Transcript POBALTSKÉ STÁTY A KALININGRAD

Pobaltské státy a Kaliningrad
Lotyšsko, Litva a Estonsko
Litva - mapa
Litva









Plný název země: Lietuvos Respublika
Hl. město : VILNIUS
Počet obyvatel: 3 592 561 (2005)
Rozloha: 65 302 km² (120. na světě)
Hranice: s Lotyšskem (délka hranic 588 km) na severu, s
Běloruskem (660 km) na jihovýchodě, s Polskem (103 km) a
ruskou Kaliningradskou oblastí (273 km) na jihozápadě.
Litevské pobřeží měří 91 km.
Typ vlády: parlamentní demokrycie
Úřední jazyk: litevština
Měna: litas (LTL)
Vznik: 11. března 1990 (vyhlášení nezávislosti na SSSR)
Litva – státní symboly

Vlajka:

Státní znak:
Litva - dějiny












1385 vstoupila Litva do Krevské unie spolu s Polskem
1569 - 1795 uzavřelo Litevské velkoknížectví smlouvu s Polskem, tzv. Lublinskou unii Po
rozpadu připadla větší část území Rusku, zbytek Prusku
1812 území Litvy obsazeno francouzskými vojáky
Za 1. světové války bylo území Litvy obsazeno císařským Německem. Německá generalita
prosazovala anexi území Litvy
3. března 1918 podepsala sovětská delegace mír v Brestu s Německem a v něm se vzdala
velkého území, do něhož patřila i Litva.
Po rozpadu carské říše se Litva osamostatnila, ale měla napjaté vztahy s Polskem, které
obsadilo území okolí města Vilniusu, (Litvou považováno za hlavní město).
1923 získala Litva anexí přístav Klajpedu.
1939 musela Litva vydat město Klajpedu pod nátlakem Německu.
Po okupaci východních částí Polska v roce 1939 bylo území Vilniusu a okolí Litvě předáno
Sovětským svazem
1940 Litva součástí SSSR.
1941 – 1944 území Litvy okupováno Němci
1990 vznikl samostatný litevský stát (Litevská sovětská republika vyhlásila nezávislost. SSSR
ji však neuznal a ještě 13. ledna 1991 došlo k potyčkám mezi stoupenci litevské samostatnosti
a ruskými vojáky rozmístěnými v zemi).
Litva – politický systém











11. března 1990 přijala litevská Nejvyšší rada Deklaraci nezávislosti (prohlásila, že akty
nezávislosti z let 1918 – 1920 nikdy nepozbyly platnosti a stanoví právní a ústavní základ
státu
Litevská ústava je podle článku 150 tvořena třemi akty: samotnou ústavou, ústavním zákonem
o litevském státě z 11. února 1991 a ústavním aktem o nepřistupování Litevské republiky k
postsovětským východním svazkům z 8. června 1992.
13. října 1992 přijata řádná ústava
Správní členění: 44 regionů a městských obvodů
Parlamentní demokratická republika s jednokomorovým parlamentem = Seim
Hlavou státu – prezident
Prezidentem - Valdas Adamkus, volen na 5 let
Zákonodárným orgánem je parlament , jehož 141 členů je voleno na čtyři roky.
Parlament i prezident voleni v přímých všeobecných volbách. Parlament je volen smíšeným
volebním systémem, prezident je volen dvoukolovým většinovým volebním systémem
Čtyřstupňová soustava obecných soudů a dvoustupňová soustava správních soudů
Výkonnou moc má vláda sestavená ministerským předsedou, který je jmenován prezidentem
se souhlasem parlamentu
Litva – členství v organizacích





2004 členem NATO
od 1. května 2004 jednou z deseti nových
členských zemí EU
1991 OSN
CE (Rada Evropy)
OBSE (Organizace pro bezpečnost a
spolupráci v Evropě)

WTO (Světová obchodní organizace)
Lotyšsko - mapa
Lotyšsko









Plný název země: LATVIA, Latvijas Republika
Hl. město : RIGA
Počet obyvatel: 2. 302 700 (2005)
Rozloha: 64 589 km2 (121. na světě)
Hranice: s Litvou (délka hranic 588 km) na jihu, s
Běloruskem (167 km) na jihovýchodě, s Ruskem (282 km) na
východě a s Estonskem (343 km) na severu.
Typ vlády: parlamentní demokracie
Úřední jazyk: Lotyština (úřední), Ruština a etnické jazyky
Měna: 1 lat (LVL) = 100 santimů
Vznik: 4. května 1990 (vyhlášení nezávislosti na SSSR)
Lotyšsko – státní symboly

Vlajka:

Státní znak:
Lotyšsko - dějiny

















10. - 13. st.knížectví Koknese, Ersika, Talava
13. - 16. st.vláda řádu německých rytířů
1558-83 Livonská válka
1629 Altmarským příměřím získalo Švédsko část území s Rigou
1721 Nystadským mírem připojeno Lotyšsko k Rusku
1917 prosinec - vyhlášena sovětská vláda
1918 únor - okupace německou armádou
1920 leden - vyhlášena Lotyšská republika
1934 květen - fašistický převrat
1940 vyhlášena Lotyšská SSR
1941 – 44 Lotyšsko okupované Němci
1944 osvobození sovětskou armádou
1991 obnovena samostatnost, člen OSN
1993 prvním poválečným prezidentem G. Ulmanis
1994 ukončen odchod ruských (pův. sovětských) vojsk z území Lotyšska
1995 vytvoření pásma volného obchodu mezi třemi pobaltskými státy (Litva,Lotyšsko,
Estonsko)
1995 podepsána dohoda o přidružení k EU
Lotyšsko – politický systém





1922 přijata Lotyšská ústava, 1940 anulována
vpádem sovětských vojsk, nyní opět obnovena
Legislativní síla – jednokomorový parlament = Sejm,
tvořený 100 členy, volební období je 4 roky
Hlavou státu – prezident, volený Sejmem
Sejm jmenuje i kabinet ministrů a předsedu vlády,
který je výkonnou mocí v zemi
Prezidentkou - Viara Vieková Freibergová, za II. Sv.
války emigrovala do Kanady a vrátila se až v r. 1998
Lotyšsko – členství v organizacích







2004 členem NATO
od 1. května 2004 jednou z deseti nových členských zemí EU
1991 OSN
UNESCO
CE
WTO
BIS, CBSS, CCC, EAPC, EBRD, ECE, FAO, IAEA, IBRD,
ICAO, ICFTU, ICRM, IDA, IFC, IFRCS, ILO, IMF, IMO,
Intelsat (nepodepsaný uživatel), Interpol, IOC, IOM
(pozorovatel), ISO (dopisovatel), ITU, NSG, OAS
(pozorovatel), OPCW, OSCE, PFP, UNCTAD, UNIDO, UPU,
WEU (associate partner), WHO, WIPO, WMO
Estonsko - mapa
Estonsko









Plný název země: Eesti Vabariik
Hl. město : Tallinn
Počet obyvatel: 1 324 333 (2006)
Rozloha: 45 226 km2 (. na světě)
Hranice: Od Finska ho na severu dělí zhruba 80 km široký Finský záliv.
Na západě se nachází Baltské moře. Suchozemskou hranici má Estonsko
na východě s Ruskem, ovšem převážná část této hranice prochází
rozlehlým Čudským jezerem. Nejdelší suchozemská hranice je na jihu s
Lotyšskem.
Typ vlády: parlamentní demokracie
Úřední jazyk: estonština
Měna: Estonská koruna (EEK)
Vznik: 24. února 1918 (vyhlášení nezávislosti na carském Rusku a
Německu) , znovu 1991
Estonsko – státní symboly

Vlajka:

Státní znak:
Estonsko - dějiny











8 tis. Př.n.l. - Nejstarší známé osídlení je přibližně
13. st. n.l. celé Estonsko pod nadvládu západních zemí
V 16. a 17. st. bylo Estonsko pod nadvládou Švédů
18. st. pod ruskou nadvládou.
1918 vyhlásilo Estonsko nezávislost, ale Rusko se proti tomu postavilo =>
1918 – 1920 válka za nezávislost, která skončila mírovou smlouvou v
Tartu.
Od roku 1940 bylo Estonsko okupováno ruskými vojsky a když v roce
1941 napadlo Německo SSSR, viděli v Němcích osvoboditele.
1945–49 bylo opět Estonsko násilně začleněno do SSSR.
1980 došlo k první demonstraci, kterou uspořádali studenti.
Od roku 1988 se zde vytvořilo reformistické hnutí a chtělo demokratické
změny.
1991 uznáno Nezávislé Estonsko
Estonsko – politický systém






parlamentní demokratickou republikou, v čele stojí prezident
volený na 5 let.
Vládu sestavuje premiér jmenovaný prezidentem, vláda je
jmenována prezidentem poté, co byla schválena parlamentem.
Zákonodárnou moc má v rukou jednokomorový parlament =
Riigikog, který má 101 členů a je volen jednou za 4 roky ve
všeobecných parlamentních volbách.
Prezidentem je Arnold Rüütel
15 administrativních celků – krajů.
Nejvyšší soudní instancí je Národní soud (Riigikohus) s 19
soudci. Předseda soudu je nominován prezidentem a
schvalován parlamentem
Estonsko – členství v organizacích






2004 - NATO
1. května 2004 - EU
1991 - OSN
CE
OBSE - ekonomické
WTO
Kaliningradská oblast








Nachází se v západním Rusku
Hlavní město: Kaliningrad (na řece Pregolja)
Vznik: 1255
Hustota zalidnění: 63 osob / km2
Rozloha: 15.100 km2
Hranice: na severu a východě s Litvou (280,5 km), na
jihu s Polskem (231,98 km), na západě pobřeží Baltu
(183,56 km)
Jazyk: ruština
Spřátelené město s Opavou
Kaliningrad - dějiny










Kaliningrad (za doby vlády Němců Königsberg) založil roku 1255 český král
Přemysl Otakar II.
1544 založena Universita Albertina(zničena r. 1944 ve II. sv. válce, znovu obnovena
až 1967)
V I. světové válce dějištěm bojů mezi ruskými a německými vojsky
Až do konce II. sv. války součást Německa
17.10.1945 oficiální začlenění do SSSR, zbourání
Během studené války byl Kaliningrad důležitou námořní základnou (sídlil zde
„Zapadnyj morskij flot“ – Západní sovětské vojenské námořnictvo) a pro
návštěvníky byl až do rozpadu SSSR v roce 1991 hermeticky uzavřen.
I sovětští občané museli mít do roku 1969 zvláštní povolení ke vstupu. V oblasti
byly rozmístěny i jaderné zbraně.
Následkem nezávislosti Litvy a Běloruska v roce 1990 se stalo 15.100 km2 území
Kaliningradské oblasti po 60. letech podruhé exklávou – tentokrát ruskou.
Po vstupu Polska a Litvy do EU je oblast obklopená ze všech stran státy EU a
NATO
Dnes problematická oblast v jednání mezi EU a Ruskou federací
Kaliningradská oblast – symboly

Znak: