních zvířecích instinktech, které je potřeba krotit osvíceným rozumem.
“Lidské emoce mají svůj základ v předpovědích vysoce flexibilních (dopaminových)
neuronů, které neustále upravují svá spojení (synapse), aby věrně odrážela realitu.
Pokaždé, když uděláte chybu (ve své predikci) nebo když narazíte na něco nového, vaše
neurony pilně mění sebe sama. Náš emoční mozek je díky tomu hluboce ukotven v
empirii.“
Kognitivní funkce emocí
Zkušeností tvarované „prořezávání“ stromu možností
Hráči šachu – velmistři – chtějí vždy najít co možná nejlepší tah a zvažují vždy více než jeden možný tah… Využívají svou (vytrénovanou)
intuici k tomu, aby rozpoznali nejslibnější tahy, které má smysl podrobněji prověřit. K tomu využívají mentální simulaci důsledků
nejslibnějších tahů. Při tom odpadne několik tahů, protože hráči v průběhu simulace odhalí jejich slabiny. Na konci většinou zbývá jeden
jediný tah. V případě, že je jich více, hráči spoléhají na pocit, který měli v průběhu simulace a vybírají ten tah, u jehož přehrávání měli
nejpozitivnější emoční reakci. Podobným způsobem se rozhodují např. také hasiči…
Základní poznávací procesy a vztahy mezi
nimi
• Senzorické procesy (čití)
• Vyšší vs. nižší p. p.
• Percepční procesy (vnímání)
• Každý má svojí vlastní složitou
vnitřní strukturu (podprocesů)
• Pozornost
• Paměť
• Učení
• Představivost
• Funkční vztahy odspodu-vzhůru
(bottom-up) i odshora-dolů (topdown)
• Jazyková produkce
• „Zbastlená“ povaha lidského
kognitivního systému (žádný
jednoduchý a přímočarý vývojový
diagram) – důsledek evoluční
historie (žádná předvídavost)
• Usuzování
• Částečné překrytí některých p. p.
• Pojmové myšlení
• Porozumění jazyku
• Rozhodování
• Řešení problémů
Teorie mysli
Folková/laická psychologie
Processing stages associated with specific brain regions according to the parieto-frontal integration theory
(P-FIT): processing of sensory information (stage 1), integration, symbolism, abstraction, and elaboration
(stage 2), problem solving, evaluation and hypothesis testing (stage 3), and response selection and
inhibition of alternative responses (stage 4).
The large-scale architectural organisation of Leabra includes three major brain systems: the posterior cortex,
specialised for perceptual and semantic processing using slow, integrative learning; the hippocampus, specialised
for rapid encoding of novel information using fast, arbitrary learning; and the frontal cortex/basal ganglia
complex, specialised for active and flexible maintenance of goals and other context information, which serves to
control or bias processing throughout the system. This latter system also incorporates various neuromodulatory
systems, such as dopamine, norepinephrine, and acetylcholine, that are driven by cortical and subcortical areas
(e.g. the amygdala, ventral tegmental area, substantia nigra pars compacta and locus ceruleus) involved in
emotional and motivational processing. These neuromodulators are important for regulating overall learning and
decision-making characteristics of the entire system.