2 - Ministerstvo zdravotnictví

Transcript 2 - Ministerstvo zdravotnictví

VÝSTUPY PROJEKTU

„PRACOVNÍCI VE ZDRAVOTNICTVÍ A ŘÍDÍCÍ PRACOVNÍCI VE ZDRAVOTNICTVÍ – RESORTNÍ ANALÝZA POTŘEB PRACOVNÍKŮ JEDNOTLIVÝCH PROFESÍ A OBORŮ S VÝHLEDEM DO ROKU 2015“

Praha, 31. 5. 2008

REALIZACE „RESORTNÍ ANALÝZY“

Zpracovatel pro MZ ČR: INSTITUT SOCIÁLNÍHO ROZVOJE, o.p.s.

Floriánské náměstí 103 272 01 Kladno TERMÍN ZAHÁJENÍ PROJEKTU 1. prosince 2007 Termín ukončení I. fáze Termín ukončení II. Fáze Termín ukončení III. Fáze Akceptace TERMÍN UKONČENÍ PROJEKTU 21. ledna 2008 28. února 2008 31. května 2008 10. června 2008 18. června 2008

REALIZAČNÍ TÝM

Vedoucí projektu: Koordinátor projektu: Odborní garanti za oblast: trhu práce a sociální péče analytiky a statistiky lékařské problematiky včetně jeho vzdělávání nelékařských oborů včetně jeho vzdělávání Konzultanti za oblast: trhu práce, statistik preagraduálního vzdělávání Oponentské posouzení: Doc. Ing. Ladislav Průša, CSc.

Ing. Zdeňka Güttlová Doc. Ing. Ladislav Průša, CSc.

Ing. Jakub Fischer, Ph.D.

MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D.

Doc. MUDr. Miroslava Kyasová, Ph.D.

Mgr. Jaromíra Kotíková RNDr. František Barták PhDr. Jitka Němcová, Ph.D.

Mgr. Dana Jurásková, Ph.D. , MBA Doc. Ing. Lucie Kozlová, Ph.D.

POLUPRACUJÍCÍ SUBJEKTY

 Profesní organizace Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, Česká asociace sester, Odborový svaz zdravotnictví, Česká lékařská komora,Česká stomatologická komora, Česká lékárnická komora, Sdružení praktických lékařů, Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy, Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje  Zdroje dat Ústav zdravotnických informací a statistik ČR, Český statistický úřad, Centrum mezistátních úhrad, Ústav pro informace ve vzdělávání, Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů

H

ARMONOGRAM PROJEKTU

FÁZE 1 • Vypracování analýzy lidských zdrojů v resortu – všech profesí a managementu zdravotnických zařízení všech úrovní • Zpracování dílčích analýz FÁZE 2 • Prognóza vývoje rezortu zdravotnictví a jeho oborů z hlediska požadavků na profese a kvalifikace v globálním i národním kontextu FÁZE 3 • Doporučení pro řešení očekávaného nesouladu mezi nabídkou a poptávkou po profesích a kvalifikacích • Doporučení pro zpracování projektů podporovaných ze strukturálních fondů EU

METODIKA ZPRACOVÁNÍ RESORTNÍ ANALÝZY

Metodické postupy a řešení Výzkumné techniky

Demografická analýza Zpracování SWOT analýz Analýza zaměřená na pracovníky ve zdravotnictví, řídící pracovníky ve zdravotnictví a rezortní analýzu zdravotnictví .

Dílčí analýzy a rozbory relevantních statistických dat Sekundární analýzy strategických dokumentů Analýza zaměřená na vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví a řídících pracovníků ve zdravotnictví

Zpracování zdrojových dat

• Rešerše již zpracovaných a dostupných analýz

Survey

• dotazníkové šetření s rozhodujícími subjekty v rezortu zdravotnictví

Expertní hloubkové rozhovory

• řízené rozhovory s vybranými zástupci jednotlivých medicínských oborů a se zástupci relevantních subjektů působících v rezortu

Oponentské posudky

• Pro ověření správnosti interpretace zpracovaných dat jsou využívána oponentská stanoviska odborníků

S

TRUKTURA A METODICKÉ POSTUPY PROJEKTU  Demografická analýza  Analýzy zaměřené na faktory ovlivňující poptávku po pracovnících ve zdravotnictví  Analýza rezortu, jeho vazeb, struktury a faktorů, které jej ovlivňují  Analýza rozvoje medicínských oborů  Analýzy zaměřené na faktory ovlivňující nabídku pracovníků ve zdravotnictví  Analýza lidských zdrojů, zaměstnanosti, nezaměstnanosti a migrace zdravotnických pracovníků  Analýza systému odborného vzdělávání

S

TRUKTURA A METODICKÉ POSTUPY PROJEKTU    Souhrnná SWOT analýza:    SWOT analýza rezortu SWOT analýza lidských zdrojů SWOT analýza systému odborného vzdělávání Sekundární analýzy Hypotézy  Hypotéza o vývoji poptávky po zdravotních službách a po pracovnících ve zdravotnictví  Hypotéza o trendech a změnách v rezortu   Prognózy   Prognóza důsledků budoucího vývoje resortu ovlivňující poptávku po lidských zdrojích ve zdravotnictví Prognóza vývoje resortu a jeho medicínských oborů Doporučení

HRNUTÍ PROJEKTU

DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA

Charakteristiky stárnutí obyvatelstva v projekci ČR do roku 2050, v % 2002* 2010 index závislosti

60+ / 15-59 65+ / 15-65 28,9 19,7 35,7 21,9

index ekonomického zatížení

(0-14)+(60+) / 15-59 (0-14)+(65+) / 15-64 52,7 41,8 57,1 41,1 60+ / 0-14 121,5

index stáří

65+ /0-14 89,2 Poznámka: * reálné údaje Zdroj dat: ČSÚ – Projekce obyvatelstva ČR do roku 2050, střední varianta 166,9 114,1

2015

41,1 26,6 63,8 46,9 181,3 130,7

2020

44,2 30,8 67,1 51,5 193,1 148,3

2030

50,8 35,4 72,6 54,9 233,4 181,1

2050

79,1 55,7 104,5 77,8 311,2 252,0

DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA

Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2050 ukázala, že:

o celkový počet obyvatel se pravděpodobně mírně sníží; o     relativně nízká porodnost bude hlavním faktorem snížení početního stavu obyvatel a přispěje k jeho významnému populačnímu stárnutí;

obyvatelstvo České republiky výrazně zestárne. Podíl osob ve věku nad 65 let by se mohl v roce 2050 přiblížit k jedné třetině, což by znamenalo zdvojnásobení současného podílu; nejrychleji bude přibývat osob v nejvyšším věku – počet obyvatel starších 85 let by se měl do roku 2050 zpětinásobit;

počty dětí a mládeže se budou i v následujících letech měnit v závislosti na početnosti jednotlivých generací procházejících danými věky; výrazně přibude osob s nárokem na starobní důchod, posun věkové hranice pro odchod do důchodu tento vzestup jen dočasně ztlumí. První vlna výrazného nárůstu počtu těchto osob nastane již kolem roku 2007 přechodem silných poválečných ročníků do tohoto věku.

S

OUVISLOSTI ÚROVNĚ VZDĚLÁNÍ

I.

 Souvislost střední délky života a úrovně vzdělání:  Věková a vzdělanostní struktura populace ČR k 30.6.2001 (Zdroj: Fischer, Mazouch 2007)

S

OUVISLOSTI ÚROVNĚ VZDĚLÁNÍ

II.

 Souvislost střední délky života a úrovně vzdělání:  Závislost střední délky života na dosažené úrovni vzdělání (zdroj: Fischer, Mazouch 2007)

Vzdělání Základní Středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou Vysokoškolské Celkem e 30

35,2 43,8 47,6 50,9 43,2

Muži e 50 e 65 e 30 Ženy e 50 e 65

18,6 10,3 47,9 29,2 16,5 25,7 14,9 48,6 29,7 17,4 28,8 16,8 52,2 32,9 19,7 31,8 18,7 53,5 34,1 20,2 25,0 13,9 49,1 30,0 17,1

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A VÝDAJE NA ZDRAVOTNÍ PÉČI

 Výdaje na zdravotní péči výrazně rostou podle věku, což je nepříznivé s ohledem na předpokládané stárnutí populace (viz graf za rok 2004 ze Zdravotních účtů ČR, údaje v Kč; zdroj Langhamrová, Fiala, 2007)

50 000 45 000 muži ženy 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 14

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI

 Pracovní neschopnost je do značné míry ovlivněna administrativními opatřeními (restrikce od roku 2004), rostoucí délka PN souvisí se změnou struktury případů; rok 2005 – chřipková epidemie. Zdroj: Klesla 2007

VÝVOJ ZDRAVOTNÍCH UKAZATELŮ

 Nárůst incidence novotvarů  Pokles incidence TBC a dalších infekčních onemocnění (nicméně s hrozbou růstu s ohledem na růst četnosti věkové skupiny „oldest-old“  Nárůst diabetu i četnosti léčení jinak než pouze dietou  Pokles počtu nemocí z povolání  Zastavení růstu počtu dětí s vrozenou vadou  Růst počtu dialýz i dialyzačních lůžek  Vysoká výskyt nadváhy/obezity a konzumace alkoholických a tabákových výrobků

KONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

o Výdaje 7 % HDP na zdravotnictví odpovídají ekonomické vyspělosti ČR o Výdaje na zdravotnictví souvisejí se střední délkou života o Velmi nízký podíl soukromých výdajů na zdravotnictví v ČR (pouze 11,3 %, druhý nejnižší v OECD za Lucemburskem) Podíl veřejných výdajů na zdravotnictví na celkových výdajích na zdravotnictví v roce 2005 Zdroj: OECD (2007) 100 90 80 30 20 10 0 70 60 50 40

S

YSTÉM ZDRAVOTNÍ PÉČE

Porovnání vybraných regionálních ukazatelů nemocniční péče v ČR (2006) Zdroj: ÚZIS (2007c), Fischer Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj ČR celkem lůžek na zařízení

398 226 366 335 342 273 330 335 273 469 366 400 287 409

336 lékařů na lůžko

0,36 0,22 0,24 0,27 0,18 0,20 0,23 0,26 0,22 0,22 0,28 0,29 0,21 0,25

0,26 ZPBD na lékaře

3,046 3,514 3,589 3,315 3,857 3,842 3,694 3,595 3,582 3,750 3,440 3,323 3,713 3,548

3,443 ZPBD na lůžko

1,09 0,78 0,84 0,90 0,69 0,77 0,86 0,92 0,79 0,81 0,96 0,95 0,78 0,88

0,89 18

S

YSTÉM ZDRAVOTNÍ PÉČE Nemocnice • Celkem bylo v roce 2006 evidováno v ČR 191 nemocnic • Lůžek v nemocnicích bylo 64 174 (téměř 57 % z celkového počtu 112 659 disponibilních lůžek). • Z regionálního hlediska se počet nemocničních zařízení v jednotlivých krajích pohybuje od 5 (Karlovarský kraj) až po 26 (hl. m. Praha), počet lékařů od 307 (KV) po 3710 (Praha). V Praze též působí téměř pětina všech nemocničních lékařů a odborného zdravotnického personálu. Ambulantní zařízení • 23 881 samostatných ambulantních zařízení • Regionální disparity v zásadě pouze mezi Prahou a StČ (dojížďka do škol a zaměstnání) • Souvislost s počtem lékařů (nabídka péče generuje poptávku po ní) Lékárny a léčiva • Regionálně nevyrovnané rozložení lékáren • Rychlý růst spotřeby léčiv, za posledních 11 let o 60 % (naturálně) • Růst počtu lékáren ještě rychlejší (za stejné období o 90 %) • Vysoké výdaje na léky v porovnání se zeměmi OECD

L

IDSKÉ ZDROJE VE ZDRAVOTNICTVÍ

P

RACOVNÍCI VE ZDRAVOTNICTVÍ

  K 31. 12. 2006 pracovalo v České republice 36 595 lékařů a 6 933 zubních lékařů. Počet pracovníků ve zdravotnictví byl koncem roku 2006 celkem 241 229 osob.

Lékaři tvoří 19 % z celkového počtu pracovníků ve zdravotnictví, zubní lékaři 2,88 %. Počet pracovníků ve zdravotnictví u nás zhruba odpovídá průměru v EU. Je však zřejmý nedostatek všeobecných sester a relativní nadbytek lékařů, hlavně ve velkých městech, ale regionálně nevyrovnaný. Na 10 000 obyvatel České republiky připadalo 35,4 lékařů, 6,5 zubních lékařů a 80,4 všeobecných sester a porodních asistentek.

P

RACOVNÍCI VE ZDRAVOTNICTVÍ

Vývoj počtu lékařů a zubních lékařů 1995 - 2006 Věková struktura lékařů a zubních lékařů k 31. 12. 2006 38 000 36 000 34 000 32 000 30 000 28 000 26 000 1995 1997 1999 2001 2003 2005 Lékaři 7 000 6 800 6 600 6 400 6 200 6 000 5 800 1995 1997 1999 2001 2003 2005 Zubní lékaři 22

L

IDSKÉ ZDROJE

-

LÉKAŘI

Vývoj evidenčního počtu lékařů

rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 celkem

31 706 32 348 32 855 33 801 34 648 35 090 36 595

muži

14 968 15 226 15 458 16 047 16 466 16 629 17 403 Zdroj: ÚZIS (sestaveno podle Registru lékařů, zubních lékařů a farmaceutů (RLZF)

ženy

16 738 17 122 17 397 17 754 18 182 18 461 19 192 Od roku 2000 se celkový počet lékařů zvyšuje průměrným tempem 2,4 % ročně. Průměrný věk lékařů v evidenčním počtu a lékařů zaměstnavatelů v roce 2005 činil 46,1 roku - mužů 46,4 roku a žen 45,8 let. Podíl lékařů ve věku 60 let a více představoval mezi muži 15,43 % a mezi ženami 14,41 % (oproti 15,1 % a 11,7 % v roce 2003).

L

IDSKÉ ZDROJE

-

LÉKAŘI

Evidenční počet lékařů v letech 2003 - 2006 podle pohlaví a věku (aktivních)

Zdroj: ÚZIS Věková skupina Celkem Rok Pohl.

-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70 + 1 646 2 125 1 858 1 956 2 449 2 357 1 364 873 605 2003 2004 2005 m ž c m ž c m ž c 2 042 3 688 1 658 2 065 3 723 1 642 2 157 3 799 1 979 4 104 2 100 1 888 3 988 2 027 1 729 3 756 2 030 3 888 1 902 2 215 4 117 1 978 2 346 4 324 2 184 4 140 1 886 2 080 3 966 1 817 2 024 3 841 3 086 5 535 2 427 2 994 5 421 2 313 2 801 5 114 2 464 4 821 2 607 2 721 5 328 2 715 2 925 5 640 1 996 3 360 1 461 2 010 3 471 1 679 2 090 3 769 1 197 2 070 1 007 1 399 2 406 1 005 1 480 2 485 469 1 074 553 466 1 019 576 541 1 117 814 16 047 307 17 754 1 121 33 801 865 16 466 344 18 182 1 209 34 648 877 16 629 368 18 461 1 245 35 090 2006 m ž c 1 616 2 249 3 865 1 952 1 612 3 564 2 202 2 484 4 686 1 840 2 097 3 937 2 281 2 707 4 988 2 853 3 111 5 964 1 973 2 167 4 140 1 112 1 686 2 798 667 651 1 318 907 428 17 403

19 192 1 335 36 595

L

IDSKÉ ZDROJE

-

LÉKAŘI

Podíly lékařů starších 60 let

Specializační obor praktické lékařství pro dospělé praktické lékařství pro děti a dorost vnitřní lékařství pediatrie Σ počet lékařů ve specializačním oboru 5229 2175 3722 1014 Zdroj: ÚZIS Počet lékařů nad 60 let muži ženy celkem 520 49 254 29 633 337 174 59 1153 386 428 88 22,05% 17,72% 11,50% 8,60% Ze statistik Zdravotnické ročenky České republiky pro rok 2006 lze zjistit obory s nejvyšším podílem 60letých a starších. Evidovaných lékařů starších 60 let bylo 14,9 %, což činí celkem 5451 lékařů.

L

IDSKÉ ZDROJE

–

ZUBNÍ LÉKAŘI

Vývoj evidenčního počtu zubních lékařů

rok celkem muži 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Zdroj: ÚZIS, Registr lékařů 6 454 6 505 6 510 6 568 6 756 6 829 6 933 2 094 2 116 2 142 2 173 2 264 2 299 2 348

ženy

4 360 4 389 4 368 4 395 4 492 4 530 4 585 Počet zubních lékařů činil koncem roku 2006 celkem 7007, z toho přechodně neaktivních bylo 74. V oboru zubní lékařství působilo 99 % „aktivních“zubních lékařů. U zubních lékařů je feminizace vyšší, než je tomu u lékařů. Zubní lékařky dlouhodobě představují 2/3 z celkového počtu zubních lékařů. Stejně tak je vyšší, v porovnání s lékaři, průměrný věk. Průměrný věk zubních lékařů (v evidenčním počtu a lékařů zaměstnavatelů) v roce 2005 dosáhl hodnoty 48,6 let pro muže a 48,8 let pro ženy. Zubní lékaři nad 60 let představovali 14,8 % aktivních zubních lékařů, což je 1026 zubních lékařů (v roce 2004 podíl činil 12 %).

Nejpočetnější věkovou skupinou v roce 2006 byla skupina 50 – 54letých, podíl zubních lékařů v tomto věku činil 30,16 % z jejich celkového počtu.

L

IDSKÉ ZDROJE

-

FARMACEUTI

   Celkový počet farmaceutů evidovaných k 31. 12. 2006 činil 6 261, z toho téměř 7 % farmaceutů bylo přechodně neaktivních. Ženy se na celkovém počtu farmaceutů podílely 81 %. Průměrný věk farmaceutů v evidenčním počtu a farmaceutů zaměstnavatelů byl 41,3 let (muži 41,7 let a ženy 41,2 let). Z „aktivních“ farmaceutů působilo 97 %, obdobně jako v předchozích letech, v oboru veřejné lékárenství (dříve lékárenství). Na 10 000 obyvatel připadlo v České republice 5,43 farmaceuta, přičemž největší podíl byl sledován v hl. městě Praha (7,34), dále pak V Královéhradeckém kraji (7,26) a v kraji Jihomoravském (6,33). Evidenční počet představoval 5 583,32 osob (přepočtený stav).

L

IDSKÉ ZDROJE

– C

IZINCI LÉKAŘI

Cizinci; lékaři působící v ČR

Zdroj: SSZ, MPSV Lékaři a zubní lékaři ze SR

30. 9. 2003 Zdroj: SSZ, MPSV

906 Lékaři a zubní lékaři cizinci ostatní 140 Lékaři a zubní lékaři cizinci celkem 1046 Meziroční přírůstky všech lékařů cizinců celkem

30. 4. 2004

968 129 1097 268

30. 9. 2004 30. 4. 2005 30. 9. 2005 30. 4. 2006 30. 9. 2006 30. 4. 2007 30. 9. 2007

995 1033 1202 1288 1409 1479 1605 111 155 187 236 205 234 244 1106 1188 1389 1524 1614 1713 1849 60 91 283 336 225 189 235 Z dat o cizincích lékařích, je patrné, že stavy lékařů cizinců mírně rostou. Převážně se jedná o lékaře ze Slovenské republiky. Cizinci spolu s absolventy našich lékařských fakult tak převyšují úbytky lékařů z důvodu věku, změny zaměstnání a odchodu do zahraničí.

L

IDSKÉ ZDROJE

-

NELÉKAŘI

Evidenční počet zdravotnických pracovníků nelékařů s odbornou způsobilostí

odbornost

všeobecné sestry a porodní asistentky

všeobecná sestra porodní asistentka

ostatní

absolutně

81 798,10

77 955,90 3 842,20

22 587,8

v %

78,4 21,6

74,7 3,7

celkem zaregistrovaní

100 103 22 129

rozdíl

94 560 16 604,1 5 543 1 700,8 -427,8 ergoterapeut radiologický asistent zdravotní laborant zdravotně sociální pracovník 356,9 3 126,20 7 309,8 346,2 0,3 3 7 0,3 517 3 211 7 541 367 160,1 84,8 231,2 20,8 optometrista ortoptista asistent ochrany veřejného zdraví ortotik-protetik nutriční terapeut 54,6 53,2 162,7 49,3 605,9 0,1 0,1 0,2 0 0,6 481 103 1 090 13 928 426,4 49,8 927,3 -36,3 322,1 Zdroj: Zdravotnická ročenka ČR 2006 Zdroj: NCO NZO, 2006

L

IDSKÉ ZDROJE

-

NELÉKAŘI

Evidenční počet zdravotnických pracovníků nelékařů s odbornou způsobilostí

odbornost

zubní technik dentální hygienista zdravotní záchranář farmaceutický asistent biomedicínský technik radiologický technik

absolutně

4129,1 165,9 1409,8 4717,4 79,6 21,3

v %

4 0,2 1,4 4,5 0,1 0

celkem zaregistrovaní

3130 106 787 3850 4 1

rozdíl

-999,1 -59,9 -622,8 -867,4 -44,6 -20,3

ZPBD CELKEM 104 386 100 122 232

Zdroj: Zdravotnická ročenka ČR 2006 Zdroj: NCO NCO 2006 Rozdíl mezi vydaným počtem osvědčení pro výkon zdravotnického povolání bez odborného dohledu v oboru všeobecná sestra a aktivně zaměstnanými mohou činit: - ženy na mateřské a rodičovské dovolené - ženy pracující v jiných povoláních - ženy ve starobním důchodu

L

IDSKÉ ZDROJE

-

NELÉKAŘI

Evidenční počet zdravotnických pracovníků nelékařů

Zdravotničtí pracovníci nelékaři

S odbornou způsobilostí (ZPBD)

absolutně

22 587,80 z toho všeobecné sestry a porodní asistentky (SPBD) S odbornou a specializovanou způsobilostí (ZPSZ) Způsobilých k výkonu zdravotnického povolání pod odborným dohledem (ZPOD) Počet jiných odborných pracovníků (JOP)

Celkem

81 798,10 9 339,0 26 393,3

144 185

4 012,6 Zdroj: Zdravotnická ročenka ČR 2006 Evidenční počet zaměstnanců - zdravotnických pracovníků nelékařů s odbornou způsobilostí představoval v roce 2006 více jak 44 % všech pracovníků ve zdravotnictví a 55 % odborných pracovníků ve zdravotnictví. Největší podíl připadal na všeobecné sestry – ty tvořily ¾ tohoto evidenčního počtu. Zdravotničtí pracovníci nelékaři s odbornou a specializovanou způsobilostí svým evidenčním počtem představují 4 % všech zaměstnanců ve zdravotnictví.

Podíl těchto pracovníků na 10 000 obyvatel dosáhl hodnoty 9,08. Nejvyšší podíl byl sledován v Praze (15,41) a kraji Karlovarském (12,92), naopak nejmenší v krajích Středočeském (6,12) a Vysočina (6,0).

ZAMĚSTNANOST, NEZAMĚSTNANOST ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ

Ve státních zdravotnických zařízeních, kde zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví a ostatní centrální orgány, koncem roku 2006 pracovalo 27 % pracovníků ve zdravotnictví, v nestátních zdravotnických zařízeních, jejichž zřizovatelem je kraj, obec a město, fyzická osoba, církev, jiná právnická osoba, 73 % pracovníků. Podíl odborných pracovníků ve zdravotnictví se na úhrnném počtu všech pracovníků dlouhodobě pohybuje okolo 80 %. Nejpočetnější skupinu představovali zdravotničtí pracovníci způsobilí k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu po získání odborné způsobilosti, a to 54 % . Relace počtu všeobecných sester a porodních asistentek na1 lékaře, vč. zubního lékaře, dosáhla v roce 2006 hodnoty 1,92.

Srovnání šesti nejžádanějších nelékařských specialistů požadované nelékařské specializace – rok 2007/2008

Všeobecná sestra Porodní asistentka Fyzioterapeut Zdroj: Dotazníková šetření „Resortní analýzy“ 2008 Radiologický asistent Zdravotnický laborant Farmaceutický asistent

ZAMĚSTNANOST, NEZAMĚSTNANOST ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ

Srovnání pěti nejžádanějších lékařských specialistů

požadované lékařské specializace v období 2004/2005 požadované lékařské specializace v období 2005/2006 1. vnitřní lékařství (interna) 1. vnitřní lékařství (interna) 2. chirurgie 3. ARO 2. stomatologie 3. oftalmologie 4. gynekologie a porodnictví 4. pediatrie 5. pediatrie 5. chirurgie Zdroj: Vavrečková. J a kol. Riziko odlivu lékařů a odborníků IT/ICT z České republiky do zahraničí, VÚPSV 2007 Přehled volných pracovních míst ve zdravotnictví lze získat ze statistiky MPSV.

Např. k 30. září 2007 bylo na úřadech práce evidováno 202 nezaměstnaných lékařů (včetně stomatologů) a současně evidováno 542 volných pracovních míst.

Je ale třeba vycházet ze skutečnosti, že role úřadů práce při zprostředkování zaměstnání lékařům je minimální.

Úřady práce zpravidla nemají zpětnou vazbu na zdravotnická zařízení, která si většinu pracovních míst obsazují na základě vlastních aktivit.

ROZVOJ MEDICÍNSKÝCH OBORŮ V ČR

Využité zdroje

      Koncepce lékařských oborů z let 1999-2002 Poznatky z dotazníkových šetření 2008 Domácí i zahraniční trendy v lékařských oborech Informace IPVZ Aktuální zajištění oborů podle ÚZIS Platné právní normy zákon č. 95/2004 Sb.

Rozvoj lékařských oborů je ovlivněn

    zdravotním významem a potřebností oboru v dané geografické oblasti, medicínským výzkumem a objevy v dané oblasti, společenskou atraktivitou oboru, personální kapacitou/lidskými zdroji  Omezená kapacita LF     Nižší počty absolventů LF Finančně i organizačně nezajištěná specializační příprava Vysoký věkový průměr lékařů Odměňování lékařů a jejich společenské ocenění

KONCEPCE MEDICÍNSKÝCH OBORŮ

Koncepce medicínských oborů

 Koncepce jednotlivých oborů byly vytvořeny příslušnými odbornými společnostmi a schváleny Vědeckou radou MZ.

Při jejich analýze je zřejmé, že byly zpracovávány jako s izolované malým dokumenty důrazem na mezioborovou provázanost.

Koncepce oborů pocházejí z let 1999 až 2002 a v řadě ohledů již nejsou aktuální.

Koncepce 2000-2002

  Obecně lze konstatovat, že v otázce řízení oborů se autoři koncepcí shodli na potřebě hierarchické struktury, zahrnující institut hlavního odborníka a funkci krajských odborníků, jako konzultantů v regionech.

Je potřeba tyto koncepce obnovit a nově přizpůsobit současné době

KONCEPCE NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH MEDICÍNSKÝCH OBORŮ

Vnitřní lékařství Obor praktické lékařství pro dospělé Radiologie a zobrazovací metod Stomatologie Chirurgie Diabetologie Pediatrie. Praktické dětské lékařství Dermatovenerologie Endokrinologie Psychiatrie Anesteziologie a resuscitace Urgentní medicína Alergologie a imunologie Otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Gynekologie a porodnictví Neurologie Medicínské obory v České republice drží krok s evropským vývojem a existují podmínky k poskytování péče vysoké kvality.

M

EDICÍNSKÉ OBORY

- H

LAVNÍ ZJIŠTĚNÍ

 Počet k lékařů zabezpečení v České funkce republice systému oborů specializačního vzdělávání.

je přiměřený zdravotní péče.

V posledních 3 letech klesá počet lékařů zařazených do  V tomto rámci existují disproporce, které v některých oborech znamenají aktuální nebo hrozící nedostatek lékařů. Tyto disproporce mají identifikovatelné příčiny a existují mechanizmy, jak je ovlivnit.

 K problematickým oborům patří ty, u kterých působí nepříznivé faktory: nepříznivý demografický vývoj, očekávaný rozvoj oboru, významná stávající či očekávaná migrace lékařů, nízká atraktivita oboru, očekávaná změna zdravotního stavu populace.

 Buď působí silně jeden faktor, nebo se různé faktory kombinují a působí synergicky.

M

EDICÍNSKÉ OBORY

- H

LAVNÍ ZJIŠTĚNÍ

 Počet absolventů fakult (700-800) převyšuje počet lékařů, odcházejících do důchodu (400-500)

Zájem o obory podle vykonaných atestací 2000-2007

  Vyšší : anesteziologie a resuscitace, diabetologie, endokrinologie, gastroenterologie, chirurgie, kardiologie, klinická onkologie, neurologie, psychiatrie, revmatologie, TBC a respirační nemoci, urgentní medicína a vnitřní lékařství.

Nižší: dětské lékařství, dorostové lékařství, hematologie a transfuzní služba, ortopedie, infekční lékařství, posudkové lékařství, pracovní lékařství, praktické lékařství pro dospělé, sexuologie, tělovýchovné lékařství, úrazová chirurgie a urologie.

M

EDICÍNSKÉ OBORY

- N

EJŽÁDANĚJŠÍ LÉKAŘI V NEMOCNICÍCH

 

patologičtí anatomové



lékaři radiologové, lékaři oboru zobrazovacích metod oboru nukleární medicína,



intenzivisté, anesteziologové, neonatologové



Poptávaní jsou i gynekologové, geriatři, internisté, neurologové, lékaři TBC a plicních chorob a psychiatři.

ROZVOJ MEDICÍNSKÝCH OBORŮ VERSUS SPECIALIZAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Specializační vzdělávání ve smyslu zák. č 95/2004 Sb.

  Zákon stanovil 83 oborů SV lékařů, 2 obory SV zubních lékařů, 6 oborů SV farmaceutů Zákon přinesl:  Jednostupňovou specializační přípravu a její prodloužení min. na 5 let  Povinnost absolvování specializač. přípravy na akreditovaných pracovištích

Dopady zákona do specializačního vzdělávání

 Prodloužení a nová pravidla specializační přípravy se projevily v některých oborech podstatným snížením počtu lékařů, přistupujících k atestační zkoušce a tím vstupujícím s plnou kvalifikací do příslušného oboru. Vysoký počet oborů specializačního vzdělávání a promítnutí jejich specifiky do postgraduální přípravy ztěžuje přechod z jednoho oboru do druhého a komplikuje případnou rekvalifikaci obecně.

ROZVOJ MEDICÍNSKÝCH OBORŮ VERSUS SPECIALIZAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Návrhy řešení - novelizace předpisu Návrhy řešení – z dotazníkových šetření

    Zjednodušení a zprůchodnění specializační přípravy – vytvoření rámce pro organizační a finanční zabezpečení Možnost akreditovat pouze část specializační přípravy na akreditovaných pracovištích Struktura vzdělávacích programů Důsledné dodržování principů společných kmenů    Kmeny ve specializační přípravě: chirurgické a nechirurgické, z důvodu větší flexibility přípravy a možnosti rekvalifikace Více praktické výuky na lékařských školách Více zapojit studenty do práce ve fakultních nemocnicích Prostředí/nastavení systému v ČR  vysoký počet kontaktů pacient/lékař    nízké kompetence primární péče nízké kompetence středního zdravotního personálu abusus specializované péče

S

YSTÉM ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

Vzdělávacími institucemi pro přípravu zdravotnických pracovníků jsou:

 na úrovni ISCED 5A lékařské fakulty,   na úrovni ISCED 5B vyšší odborné školy zdravotnické, na úrovni ISCED 3A a 2C střední zdravotnické školy.

Počty žáků a studentů ve školním roce 2006/2007 (zdroj ÚIV)

SŠ - denní studium

 Ve skupině oborů 53 Zdravotnictví (ISCED 3A) studovalo v 65 středních školách celkem 16 693 žáků v denním studiu

SŠ - ostatní formy studia

 V ostatních formách vzdělání (dálková, večerní, distanční) se v 31 školách připravovalo celkem 1667 žáků

VOŠ

 Skupina 53 Zdravotnictví je zastoupena i na úrovni ISCED 5B – ve vyšších odborných školách. Ve školním roce 2006/2007 studovalo ve 30 školách celkem 4 379 studentů

VŠ

(zdroj ÚZIS)  Ve školním roce 2006/2007 celkem studovalo 18 175 studentů, na lékařských fakultách 13 215 studentů, z toho 1241 studentů v oboru zubní lékařství. Na farmaceutických fakultách studovalo 2049 studentů, na vysokých zdravotnických školách 2911 studentů.

S

YSTÉM ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

Celkový počet studujících a absolventů na vysokých školách k 31.10.2006

Lékařské fakulty (bez zubařů) Studující k 31. 10. celkem Studující k 31. 10. poprvé zapsaní Absolventi celkem

bakalářské studium navazující magisterské studium magisterské studium doktorské studium

Lékařské fakulty - obor zubní lékařství

2529 443 6846 2156 776 0 1276 0 565 147 749 157 magisterské studium doktorské studium

Vysoké zdravotnické školy a fakulty

bakalářské studium navazující magisterské studium magisterské studium doktorské studium Zdroj: ÚZIS, 2006 1204 37 2232 296 272 111 236 0 916 0 39 0 108 3 483 111 123 4

S

YSTÉM ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

Celkový počet studujících a absolventů na vysokých školách k 31.10.2006

Studující k 31. 10. celkem Studující k 31. 10. poprvé zapsaní Absolventi celkem Farmaceutické fakulty

bakalářské studium navazující magisterské studium 243 30 74 0 37 0 magisterské studium doktorské studium Zdroj: ÚZIS, 2006 1604 172 313 0 287 22 Ve školním roce 2006/2007 celkem ukončilo 2796 absolventů, na lékařských fakultách 1618 absolventů, z toho 111 absolventů v oboru zubní lékařství. Na farmaceutických fakultách ukončilo studium 346 absolventů, na vysokých zdravotnických školách 721 absolventů.

PREGRADUÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ LÉKAŘŮ ABSOLVENTI LÉKAŘSKÝCH FAKULT

  Na 7 lékařských fakultách studovalo k 31. 10. 2006 celkem 13 215 studentů, z nichž ženy představují 38 %. Nejrozšířenějším typem studia na těchto fakultách je magisterské studium, které zahrnuje všeobecné lékařství a zubní lékařství. Podíl tohoto typu studia se v posledních letech mírně snižuje, v roce 2006 činil 48 %. Přijatých do prvního ročníku v oboru všeobecného lékařství bylo 1206 posluchačů a v oboru zubního lékařství 236 posluchačů. V roce 2005 ukončilo studium 831 všeobecných lékařů a 114 zubních lékařů, v roce 2004 ukončilo studium 841 všeobecných lékařů a 119 zubních lékařů.

VÝVOJ ABSOLVENTŮ – LÉKAŘI A ZUBNÍ LÉKAŘI

Počty absolventů - lékařů a stomatologů - od roku 1970 do roku 2006

Rok Všeobecné lékařství Zubní lékařství Rok Všeobecné lékařství Zubní lékařství Rok Všeobecné lékařství Zubní lékařství 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 Zdroj: ÚZIS 860 988 937 978 1 097 1 150 1 199 940 1 125 1 335 1 458 1 309 176 201 216 269 322 342 425 561 569 471 440 352 1982 1983 1985 1984 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1 289 1 267 1 405 1 320 925 1 008 998 930 1 119 1 170 1 211 1 369 308 186 101 116 143 93 122 119 118 85 136 145 1995 1996 1997 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 1 391 1 224 1 172 874 807 762 716 874 841 831 749 132 69 125 103 105 83 118 116 119 114 108

P

OSTGRADUÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ LÉKAŘŮ

Počet zařazených a atestovaných lékařů do postgraduálního vzdělávání – rok 2006 Specializační obor zařazeno atestace Specializační obor zařazeno atestace

1. alergologie a klinická imunologie 2. anesteziologie a resuscitace 3. angiologie 4. audiologie a foniatrie 5. cévní chirurgie 24 106 30 1 18 23 11 15 31 4 10 3 13. dětská nefrologie 14. dětská neurologie 15. dětská onkologie a hematologie 16. dětská otorinolaryngologie 17. dětská pneumologie 18. dětská radiologie 18 7 6 3 7 6 10 3 3 1 0 5 6. dermatovenerologie 7. dětská a dorostová psychiatrie 8. dětská dermatovenerologie 9. dětská gastroenterologie a hepatologie 10. dětská gynekologie 11. dětská chirurgie 12. dětská kardiologie 12 1 17 5 9 2 4 1 0 5 6 1 19. dětská revmatologie 20. dětská urologie 21. dětské lékařství 22. diabetologie 23. dorostové lékařství 24. endokrinologie 3 1 92 34 0 19 0 0 7 13 0 19

P

OSTGRADUÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ LÉKAŘŮ

Počet zařazených a atestovaných lékařů do postgraduálního vzdělávání – rok 2006 Specializační obor zařazeno atestace Specializační obor zařazeno atestace

25. epidemiologie 26. gastroenterologie 27. geriatrie 28. gerontopsychiatrie 9 29 27 9 3 11 8 2 22 37. chirurgie 38. infekční lékařství 39. intenzívní medicína 40. intervenční radiologie 41. kardiochirurgie 79 18 31 54 5 21 7 0 42 4 29. gynekologie a porodnictví 30. hematologie a transfúzní lékařství 31. hrudní chirurgie 79 49 1 32. hygiena a 7 epidemiologie 33. hygiena dětí a dorostu 1 34. hygiena obecná a komunální 35. hygiena výživy 1 0 36. hyperbarická medicína a oxygenoterapie 6 14 2 5 1 0 0 1 42. kardiologie 43. klinická biochemie 44. klinická farmakologie 45. klinická onkologie 46. korektivní dermatologie 47. lékařská genetika 48. lékařská mikrobiologie 82 8 0 32 3 10 10 32 2 1 14 5 5 2

P

OSTGRADUÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ LÉKAŘŮ

Počet zařazených a atestovaných lékařů do postgraduálního vzdělávání – rok 2006 Specializační obor zařazeno atestace Specializační obor zařazeno atestace

49. maxilofaciální chirurgie 50. návykové nemoci 51. nefrologie 0 4 18 1 2 10 61. patologická anatomie 62. plastická chirurgie 63. popáleninová medicína 17 9 6 9 2 10 52. neonatologie 53. neurochirurgie 54. neurologie 55. neuroradiologie 56. nukleární medicína 15 14 63 28 6 12 13 12 14 5 64. posudkové lékařství 65. pracovní lékařství 66. praktické lékařství pro děti a dorost 67. praktické lékařství pro dospělé 23 14 11 101 45 24 2 6 8 8 57. oftalmologie 58. ortopedie 39 31 2 8 68. psychiatrie 69. radiační onkologie 70. radiologie a zobrazovací metody 18 53 0 3 59. otorinolaryngologie 60. paliativní medicína a léčba bolestí 23 46 6 20 71. rehabilitační a fyzikální medicína 72. reprodukční medicína 58 2 39 0

P

OSTGRADUÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ LÉKAŘŮ

Počet zařazených a atestovaných lékařů do postgraduálního vzdělávání – rok 2006 Specializační obor zařazeno atestace

73. revmatologie 74. rodinné lékařství 75. sexuologie 76. soudní lékařství 77. tělovýchovné lékařství 78. tuberkulóza a respirační nemoci 79. úrazová chirurgie (traumatologie) 80. urgentní medicína 81. urologie 82. veřejné zdravotnictví 83. vnitřní lékařství Zdroj: IPVZ 6 6 2 1 3 25 35 31 17 13 185 28 0 9 64 10 1 5 4 0 17 24

P

REAGRADUÁLNÍ PŘÍPRAVA NELÉKAŘŮ

- VŠ

Kombinovaná forma OBOR

Všeobecná sestra Porodní asistentka Fyzioterapeut Ergoterapeut Radiologický asistent Zdravotní laborant Zdravotnický záchranář Optometrista Asistent ochrany veřejného zdraví Nutriční terapeut Zdravotní vědy*) Ošetřovatelství*) Ošetřovatelství - pedagogika ve zdravotnictví *) *) studijní obory akreditované v rámci studijního programu Specializace ve zdravotnictví před účinností zákona č. 96/2004 Sb.. studující byly sestry z praxe Zdroj: MŠMT

Presenční forma

11 6 10 3 5 5 4 3 2 2 1 4 1 7 1 2 1 1 -

POČET VYŠŠÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ŠKOL PODLE OBORŮ

Obor

Diplomovaná všeobecná sestra Diplomovaný zdravotní laborant Diplomovaný zdravotnický záchranář Optometrista Diplomovaný nutriční terapeut Diplomovaný zubní technik Diplomovaný farmaceutický asistent Zdravotně sociální pracovník Diplomovaná dentální hygienistka Zdroj: MŠMT

Počet VZŠ

25 7 10 3 6 8 9 3 3

P OSTGRADUÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NELÉKAŘŮ

Počet zařazených a čekajících nelékařů na zahájení teoretického studia rok 2006 Odborná způsobilost Specializační obor

Studium celkem zahájilo Čeká na zahájení teoretické části studia

Celkem všech zařazených

Všeobecná sestra Ošetřovatelská péče v pediatrii 247 204 451 Asistent ochrany veřejného zdraví Epidemiologie Asistent ochrany veřejného zdraví Hygiena dětí a dorostu Všeobecná sestra Zdravotní laborant Arip Hematologická a transfuzní služba Zdravotní laborant Histologie Klinická biochemie Zdravotní laborant Zdravotní laborant Zdravotní laborant Toxikologie Všeobecná sestra Všeobecná sestra Cytodiagnostika Ošetřovatelská péče o pacienty ve vybraných klinických oborech Ošetřovatelská péče v transfuzní službě 187 17 1 1272 97 46 114 5 4 644 10 17 1 1819 97 46 114 5 4 831 10

P OSTGRADUÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NELÉKAŘŮ

Počet zařazených a čekajících nelékařů na zahájení teoretického studia rok 2006 Odborná způsobilost Specializační obor

Studium celkem zahájilo počet zař., ček. na zahájení teoretického studia

Počet studujících

Všeobecná sestra Všeobecná sestra Všeobecná sestra Všeobecná sestra Všeobecná sestra Všeobecná sestra Organizace a řízení zdravotnictví Porodní asistentka Porodní asistentka Periop. péče Ošetřovatelská péče o duševní zdraví Komunitní ošetřovatelská péče Audiologie Práce sestry na nukleární medicíně Práce sestry v pracovním lékařství Organizace a řízení zdravotnictví Ošetřovatelská péče v gynekologicko intenzivní péči Komunitní péče v porodní asistenci 167 157 154 245 5 6 4 81 21 2 308 154 245 5 6 4 248 21 2

Zdravotní laborant Zdravotní laborant Lékařská genetika Lékařská imunologie 14 15 6 15 20

P OSTGRADUÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NELÉKAŘŮ

Počet zařazených a čekajících nelékařů na zahájení teoretického studia rok 2006 Odborná způsobilost Specializační obor

Studium celkem zahájilo počet zař., ček. na zahájení teoretického studia

Počet studujících

Zdravotní laborant Zdravotní laborant Zubní technik Zubní technik Ergoterapeut Ergoterapeut Ergoterapeut Ergoterapeut Ergoterapeut Lékařská mikrobiologie Vyšší metody v ochraně veřejného zdraví Ortodoncie Fixní a sním.náhrady Ergoterapie v pediatrii Ergoterapie v geriatrii Ergoterapie v psychiatrii Ergoterapie v neurologii Ergoterapie v traumatologii, ortopedii, revmatologii 32 26 23 1 4 55 7 2 2 8 3 55 1 4 81 7 2 2 8 3 Nutriční terapeut Nutriční terapeut Komunitní nutr.iční péče Výživa v těžkých stavech 9 15 9 15

P

OSTGRADUÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NELÉKAŘŮ

Počet zařazených a čekajících nelékařů na zahájení teoretického studia rok 2006 Odborná způsobilost Specializační obor

Studium celkem zahájilo počet zař., ček. na zahájení teoretického studia Zdroj: Data zpracovány NCONZO

Počet studujících

Farmaceutický asistent Farmaceutický asistent Farmaceutický asistent Fyzioterapeut Fyzioterapeut Asistent ochrany veřejného zdraví Asistent ochrany veřejného zdraví Léčivé rostliny Příprava nár. lékových forem Zdravotnické prostředky Aplikovaná fyzioterapie Fyz. v neonat. a pediatrii Hygiena obec. a komun.

Hygienická práce 15 5 14 1529 1 2 1 15 5 14 1529 1 2 1

C

ELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Úskalí CŽV

• Mnoho poskytovatelů CŽV nabízející vzdělávací programy různého zaměření • nekoordinovano st, nesystematično st, nepravidelnost, nízká efektivita a nedostatečná zpětná vazba získaných poznatků.

Závěry

zavést evidenci o různých formách celoživotního vzdělávání podpora celoživotního vzdělávání lékařů a nelékařů vytvořit účinný systém kvalitního, systematického a pravidelného vzdělávání povinného ze zákona a zabezpečující zvýšení a prohloubení odborných kompetencí lékařů a dalších zdravotníků vzdělávání založené na aktivním přístupu účastníků formou distančního vzdělávání multimediální technologie, e learning

S

YSTÉM ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

Závěry nelékařské obory

V nejbližší době je třeba na základě kvalitních vyšších odborných škol

zřídit veřejné neuniversitní vysoké

školy a systematicky pracovat na podstatném zvyšování jejich kvality tak, aby dosáhly srovnatelné zahraniční úrovně a mohly se stát významnými regionálními centry rozvoje terciárního vzdělávání.

Závěry lékařské obory

potřeba změny v počtu oborů specializačního vzdělávání lékařů podpora specializačního vzdělávání lékařů podpora specializačního vzdělávání nelékařů podpora celoživotního vzdělávání lékařů a nelékařů podpora vzdělávání v řízení zdravotnictví a managementu zdravotnických zařízení podpora vzdělávání v ICT a cizích jazycích

V

ZDĚLÁNÍ ŘÍDÍCÍCH PRACOVNÍKŮ VE ZDRAVOTNICTVÍ

Kategorie řídících pracovníků ve zdravotnictví Vrcholový management – “top management

•Na úroveň vrcholového managementu lze řadit náměstky a ředitele odborů na Ministerstvu zdravotnictví, vedoucí Odborů sociálních věcí a zdravotnictví na úrovni kraje, ředitele a jejich náměstky ve vedení zdravotnických zařízení (nemocnic, odborných léčebných ústavů, zvláštních zdravotnických zařízení), ředitele a náměstky krajských hygienických stanic a zdravotních ústavů a vedení územních středisek záchranné služby. K top managementu lze řadit také vedoucí pracovníky zdravotních pojišťoven a jejich regionálních (ev. krajských) expozitur.

Střední management

•Střední manažeři zahrnují velmi početnou a rozmanitou skupinu pracovníků. Vedle vedoucích oddělení na ministerstvu zdravotnictví a vedoucích oddělení krajské správy, představují nejpočetnější skupinu manažerů střední linie v systému zdravotní péče pracovníci ve zdravotnických zařízeních: přednostové klinik, primáři, vrchní sestry a event.(tam, kde jsou tyto funkce zřízeny) tzv. ekonomové klinik.

Management „první linie“

•Jako linioví manažeři jsou označováni vedoucí základních organizačních struktur, za které lze ve zdravotnictví považovat především jednotlivá oddělení zdravotnických zařízení. Jsou jimi především vedoucí lékaři a staniční sestry všech druhů zdravotnických zařízení.

V

ZDĚLÁNÍ ŘÍDÍCÍCH PRACOVNÍKŮ VE ZDRAVOTNICTVÍ

Odhad počtu manažerů ve zdravotnických zařízeních Typ zdravotnického zařízení Počty manažerů/ skupina Počet zařízení Počet TOP manažerů Počet středních manažerů

Nemocnice - FN, krajské, vojenské Krajské nemocnice Oblastní Nemocnice Odborné léčebné ústavy Zvláštní zdravotnická zařízení Polikliniky Velký Střední nízký nízký minimální minimální 13 88 90 162 163 194 130 - 195 440 90 - 270 162 - 486 163 194 2600 1760 900 1620 0 0 Celkem 710 Zdroj: kvalifikovaný odhad autora; čerpáno Zdravotnická ročenka 2006, ÚZIS 1179 - 1748 6880

V

ZDĚLÁNÍ ŘÍDÍCÍCH PRACOVNÍKŮ VE ZDRAVOTNICTVÍ

Odhad celkového počtu manažerů ve zdravotnictví na území ČR Typ zdravotnického zařízení Počet TOP manažerů Počet středních manažerů

Ministerstvo zdravotnictví Krajská správa Hygienická služba Zdravotnická zařízení Záchranná a dopravní zdravotnická služba VZP Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny Celkem 35 14 42 - 70

1179 - 1748

114-128 221 63 - 97

1668 - 2313

Zdroj: kvalifikovaný odhad autora; čerpáno Zdravotnická ročenka 2006, ÚZIS 100 - 120 56 - 84 196 - 252

6880

378 – 477 618 75

8303 - 8506

 V ČR působí mezi zdravotnickými pracovníky přibližně 10 000 manažerů (cca. 2000 vrcholových manažerů a 8500 manažerů střední úrovně). Je patrné, že největší počet řídících vedoucích pracovníků působí ve zdravotnických zařízeních, zejména těch největších.

F

ORMY MANAŽERSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

   Krátkodobé nespecifické kurzy managementu Krátkodobé kurzy pro manažery (HOPE, ŠVZ…) Komplexní a systematické studium (Škola veřejného zdravotnictví, MBA, NCONZO, studium na VŠ)

široká nabídka nespecifických (nezdravotnických) krátkodobých kurzů relativně užší nabídka systematického studia pro manažery ve zdravotnictví

V

ZDĚLÁVÁNÍ ŘÍDÍCÍCH PRACOVNÍKŮ VE ZDRAVOTNICTVÍ

Závěry

• V současné době naše legislativa nestanovuje přímou povinnost studia managementu jako kvalifikačního předpokladu pro výkon řídící funkce ve zdravotnictví • V moderním řízení zdravotnických organizací se však vedoucí pracovníci nemohou spoléhat pouze na vlastní intuici a zkušenosti získané praxí a tak se studium managementu na jakékoliv úrovni (kurzy, bakalářské, magisterské, postgraduální studium) jeví jako nezbytné.

SWOT ANALÝZA - SILNÉ STRÁNKY (1)

Velmi dobrá kvalita zdravotní péče

•Řada zdravotních ukazatelů dlouhodobě vykazuje příznivý vývoj (např. u TBC došlo k poklesu výskytu na 100 000 obyvatel za posledních 35 let téměř na desetinu, výskyt salmonel se snížil za posledních 10 let snížil o více než polovinu, zastavil se nárůst počtu dětí narozených s vrozenou vadou), Novorozenecká a kojenecká úmrtnost patří v ČR v mezinárodním porovnání k nejnižším, dlouhodobě vykazují pokles.

SWOT ANALÝZA - SILNÉ STRÁNKY (2)

Dostupná síť zdravotnických zařízení, regionálně přibližně vyvážená

• V České republice je dostupná síť zdravotnických zařízení, určité regionální disproporce mezi Prahou a Středočeským krajem souvisí s vysokou mírou dojížďky do zaměstnání a za studiem ze Středočeského kraje do Prahy

Vysoký počet lékařských specialistů

• V počtu lékařských specialistů na 1 000 obyvatel zaujímá Česká republika společně s Řeckem a Maďarskem mezi státy OECD třetí nejvyšší příčku.

SWOT ANALÝZA - SILNÉ STRÁNKY (3)

Rozvoj specializované medicíny, vysoký počet specializačních oborů, možnost ranné specializace, vysoká odborná úroveň specializovaných pracovišť Povinný systém zdravotního pojištění všech osob s trvalým pobytem na území ČR Systém přípravy na zdravotnická povolání reagoval na požadavky vyvolané členstvím ČR v EU

• Systém přípravy na zdravotnická povolání zohlednil řadu požadavků nových zákonů, nabídka jednotlivých oborů přípravy a zájem o studium je dostatečný, v některých oborech zájem o studium převyšuje existující možnosti, síť škol zahrnuje i školy soukromé a církevní .

SWOT ANALÝZA - SLABÉ STRÁNKY (1)

Struktura výdajů na zdravotní péči Vysoký podíl výdajů na léky, vysoká spotřeba léků

(vysoký podíl veřejných výdajů, nízký podíl soukromých výdajů)Veřejné výdaje se podílejí na krytí celkových výdajů na zdravotní péči vysokým podílem z více než 88 %, nízké zapojení soukromých zdrojů vede k nedostatečné motivaci pacientů a k "nadužívání" zdravotní péči, vyšší zapojení soukromých zdrojů by mohlo vést ke snížení poptávky po čerpání zdravotní péče.

Spotřeba léčiv je u nás velmi vysoká, velmi významně roste při srovnání v čase, je neúměrně vysoká při srovnání se zeměmi OECD a to jak v naturálním, tak i v peněžním vyjádření. Naturální spotřeba léčiv u nás vzrostla o 60 % za posledních 11 let, měřeno objemem výdajů v paritě kupní síly činila spotřeba 449 USD PPP na obyvatele, což nás mezi zeměmi OECD řadí na druhé místo. Nárůst spotřeby léčiv byl ještě předstižen nárůstem počtu lékáren, přičemž snadná dostupnost může být kontraproduktivní, neboť podporuje poptávku po léčivech.

SWOT ANALÝZA - SLABÉ STRÁNKY (2)

Malá svoboda pojišťoven

• V posledních letech došlo k omezení volnosti pojišťoven zejména na výdajové stránce (možnost úhrady některých nadstandardních programů). V situaci, kdy je zavedeno 100 % přerozdělování pojistného, je legitimní otázkou, čím se zdravotní pojišťovny od sebe liší. Výsledkem této úvahy by mělo být uvolnění regulace pojišťoven tak, aby hrály na trhu zdravotního pojištění výraznější roli, a to jak ve vztahu k pojištěncům, tak i ve vztahu k poskytovatelům zdravotní péče.

Pojištění není v pravém slova smyslu pojištěním

• V systému zdravotního pojištění je zcela nepochybně na místě jak solidarita zdravých s nemocnými, tak i solidarita osob v produktivním věku s osobami ve věku předproduktivním a poproduktivním. Principem pojištění je ochrana proti rizikovým situacím, jejichž nastání by pro osoby přineslo nepřiměřenou újmu. Podobně by zdravotní pojištění mělo krýt rizika nastání situací vyvolávajících nepřiměřenou finanční újmu (např. léčba vážných onemocnění) a nikoli léčbu krátkodobých onemocnění (např. dýchacích cest).

SWOT ANALÝZA - SLABÉ STRÁNKY (3)

Izolovanost koncepcí jednotlivých medicínských oborů, jejich neaktuálnost, neexistence sjednocující koncepce

• Koncepce jednotlivých oborů byly vytvořeny příslušnými odbornými společnostmi a schváleny Vědeckou radou ministerstva zdravotnictví. Při jejich analýze je zřejmé, že byly zpracovávány jako izolované dokumenty s malým důrazem na mezioborovou provázanost. Koncepce oborů pocházejí z let 1999 až 2002 a v řadě ohledů již nejsou aktuální.

Nedostatek lékařů v některých specializacích a v některých regionech, nedostatek středního, nižšího a pomocného zdravotního personálu

• V řadě zdravotnických zařízeních je nedostatek specialistů v oborech geriatrie, oftalmologie, patologie a radiodiagnostiky, obtížně se v některých zdravotnických zařízeních obsazují i specialisté z oboru vnitřního lékařství, pediatrie, stomatologie a chirurgie.

SWOT ANALÝZA - SLABÉ STRÁNKY (4)

Příliš mnoho základních medicínských oborů, obtížnost přechodu mezi jednotlivými obory a při rekvalifikaci Nejednotný přístup jednotlivých krajů k rozvoji zdravotnického školství

•Jednotlivé kraje jako zřizovatelé středních škol uplatňují své kompetence různě, v dlouhodobých záměrech nedostatečně zohledňují sektor zdravotnického školství.

Není systémově zřejmá poptávka po pracovnících ve zdravotnictví

• Neexistuje ucelený systém, který by umožnil komplexně zmapovat volná pracovní místa ve zdravotnictví.

SWOT ANALÝZA - SLABÉ STRÁNKY (5)

Systém vzdělávání není dostatečně efektivní ve všech svých částech

• Systém vzdělávání je po obsahové stránce nevyhovující (na VŠ převažují encyklopedické znalosti, v oblasti PGVz je motivace k dosažení kreditů mnohem vyšší než motivace k získání nových znalostí a dovedností.

• Požadavky u některých nelékařských profesí se ukazují jako nadbytečné (např. potřeba 800 hod. kurzu pro řidiče sanitního vozu ZZS).

• Nevyhovující je proporce mezi teorií a praxí, opomíjena je příprava na komunikaci s pacientem a třetími osobami, nízké je právní povědomí o odpovědnosti vlastní a ostatních účastníků, zlepšit je třeba znalost informačních a komunikačních technologií.

• Systém postgraduálního vzdělávání není dostatečně evidován, z expertních rozhovorů vyplývá potřeba jeho zásadní změny. Je potřeba přehodnotit správnost odchodu od dvoustupňového atestačního řízení.

SWOT ANALÝZA – PŘÍLEŽITOSTI (1)

Reforma zdravotnictví – zavedení poplatků a ovlivnitelnost pacientů ekonomickými stimuly

•Příležitostí se jeví navrhovaná reforma zdravotnictví, kdy na jedné straně je zřetelně vidět fungování ekonomických stimulů, na druhé straně je vidět zřetelné nadužívání zdravotní péče tam, kde legislativně – ekonomická regulace zatím chybí (spotřeba léčiv, délka pobytu v nemocnici). Je pravděpodobné, že po zavedení uvedených opatření spotřeba zdravotní péče klesne.

Růst vzdělanosti obyvatelstva, který umožní snížit potřebu zdravotních služeb

•Střední délka života odrážející nepochybně i zdravotní stav se výrazně liší podle nejvyššího dosaženého vzdělání. S růstem vzdělanosti, který v České republice probíhá, lze očekávat i další zlepšování zdravotního stavu, neboť vzdělaní lidé o své zdraví více dbají (už proto, že s ohledem na své vyšší příjmy je pro ně zhoršení zdravotního stavu větší újmou) a další růst střední délky života.

SWOT ANALÝZA – PŘÍLEŽITOSTI (2)

Růst vzdělanosti obyvatelstva, který umožní snížit potřebu zdravotních služeb

Elektronizace zdravotnictví, rozvoj informačních a komunikačních technologií

•Elektronizace zdravotnictví by kromě snížení transakčních nákladů vedla ke snižování duplicit v poskytování zdravotní péče. Lékař by ihned věděl, jaká vyšetření a s jakým výsledkem pacient v dřívější době absolvoval, jaké léky mu byly předepsány (a jaké tedy již není třeba předepisovat) apod.

SWOT ANALÝZA – PŘÍLEŽITOSTI (3)

Omezení počtu základních medicínských oborů, jejich přizpůsobení evropským trendům Akreditační proces a nová kurikula specializační přípravy

• Nové právní předpisy umožňují VŠ i VOŠ připravovat svoje vzdělávací programy, předkládat je k akreditaci a jako akreditované je i realizovat.

Nově zavedený obor zdravotnické lyceum rozšiřuje možnosti odborné přípravy Obory středoškolského vzdělávání budou využívat školní vzdělávací programy, připravené ve školách na základě rámcových vzdělávacích programů

• Tato skutečnost umožní stanovit vzdělávací obsah podle specifických podmínek konkrétní školy.

SWOT ANALÝZA – RIZIKA (1)

Nedostatek studijních míst na oborech zubního lékařství, nepříznivá věková struktura zubních lékařů, neřešený budoucí nedostatek zubních lékařů

• Podle analýzy a prognózy struktury a počtu zubních lékařů dojde při nezměněném počtu přijímaných studentů na obory zubního lékařství k poklesu počtu aktivních zubních lékařů o třetinu, což bude znamenat nárůst počtu obyvatel na jednoho zubního lékaře o polovinu.

Stárnutí obyvatelstva, zvyšování počtu osob ve věku „oldest old“

•Předpoklad budoucího nárůstu četnosti těchto věkových skupin plyne jak z demografických projekcí, tak z prodlužování střední délky života (naděje dožití při narození vzrostla mezi roky 1989 a 2002 u mužů o 4 roky z 68,1 na 72,1 a u žen o 3,1 roku z 75,4 na 78,5 roku). •Pokud za tyto osoby bude platit pojistné stát v současné relativně nízké výši, dostane se do nerovnováhy systém zdravotní pojištění, naopak pokud by se platby za tyto tzv. státní pojištěnce zvyšovaly, dostane se do nepřiměřeného tlaku výdajová stránka státního rozpočtu.

SWOT ANALÝZA – RIZIKA (2)

Oborový lobbyismus, obtížnost mezioborového konsensu

• Jednotlivé koncepce medicínských oborů jsou izolované a navzájem neprovázané, což je jedním z faktorů, které nejvíce limitují úvahy o předpokládaných finančních nárocích dalšího rozvoje zdravotnictví v důsledku rozvoje diagnostických a terapeutických technologií, zejména přístrojového vybavení a farmakoterapie, identifikací nových původců onemocnění a odhalením nových kausalit.

Nedostatečná statistická data v sektoru vysokého školství a v nelékařských oborech

• Velká část popisu současného stavu a především formulace prognóz nemůže mít dostatečnou oporu ve statistických údajích. Dostatečně relevantní jsou data ze středního a vyššího odborného školství, v sektoru VŠ jsou k dispozici pouze agregované údaje za jednotlivé fakulty, které nejsou členěny s dostatečnou jemností podle jednotlivých oborů. • Stávající statistické informace neumožňují zpracovat objektivní prognózu dalšího vývoje počtu pracovníků v nelékařských oborech.

SWOT ANALÝZA – RIZIKA (3)

Nepřipravenost zdravotnických pracovníků na využívání moderních informačních a komunikačních technologií

Dynamický rozvoj informačních a komunikačních technologií nebude doprovázen adekvátní informační podporu, což bude výrazně limitovat možnosti využívání této techniky i rozvoj řady medicínských oborů (molekulární biologie, genetika)

SWOT ANALÝZA – RIZIKA (4)

Neexistují kritéria pro stanovení optimálního počtu lékařů a zdravotnického pracovníků, neexistence indikátorů pro hodnocení výkonnosti zdravotnických pracovníků a indikátorů pro posuzování poskytované zdravotní péče.

• Při stanovení optimálního počtu lékařů a zdravotnického pracovníků je potřeba vycházet z obecně známých metod (časový snímek, obsah a frekvence výkonů, procesní řízení) a zohlednit regionální a oborová specifika.

SEKUNDÁRNÍ ANALÝZY

legislativního prostředí z pohledu ČR a EU • Např. Návrh věcného záměru zákona o zdravotních pojišťovnách • Např. Návrh věcného záměru zákona o Úřadu pro dohled nad zdravotními pojišťovnami • Např. Návrh věcného záměru zákona o univerzitních nemocnicích a univerzitních pracovištích zveřejněných a zpracovaných projektů a materiálů • politické a koncepční dokumenty, • statistické analýzy, • výzkumné studie

H

LAVNÍ HYPOTÉZY

Hypotéza o vývoji poptávky po zdravotních službách a po pracovnících ve zdravotnictví Hypotézy o trendech a změnách v resortu

Vývoj pracovní neschopno sti Vývoj zdravotních ukazatelů Populační prognóza a poptávka po zdravotní péči Lékaři Elektronické zdravotní knížky Zdravotnická zařízení a výdaje na zdravotní péči Do vývoje zasahuje:  střední délka života, vzdělání obyvatelstva a jejich životní úroveň    pracovní neschopnost, struktura chorob pacientů, zdravotní ukazatele v četnosti chorob u obyvatel počet lůžek v nemocnicích, čekací a ošetřovací doby počty absolventů LF, počty atestovaných lékařů

81 D

OTAZNÍKOVÁ

ETŘENÍ

ROJEKTU

D

OTAZNÍKOVÁ ŠETŘENÍ

Cíl:

 Kvalifikovaný odhad potřeby změn ve vzdělávání lékařů a nelékařů a kvalifikovaný odhad případného nedostatku v počtech lékařů a nelékařů v jednotlivých zdravotnických zařízeních.

  Vývoj resortu na základě koncepcí medicínských oborů s dopadem na jednotlivé profese a kvalifikace pracovníků ve zdravotnictví, včetně definování profesních mezer (ČLS JEP) Vývoj rezortu a jeho dopad do potřeby změny ve struktuře zdravotnických pracovníků a do potřeby změn ve vzdělávání (profesní a odborové organizace)

VÝSTUPY DOTAZNÍKOVÝCH ŠETŘENÍ

Výstupy a interpretace dotazníkových šetření se zpracovávají.

Odborné lékařské společnosti odpovídali zejména na následující okruh dotazů:

  Zhodnocení současného systému pregraduálního a postgraduálního vzdělávání lékařů a nelékařů Očekávané změny a trendy v jednotlivých medicínských oborech z hlediska vývoje diagnostiky, vývoje léčby, vývoje léčebných postupů, pracovních metod a postupů, vývoje zdravotnické techniky     Zhodnocení současného počtu lékařů v jednotlivých specializačních oborech Zájem lékařů o specializační přípravu v jednotlivých medicínských oborech Návrh kritérií pro stanovení optimálního počtu pracovníků ve zdravotnictví Předpokládaná migrace lékařů do zahraničí, očekávaný příchod lékařů ze zahraničí

VÝSTUPY DOTAZNÍKOVÝCH ŠETŘENÍ

Profesní organizace a zdravotnická zařízení odpovídali zejména na následující dotazy:

 Zhodnocení současného systému pregraduálního, postgraduálního a celoživotního vzdělávání lékařů a nelékařů       Zhodnocení úrovně znalostí informačních a komunikačních technologií u pracovníků v resortu Zhodnocení úrovně komunikačních znalostí a dovedností pracovníků v resortu vůči veřejnosti, pacientům, pojištěncům a s příbuznými Návrh kriterií pro stanovení optimálního počtu lékařů a zdravotnického personálu, nelékařských odborností Postoje k delegování kompetencí a činností lékařů na kvalifikovaný nelékařský personál Trendy z oblasti zaměstnanosti pracovníků v resortu Zhodnocení nedostatku lékařů a nelékařů v jednotlivých specializacích včetně počtu měsíců neobsazených pracovních míst v jednotlivých zdravotnických zařízeních

D

OTAZNÍKOVÁ ŠETŘENÍ Oslovené vybrané subjekty:  zdravotnická zařízení; (fakultní nemocnice a spádové krajské nemocnice); z oslovených 17 odpovědělo 13 zdravotnických zařízení - FN Brno, FN Brno Sv. Anna, FN Bulovka, FN Hradec Králové, FN Homolka, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, FN v Motole, FN Olomouc, FN Ostrava, FN Plzeň, Krajská nemocnice Pardubice, Thomayerova FN,   profesní organizace; z oslovených 11 odpovědělo 9 Česká asociace sester, Česká stomatologická komora, Česká lékařská komora, Česká lékárnická komora, Odborový svaz zdravotnictví, Asociace nemocnic, Sdružení praktických lékařů ČR, Zdravotnická záchranná služba Hl. m. Prahy, Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje, vybrané odborné lékařské společnosti ČLS JEP;

D

OTAZNÍKOVÁ ZJIŠTĚNÍ

Seznam vybraných oslovených odborných lékařských společností ČLS JEP

Česká společnost alergologie a klinické imunologie Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzívní medicíny Česká angiologická společnost Česká dermatovenerologická společnost Česká pediatrická společnost Diabetologická společnost Endokrinologická společnost Česká gastroenterologická společnost Česká gerontologická a geriatrická společnost Česká gynekologická a porodnická společnost Společnost infekčního lékařství Česká společnost intenzivní medicíny Společnost kardiovaskulární chirurgie Česká kardiologická společnost Česká společnost klinické biochemie Česká onkologická společnost Společnost lékařské genetiky Česká nefrologická společnost Česká neurologická společnost Společnost hygieny a komunitní medicíny Česká hematologická společnost Společnost hygieny a komunitní medicíny Společnost hygieny a komunitní medicíny Chirurgická společnost Ortopedicko - protetická společnost Česká oftalmologická společnost Česká společnost pro ortopedii a traumatologii pohybového ústrojí Česká společnost pro otorhinolaryngologii a chirurgii hlavy a krku Česká společnost posudkového lékařství Česká internistická společnost

D

OTAZNÍKOVÁ ZJIŠTĚNÍ

Seznam vybraných oslovených odborných lékařských společností ČLS JEP

Společnost pracovního lékařství Společnost praktických dětských lékařů Společnost všeobecného lékařství Psychiatrická společnost Radiologická společnost Společnost pro rehabilitační a fyzikální medicínu Česká revmatologická společnost Česká pneumologická a ftizeologická společnost Česká společnost pro úrazovou chirurgii Česká společnost urgentní medicíny a medicíny katastrof Zdroj: Dotazníková šetření, 2008 Česká farmaceutická společnost Česká stomatologická společnost Společnost pro lékařskou mikrobiologii Společnost hygieny a komunitní medicíny Česká neurochirurgická společnost Neonatologická společnost Česká společnost nukleární medicíny Společnost pro patologickou a klinickou fyziologii Česká urologická společnost Z 49 oslovených na dotazníkové šetření odpovědělo následujících 16 společností: Alergologie a klinická imunologie, anesteziologie a resuscitace, endokrinologie, lékařská genetika, gerontologie a geriatrie, gynekologie a porodnictví, hematologie a transfuzní lékařství, vnitřní lékařství, nefrologie, oftalmologie, klinická onkologie, posudkové lékařství, urgentní medicína, praktické lékařství pro dospělé, farmaceutická společnost.

D

EFINOVÁNÍ PROFESNÍCH MEZER

-

LÉKAŘI

Počet chybějících lékařů ve vybraných zdravotnických zařízeních Specializační obor

anesteziologie a resuscitace dětská a dorostová psychiatrie

Počet lékařů

9 7

Počet měsíců Specializační obor

4 - 24 měs. neurologie 24 měs.nukleární medicína

Počet lékařů

6 14

Počet měsíců

2 - 6 měs.

nejsou na trhu práce geriatrie hematologie a transfúzní lékařství infekční lékařství intenzívní medicína neonatologie neurochirurgie urgentní medicína 7 12 - 48 měs. otorinolaryngologie patologická 9 24 - 36 měs.

anatomie 7 3 - 24 měs. psychiatrie 21 10 - 15 měs.

radiologie a zobrazovací metody 11 15 měs.

tuberkulóza a respirační nemoci 5 9 2 - 12 měs. vnitřní lékařství 4 – 6 měs. úrazová chirurgie Zdroj: Dotazníková šetření u vybraných zdravotnických zařízeních 5 6 - 24 měs.

16 7 20 - 24 měs.

3 měs.

14 3 - 12 měs.

7 7 5 3 - 24 měs.

24 měs.

4 – 12 měs.

D

EFINOVÁNÍ PROFESNÍCH MEZER

-

LÉKAŘI

Profesní mezery u lékařů Odbornost

PL pro dospělé Internista Chirurgie Gynekolog PL pro děti a dorost Anesteziolog Neurologie Psychiatrie

Počet lékařů, 2006 % lékařů nad 60 let*

5229 3722 2532 2383 2175 1788 1403 1393 22% 12% 14% 17% 18% 5% 12% 12%

Počet lékařů podle návrhu odborných společností (OS) ČLS JEP Poznámka

8 praktických lékařů na 10000 obyvatel Nedostatek/nepříz nivá demografie 0,3-0,4 ambulantní lékaři na 10000 obyvatel. V AP 1 internista/5 lůžek, v NP 3 - 4 lékaři/80-100 lůžek Aktuální dostatek 1 ambul. chirurg/20 000 obyv. a 1 chirurg v LP/5000 obyvatel Aktuální dostatek v ambulantní péči 2 gynekology na 10000 obyvatel (2/5000 žen) a 1 lékař na 5 akutních lůžek 1 PLDD na 900 dětí 800 – 1000 anesteziologů v ČR Aktuální dostatek – nedostatek v lůžkové péči?

Aktuální dostatek, nepříznivá demografie Aktuální dostatek, regionální nevyrovnanost.

ambulantně 6,5 neurologů a 1 dětský neurolog/100000 obyvatel, 1 neurologický lůžkový úvazek/kraji - 19 - 21 000 obyv.

Aktuální dostatek

D

EFINOVÁNÍ PROFESNÍCH MEZER

-

LÉKAŘI

Profesní mezery u lékařů Odbornost Počet lékařů, 2006 % lékařů nad 60 let*

Radiologie zobrazovací metody a 1296 13% Oftalmolog 1208 14%

Počet lékařů podle návrhu odborných společností (OS) ČLS JEP Poznámka

543 pracovišť, očekávaný technologický rozvoj oboru Nedostatek v ambulantní péči 0,5 úvazku na 10000 obyv., 3 lékaři na 10 lůžek akut. péče Aktuální dostatek Pediatrie Ortopedie 1014 1008 9% 10% 5778 lůžek, trend ke snižování, cca 1 lékař na 5 lůžek Aktuální dostatek 500 ambulantních. 500 v lůžkových zařízeních Aktuální dostatek Rehabilitační fyzikální medicína a 992 20% ORL Dermatovenerologie Pneumolog 971 839 623 15% 14% 15% Aktuální dostatek 5 lékařů na 100 000 obyvatel pro obory ORL a dětská ORL a 0,5-0,75/100 000 pro obor foniatrie.

1 dermatovenerolog přípravě 132 na 20.000

obyv.

Optimální počet v základní atestaci: 100, ve vyšší kvalifikaci: 500, v předatestační 0,3-0,4 lékaři na 10000 obyvatel za optimální počet v ambulantní péči. V akutní péči je třeba 3,5 lékaře na 30 lůžek a v následné péči pak 2 lékaři na 30 lůžek.

Aktuální dostatek Aktuální dostatek

Aktuální dostatek

D

EFINOVÁNÍ PROFESNÍCH MEZER

-

LÉKAŘI

Profesní mezery u lékařů Odbornost Počet lékařů, 2006 % lékařů nad 60 let*

Kardiologie 618 11%

Počet lékařů podle návrhu odborných společností (OS) ČLS JEP Poznámka

Urgentní medicína Hematolog Geriatr Alergolog/imunolog Patologická anatomie 548 433 395 388 380 7% 11% 18% 13% 22% 1000 lékařů, z toho 500 pro urgentní příjmy na ČR Nedostatek!!

0,3 ambulantní lékaři na 10000 obyv., 1 lékař na 2-3lůžka akutní péče a 6-8 lůžek standardního hematologického oddělení v ambulantní péči 1 geriatr na 10000 obyv., 1 lékař na 250 lůžek akutní péče a 1 lékař na 100 lůžek následné péče Aktuální dostatek Nedostatek/nepříz nivá demografie 0,5 úvazku na 10000 obyvatel Nedostatek?

0,1 lékaře na 10000 obyvatel?

Nedostatek Gastroenterologie Diabetologie Klinická biochemie 288 269 239 10% 18% 28% 0,4 na 10 000 obyvatel, ambulantní i nemocniční 2.5-3.0 lékařského místa na 100 000 obyvatel.

dynamický rozvoj nových technologií a robotizace, poskytování specializ. služeb vázaných na kvalifikované pracovníky.

Dostatek (screeningový program) Nedostatek?/nepří znivá demografie Nedostatek/nepříz nivá demografie

D

EFINOVÁNÍ PROFESNÍCH MEZER

-

LÉKAŘI

Profesní mezery u lékařů Odbornost Počet lékařů, 2006 % lékařů nad 60 let* Počet lékařů podle návrhu odborných společností (OS) ČLS JEP Poznámka

Infekce Nefrolog Revmatologie Endokrinolog Genetik 217 149 138 117 95 9% 7% 21% 18% 12% 0,1-0,2 na 10000 obyv., 0,1/10000 na tropickou a cestovní medicínu, 180 lékařů u lůžka Nedostatek?

80 ambulantních nefrologů a cca 150 pro dialyzační jednotky, ostatní nemocnice Nedostatek?

150-200 ambul. revmatologů, 50 v lůžkové péči Nepříznivá demografie v ambulantní péči 0,3 lékaři na 10000, v akutní lůžkové péči 1 lékaře na 75 až 100 lůžek a v následné péči 1 lékaře na 50 lůžek 0,1 lékařský genetik na 10000 obyvatel Nedostatek nepříznivá demografie Aktuální dostatek / Zdroj: Dotazníková šetření u jednotlivých ČLS JEP, koncepce medicínských oborů

Pro stanovování kritérií pro počet lékařů dané odbornosti společnosti navrhují:

Teritoriální dostupnost , počet obyvatel, demografický vývoj, počet výkonů a jeho vývoj, vývoj zdravotního stavu obyvatel (výskyt onemocnění), čas potřebný pro lékařské výkony , počet zdravotnických zařízení, počet školenců v oboru.

D

EFINOVÁNÍ PROFESNÍCH MEZER DOPORUČENÁ OPATŘENÍ

-

LÉKAŘI

P ROCENTO PL PRO DOSPĚLÉ V ČR NAD 50 LET 1990 2000 2006 36 41 62 0 20 % 40 60 PROCENTO LÉKAŘŮ DO 40 LET VĚKU VE VYBRANÝCH OBORECH ORL interna chirurgie gynekologie pediatrie PLD 0 12 21 35 33 39 50 20 % 40 60

     Snížení počtu základních oborů Obecná podpora specializačního vzdělávání Systematická podpora specializačního vzdělávání ve vybraných oborech Podpora systémů vzdělávání na úrovni krajů Zlepšení podmínek jako prevence odchodu lékařů do zahraničí

D

EFINOVÁNÍ PROFESNÍCH MEZER

–

NELÉKAŘI

Počet chybějících nelékařů ve vybraných zdravotnických zařízeních Základní obor

Všeobecná sestra Ošetřovatelská péče v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči Perioperační péče

Specializace

Ošetřovatelská péče v pediatrii Ošetřovatelská péče o pacienty ve vybraných klinických oborech Ošetřovatelská péče o duševní zdraví Ošetřovatelská péče v transfúzní službě Práce sestry v pracovním lékařství Perfuziologie Audiologie Ošetřovatelská péče v gynekologické intenzivní péči Porodní asistentka Ošetřovatelská péče v intenzivní péči o novorozence a kojence Farmaceutický asistent Farmaceutický Příprava radiofarmak asistent Příprava náročných lékových forem

Počet nelékařů

183 43 83 79 5 2 2 1 1 9 19 6 7 1

Počet měsíců

3 - 7 měs.

2 - 6 měs.

6 měs.

1 měs.

3 měs.

6 měs.

3 - 6 měs.

12 měs.

D

EFINOVÁNÍ PROFESNÍCH MEZER

–

NELÉKAŘI

Počet chybějících nelékařů ve vybraných zdravotnických zařízeních Základní obor

Nutriční terapeut Radiologický asistent Zdravotní laborant Fyzioterapeut Výživa dětí Výživa v těžkých stavech Zdravotní laborant Cytodiagnostika Klinická biochemie

Specializace

Histologie Lékařská mikrobiologie Aplikovaná fyzioterapie Fyzioterapie v neurologii Fyzioterapie ve vnitřním lékařství Fyzioterapie v chirurgických oborech a traumatologii Fyzioterapie v neonatologii a pediatrii

Počet nelékařů

1 10 16 5 4 2 9 1 1 2 5 3 1

Počet měsíců

2 - 10 měs.

6 měs.

1 měs.

3 měs.

2 měs.

Zdroj: Dotazníková šetření, 2008

P

ROGNÓZY A JEJICH OMEZENÍ Prognózy  Prognóza vývoje resortu a vývoje jeho medicínských oborů  Prognóza důsledků budoucího vývoje resortu ovlivňující poptávku po lidských zdrojích ve zdravotnictví  Udržitelnost předpokladů  nekonzistence v časových řadách (zásadní změny podmínek),  obtížně kvantifikovatelný dopad přijímaných administrativních a regulačních opatření Omezení    Nejsou k dispozici data o věkové struktuře pacientů ve vztahu k ambulantním vyšetřením (což neumožní zahrnout demografické vlivy) Nejsou k dispozici data o věkové struktuře registrovaných nelékařských pracovníků V řadě případů jsou k dispozici krátké časové řady

PROGNÓZA VÝVOJE REZORTU

 Stabilní struktura zdravotnických zařízení   Stagnace primární ambulantní péče Otázka vlivu regulačních opatření   Počty ošetření Spotřeba léčiv  Výdaje na léčiva  Růst využití novorozeneckých lůžek    Nedostatek zubních lékařů (na základě projekce typu „demografie zubařů“, která je poměrně spolehlivá) Dostatek farmaceutů Nutnost nárůstu podílu soukromých výdajů (mezinárodní srovnání, souvislost s výdaji na léčiva)

PROGNÓZA VÝVOJE RESORTU A JEHO MEDICÍNSKÝCH OBORŮ

Vývoj oborů ovlivňuje: Trendy ve vývoji u medicínských oborů:

   kompetence poskytovatelů vznik a dostupnost diagnostických a terapeutických technologií  rozvoj multidisciplinárních přístupů Důraz na:  organizace poskytování zdravotní péče vytvoření doporučených postupů, jejich implementace a ověřování znalostí, zpětné ověřování standardů a nastavených postupů V oblasti organizace V oblasti diagnostiky V oblasti léčby

PROGNÓZA VÝVOJE POPTÁVKY PO LIDSKÝCH ZDROJÍCH

Odhad počtu lékařů v roce 2015 Specializační obor

alergologie a klinická imunologie anesteziologie a resuscitace

Celkový počet k 31.12.2006

388 1788

výhled počtu Specializační obor 2015

428 hematologie a transfuzní lékařství 2848 hygiena obecná a komunální audiologie a foniatrie 44 45 chirurgie

Celkový počet k 31.12.2006

433 146 2532

výhled počtu 2015

546 163 3201 cévní chirurgie 31 38 infekční lékařství 221 320 dermatovenerologie dětské lékařství diabetologie dorostové lékařství endokrinologie epidemiologie gastroenterologie geriatrie gynekologie a porodnictví 839 1014 269 14 117 46 288 395 2383 952 kardiochirurgie 1646 kardiologie 362 klinická biochemie 11 klinická farmakologie 188 klinická onkologie lékařská genetika 53 473 lékařská mikrobiologie nefrologie 403 neonatologie 2839 178 618 239 24 247 95 281 149 156 226 1017 214 18 340 101

288 216 169

PROGNÓZA VÝVOJE POPTÁVKY PO LIDSKÝCH ZDROJÍCH

Odhad počtu lékařů v roce 2015 Specializační obor Celkový počet k 31.12.2006

výhled počtu 2015

neurochirurgie 170

Specializační obor

246 PL pro dospělé neurologie nukleární medicína oftalmologie 1403 142 1208 1845 radiační onkologie 169 radiologie a zobrazovací metody 1449 rehabilitační a fyzikální medicína ortopedie 1008 1332 revmatologie otorinolaryngologie 971 1112 sexuologie patologická anatomie plastická chirurgie 380 popáleninová medicína posudkové lékařství pracovní lékařství psychiatrie PL pro děti a dorost 143 43 360 113 1393 2175 446 soudní lékařství tělovýchovné lékařství 197 tuberkulóza a respirační nemoci 48 303 úrazová chirurgie (traumatologie) urgentní medicína 105 urologie 1644 vnitřní lékařství 1871

Celkový počet k 31.12.2006

výhled počtu 2015

5229 253 1296 992 138 26 76 41 623 140 548 624 3722 4898 359 1644 1059 155 24 84 47 779 199 568

100

817 5484

ÁVĚRY A

OPORUČENÍ

VÝSTUPY RESORTNÍ ANALÝZY

Závěry z hlediska Doporučení

     demografických změn trendů ve vývoji zaměstnanosti předpokládaného rozvoje medicínských oborů, vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví – lékařů a nelékařů současné a budoucí potřeby zdravotnických pracovníků z hlediska jejich počtu i struktury,    Doporučení pro opatření v systému odborného vzdělávání a dalšího profesního vzdělávání a v oblasti lidských zdrojů Doporučení pro zpracování budoucích projektů podporovaných ze strukturálních fondů EU Doporučení pro sledování statistických dat

102

D

OPORUČENÍ PRO OPATŘENÍ V SYSTÉMU ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ LÉKAŘŮ        potřeba diversifikace terciárního sektoru vzdělávání, silný důraz na celoživotní (kontinuální) vzdělávání, sjednocení definice celoživotního vzdělávání v obou vzdělávacích zákonech a zavedení jeho jednotné evidence, systémové řešení financování postgraduálního vzdělávání všech zdravotnických pracovníků, integrace specializačních oborů do menšího počtu základních specializací se základními kmeny, rozdělení akreditovaných pracovišť do dvou typů/úrovní tak, aby bylo možné realizovat podstatnou část specializační přípravy i v menších zdravotnických zařízeních, zdravotnické zařízení se může akreditovat jen na část programu, potřeba sladění vzdělávacích programů vzdělávacích institucí s potřebami zdravotnických zaměstnavatelů,

103

D

OPORUČENÍ PRO OPATŘENÍ V SYSTÉMU ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ LÉKAŘŮ    zvýšení kompetencí lékařů v průběhu specializačního vzdělávání lékaři budou moci již v průběhu specializačního vzdělávání, přibližně po dvou letech praxe, vykonávat bez odborného dohledu některé odborné činnosti, proto zákon zavádí termín Základní kmen specializačního oboru, který je ukončen certifikátem, návrat práv nabytých získáním specializace prvního stupně stávající právní úprava neřešila situaci lékařů, kteří získali specializaci prvního stupně podle předchozích zákonů, novela by proto měla umožnit lékařům s atestací prvního stupně vykonávat bez odborného dohledu činnosti, které stanoví vyhláška pro lékaře s ukončeným základním kmenem specializačního vzdělávání, potřeba posílení počtu vzdělávání zubních lékařů, změna v samostatném výkonu povolání zubního lékaře - i čerství absolventi oboru zubní lékařství budou mít možnost otevřít si vlastní praxi ihned po dokončení studia tak, jak je tomu i v jiných státech EU,

D

OPORUČENÍ PRO OPATŘENÍ V SYSTÉMU ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ LÉKAŘŮ   změna financování postgraduálního vzdělávání musí být dána legislativně - systémově realizována z prostředků státního rozpočtu úprava s ohledem na délku přípravy a povinné absolvování školicích akcí podle vzdělávacího programu „dotační“ metody financování lze promítnout na podporu oborů a odborností, ve kterých hrozí budoucí nedostatek odborníků (např. praktické lékařství, anesteziologie a resuscitace, patologická anatomie apod.), prostředky z rozpočtu MZ ČR přerozdělit na předem zřetelně definované činnosti, které vzdělávací instituce vykonávají pro MZ ČR, instituce se budou v rámci specializačního vzdělávání ucházet o dotace na tzv. rezidenční místa.

105

D

OPORUČENÍ PRO OPATŘENÍ V SYSTÉMU ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NELÉKAŘŮ   zajistit prostupnost pro absolventy vyšších zdravotnických škol k dostudování bakalářské VŠ úrovně vzdělání (zkrátit 3letý bakalářský program na 1letý pro absolventy VZŠ k zajištění prostupnosti do vyšších ročníků lze doporučit automatické uznávání dříve absolvovaného studia na úrovni meziresortních jednání s MŠMT, je třeba stanovit optimální poměr mezi počtem NLZP pracujících bez odborného dohledu a NLZP pracujících pod odborným dohledem a přímým vedením doporučujeme nechat zpracovat analýzu činností ošetřovatelského personálu a navázat tím na doporučenou skladbu pracovníků bez odborného dohledu a pod odborným dohledem,

106

D

OPORUČENÍ PRO OPATŘENÍ V SYSTÉMU ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NELÉKAŘŮ    potřeba optimalizace ve vzdělávací soustavě týkající se zdravotnických pracovníků nelékařů, se zaměřením na řešení rovnoměrné nabídky všech stupňů vzdělání, rozšíření přístupu k VŠ vzdělávání zdravotnických pracovníků nelékařů, se zaměřením na větší prostupnost vzdělávacích programů, zlepšení postavení nelékařských profesí, např. zdravotničtí záchranáři budou moci pracovat na odděleních intenzivní péče v nemocnicích bez toho, že by pro tuto práci museli získat další odborné vzdělání, Není možné získat informace o věkové struktuře registrovaných podle oborů. Vzhledem k tomu, že není vůbec dostupná věková struktura jednotlivých oborů NLZP není možné ani žádné prognózování o vývoji NLZP v jednotlivých oborech sledovat: věk, pohlaví, obor, dosažené vzdělání (stupeň – SZŠ,VZŠ,VŠ), specializace, zdravotnické zařízení, vazba na region.

107

DOPORUČENÍ PRO ZPRACOVÁNÍ PROJEKTŮ PODPOROVANÝCH ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU

      Projekt zaměřený na celoživotní vzdělávání lékařů, zubních lékařů, nelékařů a dalších pracovníků ve zdravotnictví, včetně zdravotnických manažerů. Projekt zaměřený na optimalizaci pregraduálního, postgraduálního a celoživotního vzdělávání zubních lékařů.

Projekt zaměřený na optimalizaci, vytvoření systému pregraduálního vzdělávaní nelékařů.

Projekt zaměřený na optimalizaci, vytvoření systému specializačního vzdělávání lékařů a nelékařů.

Projekt zaměřený na získání specifických dovedností potřebných k výkonu povolání zdravotnických pracovníků (IT, komunikace apod.).

Projekt zaměřený na optimalizaci registrů zdravotnických pracovníků.

108

DOPORUČENÍ PRO SLEDOVÁNÍ STATISTICKÝCH DAT

V oblasti poptávky značná absence sledování spotřeby ambulantní péče Sledovat počty ambulantních vyšetření a ošetření podle jednotlivých medicínských oborů podle 5letých věkových skupin a podle pohlaví Sledovat průměrné délky vyšetření / ošetření, případně průměrný počet návštěv jednoho pacienta za sledované období Sledování počtu vyšetření / ošetření podle věkových skupin a pohlaví umožní provádět prognózu budoucího počtu v návaznosti na demografickou projekci, delší časová řada by pak umožnila i sledování návštěvnosti lékaře a jejího vývoje po jednotlivých věkových skupinách.

109

DOPORUČENÍ PRO SLEDOVÁNÍ STATISTICKÝCH DAT

V oblasti nabídky sledovat jednotlivé lékaře i nelékařské zdravotnické pracovníky tak, aby bylo možné zjistit jejich „vstupy“ i „výstupy“ ze systému sledovat věk a pohlaví vstupu na pracovní trh, u lékařů zařazení do specializační přípravy v oboru, sledovat úspěšnost či neúspěšnost atestačního procesu, zdali působí v oboru, v němž je specializován a věk výstupu z pracovního trhu (ať už jde o opuštění v důsledku ukončení lékařského či nelékařského povolání, dočasné či trvalé emigrace, či odchod do starobního či jiného důchodu) sledovat průběžně každého registrovaného lékaře či nelékaře a při výstupech znát i jeho dosavadní „historii“

110

DOPORUČENÍ PRO SLEDOVÁNÍ STATISTICKÝCH DAT

V oblasti nabídky z regionálního hlediska sledovat nejen místo výkonu povolání, ale i místo trvalého pobytu a dojížďku do zaměstnání dále sledovat i imigraci lékařů podle věku a pohlaví (tj. záznam by měl obsahovat i údaj o zemi narození, státním občanství a místě /zemi/, v němž studoval lékařský obor na vysoké škole

111