Transcript Obecná čeština ve frazeologii z pohledu cizinců

Obecná čeština ve frazeologii
z pohledu cizinců
CZ.1.07/1.2.00/08.0104
Sociokulturní kompetence
pro pracovníky škol a školských
zařízení
CZ.1.07/1.2.00/08.0104
Obecná čeština ve frazeologii
z pohledu cizinců


český národní jazyk představuje výrazově
velmi bohatý jazyk
psaná a mluvená podoba češtiny je
v současnosti natolik odlišná, že i
jazykovědci si kladou otázku, zda jazyk
psaný a mluvený představuje jeden jazyk,
dva mody téhož jazyka, nebo dvě různé
jazykové varianty
Obecná čeština ve frazeologii
z pohledu cizinců

V českém prostředí však k tomuto rozdílu
přistupuje i odlišnost mezi spisovným
jazykem a různými obměnami nespisovnými
(existence variant není však nic neobvyklého v žádném jazyce).
Obecná čeština ve frazeologii
z pohledu cizinc

Obecná čeština je hodnocena jako
nejvýznamnější interdialekt, který v českém
prostředí funguje v úloze „třetího standardu“
(Chloupek, in: Čechová, 1997, s. 43),
a užívá ji většina domorodých českých
mluvčích při běžně mluvené komunikaci na
celém území Čech a značné části Moravy.
Obecná čeština ve frazeologii
z pohledu cizinců
Obecná čeština
aspiruje tedy na celonárodní nespisovný
útvar, čímž se vzdaluje své původní
interdialektické podstatě.
 Konkurence spisovné a obecné češtiny,
někdy posuzovaná jako specifický případ
jazykové diglosie, vzbuzuje v českém
jazykovém prostředí v současné době stále
větší pozornost.

Obecná čeština ve frazeologii
z pohledu cizinců

Rozdílné jsou názory jazykovědců na její místo, rozsah užití a
komunikační roli v naší jazykové kultuře.

Příslušné výzkumy i praktické využití získaných poznatků
přinášejí na počátku nového tisíciletí určité posuny např.
ve výuce cizinců v tom, že spisovný jazyk je zdůrazňován
s podstatně menší intenzitou než dříve a obecná čeština
proniká i do učebnic češtiny pro cizince
(viz např. Hádková, M.: Čeština pro azylanty A, Brno 2007;
Holá, L. Czech Step by Step, Praha 2001 a další)
i do různých publikací určených cizincům.
Obecná čeština ve frazeologii
z pohledu cizinců

Začlenění běžně mluveného jazyka, výstižněji
běžné mluvy (termíny označujeme soubor
jazykových prostředků užívaný při běžně mluvené
komunikaci, jež nejsou v analytické praxi jazykovědy
termínu obecná čeština zřejmě příliš vzdáleny, viz
Chloupek, in: Čechová, 1997, s. 44), do výuky
českého jazyka i češtiny jako cizího jazyka je
problémem, se kterým se setkávají nejen učitelé
češtináři, ale i učitelé češtiny pro cizince.
Obecná čeština ve frazeologii
z pohledu cizinců

Velmi nepřehledná situace v české
lingvistické praxi, jež se v minulých letech
běžně mluvenému jazyku systematicky a
v dostatečné míře nevěnovala, nese i svůj
podíl
na
nedostatečné
připravenosti
pedagogů, absenci metodických zásad užití
a prezentace toho typu jazyka ve výuce.
Obecná čeština ve frazeologii
z pohledu cizinců



Vzhledem ke stále většímu důrazu na komunikační
zřetel při osvojování si cizího jazyka se zamýšlíme
nad tím,
zda předkládat cizincům české frazémy
v podobě spisovné, se kterou se však dnes
setkáme většinou jen již v starších literárních
textech,
či v obecněčeském nebo běžně mluveném
jazyce, jenž v současnosti v jazyce převládá.
SERR – A1



Úroveň A1 (Breakthrough) je podle SERR (česky,
Olomouc 2002) charakterizována jako nejnižší
úroveň užívání jazyka.
Základním prostředkem je spisovný jazyk, slohově
nepříznakový a bez expresivity.
Frazeologické jednotky jako rčení, pořekadla,
přísloví jsou však většinou příznakové, často
expresivní a omezené na určité slohové sféry, a
proto netvoří podle Rámce součást počáteční
úrovně ovládání jazyka.
SERR – A1

Avšak úroveň A1 uvádí uživatele do
situací
každodenního praktického života, a to i za pomoci
frazeologických spojení a jednoduchých frazémů
prezentovaných bez gramatiky
(např. otázkou: Kdo je na řadě?, odpověďmi na
úvodní dotaz: Jak se máš/máte? – Nestojí to za nic.
Ujde to.), což je důkazem toho, že jednoduché
frazémy jsou v českém jazyce součástí již
počáteční úrovně A1.
SERR – A2

Cílem druhé úrovně jazykové způsobilosti
uživatele základů jazyka (A2 – Waystage)

je schopnost dorozumět se v daném cizím jazyce
s
rodilými
mluvčími
nejen
v
běžných
komunikačních situacích každodenního života,
ale též při výměně názorů i zkušeností, přičemž
se výrazně zvyšuje schopnost monologického
projevu.
SERR – A2

Ačkoliv potřeba využívat frazémů pro živější vyjadřování, pro
odstiňování projevů z hlediska stylového a z hlediska
expresivity i s ohledem na národní tradici aj. není na této úrovni
ovládání jazyka prezentována, nacházíme v české verzi popisu
A2 odkazy na frazémy:
 dobrou chuť; dobrý den; dobrou noc; být o hladu; být
v nesnázích, být v rozpacích; brát (vzít) v úvahu, mít za zlé..
Tyto frazémy, jakož i vše, co v tradičním dělení nespadá pod
přísudek slovesný, jsou v kodifikačních pracích posledních
desetiletí označovány za predikátové výrazy neboli
predikátor….“ (viz A2, s. 146)
 3 frazémy jako příklady vedlejších vět podmětných:
Kdo se bojí, nesmí do lesa. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní
padá. Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí (A2, s. 215).
SERR – B1


Na úrovni B1 by měl její uživatel podle
SERR udržet dialog nebo diskusi v chodu a
vytvářet srozumitelný souvislý projev.
Součástí této úrovně jsou jednoduché
frazémy užívané v běžné komunikaci, např.:
Mít tichou domácnost.
Dát si něco na zub.
Bez ladu a skladu apod.
SERR – B2



Úroveň B2 (Vantage) pak představuje novou mez
v ovládání jazyka.
Uživatelé si začínají osvojovat schopnost vypořádat
se s různou variabilitou řeči, ovládat funkční styly
a ustálená spojení, frazémy i idiomy.
Žáci na této úrovni mohou sami zvážit, které lexikální
jednotky
(ustálené
výrazy
a
jednoslovná
pojmenování) budou při komunikaci potřebovat.
SERR – C1



Úroveň C1 nese podle SERR název „Účinná operační
způsobilost“ (Effective Operational Proficiency) a předpokládá
plynulou a spontánní komunikaci v cizím jazyce.
Žáci jsou schopni vybrat vhodné fráze v konkrétní situaci,
ovládnout slohové útvary, rozpoznat hovorové výrazy včetně
idiomatických a postřehnout stylové posuny v řeči.
Jedná se např. o výrazy jako:
Vlízt někomu na hrb. Připadat si jako kreten,
nebo o ustálená spojení cizího původu, jež se stala součástí
běžného nebo dokonce administrativního styku:
nota bene, summa summarum, post scriptum, a priori, de facto
apod.
SERR – C2



Úroveň C2 (Mastery), tedy „Zvládnutí“, předpokládá přesnost,
vhodnost a jazykovou lehkost ve vyjadřování jejích uživatelů.
Žáci velmi dobře ovládájí hovorové výrazy včetně
frazeologických, přesně vyjádřují i jemnější významové
odstíny.
„Dostat bajli. Kout pikle. Hrát z voleje.“
Na základě našich zkušeností je důležité dbát na to, aby cizinci
v jednom frazému nekombinovali prvky spisovné a
obecněčeské :
Být nabalenej jako pumpa.
Být v rejži. Být taženej.).
SERR – C1 a C2



I když české verze referenčních úrovní C1 a C2 nebyly dosud
publikovány, lze podle SERR usuzovat, že uživatel C1 by měl
porozumět různým typům frazémů (přirovnáním, rčením,
pořekadlům, příslovím, event. i některým pranostikám).
Dosažení nejvyšší úrovně C2 pak předpokládá nejen určitý
rozsah znalosti a chápání frazémů, ale i schopnost
využívat frazémů v projevech psaných i mluvených.
Frazeologie by pak měla sloužit i jako prostředek úsporného
vyjadřování, jazykové ekonomie u komunikačně vyspělého
cizince.
Výzkum




Výzkum o stavu znalostí a chápání
tradiční/lidové frazeologie u cizinců
nejrůznějších národností
výzkum u dětí na 2. stupni ZŠ (8.-9. ročník)
u středoškolské mládeže (1–4. ročník SŠ)
u dospělých (vysokoškoláci, azylanti,
imigranti) v nejrůznějších regionech na
území České republiky
Výsledky výzkumu


Ve frazeologii se projevuje pod vlivem
obecné češtiny tendence k unifikaci zejména
složených tvarů adjektiv.
Souvisí to také s tím, že adjektivní deklinační
systém je v obecné češtině oproti
spisovnému jazyku jednodušší.
Výzkum


Morfologickou odlišnost způsobují silné vlivy
hláskoslovné.
Ve spisovné češtině nedošlo k úžení é > í, a
to zejména v konc. složených adjektiv na
úplném konci slova a před souhláskou, a tak
nekodifikované tvary vzniklé touto změnou
se v současném českém jazyce projevují i ve
frazémech v daleko větší míře než tvary
spisovné.
Výzkum

Další nespisovné tvary vzniklé změnou
(diftongizací) ý > ej (jde o morfologizované
jevy hláskoslovné) se ve frazémech vyskytují
zejména u adjektiv tvrdých v sg. maskulin
(v nom. u životných; v nom.a akuz.
u neživotných).
Výzkum

Na rozdíl od jazyka spisovného
má plurál pro všechny rody adjektiv
v obecné češtině stejnou koncovku -ý
v nom. i akuz. a tyto nekodifikované tvary
také v současné frazeologii převládají.
Výzkum



Srov. koncovky složených adjektiv na úplném konci
slova v češtině některých ruských frazémů:
např.: ИСТУКАН СТОЯТЬ (СИДЕТЬ) КАК
ИСТУКАН (ИСТУКАНОМ). Неодобр. –
v češtině: sedět jako zařezanej (místo zařezaný),
zůstat jako omráčenej (místo omráčený),
stát jako přikovanej (místo přikovaný),
stát jako solnej (místo solný) sloup
Výzkum



ОЛУХ • ОЛУХ ЦАРЯ НЕБЕСНОГО. Прост.
неодобр. Глупый человек, болван,
простофиля
korunovanej (místo spis. korunovaný) vůl,
osel;
prázdnej (místo prázdný) pytel; učiněnej
(místo učiněný) hlupák
Výzkum


ЖИТЬ НА ШИРОКУЮ (БОЛЬШУЮ) НОГУ
(НА БОЛЬШОЙ НОГЕ). Жить богато,
широко, не считаясь с затратами.
žít na vysoký (místo spis. vysoké) noze
Výzkum


Odlišnosti lze sledovat i v kořenech slov
viz např. frazém КРОВЬ С МОЛОКОМ.
Разг. – v obecné češtině je krev a mlíko, na
rozdíl od spisovného mléko (porovnej se
slov. frazémem: je krv a mlieko)
Výzkum


НЕВЕСТЬ • ГОВОРИТЬ НЕВЕСТЬ ЧТО.
Разг. неодобр. Говорить глупости, болтать
чепуху
plíst (místo spis. plést) pátý přes devátý (páté
přes deváté)
Výzkum

U substantiv proniká zakončení -ma
(od původu duálové) v instr. pl. všech rodů
z obecněčeské oblasti do spisovné a stává se
rodově unifikovanou (přestože nekodifikovanou)
koncovkou i ve frazeologii.
U substantiv s tvrdým zakončením je typické obecně
české zakončení v plurálu na -ama,
u substantiv s měkkým zakončením je -ema.
(Při spojení se shodným atributem je nespisovnost
ještě zřetelnější (koncovka -ma se pak opakuje).
Výzkum


Tyto tvary slov jsou důkazem toho, že obecná
čeština stírá rodové rozdíly, což vede ke
zjednodušení morfologického procesu a cizím
příslušníkům vyhovuje.
Porovnej např. český překlad frazému
НЕТИ • В НЕТЯХ (НЕТЕХ) БЫТЬ. Устар.
Отсутствовать, находиться неизвестно где
být za horama, za sedmi (sedmero) horama a sedm i
(sedmero) vodama (oproti spis. horami a vodami);
Výzkum


Obecněčeské odsouvání koncového -l
v příčestí minulém sloves:
ОБРИ • ПОГИБОША АКИ ОБРИ (ОБРЫ,
ОБРЕ). Устар. книжн. o ком-л., чем-л.
погибшем, исчезнувшем без следа do jisté
míry odpovídá český ekvivalent
zmizel, jako by se do země propad (místo
spis. tvaru propadl).
Výzkum





Pronikání obecné češtiny (vedle tzv.poloútvarů
národního jazyka jako je profesní mluva, slang a
argot) do spisovného jazyka se projevuje zvláště
v oblasti morfologie a morfonologie, ovšem ovlivňuje
i lexikologii.
dělat co pro srandu (švandu) králíkům
dělat si / udělat si z koho, čeho legraci (srandu,
šprťouchlata)
dostat bajli
nemá ani halíř (ani vindru)
F. ČERMÁK










Frazeografia słowiańska (sborník příspěvků k výročí prof. H.
A. Lilicze. Opole, 2001
F. ČERMÁK: Propoziční frazémy a idiomy v češtině
Zlatý voči!
Kdyby blbost kvetla, budeš samý poupě;
Já mám hlad. – Tak ho hlaď a říkej mu malej!( s. 96)
To mi může být ukradený! (s. 97)
Hlava nebo vorel?
To je vod tebe sice hezký, ale ….
A je po ftákách;
To dá fušku. (s. 99) X Vzduch je čistý; zatmělo se mu před
očima; (s. 98)
Závěr




Otázkou je, zda cizinec učící se česky vystačí pouze s jednou
variantou a zda se bez druhé obejde.
Za optimální lze podle našeho názoru samozřejmě považovat
znalost obou variant.
Někteří učitelé i jazykovědci považují za zcela „kacířské“ učit
cizince běžně mluvenému jazyku a podporují pouze výuku
spisovné češtině.
Na druhé straně je třeba si uvědomit, že většina cizinců má
zájem ovládnout především jazyk neoficiální komunikace, tedy
běžnou mluvu. Dle našeho názoru je zapotřebí pečlivě zvážit,
kdy, jak a zda vůbec u cizince s výukou obou variant začít, aby
např. již tak komplikovaná česká morfologie neuvedla žáka či
studenta do „jazykového zmatku“, jenž by ho přivedl
k nesystémovému míšení obou variant, jak dokazují mnohé
výzkumy.
CZ.1.07/1.2.00/08.0104

Trojjazyčný frazeokulturologický slovník