Transcript statistika rodinných účtů ru
VYUŽITÍ DAT STATISTIKY RODINNÝCH ÚČTŮ A VÝSLEDKY MODULU SILC O ŽIVOTNÍ POHODĚ
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD | Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 | czso.cz
STATISTIKA RODINNÝCH ÚČTŮ
RU 2
ZJIŠŤOVÁNÍ ÚDAJŮ VE STATISTICE RU
■ dlouhodobá historie – již od roku 1956 ■ předmětem zjišťování jsou příjmy, vydání a spotřeba všech členů vybraných domácností, údaje o složení domácnosti, vybavení bytu a další ekonomické charakteristiky domácností ■ je prováděno v ČR na souboru 3 tis. domácností (do roku 2010 dalších 400 domácností s minimálním příjmy) ■ domácnosti jsou vybrané záměrným kvótním výběrem ■ vybraná domácnost denně zapisuje veškeré peněžní i naturální příjmy a výdaje za všechny členy domácnosti do „Deníku zpravodajské domácnosti“ ■ od roku 2006 domácnosti vedou podrobné zápisy vydání za potraviny a nealkoholické nápoje pouze dva měsíce v roce, v ostatních měsících sdělují jen celkovou sumu těchto vydání ■ domácnostem se za řádně vyplněné a úplné záznamy vyplácí peněžitá odměna ■ metodika statistiky RU prochází harmonizací se statistikou zemí EU
3
METODICKÉ POZNÁMKY KE STATISTICE RU
■ šetření je prováděno u relativně malého souboru domácností vybraných záměrným kvótním výběrem, což do jisté míry omezuje možnost zobecnění údajů na celou populaci ■ data jsou publikována pouze za ČR a regiony soudržnosti NUTS2 ■ statistika RU je v podstatě jediným zdrojem informací o vydáních domácností ve vazbě na jejich příjmy ■ čistý peněžní příjem je však jedním z výběrových znaků, jeho vývoj je vlastně dopředu stanoven ■ z výsledků statistiky RU lze vyhodnocovat změny ve výši a struktuře příjmů v rámci zpravodajského souboru a ve vztahu k výdajům domácností ■ není však korektní vyvozovat odtud závěry o vývoji příjmů domácností v celé republice ■ z těchto důvodů by údaje o příjmech, které statistika RU poskytuje, měly být chápány pouze jako doplňková informace a neměly by být využívány pro hlubší analýzy
4
VYUŽITÍ DAT STATISTIKY RU
■ realizace sociální politiky státu ■ sociální a ekonomický výzkum ■ umožňuje odhadovat dopady sociálně-ekonomických opatření opatření na strukturu spotřeby jednotlivých typů domácností (deregulace cen, změny v daních - DPH, změny životního minima) ■ interní využití v Českém statistickém úřadě ■ vytvoření spotřebního koše při periodických revizích indexu spotřebitelských cen ■ pomocný zdroj k sestavení účtu za sektor domácností ve statistice národních účtů ■ mezinárodní srovnávání
5
SPOTŘEBNÍ KOŠ, MÍRA INFLACE
■ obecně inflace znamená všeobecný růst cenové hladiny v čase ■ měří se pomocí indexů spotřebitelských cen (pouze za ČR, ne kraje) ■ cenové indexy poměřují úroveň cen vybraného koše reprezentativních výrobků a služeb (několik set) ve dvou srovnávaných obdobích, přičemž váha (resp. význam), která je jednotlivým cenovým reprezentantům ve spotřebním koši přisouzena, odpovídá podílu daného druhu spotřeby, který zastupují, na celkové spotřebě domácností
6
MÍRA INFLACE
Mírou inflace je procentní přírůstek indexů spotřebitelských cen.
Využití: ■ pro účely valorizace mezd, důchodů a sociálních příjmů ■ v souvislosti s nájemními či jinými smlouvami, v nichž je zakotvena revize původně dohodnutého finančního plnění v závislosti na vývoji inflace Nejčastěji jsou používány míry inflace: ■ vyjádřená přírůstkem
průměrného ročního
indexu spotřebitelských cen ■ vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen
ke stejnému měsíci předchozího roku
■ vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen
k předchozímu měsíci
■ vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen
k základnímu období
(rok 2005=100) 12
10,7
10 8 6 4 2 0
Roční míra inflace (v %) 6,3 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 2,5 2,8 1,0 1,5 1,9 3,3 1,4 7
MÍRA INFLACE
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen
4,0 3,0 2,0 1,0 1,6 1,7 1,7 1,8 1,8 1,9 1,9 1,9 1,8 1,9 1,9 1,9 2,1 2,2 2,4 2,6 2,7 2,8 2,9 3,1 3,2 3,3 3,3 3,3 3,2 3,0 2,8 2,7 2,5 2,3 2,2 2,0 1,8 1,6 1,5
1,4
1,3 1,1 1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,5 0,5 0,0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X 2011 2012 2013 2014
Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku
4 3,5 3,7 3,8 3,5 3,2 3,5 3,1 3,3 3,4 3,4 3 2 1 0 1,7 1,8 1,7 1,6 2,0 1,8 1,7 1,7 1,8 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X 2011 2,3 2,5 2,4 2012 2,7 2,4 1,9 1,7 1,7 1,7 1,3 1,6 1,4 1,3 1,0 0,9 1,1 1,4 0,2 0,2 0,2 0,1 0,4 0,0 0,5 0,6 0,7 0,7 2013 2014
8
PUBLIKOVÁNÍ DAT STATISTIKY RU - INTERNET
■ tematická skupina Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností
www.czso.cz
■ ■ ■ ■ 160018-14 Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů – domácnosti podle postavení a věku osoby v čele, podle velikosti obce, příjmová pásma (tištěná i elektronická publikace s
ročními výsledky
) 160019-14 Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů –
doplňující třídění
členění domácností podle různých hledisek (počet pracujících členů, počet vyživovaných dětí, typ rodiny, počet členů, věk osoby v čele, vzdělání; již ne domácnosti s dětmi a minimálními příjmy) 160020-14 Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů
(čtvrtletní výsledky)
3011-05
Retrospektivní
údaje statistiky rodinných účtů za období 1989 – 2003
9
Statistika rodinných účtů – RU vývoj základních ukazatelů a územní srovnání
10
■ čistá peněžní vydání na osobu za rok 2013 činila v ČR 133 tis. Kč, z toho 121 tis. Kč tvořila spotřební vydání (v grafech) a 12 tis. Kč nespotřební vydání (pořízení a rekonstrukce domu či bytu, peněžní transfery osobám mimo domácnost, daň z nemovitosti apod.)
Spotřební vydání na osobu podle účelu použití v ČR v roce 2000 a 2013
Potraviny, nealk. nápoje Bydlení, voda, energie, paliva Doprava Vzdělávání Alkoholické nápoje, tabák Bytové vybav., zařízení, opravy Pošty a telekomunikace Stravování a ubytování Odívání a obuv Zdraví Rekreace a kultura Ostatní zboží a služby 2013 20,2 22,2 11,0 9,3 2000 23,2 18,4 10,6 10,8 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% podíl na spotřebních vydáních v % 70% 80% 90% ■ ve struktuře spotřebních vydání roste zejména podíl výdajů na bydlení; ve sledovaném období mírně vzrostlo též zastoupení výdajů na zdraví, dopravu a telekomunikace ■ podíl výdajů na potraviny, odívání a obuv vykazuje dlouhodobě klesající tendenci
11
100%
Spotřební vydání na osobu na potraviny a bydlení v ČR
16 14 12 10 8 6 4 2 30 28 26 24 22 20 18 0
16,9
potraviny a nealkoholické nápoje
13,5
2000 2001 2002 2003 2004 bydlení, voda, energie, paliva 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
26,8 24,4
2012 2013 ■ výdaje na potraviny (vč. nealkoholických nápojů) a bydlení tvořila v roce 2013 v ČR 42 % všech spotřebních vydání ■ v absolutním vyjádření výdaje na potraviny i bydlení rostou, dlouhodobě rychleji však rostou průměrné výdaje na bydlení (od roku 2000 se téměř zdvojnásobily) ■ od roku 2009 jsou tak výdaje na bydlení v průměru trvale vyšší než výdaje na potraviny
12
Peněžní vydání podle postavení osoby v čele domácnosti a skupin spotřebních vydání v ČR v roce 2013
Domácnosti celkem z toho domácnosti celkem zaměstnanců s nižším vzděláním s vyšším vzděláním samostatně činných nezaměst naných důchodců bez EA členů
Průměry na osobu v Kč za rok:
SPOTŘEBNÍ VYDÁNÍ (CZ-COICOP) 1 Potraviny a nealkoholické nápoje 2 Alkoholické nápoje, tabák 3 Odívání a obuv 4 Bydlení, voda, energie, paliva 5 Bytové vybavení, zařízení domácnosti; opravy 6 Zdraví 7 Doprava 8 Pošty a telekomunikace 9 Rekreace a kultura 10 Vzdělávání 11 Stravování a ubytování 12 Ostatní zboží a služby
120 827 100,0 123 028 110 261 133 871
z celku v %
119 031 24 448 3 386 5 720 26 847 6 649 3 168 13 240 5 209 11 225 670 6 225 14 040
20,2 2,8 4,7 22,2 5,5 2,6 11,0 4,3 9,3 0,6 5,2 11,6 18,9 2,6 5,3 20,2 5,7 2,1 12,5 4,3 9,4 0,7 5,9 12,4 20,9 3,2 4,7 21,1 5,5 2,0 12,1 4,6 8,3 0,6 5,0 12,1 17,5 2,2 5,7 19,6 5,8 2,2 12,8 4,2 10,2 0,8 6,5 12,6 19,4 2,7 5,6 20,0 5,4 2,0 10,8 4,6 10,6 0,8 5,9 12,3
85 020 122 709
22,4 3,2 3,6 29,3 3,8 1,8 10,2 5,2 7,2 0,4 3,9 9,0 24,3 3,1 2,9 28,9 5,3 4,4 6,9 3,9 8,0 0,1 2,9 9,2 ■ rozdílná struktura spotřebních vydání je patrná v závislosti na ekonomickém postavení i vzdělanosti osoby v čele domácnosti ■ zatímco v domácnostech důchodců, resp. nezaměstnaných jsou nadprůměrně zastoupeny nutné výdaje (potraviny, bydlení), v domácnostech zaměstnanců i samostatně činných nacházíme oproti ostatním skupinám domácností vyšší podíl výdajů např. na odívání a obuv, rekreaci či stravování a ubytování
13
30 25 20 15 10 5 0 60 55 50 45 40 35
Spotřební vydání na osobu na potraviny a bydlení podle počtu vyživovaných dětí v domácnosti v ČR v roce 2013
výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje podíl výdajů na potraviny výdaje na bydlení, vodu, energii a paliva podíl výdajů na bydlení domácnosti celkem bez dětí s 1 dítětem se 2 dětmi se 3 a více dětmi ■ rozdíly ve struktuře spotřebních vydání jsou patrné i v závislosti na počtu vyživovaných dětí v domácnosti ■ s rostoucím počtem dětí v domácnosti průměrné spotřební výdaje na osobu klesají; zároveň se rychleji zvyšuje podíl vydání na potraviny a nealkoholické nápoje (v rodinách se 2 a více dětmi je vyšší než podíl výdajů na bydlení)
14
30 25 20 15 10 5 0
Spotřební vydání na osobu podle účelu použití v roce 2013
Potraviny, nealk. nápoje Alkoholické nápoje, tabák Odívání a obuv Bydlení, voda, energie, paliva Bytové vybav., zařízení, opravy Zdraví Doprava Pošty a telekomunikace Rekreace a kultura Vzdělávání Stravování a ubytování Ostatní zboží a služby ČR Severovýchod Praha 0 2 4 6 8 10 12 14 16 podíl na spotřebních vydáních v % 18 20 22 24 26 ■ region soudržnosti Severovýchod (LBK, HKK, PAK) se vyznačuje: ■ podprůměrnými příjmy vč. podprůměrného zastoupení příjmů z podnikání ■ podprůměrným zastoupením vydání v kategorii bydlení, voda, energie, paliva ■ mírně nadprůměrným zastoupením vydání na potraviny, alkohol a tabák či stravování a ubytování
15
Statistika rodinných účtů – RU mezinárodní srovnání
■ šetření statistiky RU (anglicky HBS) se provádějí na základě tzv. „doporučení“ nikoliv dle povinného Nařízení ■ není plná metodická harmonizace (různě velké vzorky, způsoby a frekvence zjišťování) ■ vliv odlišných daňových (sazby DPH apod.) i sociálně zdravotních systémů
16
■ v EU v čase roste podíl výdajů na potraviny, bydlení i zdraví; naopak klesá zastoupení výdajů na odívání a obuv či rekreaci ■ ve srovnání s průměrem EU je v České republice nadprůměrné zastoupení výdajů na alkoholické nápoje a tabák, potraviny a nealkoholické nápoje a bydlení; naopak podíl výdajů na dopravu, odívání a obuv či zdraví je podprůměrný
Výdaje na konečnou spotřebu domácností podle účelu spotřeby v ČR a EU 27 v běžných cenách
Potraviny, nealk. nápoje Bydlení, voda, energie, paliva Doprava Vzdělávání Alkoholické nápoje, tabák a narkotika Bytové vybav., zařízení, opravy Pošty a telekomunikace Stravování a ubytování Odívání a obuv Zdraví Rekreace a kultura Ostatní zboží a služby 2012 ČR 15,5 26,3 9,4 9,1 2012 EU 27 13,0 24,2 13,0 8,7 2005 EU 27 0% 12,6 21,7 13,6 9,3 10% 20% 30% 40% 50% 60% podíl na celkových výdajích v % Zdroj: Eurostat 70% 80% 90% 100%
17
Rumunsko Polsko Estonsko Lotyšsko Bulharsko Slovensko Maďarsko Portugalsko Řecko Malta Slovinsko Itálie Česká republika Španělsko Belgie Francie Kypr Finsko Švédsko Nizozemsko Německo Dánsko Rakousko Irsko Spojené království Lucembursko
Výdaje na konečnou spotřebu domácností podle účelu spotřeby v zemích EU 27 (bez Litvy) v roce 2010 Potraviny, nealk oholické nápoje Alkoholické nápoje, tabák Bydlení, voda, energie, paliva
Česká republika Estonsko Lucembursko Lotyšsko Maďarsko Bulharsko Polsko Irsko Slovinsko Finsko Rumunsko Slovensko Řecko Kypr Belgie Švédsko Dánsko Spojené království Rakousko Portugalsko Nizozemsko Německo Francie Malta Španělsko Itálie Dánsko Česká republika Švédsko Finsko Francie Slovensko Lotyšsko Spojené království Německo Lucembursko Polsko Nizozemsko Belgie Rumunsko Maďarsko Řecko Irsko Itálie Rakousko Estonsko Španělsko Slovinsko Kypr Bulharsko Portugalsko Malta 0 5 10 15 20 25 30 podíl na celkových výdajích v % 0 5 10 15 20 25 30 podíl na celkových výdajích v % Zdroj: Eurostat 0 5 10 15 20 25 30 podíl na celkových výdajích v %
18
AD HOC MODUL ŠETŘENÍ SILC
ŽIVOTNÍ POHODA ČESKÝCH OBYVATEL
19
METODICKÝ ÚVOD
■ ad hoc modul na téma životní pohoda byl součástí šetření Životní podmínky v roce 2013; týkal se osob ve věku 16+ ■ do dotazníku bylo zařazeno celkem 10 otázek, které se týkaly celkové spokojenosti se životem a jeho různými oblastmi, smysluplnosti života, pocitů a nálad v posledních čtyřech týdnech, osobních vztahů, důvěry v lidi i různé instituce a očekávání do budoucna ■ v angličtině se používá termín well-being (nejčastěji se překládá jako osobní pohoda, pocit životní pohody, životního blaha, blahobyt apod., případně se nepřekládá) ■ výsledky byly zveřejněny 10. 10. 2014 na internetové adrese ČSÚ:
http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/p/160027-14 20
HODNOCENÍ CELKOVÉ SPOKOJENOSTI SE ŽIVOTEM
■ respondenti odpovídali na stupnici od 0 do 10 (0 = zcela nespokojen, 10 = zcela spokojen) ■ každá desátá osoba uvedla horší známku než 5, která je na uvedené stupnici hodnocení středovou hodnotou (ani spokojen, ani nespokojen) ■ nejčastěji uváděnou hodnotou byla 8, kterou uvedla téměř čtvrtina osob, další pětina osob hodnotila spokojenost se svým životem ještě lepšími známkami, a to 9 a 10 ■ lidé v České republice jsou tedy relativně spokojeni se svým životem ■ hodnocení se podle pohlaví příliš nelišilo (6,9 u mužů a 7,0 u žen)
Podíly osob podle známky, kterou hodnotily spokojenost se svým životem v ČR v roce 2013
25 20 15 10 5 muži ženy ■ průměrná známka dotazovaných ve věku 16 až 24 let dosahovala 7,7; poté klesala až do věku 55–59 let, kdy dosáhla svého minima (6,4) ■ u osob 60letých a starších v průměru činila 6,6 ■ z hlediska ekonomické aktivity byli nejméně spokojeni nezaměstnaní (5,4), následovali důchodci (6,4) ■ nejvíce spokojeni byli studenti (8,0) 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
21
REGIONÁLNÍ ROZDÍLY VE SPOKOJENOSTI SE ŽIVOTEM
■ nejspokojenější lidé žijí v Praze, Královéhradeckém a Plzeňském kraji ■ nejméně spokojeni byli obyvatelé Pardubického kraje s průměrným hodnocením na úrovni 6,4 ■ druhou nejnižší spokojenost vyjádřili respondenti v Ústeckém a Olomouckém kraji
Průměrná známka spokojenosti se životem v krajích v ČR v roce 2013 22
SPOKOJENOST S VYBRANÝMI OBLASTMI ŽIVOTA
■ nejmenší spokojenost pociťují lidé v ČR se svou finanční situací (známka 6,0) ■ menší spokojenost je patrná také u volného času, resp. množství času ■ nejvyšší míra spokojenosti panuje s osobními vztahy (8,1) ■ vyšší spokojenost projevili obyvatelé také se svým bydlením (7,7) ■ míra spokojenosti mezi muži a ženami se v zásadě nelišila; ženy byly mírně spokojenější se svými osobními vztahy, muži naopak se svou finanční situací a se zaměstnáním
Průměrné hodnocení vybraných oblastí života dle pohlaví v ČR v roce 2013
celkem ženy muži 6,0 finanční situací 7,5 prostředím 8,1 osobními vztahy volným časem 6,7 dojížďkou do zaměstnání 7,5 7,3 zaměstnáním 7,7 bydlením 6,9 celková spokojenost 0 5 Průměrné hodnocení 10
23
SPOKOJENOST S BYDLENÍM
■ míra spokojenosti s bydlením úzce souvisí s právní formou užívání bytu ■ nejvyšší spokojenost vyjádřily osoby žijící ve vlastním domě ■ průměrná hodnota spokojenosti vlastníků nemovitostí, ve kterých žili, činila 8,0 ■ naopak nejméně spokojeni se svým bydlením byly osoby žijící v pronájmu, jejich průměrná známka byla na úrovni 6,5
s Podíly osob podle známky, kterou hodnotily spokojenost bydlením podle právní formy užívání bytu v ČR v roce 2013
30 25 vlastnictví pronájem ostatní 20 15 10 5 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
24
POCITY ŠTĚSTÍ, SMUTKU…….
■ respondenti uváděli, jak často zmíněné pocity měli v průběhu předchozích čtyř týdnů ■ z negativních převažovaly pocity nervozity, naopak nejméně často respondenti cítili skepsi a smutek ■ nervozitu alespoň někdy pocítila více než polovina dotázaných ■ naopak klid, pohodu a štěstí pociťovala stále nebo často zhruba polovina dotázaných; (tyto pocity v posledních 4 týdnech nikdy nepocítila asi desetina respondentů)
Podíly osob podle toho, jak často měly v posledních 4 týdnech vybrané pocity v ČR v roce 2013
stále často občas málokdy nikdy nedokážu posoudit špatná nálada 8,9 31,4 37,9 18,1 skepse 7,4 25,7 39,8 23,1 30,8 10,7 nervozita 14,6 38,8 pohoda 5,6 štěstí 6,5 0% 45,1 37,4 20% 40% 35,7 11,1 40,6 60% 80% 10,6 100%
25
DŮVĚRA A OSOBNÍ VZTAHY
DŮVĚRA V LIDI
■ průměrná známka důvěry v lidi činila 5,3 (pětkou důvěru v lidi hodnotilo nejvíce respondentů, a to 29,0 %) ■ ženy se mírně častěji než muži domnívaly, že se dá lidem důvěřovat (5,4 oproti 5,2) ■ průměrné hodnocení důvěry v lidi s věkem postupně klesalo, minima (5,0) dosáhlo ve věku 55 až 64 let, a poté opět mírně vzrostlo
DŮVĚRA V POLICII ČR, VE STÁTNÍ SYSTÉM ČR A V PRÁVNÍ SYSTÉM ČR
■ nejvyšší míru důvěry projevili respondenti v Policii ČR, jejíž průměrná známka dosáhla hodnoty 4,9 ■ průměrné hodnocení právního a státního systému ČR bylo na podobné úrovni, a to 3,7 bodů, resp. 3,6
MOŽNOST SVĚŘIT SE A POŽÁDAT PŘÁTELE, PŘÍBUZNÉ ČI ZNÁMÉ O POMOC
■ téměř 95 % osob, které na dané otázky odpovídalo, odpovědělo kladně ■ z hlediska pohlaví odpovídaly mírně častěji kladně ženy než muži ; s rostoucím věkem se podíl kladných odpovědí mírně snižoval, nikoli však dramaticky ■ nejvyšší rozdíly byly patrné z hlediska vzdělání, kde platila přímá úměra ■ téměř desetina nezaměstnaných osob se domnívá, že nemá nikoho, komu by se mohla svěřit se svými osobními záležitostmi, resp. nemůže požádat blízké o pomoc
26
BEZPEČNOST V OKOLÍ BYDLIŠTĚ PO SETMĚNÍ
■ pocit úplného bezpečí mělo více než 20 % dotázaných; stejný podíl osob uvedl, že se po setmění v okolí svého bydliště necítí příliš bezpečně a necelých 5 procent dotázaných si nepřipadá bezpečně vůbec ■ nejbezpečněji se cítí obyvatelé menších obcí, s rostoucí velikostí obce pocit bezpečnosti obyvatel klesá; lidé žijící v rodinných domech se v okolí svého bydliště cítí bezpečněji než respondenti žijící v bytových domech
Podíl respondentů, kteří se v okolí svého bydliště necítí po setmění bezpečně v regionech ČR v roce 2013
■ z územního hlediska byl nejvyšší podíl obyvatel, kteří se v okolí svého bydliště cítí nepříliš bezpečně, případně vůbec ne bezpečně, v regionu Moravskoslezsko, a to více než třetina (33,6 %) a necelá třetina v regionu Severozápad (32,3 %) ■ nejnižší podíl obyvatel, kteří se cítí nepříliš bezpečně a vůbec ne bezpečně, byl v regionech Jihovýchod (15,8 %) a Severovýchod (16,7 %) respondenti, kteří vybrali jednu z odpovědí „nepříliš bezpečně“ nebo „vůbec ne bezpečně“
27
VYHLÍDKY DO BUDOUCNA
■ ■ ■ ■ ■ dotazován byl předpokládaný vývoj celkové životní situace v následujících 12 měsících 13 % obyvatel nedokáže posoudit, z ostatních pětina osob věří ve zlepšení, 60 % neočekává změnu, pětina očekává zhoršení z hlediska pohlaví byli mírně optimističtější muži než ženy; téměř čtvrtina mužů věří ve zlepšení, zatímco mezi ženami je to pouze pětina téměř polovina osob do věku 25 let se domnívala, že se jejich situace zlepší a jen necelá desetina očekávala zhoršení; u této skupiny byla nejvyšší míra odpovědí „nedokážu posoudit“ pouze 4 % osob starších 60 let věřila, že se jejich celková životní situace v následujícím roce zlepší, naopak téměř třetina z nich se domnívala, že se situace zhorší
Podíly osob podle předpokládaného budoucího vývoje jejich celkové životní situace v následujících 12 měsících v ČR v roce 2013
■ v kategoriích podle ekonomické aktivity byli nejoptimističtější studenti ■ rozporuplně odpovídali nezaměstnaní s relativně vysokým zastoupením optimistů i pesimistů 100% 80% 60% 40% 16,0 58,1 zlepší se 23,8 36,5 nezmění se 6,3 50,1 zhorší se 32,6 62,8 16,0 48,6 20% 0% 39,7 43,6 35,4 25,9 pracující nezaměstnaní žáci, učni, studenti 4,6 důchodci v domácnosti a ostatní ek. neaktivní
28
KONTAKTY
Kontaktní osoba Ředitel KS ČSÚ v Pardubicích
Ing. Petr Matoušek
Oddělení informačních služeb
Ing. Hedvika Fialová Ing. Martina Myšková RNDr. Petr Dědič Dana Bílková
Telefon
466 743 426
466 743 480
466 743 418 466 743 421 461 541 129 466 743 433
www.pardubice.czso.cz
Úřední hodiny: PO, ST: 8-17 hod. , v ostatní pracovní dny po předchozí domluvě
Kontakt pro objednávky publikací a dalších služeb ČSÚ
29